This is a modern-English version of Bohemian Grammar, originally written by Nigrin, Jaroslav Victor.
It has been thoroughly updated, including changes to sentence structure, words, spelling,
and grammar—to ensure clarity for contemporary readers, while preserving the original spirit and nuance. If
you click on a paragraph, you will see the original text that we modified, and you can toggle between the two versions.
Scroll to the bottom of this page and you will find a free ePUB download link for this book.
Boho Grammar
JAROSLAV VICTOR NIGRIN, A. M.
HARRISON TECHNICAL HIGH SCHOOL, CHICAGO.
JAROSLAV VICTOR NIGRIN, A. M.
HARRISON TECHNICAL HIGH SCHOOL, CHICAGO.

BOHEMIAN LITERARY SOCIETY. CHICAGO.
Bohemian Literary Society, Chicago.

Copyright, 1918, by the Slavie Publishing Co.,
Chicago, Ill.
Copyright, 1918, by the Slavie Publishing Co.,
Chicago, IL.
“Slavie” Publishing Company 465 2544 S. Millard Ave., Chicago.
“Slavie” Publishing Company 465 2544 S. Millard Ave., Chicago.
To
CHARLES R. CRANE
a true and enlightened friend of the Slavs
this work is dedicated
To
CHARLES R. CRANE
a genuine and wise friend of the Slavs
this work is dedicated
J. V. N.
J. V. N.
Chicago, July 14, 1917
Chicago, July 14, 1917
PREFACE.
In preparing the present work it has been my aim to present to English speaking people a practical text book of the Bohemian language written along modern lines, explaining the grammatical principles and supplying enough exercises to illustrate them. As far as I am aware there are only two other books published on the same subject in English:—Chas. Jonáš “Bohemian Made Easy” a book based on conversational method and Grammar of the Bohemian language by W. Morfill, a very brief work destined for philologists rather than general students. As Jonáš’s book is out of print, and, as there is quite a demand for a practical text book of Bohemian among businessmen and students—Bohemian is at present taught at several Universities and High Schools in the United States—this work was undertaken.
In preparing this work, I aimed to provide English-speaking people with a practical textbook on the Bohemian language that is written in a modern style, explaining the grammatical principles and offering enough exercises to illustrate them. As far as I know, there are only two other books published in English on the same topic: Chas. Jonáš's “Bohemian Made Easy,” which is based on a conversational method, and W. Morfill's Grammar of the Bohemian Language, a very brief work intended for philologists rather than general students. Since Jonáš’s book is out of print and there is a significant demand for a practical textbook of Bohemian among businesspeople and students—Bohemian is currently taught at several universities and high schools in the United States—this work was created.
The basis of this work was “Mluvnice česká” by Dr. Jan Gebauer, this being the standard Bohemian Grammar sanctioned by the university of Prague. My task was to arrange, to present the facts of the language given by Gebauer in such a way as to make its study most easy, practical and palatable. To accomplish this aim I have used my own experience and also followed suggestions given in various methods employed in the teaching of modern languages, in order that the book may be of assistance not only in a class-room but also in private instruction.
The foundation of this work was “Mluvnice česká” by Dr. Jan Gebauer, which is the official Bohemian Grammar approved by the University of Prague. My job was to organize and present the language facts provided by Gebauer in a way that makes studying them easy, practical, and enjoyable. To achieve this goal, I've used my own experience and also incorporated suggestions from various methods used in teaching modern languages, so that the book can be helpful not just in a classroom but also for self-study.
It is perhaps needless to point out that the first part, dealing with phonetics is very important, because, if the student obtains a correct pronunciation at the very outset, he will have made considerable progress in understanding and making himself understood. It is further recommended that the oral exercises be really practised orally—eventually by the entire class in unity. Learn the language by ear and eye! To the exercises from Bohemian into English very soon are added small articles, fables, stories and poems, which bring the student in touch with the living language and not only with prepared grammatical examples. It is certainly an easier and a surer way to learn correct Bohemian by reading and hearing as much as possible of good Bohemian than by making translation from English into Bohemian. Therefore, the exercises given in Bohemian are more numerous than those in English. Repetition makes mastery, and I did not hesitate to repeat a point that seemed to me to be important and the student ought to return again and again to such sections which are more difficult and also more important.
It’s probably unnecessary to mention that the first part, which focuses on phonetics, is very important because if the student gets correct pronunciation from the start, they will have made significant progress in understanding and being understood. It’s also advised that the oral exercises be practiced out loud—eventually by the whole class together. Learn the language with your ears and eyes! The exercises from Bohemian to English will soon include small articles, fables, stories, and poems, which connect the student with the living language instead of just prepared grammatical examples. Learning correct Bohemian is definitely easier and more reliable by reading and hearing as much quality Bohemian as possible rather than translating from English to Bohemian. That’s why there are more exercises in Bohemian than in English. Repetition leads to mastery, and I didn’t hesitate to repeat a point that I thought was important, and the student should revisit sections that are more challenging and also more significant.
Bohemian is a highly inflected language and presents a great variety of forms. I tried to simplify the study of this multitude by systematizing, by linking and uniting similar forms and by gradually introducing the question of declension and verb forms. The part dealing with idiomatic expressions and syntax is not as complete because I had not enough material on hand. This present work is to a certain degree a pioneer work and as such has had its difficulties that could not be mastered in a comparatively short time and with insufficient material. The book was written during the Great War, when it was impossible to obtain the aid of authorities in Bohemia. However, I wish to express my indebtedness to the following works consulted in my present work: Rádce správné češtiny: Peter Zenkl; Škola českého jazyka, Říha, Heyduk, besides the already mentioned works of Gebauer, Morfill and Jonáš. I wish also to thank most sincerely the following kind helpers: my colleague Boh. Kral, Mr. Josef Mach, Dr. J. E. S. Vojan and Miss Marie Novak who[7] helped in the compiling of the dictionary and especially Miss Katherine Kiely for painstaking revision and help in proof-reading.
Bohemian is a language with complex inflections and a wide variety of forms. I aimed to simplify the study of this diversity by organizing, connecting, and merging similar forms, while gradually introducing the concepts of declension and verb conjugations. The section on idiomatic expressions and syntax isn’t as thorough because I didn’t have enough material available. This work is somewhat pioneering and, as such, has faced challenges that couldn’t be resolved quickly or with limited resources. The book was written during the Great War, when it was impossible to get support from experts in Bohemia. Nonetheless, I want to acknowledge my reliance on the following works that I consulted: Rádce správné češtiny by Peter Zenkl; Škola českého jazyka by Říha and Heyduk, alongside the works of Gebauer, Morfill, and Jonáš that I already mentioned. I also want to sincerely thank the following helpful individuals: my colleague Boh. Kral, Mr. Josef Mach, Dr. J. E. S. Vojan, and Miss Marie Novak who[7] assisted in compiling the dictionary, and especially Miss Katherine Kiely for her thorough revision and help with proofreading.
I hope, that the included paper by Mr. A. R. Nykl, on the “Slav Nations and their languages” will help to awaken interest in Slavic philology. It will also show that by studying Bohemian—a language of 10,000,000 people—of whom about a million are living in the United States, we are really getting in touch with a race of almost 150 million souls, a race that is comparatively youthful on the horizon of the history of mankind and undoubtedly a race with a bright future.
I hope the included paper by Mr. A. R. Nykl, on “Slav Nations and their languages,” sparks interest in Slavic philology. It will also demonstrate that by studying Bohemian—a language spoken by 10 million people, about a million of whom live in the United States—we are actually engaging with a population of nearly 150 million people, a group that is relatively young in the context of human history and definitely a group with a promising future.
I sincerely hope that this present work will help to foster the study of Bohemian and that it will awaken interest in the literature and culture of my native land.
I genuinely hope that this current work will encourage the study of Bohemian and spark interest in the literature and culture of my homeland.
Chicago, August 18, 1917.
Chicago, August 18, 1917.
Jaroslav Victor Nigrin.
Jaroslav Victor Nigrin.
SLAV NATIONS AND THEIR LANGUAGES.
By A. R. Nykl.
The Slavs belong to the Aryan or Indo-European group of races.
The Slavs are part of the Aryan or Indo-European group of races.
As the original dwelling place of the Slav race the majority of savants designate the territory between the Carpathians and the Baltic Sea, along the rivers Elbe, Vistula and Dnieper. It is generally assumed that during the great migration of nations in the course of the first centuries after Christ, various Slavonic tribes have left their original common home and migrated West and South, forming several separate groups, which in the course of time have developed characteristic religious, climatic and linguistic idiosynsrasies. This theory is considered the most plausible historically, though it is not quite corroborated by archeological research.
As the original home of the Slavic people, most scholars point to the area between the Carpathians and the Baltic Sea, along the Elbe, Vistula, and Dnieper rivers. It’s generally believed that during the massive migration of nations in the first few centuries AD, various Slavic tribes left their original common home and moved west and south, forming distinct groups that over time developed unique religious, climatic, and linguistic traits. This theory is seen as the most historically plausible, although it isn’t fully supported by archaeological research.
The NAME SLAVS (Slověne) has been differently interpreted as being derived from “slavný” (glorious) or “slovo” (word, speech, sermon). It is assumed that the Slavs called themselves so, because they could understand each other, while they called their neighbors, the Germans, whose speech was unintelligible to them “Němtsy” (ně-umtsy), i. e. people who were unable to speak intelligently. Another theory is that the appellation Slověne was first adopted by a Slav tribe living in the vicinity of Saloniki, which had been converted to Christianity by the Sts. Cyrill and Methodius, and, having at the same time learned the use of writing, wished to be known as a more educated people, in contradistinction from other, still illiterate, tribes. Their language has been preserved in the Orthodox church liturgy and is called the Old Slavonic. As Christianity, and with it the use of writing, gradually spread among the other Slav tribes, the distinctive name Slověne was also adopted by them, and finally became synonymous of the whole race.
The NAME SLAVS (Slověne) has been interpreted in various ways, either coming from “slavný” (glorious) or “slovo” (word, speech, sermon). It's believed that the Slavs referred to themselves this way because they could understand each other, while they called their neighbors, the Germans, whose language was unclear to them, “Němtsy” (ně-umtsy), meaning people who can't speak properly. Another theory is that the name Slověne was first used by a Slav tribe near Saloniki, which had been converted to Christianity by Sts. Cyril and Methodius and had also learned to write, wanting to be recognized as a more educated people compared to other, still illiterate tribes. Their language has survived in the Orthodox church liturgy and is called Old Slavonic. As Christianity and writing gradually spread to other Slav tribes, the distinct name Slověne was also adopted by them and eventually became synonymous with the entire race.
Originally the whole territory East of the river Elbe, part of Western Saxony, Bohemia, Moravia, Hungary and Illyria were inhabited by Slavs. From their settlements on the Elbe the Slavs were gradually driven East by the Germans, in Hungary they were driven from the plains into the mountains, i. e. the Carpathians, Tatra, the Alps and the Carso. In the Balkan peninsula they were hemmed in by the Greeks and later by the Turks. In Russia they were several times overrun by Asiatic races. They stubbornly held their ground as guardians of Europe against Asiatic domination, particularly so their Eastern and Southern groups. These constant struggles have somewhat retarded their intellectual and economic development, but their latent strength will surely bring them to the position they should rightfully occupy in the world’s history.
Originally, the entire area east of the Elbe River, which included parts of Western Saxony, Bohemia, Moravia, Hungary, and Illyria, was inhabited by Slavs. The Germans gradually pushed the Slavs eastward from their settlements along the Elbe, and in Hungary, they were forced out of the plains into the mountains, specifically the Carpathians, Tatra, the Alps, and the Carso. In the Balkan Peninsula, they were surrounded by the Greeks and later by the Turks. In Russia, they faced multiple invasions by Asian races. They tenaciously defended their territory as protectors of Europe against Asian domination, especially their Eastern and Southern groups. These ongoing struggles have somewhat hindered their intellectual and economic progress, but their underlying strength will undoubtedly lead them to the rightful place they deserve in the world's history.
According to their present dwellings the Slavs can be divided into three groups:
According to where they currently live, the Slavs can be divided into three groups:
I. NORTHWESTERN, comprising the Bohemians[9] (Czechs), Slovaks, Lusatian Serbs (Wends), Poles and Kashubes.
I. NORTHWESTERN, consisting of the Bohemians[9] (Czechs), Slovaks, Lusatian Serbs (Wends), Poles, and Kashubes.
II. EASTERN, comprising Russians, i. e. Great Russians, Little Russians (Ruthenians, Ugro-Russians) and White Russians.
II. EASTERN, including Russians, i.e. Great Russians, Little Russians (Ruthenians, Ugro-Russians), and White Russians.
III. SOUTHERN, comprising the Slovenes, Serbo-Croatians and Bulgarians.
III. SOUTHERN, including the Slovenians, Serbo-Croatians, and Bulgarians.
THE NUMERICAL STRENGTH of the Slav nations is variously estimated between 140 and 150 millions, distributed approximately as follows:
THE NUMERICAL STRENGTH of the Slavic nations is estimated to be between 140 and 150 million, distributed approximately as follows:
Czechs and Slovaks | 10,000,000 |
Lusatian Serbs | 180,000 |
Poles and Kashubes | 20,125,000 |
Russians and White Russians | 66,300,000 |
Little Russians | 30,000,000 |
Serbo-Croatians | 9,210,000 |
Slovenes | 1,450,000 |
Bulgarians | 4,850,000 |
THE MUTUAL RESEMBLANCE of the Slavonic languages is very great, especially in syntax and grammatical structure. If a Bohemian, for example, learns Russian thoroughly, he can understand and translate the remaining Slavonic languages with a considerable degree of accuracy.
THE MUTUAL RESEMBLANCE of the Slavonic languages is quite substantial, especially in syntax and grammatical structure. For instance, if a Czech learns Russian well, he can understand and translate the other Slavonic languages with a significant level of accuracy.
One may best judge of the similarity of the Slavonic languages by comparing the following examples, which are the translation of the first four verses of the Lord’s Prayer:
One can best assess the similarity of the Slavic languages by comparing the following examples, which are translations of the first four verses of the Lord’s Prayer:
Bohemian (Czech):
Bohemian (Czech)
Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé; buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se tvé jméno. Přiď tvé království; buď tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.
Old Slavonic:
Old Church Slavonic
Otče naš, iže jesi na něbesěch! da svjatitsja imja tvojé, da priidět carstvie tvojé: da búdět vôlja tvojá, jako na nebesi i na zemi.
Otče náš, který jsi na nebesích! ať se posvěcuje jméno Tvé, ať přijde království Tvé: ať se stane vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi.
Bulgarian:
Bulgarian
Tatko ny kojto si v nebe-to, neka da se svjati ime-to tvoje; da dojde carstvo-to tvoje; da bude volja-ta tvoja kakto na nebe-to, taka i na zemja-ta.
Tatko, who is in heaven, let your name be honored; let your kingdom come; let your will be done on earth as it is in heaven.
Serbo-Croatian:
Bosnian-Croatian-Serbian:
Oče naš koji je si na nebesima, da se sveti ime tvoje; da dodje carstvo tvoje; da bude volja tvoja, i na zemlji kao na nebu.
Oče naš koji si na nebesima, neka bude sveto ime tvoje; neka dođe kraljevstvo tvoje; neka bude volja tvoja, na zemlji kao na nebu.
Slovene:
Slovenian
Oče naš, ki si v nebesih, posvečeno bodi ime tvoje. Pridi kraljevstvo tvoje. Zgodi se volja tvoja, kakor v nebesih, tako na zemlji.
Oče naš, ki si v nebesih, posvečeno bodi ime tvoje. Pridi kraljevstvo tvoje. Zgodi se volja tvoja, kakor v nebesih, tako na zemlji.
Lusatian Serbian:
Lusatian Serbian
Wôtče naš, kiž sy w njebjesach; swječene budž twoje mjeno; přindž k nam twoje kralestwo; twoja wola so staň kaž na njebju, tak tež na zemi.
Wôče naš, kiž sy w njebjesach; swječene budž twoje mjeno; přindž k nam twoje kralestwo; twoja wola so staň kaž na njebju, tak tež na zemi.
Polish:
Polish:
Ojcze nasz, który jest w niebie, świeč sie imie twoje, przyjdź królestwo twoje, badź wola twoja jako w niebie tak i na ziemi.
Ojcze nasz, który jesteś w niebie, niech będzie uświęcone imię Twoje, przyjdź królestwo Twoje, bądź wola Twoja, jak w niebie, tak i na ziemi.
Little Russian:
Ukrainian:
Otče naš ščo na nebi! Nechaj svjatitsja imja tvoje. Nechaj priide carstvo tvoje. Nechaj bude volja tvoja jak na nebi, tak i na zemlj.
Otče náš, který jsi na nebi! Ať se posvětí tvé jméno. Ať přijde tvé království. Ať se stane tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.
Russian:
Russian
Otěc naš kotorj jesi na něbesach; da svjatiťsja imja tvojo, da priďot cárstvo tvojo, da budeť volja tvoja kak na něbesach i na zemli.
Otče náš, který jsi na nebesích; ať se posvěcuje jméno tvé, ať přijde království tvé, ať se děje vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
WRITING:
WRITING:
The invention of the oldest Slavonic writing, the glagolitsa, is generally attributed to the two apostles, Cyrill and Methodius, but it seems that this writing had already been in use prior to their advent. It is derived from the old Greek alphabet, to[11] which new letters, representing sounds unknown to Greek, such as št, šč, š, č, jer, jery, jať, were added. From the rather unwieldy letters of the glagolitsa the more mobile kyrillitsa has been evolved, which is now used in the Russian-Orthodox church books. The modern Russian alphabet, the graždanka, is a simplified form of kyrillitsa, and was first introduced by Peter the Great of Russia. It is used by all Orthodox Slavs: the Russians and Little Russians, the Bulgarians and Serbs. Those of the Slavonic tribes who came under the influence of the Roman-Catholic church, i. e. Czechs, Slovaks, Lusatian Serbs, Slovenes, Croatians and Poles, have adopted the Latin alphabet.
The creation of the earliest Slavic script, the glagolitsa, is commonly credited to the two apostles, Cyril and Methodius, but it appears that this writing was already in use before they arrived. It comes from the ancient Greek alphabet, to[11] which new letters were added to represent sounds not found in Greek, such as št, šč, š, č, jer, jery, and jať. From the somewhat cumbersome letters of the glagolitsa, a more flexible script, the kyrillitsa, developed, which is now used in Russian Orthodox church texts. The modern Russian alphabet, the graždanka, is a simplified version of kyrillitsa and was first introduced by Peter the Great of Russia. It is utilized by all Orthodox Slavs: Russians, Ukrainians, Bulgarians, and Serbs. Those Slavic tribes that fell under the influence of the Roman Catholic Church, like the Czechs, Slovaks, Lusatian Serbs, Slovenes, Croatians, and Poles, have adopted the Latin alphabet.
A BRIEF OUTLINE OF THE SLAVONIC LANGUAGES.
OLD SLAVONIC, also called Church Slavonic, was originally spoken in the vicinity of Saloniki, and was the first literary language of the Slavs. The old Bulgarian language is the one most closely related to it. Its structure and vocabulary are used as a basis for comparative philology.
OLD SLAVONIC, also known as Church Slavonic, was originally spoken around Saloniki and was the first literary language of the Slavs. The old Bulgarian language is the one that's most closely related to it. Its structure and vocabulary serve as a foundation for comparative philology.
BOHEMIAN (Czech) and SLOVAK have been treated in detail in the foregoing pages.
BOHEMIAN (Czech) and SLOVAK have been discussed in detail in the previous pages.
BULGARIAN is spoken by a race of Ugro-Finnish origin, which emigrated from Northern Russia to the Balkans and adopted the language of the Slav tribes whom it conquered. Its main characteristic is the use of definite article at the end of nouns, cf. car-at, zemja-ta, nebe-to. Its older literature contains many fine examples of Slav poesy. (There are three principal dialects spoken in Bulgaria: the Danubian, the Thracian and the Macedonian, which form the bridge between the Russian on the one side and the Serbo-Croatian on the other.)
BULGARIAN is spoken by a group of Ugro-Finnish origin that migrated from Northern Russia to the Balkans and adopted the language of the Slavic tribes they conquered. A key feature of the language is the use of definite articles at the end of nouns, such as car-at, zemja-ta, nebe-to. Its older literature showcases many excellent examples of Slavic poetry. (There are three main dialects spoken in Bulgaria: the Danubian, the Thracian, and the Macedonian, which serve as a bridge between Russian and Serbo-Croatian.)
SERBO-CROATIAN is spoken in Serbia, Croatia-Slavonia, Montenegro, Bosnia and Herzegovina, Dalmatia, Adriatic islands and Southern Hungary (Bacska, Sirmia and Banat). (There are[12] four principal dialects: čakavština, štokavština, kajkavština and cvrližština.) The only difference between the Serbs and the Croats is that the former are chiefly Orthodox and partly Mohammedan and use the Russian alphabet, while the latter are mostly Roman-Catholics and use the Latin alphabet. The greatest literary treasure of this language constitute the national epics (narodne pjesme), in which the national heroes, who fell in the fateful battle of Kosovo Polje. The chief characteristic of this language is that it is spelt entirely phonetically.
SERBO-CROATIAN is spoken in Serbia, Croatia-Slavonia, Montenegro, Bosnia and Herzegovina, Dalmatia, the Adriatic islands, and Southern Hungary (Bacska, Sirmia, and Banat). (There are[12] four main dialects: čakavština, štokavština, kajkavština, and cvrližština.) The only difference between Serbs and Croats is that Serbs are mostly Orthodox and partly Muslim and use the Russian alphabet, while Croats are mainly Roman Catholics and use the Latin alphabet. The greatest literary treasures of this language are the national epics (narodne pjesme), featuring national heroes who fell in the significant battle of Kosovo Polje. The main characteristic of this language is that it is spelled entirely phonetically.
SLOVENE is spoken in Southern Styria, Carinthia, Carniola, Istria, Gorizia, Trieste and in several districts near Udine in Italy. It is very much akin to the Serbo-Croatian and shows but slight differences in syntax and composition.
SLOVENE is spoken in Southern Styria, Carinthia, Carniola, Istria, Gorizia, Trieste, and in several areas near Udine in Italy. It is closely related to Serbo-Croatian and has only slight differences in syntax and structure.
WEND or LUSATIAN SERBIAN is spoken in some districts of the Upper and Lower Lusatia and forms a bridge between the Bohemian and Polish. The center of this tribe, now entirely surrounded by the Germans, is the town of Bautzen (Budyšín).
WEND or LUSATIAN SERBIAN is spoken in some areas of Upper and Lower Lusatia and serves as a link between the Bohemian and Polish languages. The heart of this community, now completely surrounded by Germans, is the town of Bautzen (Budyšín).
POLISH is next to Slovak the most akin to Bohemian. Various sounds, which in Bohemian are rendered by diacritical marks, such as š, ř, č, are represented by sz, rz, cz in Polish. A difference is also made between the soft and hard l, as in Russian. The language has also preserved the old Slavonic nasal sounds ą (on) and ę (en). A glorious national history and splendid literature are the heritage of the Polish nation, and the language is well worth the study.
POLISH is the language most similar to Slovak after Bohemian. Different sounds that use diacritical marks in Bohemian, like š, ř, č, are represented as sz, rz, cz in Polish. There’s also a distinction made between the soft and hard l, similar to Russian. The language has also retained the old Slavonic nasal sounds ą (on) and ę (en). A rich national history and impressive literature belong to the Polish nation, making the language truly worth studying.
The KASHUBE is a dialect spoken in Pomerania, near Danzig, by about 200.000 souls. The Kashubes, however, mostly consider themselves Poles.
The KASHUBE is a dialect spoken in Pomerania, near Gdańsk, by about 200,000 people. However, the Kashubes mainly see themselves as Poles.
LITTLE RUSSIAN, also called Ruthenian or Ukrainian, is spoken in Eastern Galicia, in the Carpathians from Uzhorod to Munkács, Northern Bukowina, and Southern Russia, along the Black Sea and the rivers Dniester, Dnieper and Don. It is rich[13] in national poesy, and, like the Serbo-Croatian, has preserved some of the purest characteristics of the Slav race. It constitutes a bridge between the Polish and the Russian, being to a certain extent a mixture of the two languages. It chiefly differs from the Russian in the pronunciation of jery, jať, e, o, and u, cf. dilo (Russ. djelo), buv (Russ. byl), dovg (Russ. dolg), ridny (Russ. rodnoj), vže (Russ. uže), usjaki (Russ. vsjaki).
LITTLE RUSSIAN, also known as Ruthenian or Ukrainian, is spoken in Eastern Galicia, in the Carpathians from Uzhorod to Munkács, Northern Bukowina, and Southern Russia, along the Black Sea and the rivers Dniester, Dnieper, and Don. It is rich[13] in national poetry and, like Serbo-Croatian, has preserved some of the purest characteristics of the Slavic race. It serves as a bridge between Polish and Russian, being somewhat of a mix of the two languages. Its main differences from Russian are in the pronunciation of jery, jať, e, o, and u, for example, dilo (Russ. djelo), buv (Russ. byl), dovg (Russ. dolg), ridny (Russ. rodnoj), vže (Russ. uže), usjaki (Russ. vsjaki).
RUSSIAN, also called Great Russian, is the official language of the Russian Empire. It is the most important of all the Slavonic languages and every Bohemian ought to learn it, especially in view of the great facility with which he can acquire it as compared with non-Slavonic nationalities. By learning it one acquires at the same time the key to all other Slavonic languages, so that one can learn any one of them in less than six months.
RUSSIAN, also known as Great Russian, is the official language of the Russian Empire. It is the most significant of all the Slavic languages, and every Bohemian should learn it, especially since it's much easier for them to pick up compared to non-Slavic nationalities. By learning it, you also gain access to all other Slavic languages, allowing you to learn any of them in under six months.
The grammatical forms and syntax in Russian are purer and more elaborate than in any other Slavonic tongue. The knowledge of Russian opens one the door to an immense literature, whose beauties have thus far found only a very fragmentary interpretation in America. Bohemians in America ought to devote special attention to the learning of Russian language and affairs, because Russia has a great future before her, and the friendliest relations should be cultivated between her and the United States.
The grammar and structure of Russian are more refined and complex than any other Slavic language. Understanding Russian opens up a vast world of literature, which has only been partially explored in America so far. Bohemians in America should focus on learning the Russian language and its culture because Russia has a bright future ahead, and friendly relations between Russia and the United States should be fostered.
Among the extinct Slavonic languages a special mention deserves the Polabian, which was spoken by the Slav tribes who lived on the river Elbe, i. e. Vagri in Lauenburg and Holstein, Bodrici in Mecklenburg, and Lutici (Veleti) in Brandenburg, as far back as the latter part of the 18th century.
Among the extinct Slavic languages, the Polabian language stands out. It was spoken by Slavic tribes living along the Elbe River, such as the Vagri in Lauenburg and Holstein, the Bodrici in Mecklenburg, and the Lutici (Veleti) in Brandenburg, as recently as the late 18th century.
PART I.—DÍL I.
PHONETICS—HLÁSKOSLOVÍ.
The Bohemian Alphabet—Česká Abeceda.
A. The Alphabet.
The Bohemian alphabet—abeceda—(called after the first four letters a, b, c, d) consists of 39 letters—písmen.
The Bohemian alphabet—abeceda—(named after the first four letters a, b, c, d) has 39 letters—písmen.
To these letters correspond individual sounds—hlásky—which go to make up the Bohemian words. The Bohemian language is very nearly phonetic, that is, for each sound there is a letter or, in other words, the spelling of words agrees with the pronounciation. These sounds are divided into: vowels—samohlásky—; and consonants—souhlásky.
To these letters correspond individual sounds—hlásky—that create Bohemian words. The Bohemian language is almost entirely phonetic, meaning that each sound has a corresponding letter, or in other words, the spelling of words matches the pronunciation. These sounds are divided into: vowels—samohlásky—and consonants—souhlásky.
B. The Vowels—Samohlásky.
The vowels are the word building sounds. Every vowel (and every consonant) has only one, unchanging pronunciation. The vowels are:
The vowels are the sounds used to build words. Every vowel (and every consonant) has just one, consistent pronunciation. The vowels are:
- a like final a in America,
- e like e in pen,
- o like o in obey,
- u like u in pull,
- y was formerly pronounced hard (as u in French, or ue in German), but it softened and is now almost equal to i.
Long and short vowels.—Dlouhé a krátké samohlásky.
The vowels a, e, i, o, u, y as given above are called short—krátké,—and their pronounciation is short. But the same vowels occur long—dlouhé and then they are marked with the long sign—čárka and are pronounced long.
The vowels a, e, i, o, u, y mentioned above are called short—krátké—and they are pronounced short. However, the same vowels can be long—dlouhé—and in that case, they are marked with a long sign—čárka—and are pronounced long.
Dlouhé samohlásky: á, é, í, ó, ú, ý
Long vowels: á, é, í, ó, ú, ý
C. Consonants.—Souhlásky.
Most of the consonants in Bohemian have the same sound as in English. These will be taken up first.
Most of the consonants in Bohemian sound the same as they do in English. We'll cover these first.
The following consonants have the same pronounciation in Bohemian as in English:
The following consonants are pronounced the same in Bohemian as they are in English:
b, d, f, h, l, m, p, r, t, v, z. The letter s is always pronounced as the s in side; never like s in nose (sound z).
b, d, f, h, l, m, p, r, t, v, z. The letter s is always pronounced like the s in side; never like the s in nose (which sounds like z).
The Accent—Přízvuk.
In Bohemian the accent falls upon the first syllable. If the word contains many syllables a secondary and weaker accent falls upon the odd syllables (that is upon the third or fifth). Since the accent is regular there is no need of marking it.
In Bohemian, the emphasis is on the first syllable. If the word has multiple syllables, a secondary and lighter emphasis falls on the odd syllables (meaning the third or fifth). Since the emphasis is consistent, there's no need to mark it.
Note.—Differentiate between the long syllable and the accented one! Examples: Voda (water). Here both syllables are short, the first one is accented; pátá (the fifth); here both syllables are long, the first one is accented. Kámen (the stone); here the first syllable is long and is accented; malá (small); here the first syllable is short but accented, the second is long and unaccented. The accent is the stress of the voice, while the long syllable refers merely to the prolongation in sounding. The beginner is advised to pronounce the long syllables markedly long just for the sake of practice.
Note.—Distinguish between a long syllable and an accented one! Examples: Voda (water). In this case, both syllables are short, but the first one is accented; pátá (the fifth); here both syllables are long, with the first one accented. Kámen (the stone); in this instance, the first syllable is long and accented; malá (small); here the first syllable is short but accented, while the second is long and unaccented. The accent refers to the emphasis in voice, while a long syllable simply means a longer sound. Beginners are encouraged to pronounce long syllables noticeably long for practice purposes.
GRAMMAR.
VERBS.
mám, I have; | má, has; | máme, we have; |
znám, I know; | zná, knows; | známe, we know; |
volám, I call; | volá, calls; | voláme, we call. |
The negative form of the verb is formed by simple prefixing—ne—to the verb. Examples: neznám—I don’t know; nemáme—we have not etc.
The negative form of the verb is created by simply adding the prefix—ne—to the verb. Examples: neznám—I don’t know; nemáme—we do not have, etc.
NOUNS.
We begin with the nouns of the first declension. They end in a consonant in the nominative singular. In the objective (accusative) case they add -a; in the objective plural they replace -a by -y.
We start with the nouns from the first declension. They end with a consonant in the nominative singular. In the objective (accusative) case, they add -a; in the objective plural, they change -a to -y.
Examples:
Understood! Please provide the phrases you would like me to modernize.
- bratr—brother, objective sing. bratra, object. plural bratry.
- syn—son; object. sing. syna, object. plural syny.
- pán—gentleman, object. sing. pána, object. plural pány.
- pták—bird, objective sing. ptáka, object. plural ptáky.
- sedlák—a farmer, object. sing. sedláka, object. plural sedláky.
- hoch—a boy, object. sing. hocha, object. plural hochy.
Article.—There is no article, definite or indefinite in Bohemian.
Article.—There is no article, definite or indefinite, in Bohemian.
Use of the cases.—The subject of a sentence is in the nominative case (the case that names the person or thing). The object of the verb is in the objective case.
Use of the cases.—The subject of a sentence is in the nominative case (the case that identifies the person or thing). The object of the verb is in the objective case.
Pán volá hocha.—The gentleman calls the boy.
Pán volá hocha.—The man calls the boy.
Who (kdo) calls? The gentleman calls.—Pán volá. The gentleman is the subject of the sentence and is in the nominative case. Whom (koho) does the gentleman call? The gentleman calls the boy.—Pán volá hocha. The boy is the object of the verb calls and is in the objective case.
Who is calling? The gentleman is calling.—The gentleman is the subject of the sentence and is in the nominative case. Whom does the gentleman call? The gentleman calls the boy.—The gentleman is calling the boy. The boy is the object of the verb "calls" and is in the objective case.
Since Bohemian is a highly inflected language, it is of extreme importance to become acquainted early with the case forms and their meanings.
Since Bohemian is a highly inflected language, it's really important to get familiar with the case forms and their meanings early on.
Exercise I.
Translate into English:
Please provide the text you would like me to modernize.
Mám bratra. Máme bratry. Znám ptáka. Voláme sedláky. Bratr volá hocha. Sedlák má syna. Pán volá bratra. Sedlák nezná pána. Hoch nemá ptáka. Bratr nevolá hocha. Neznám pána. Nevolám sedláka. (The article and auxiliary do, does, are not translated).
Mám bratra. Máme bratry. Znám ptáka. Voláme sedláky. Bratr volá hocha. Sedlák má syna. Pán volá bratra. Sedlák nezná pána. Hoch nemá ptáka. Bratr nevolá hocha. Neznám pána. Nevolám sedláka. (The article and auxiliary do, does, are not translated).
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Translate into Bohemian:
The farmer knows the gentleman. We have a brother. The gentleman has a bird. The farmer doesn’t know the boy. We know the farmer. The gentleman doesn’t call the boys. The farmer has sons. The brother knows the boys. I know the boy. I don’t know the gentleman.
The farmer knows the guy. We have a brother. The guy has a bird. The farmer doesn’t know the kid. We know the farmer. The guy doesn’t call the kids. The farmer has sons. The brother knows the kids. I know the kid. I don’t know the guy.
LESSON II. ÚLOHA II.
Phonetics.—Hláskosloví.
Consonants having different pronounciation in Bohemian than in English.
c pronounced like ts, noc the night, celý whole.
c pronounced like ts, noc the night, celý whole.
j pronounced like y in you, já I, voják the soldier.
j is pronounced like y in "you," já means "I," and voják means "the soldier."
ch pronounced like kh (more exactly like German ch, machen)—chudý, poor.
ch is pronounced like kh (more specifically like the German ch in machen)—chudý, meaning poor.
Consonants with the hook marks.—Souhlásky s háčky.
When the Latin script was adopted for the Bohemian language there were not enough letters for some of the Bohemian sounds. In the early times groups of letters were used to denote such sounds. The long vowels were marked by doubling. Ex. Pán was written paan, the present letter š (equal to our sh in shoe) was written ss, sh, or sch. In the XV. century the Bohemian reformer John Hus advanced a spelling reform by devising simple marks over kindred Latin letters to represent such sounds as had no Latin equivalents. At the present hooks are used to mark these peculiar consonants.
When the Latin script was adopted for the Bohemian language, there weren't enough letters for some of the Bohemian sounds. In the early days, groups of letters were used to represent those sounds. Long vowels were indicated by doubling them. For example, Pán was written as paan, and the current letter š (which is like our sh in shoe) was written as ss, sh, or sch. In the 15th century, the Bohemian reformer John Hus proposed a spelling reform by creating simple marks over related Latin letters to represent sounds that had no Latin counterparts. Today, hooks are used to mark these unique consonants.
ž, like z in seizure, | žák, pupil;—užitek, use. |
š, like sh in shoe, | košile, shirt;—koš, a basket. |
č, like ch in church, | černý, black;—oči, eyes. |
ť, like ty (y like in you), | koťata, kittens;—ťuká, knocks. |
ď, like dy (y like in you), | loď, ship. |
ň, like n in onion, | laň, roe;—kůň, horse. |
ř, something like rsh, | kořen, root;—hoří, burns. |
It is impossible to indicate the exact pronounciation of the letters ď, ť and ř. The best way to learn their pronunciation is by imitating the native Bohemians. The following phonetical description of the more difficult sounds will be perhaps helpful.
It’s impossible to show the exact pronunciation of the letters ď, ť, and ř. The best way to learn how to say them is by copying native Bohemians. The following phonetic descriptions of the more challenging sounds may be helpful.
ď, ť, ň are palatal dentals. They are formed when the tip of the tongue is close to the conjunction of the palate and front teeth.
ď, ť, ň are palatal dentals. They are created when the tip of the tongue is near the junction of the palate and front teeth.
ž, š, č are palatal sibilants, the position of the tongue is in the middle of the mouth, the teeth are almost closed and hissing sounds are formed.
ž, š, č are palatal sibilants, the tongue is positioned in the middle of the mouth, the teeth are almost closed, and hissing sounds are produced.
ř, the tongue as in the preceding section, but the tip is slightly raised and it trills when ř is pronounced.
ř, the tongue is positioned as in the previous section, but the tip is slightly raised and it produces a trilling sound when ř is pronounced.
h, ch, gutturals, are formed in the throat.
h, ch, gutturals, are made in the throat.
di, ti, ni.
Syllables di, ti, ni are pronounced as if written ďi, ťi, ňi, leaving out the “v” hook is an exception in writing.
Syllables di, ti, ni are pronounced like ďi, ťi, ňi, and the omission of the “v” hook is a writing exception.
Distinguish carefully in writing and speaking the syllables di, ti, ni, from dy, ty, ny. This is very important!
Distinguish carefully in writing and speaking the syllables di, ti, ni, from dy, ty, ny. This is very important!
Examples:—zvony, bells; zvoní, rings; u vody, by the water; vodí, leads; letí, flies; tety, aunts; noviny, newspaper; nic, nothing; ticho, silence; boty, boots; vždy, always; divadlo, theater.
Examples:—zvony, bells; zvoní, rings; u vody, by the water; vodí, leads; letí, flies; tety, aunts; noviny, newspaper; nic, nothing; ticho, silence; boty, boots; vždy, always; divadlo, theater.
Verbs. | Slovíčka. |
---|---|
Jsem, I am, | Jsme, we are, |
jsi, thou art, | jste, you are, |
on jest (abbreviated je), he is, | ona jest (je), she is, |
máš, thou hast, | máte, you have, |
znáš, thou knowst, | znáte, you know, |
voláš, thou calls, | voláte, you call. |
The second person singular jsi, máš, voláš etc. corresponds to our: thou art, thou hast, thou callest etc. These forms, however, are obsolete in English and therefore the Bohemian forms ought to be translated by you are, you have, you call etc.
The second person singular jsi, máš, voláš etc. corresponds to our: you are, you have, you call etc. These forms, however, are outdated in English and therefore the Bohemian forms should be translated as you are, you have, you call etc.
In Bohemian the singular forms jsi, máš, etc. are used in a familiar way, in talking to intimate friends, to children, or among the members of the family. The plural forms, jste, máte etc. are the polite forms to be used by the stranger.
In Bohemian, the singular forms jsi, máš, etc. are used in a casual way when speaking to close friends, kids, or family members. The plural forms, jste, máte, etc. are the polite forms to be used with strangers.
NOUNS.
bratr, brother, | bratři, brothers; |
pán, gentleman, | páni, gentlemen; |
pták, bird, | ptáci, birds; |
sedlák, farmer, | sedláci, farmers; |
hoch, boy, | hoši, boys; |
žák, pupil, | žáci, pupils; |
voják, soldier, | vojáci, soldiers; |
holub, pigeon, | holubi, pigeons. |
Nominative plural of the nouns of the first declension:
The nominative plural of the nouns of the first declension ends in -i.
The nominative plural of first declension nouns ends in -i.
- Zde, here;
- doma, home.
Exercise I.
Translate into English:
Please provide the text you would like me to modernize.
Jsem žák. Jsme žáci. Nejsem voják. Nejsme vojáci. Žák má bratra. Žáci mají bratry. Voják volá sedláka. Sedlák jest zde. Nejsem sedlák, jsem žák. Bratr jest doma. Hoši jsou doma. Hoch má holuba. Voláme pány. Voláš pána. Máte holuby. Jste zde. Neznáme hochy. Ona jest doma.
Jsem žák. Jsme žáci. Nejsem voják. Nejsme vojáci. Žák má bratra. Žáci mají bratry. Voják volá sedláka. Sedlák je tady. Nejsem sedlák, jsem žák. Bratr je doma. Kluci jsou doma. Kluk má holuba. Voláme pány. Voláš pána. Máte holuby. Jste tady. Neznáme kluky. Ona je doma.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Translate into Bohemian:
I am here. The boy is home. The farmer has a pigeon. The farmers have pigeons. You don’t know the gentleman. The soldier has a brother. We are soldiers. The gentleman has a son. You call the boy. We know the gentleman. The birds are here. She is home. He is here.
I am here. The boy is home. The farmer has a pigeon. The farmers have pigeons. You don’t know the man. The soldier has a brother. We are soldiers. The man has a son. You call the boy. We know the man. The birds are here. She is home. He is here.
Reading exercise. Given to practice the pronunciation.
LEV A MYŠ.
Lev spal. Malá myška mu skočila na záda. Lev se probudil a chytil myš do svých drápů. Ulekaná myš prosila lva: Pusť mne, odplatím se ti jednou. Lev se dal do smíchu, že mu malá myška slibuje odplatu, ale pustil ji na svobodu.
Lev spal. Malá myška mu skočila na záda. Lev se probudil a chytil myš do svých drápů. Ulekaná myš prosila lva: "Pusť mě, jednou se ti odvděčím." Lev se tomu zasmál, že mu malá myška slibuje odplatu, ale pustil ji na svobodu.
Za rok lovci chytili lva a přivázali ke stromu provazem. Myška uslyšela řvaní lva, přišla, přehryzla provaz a pravila: Vidíš, smál jsi se, že bych ti nemohla pomoci, ale teď vidíš, že i malá myška může mnoho vykonati.
Za rok lovci chytili lva a přivázali ke stromu provazem. Myška uslyšela řvaní lva, přišla, přehryzla provaz a řekla: Vidíš, smál jsi se, že bych ti nemohla pomoci, ale teď vidíš, že i malá myška může hodně dokázat.
LESSON III. ÚLOHA III.
Phonetics.—Hláskosloví.
Hard and soft consonants.—Měkké a tvrdé souhlásky.—I and Y.
The two vowels i, and y differ slightly in pronounciation, see Lesson I. I is called měkké i (soft i), y is called tvrdé y. The distinction between these two letters is very important.
The two vowels i and y are pronounced a little differently. See Lesson I.. I is known as měkké i (soft i), while y is called tvrdé y. The difference between these two letters is very important.
h, ch, k, d, t, n, r are called tvrdé souhlásky—hard consonants and they are followed by y or ý.
h, ch, k, d, t, n, r are called tvrdé souhlásky—hard consonants and they are followed by y or ý.
ž, š, č, c, ď, ť, ň, ř, j, are called měkké souhlásky—soft consonants and are followed by i, or í.
ž, š, č, c, ď, ť, ň, ř, j, are called měkké souhlásky—soft consonants and are followed by i, or í.
Memorize each set of the consonants and keep well in mind the fundamental distinction between them.
Memorize each group of consonants and keep in mind the basic difference between them.
ou is the only diphthong in Bohemian. It is pronounced as o in low. Koule, a ball; louka, a meadow.
ou is the only diphthong in Bohemian. It is pronounced like o in low. Koule, a ball; louka, a meadow.
ú, ů. If the long u occurs at the beginning of the words the simple long mark ´ is used; úkol, lesson; úterý, Tuesday. If the long u occurs in the middle or at the end of the words a little circle mark ů is used to denote the length, růže, rose; dolů, down; kůže, leather.
ú, ů. When the long u appears at the beginning of words, a simple long mark ´ is used; úkol, lesson; úterý, Tuesday. When the long u appears in the middle or at the end of words, a small circle mark ů is used to indicate the length, růže, rose; dolů, down; kůže, leather.
Where we have ů at present the old Bohemian had ó, bóh o. B. (bůh), stól o. B. (stůl), table etc.
Where we have ů now, the old Bohemian had ó, bóh o. B. (bůh), stól o. B. (stůl), table etc.
- ě called and formerly written ie, pronounce iye.
- e is the only vowel taking the hook mark.
ě occurs in the following syllables:
ě appears in these syllables:
mě (mye), | město, city, | uměti, to know. |
bě (bye), | běhám, I run, | oběd, dinner. |
vě (vye), | věda, science, | věci, things. |
pě (pye), | pět, five, | pěna, foam. |
fě (fye), | fěrtoch, an apron. |
Syllables dě, tě, ně are pronounced as if written ďe, ťe, ňe. Both di, ti, ni and dě, tě, ně, are exceptional modes of writing.
Syllables dě, tě, ně are pronounced like ďe, ťe, ňe. Both di, ti, ni and dě, tě, ně are unique ways of writing.
Distinguish carefully between: dě, tě, ně, and de, te, ne; mě, bě, pě, vě, fě, and me, be, pe, ve, fe.
Distinguish carefully between: dě, tě, ně, and de, te, ne; mě, bě, pě, vě, fě, and me, be, pe, ve, fe.
Vedeme, tebe, tělo, umění, něco, věci, nedělej, pěst, ledy, týrá, udice, utíká, nyní, u vany, voní.
Lead, you, body, art, something, things, don't do, fist, ice, torments, rods, runs away, now, by the tub, smells.
GRAMMAR.
Present indicative of verb slyšeti—to hear.
Slyším, I hear, | slyšíme, we hear, |
slyšíš, you hear, | slyšíte, you hear, |
slyší, he hears, | slyší, they hear. |
There is no progressive form of the verb in Bohemian, therefore slyším can also be translated by I am hearing; voláme, we are calling etc. The following verbs are conjugated in the same way as slyším. The first person only is given: vidím, I see; nosím, I carry; chodím, I walk; mluvím, I speak; chválím, I praise.
There is no progressive form of the verb in Bohemian, so slyším can also be translated as I am hearing; voláme, we are calling, etc. The following verbs are conjugated in the same way as slyším. Only the first person is given: vidím, I see; nosím, I carry; chodím, I walk; mluvím, I speak; chválím, I praise.
- bratra, of the brother;—bratrů, of the brothers.
The possessive case of the nouns of the first declension ends in -a in the singular and in -ů in the plural.
The possessive case of first declension nouns ends in -a in the singular and in -ů in the plural.
The first three cases of pán.
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominative | pán, the gentleman, | páni, the gentlemen, |
objective | pána, the gentleman, | pány, the gentlemen, |
possessive | pána, of the gentleman, | pánů, of the gentlemen. |
The nouns of the first declension are all of the masculine gender. They are divided into two sections, the first denoting animate things only, the other denoting inanimate beings. The second section, that of the inanimate nouns is declined as follows:
The nouns of the first declension are all masculine. They are split into two groups: the first refers to living things only, while the second refers to non-living beings. The second group, which includes the inanimate nouns, is declined as follows:
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nominative | strom, the tree, | stromy, the trees, |
objective | strom, the tree, | stromy, the trees, |
possessive | stromu, of the tree, | stromů, of the trees. |
As we have seen we do not need to use the personal pronouns with the Bohemian verb to indicate person and number. The endings of the verb show that with sufficient clearness.
As we've seen, we don't need to use personal pronouns with the Bohemian verb to indicate person and number. The verb endings make that clear enough.
The interrogative form is denoted by the question mark in writing and proper accentuation in speaking, e. g.
The interrogative form is shown by the question mark in writing and the right intonation in speaking, e.g.
Voláte bratra. | You call the brother. | Positive statement. |
Voláte bratra? | Do you call the brother? | Question. |
Nemáte chleba. | You have no bread. | Positive statement. |
Nemáte chleba? | Haven’t you bread? | Question. |
- Kdo? who?
- Koho? whom?
- Co? what?
- Kde? where?
- a, and;
- ne, no;
- ano, yes.
These inanimate nouns are declined like strom.
- klobouk, hat;
- strom, tree;
- chléb, bread;
- kabát, coat;
- obraz, picture;
- rám, frame.
Exercise I.
Translate into English:
Please provide the text you'd like me to modernize or translate.
Kdo má kabát? Já mám kabát. My máme kabáty. Koho voláte? Volám bratra a vojáka. Zde jest kabát hocha. Vidíte strom? Ano, vidím strom. Ne, nevidím strom. Máš chléb? Ano, mám chléb. Žák má klobouk a kabát. Koho slyšíte? Slyším hocha. Koho chválíte? Chválíme žáka. Pán má obraz. Rám obrazu. Chléb sedláků.
Kdo má kabát? Já mám kabát. My máme kabáty. Koho voláte? Volám bratra a vojáka. Tady je kabát kluka. Vidíte strom? Ano, vidím strom. Ne, nevidím strom. Máš chléb? Ano, mám chléb. Žák má klobouk a kabát. Koho slyšíte? Slyším kluka. Koho chválíte? Chválíme žáka. Pán má obraz. Rám obrazu. Chléb sedláků.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Translate into Bohemian:
The gentleman has a picture. Whom do you hear? I hear the soldiers. We speak. Do you know the farmer? Yes, I know the farmer. Whom do you call? I call the brother. We praise the farmers. What do you hear? Do you see the boy and the soldier?
The man has a picture. Who do you hear? I hear the soldiers. We talk. Do you know the farmer? Yes, I know the farmer. Who do you call? I call the brother. We praise the farmers. What do you hear? Do you see the boy and the soldier?
Reading Exercises:
LESSON IV. ÚLOHA IV.
PHONETICS.
Semivowels.—Polosouhlásky.
There are some words in Bohemian that contain no vowels; ex. vlk, wolf; prst, finger.… In such words the consonants l and r play the part of a vowel; they take a softer sound and are called semivowels (Pronounce them as if there were a slight e before l or r. Vlk as velk, prst as perst).
There are some words in Bohemian that have no vowels; for example, vlk means wolf, and prst means finger.… In these words, the consonants l and r function as vowels; they take on a softer sound and are called semivowels (Pronounce them as if there’s a slight e before l or r. Vlk sounds like velk, and prst sounds like perst).
Examples:—Strč prst skrz krk. Drn, pln, slz, brk, vlna.—Some consonants following each other give trouble to the inexperienced beginner. Much practice is therefore necessary to acquire a good pronounciation right from the beginning.
Examples:—Stick your finger through your neck. Drn, pln, slz, brk, vlna.—Some consonants that come together can be tricky for new learners. So, a lot of practice is needed to develop a good pronunciation from the start.
Drill exercise.—Pronounce distinctly:
hněv, anger; čti, read; zdi, walls; štěstí, happiness; kořist, prey; zvon, bell; sklep, cellar.
anger, anger; read, read; walls, walls; happiness, happiness; prey, prey; bell, bell; cellar, cellar.
Šla Prokopka pro Prokopa, Prokope, dej trochu oukropa. Třiatřicet křepelek letělo přes třiatřicet stříbrných střech.
Šla Prokopka pro Prokopa, Prokope, dej trochu oukropa. Třiatřicet křepelek letělo přes třiatřicet stříbrných střech.
The Bohemian Alphabet.
a, á, b, c, č, d, ď, e, é, é, ě, f, g, h, ch, i, í, j, k, l, m, n, ň, o, ó, p, r, ř, s, š, t, ť, u, ú, ů, v, y, ý, z, ž.
a, á, b, c, č, d, ď, e, é, é, ě, f, g, h, ch, i, í, j, k, l, m, n, ň, o, ó, p, r, ř, s, š, t, ť, u, ú, ů, v, y, ý, z, ž.
The letters q, x, w occur only in words of foreign origin.
The letters q, x, w only appear in words borrowed from other languages.
The vowels a, e, i, o, u, y have full vocal tone. Consonants are divided into surds ch, k, t, ť, p, s, c, š, č, f. They have a dull sound and no vocal tone while the sonants h, g, d, ď, b, z, ž, v, have a clear sound and light vocal tone.—When a surd follows the sonant or vice versa, either in the same word or in two neighboring words, then either the surd changes into a sonant or the sonant into a surd so that they are both of the same quality.
The vowels a, e, i, o, u, y have a full vocal sound. Consonants are split into voiceless sounds ch, k, t, ť, p, s, c, š, č, f. They have a dull sound and no vocal tone, while voiced sounds h, g, d, ď, b, z, ž, v have a clear sound and a light vocal tone.—When a voiceless sound follows a voiced sound or vice versa, whether in the same word or in two adjacent words, either the voiceless sound changes into a voiced sound or the voiced sound into a voiceless one, so that both are of the same type.
Examples:
No examples provided.
- lehký, light, is pronounced as lechký,
- nehty, nails, is pronounced as nechty,
- kde, where, is pronounced as gde,
- kdo, who, is pronounced as gdo,
- v Praze is pronounced as f Praze,
- bez práce is pronounced as bes práce.
The final sonant changes into a surd.
- v is pronounced as f, lev (lion) is pronounced lef,
- [22]h is pronounced as ch, sníh (snow) is pronounced sních,
- z is pronounced as s, lez (crawl!) is pronounced as les,
- ž is pronounced as š, běž (run!) is pronounced as běš,
- ď is pronounced as ť, loď (ship) is pronounced as loť.
When, however, a vowel follows the sonant, this will keep its full sound; lvi, lions; ve sněhu, in the snow; lezu, I crawl; běžím, I run; lodě, ships.
When a vowel comes after the consonant, it will maintain its full sound; lvi, lions; ve sněhu, in the snow; lezu, I crawl; běžím, I run; lodě, ships.
Prepositions v, in; k, to, towards; s, with, are words. They must therefore be separated from words before which they stand but in speaking they are united to the following word and pronounced as one, e. g.: v lese, in the forest say vlese; k bratru, to the brother say kbratru, s pánem, with the gentleman, say spánem.
Prepositions v, in; k, to, towards; s, with, are words. They should be separated from the words that follow them, but when speaking, they combine with the next word and are pronounced as one. For example: v lese, in the forest, say vlese; k bratru, to the brother, say kbratru; s pánem, with the gentleman, say spánem.
GRAMMAR.
Pronouns.—Náměstky.
Já, | I, | my, | we, |
ty, | thou (but translated you) | vy, | you, |
on, | he, | oni, ) | they |
ona, | she, | ony, ) | |
ono, | it; | ona, ) |
Notice that while in English the plural of all three he, she and it is they, each of these has its own plural form in Bohemian.
Notice that, while in English the plural of all three he, she, and it is they, each of these has its own plural form in Bohemian.
We have had so far two classes of verbs and the auxiliary to be, býti.
We have had two types of verbs so far and the auxiliary verb to be, býti.
Já volám, | I call, | my voláme, | we call, | |||
ty voláš, | you call, | vy voláte, | you call, | |||
on ) | volá | he ) | calls | oni ) | volají, | they call. |
ona ) | she ) | ony ) | ||||
ono ) | it ) | ona ) |
The personal pronoun is usually omitted, except in emphatic statements. The third person plural of the verbs of the first lessons: mají, they have, znají, they know (the same as volají) and jsou, they are.
The personal pronoun is usually left out, except in emphatic statements. The third person plural of the verbs from the first lessons: mají, they have, znají, they know (just like volají) and jsou, they are.
Gender.—Rod.
All nouns in Bohemian belong to either the masculine, feminine or neuter gender. Jsou buď rodu mužského, ženského nebo středního. This distinction is called grammatical gender.—Nouns ending in the nominative singular in a are of feminine gender.
All nouns in Bohemian are categorized as masculine, feminine, or neuter. Jsou buď rodu mužského, ženského nebo středního. This classification is referred to as grammatical gender. Nouns that end in the nominative singular with a are feminine.
Declension of the feminine nouns ending in -a.
Declension of feminine nouns ending in -a.
Singular. | Plural. | |
---|---|---|
Nominative | škola, school; | školy, schools, |
objective | školu, school; | školy, schools, |
possessive | školy, of the school; | škol, of the schools. |
Feminine nouns of this declension:
Feminine nouns in this declension:
- škola, school,
- kniha, book,
- teta, aunt,
- ryba, fish,
- sestra, sister,
- matka, mother.
Ve škole, in the school (locative case).
At school, in the school (locative case).
Exercise I.
Translate into English:
Please provide the short piece of text you'd like me to modernize.
Kdo jest ve škole? My jsme ve škole. Pán jest doma. Kde jsou vojáci? Oni jsou zde. Mám knihu. Má sestra má knihy. Neslyším sestry. Sestry volají hocha. Kde jest hoch? Hoch jest ve škole. Voláme tetu, ona jest doma. Knihu žáka má voják. Vidím dům sedláka. Chválíte žáky? Ano, chválíme žáky.
Kdo je ve škole? My jsme ve škole. Pán je doma. Kde jsou vojáci? Oni jsou tady. Mám knihu. Má sestra má knihy. Neslyším sestry. Sestry volají kluka. Kde je kluk? Kluk je ve škole. Voláme tetu, ona je doma. Knihu žáka má voják. Vidím dům sedláka. Chválíte žáky? Ano, chválíme žáky.
Exercise II.
Answer in Bohemian:
Below is a short piece of text (5 words or fewer). Modernize it into contemporary English if there's enough context, but do not add or omit any information. If context is insufficient, return it unchanged. Do not add commentary, and do not modify any placeholders. If you see placeholders of the form __A_TAG_PLACEHOLDER_x__, you must keep them exactly as-is so they can be replaced with links.
Kde jest sestra? Máte knihy? Slyšíte pána, znáte vojáky? Kde jest hoch? Co má ona? Koho volají ony? Vidíte stromy?
Kde jest sestra? Máte knihy? Slyšíte pána, znáte vojáky? Kde jest hoch? Co má ona? Koho volají ony? Vidíte stromy?
Exercise III.
Translate into Bohemian:
Translate into Boho:
We don’t hear the gentleman. She has an aunt. The pupils are in the school. Where is the sister of the soldier? The bread of the farmer is here. She doesn’t hear. They (masc.) don’t hear. They (feminine) don’t see. What do you see? I have books. We have books in the school.
We can’t hear the guy. She has an aunt. The students are in school. Where is the soldier’s sister? The farmer’s bread is here. She can’t hear. They (male) can’t hear. They (female) can’t see. What do you see? I have books. We have books at school.
LESSON V. ÚLOHA V.
Review of the Phonetics.—Opakování hláskování.
Vowels.—Samohlásky.
Vowels.
- Short, krátké: a, e, ě, i, o, u, y;
- long, dlouhé: á, é, í, ó, ú, ů, ý.
Consonants.—Souhlásky.
Consonants. — Souhlásky.
- Soft consonants, měkké souhlásky: ž, š, č, c, ď, ť, ň, ř, j, followed by i or í.
- Hard consonants, tvrdé souhlásky: h, ch, k, d, t, n, r, followed by y or ý.
- Soft syllables, měkké slabiky: di, ti, ni, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě, fě.
- Hard syllables, tvrdé slabiky: dy, ty, ny, de, te, ne, be, pe, ve, me, fe.
- Diphthong, dvojhláska: ou.
The remaining consonants: b, p, v, l, m, s, z, f, are called neutral consonants—obojetné souhlásky. These consonants become hard or soft in certain cases or verb ending as will be shown in the grammar or they are soft or hard in certain words to be taken up latter on. The proper use of y or i after neutral consonants is one of the difficulties of the Bohemian grammar.
The remaining consonants: b, p, v, l, m, s, z, f, are known as neutral consonants—obojetné souhlásky. These consonants can be hard or soft in specific cases or verb endings, as will be explained in the grammar, or they may be soft or hard in certain words that will be discussed later. The correct use of y or i after neutral consonants is one of the challenges of Bohemian grammar.
Long vowels—dlouhé samohlásky.—It is very important to employ the long mark ´ over long vowels and to give sufficient length in pronouncing them. The beginner especially should prolong them to acquire the habit. Many quasi-homonyms are distinguished by the length sign: e. g. pata, heel, pátá, fifth, peče, bakes, péče, care, pára, steam, párá, ripping, psi, dogs, psí, of the dog, kůl, post, pillar, kul, forged.
Long vowels—long vowels.—It’s very important to use the long mark ´ over long vowels and to pronounce them with the right length. Beginners especially should extend these sounds to develop the habit. Many similar-sounding words are differentiated by the length sign: for example, pata, heel, pátá, fifth, peče, bakes, péče, care, pára, steam, párá, ripping, psi, dogs, psí, of the dog, kůl, post, pillar, kul, forged.
GRAMMAR.
THE DATIVE CASE.
The indirect object is expressed by the dative case. It answers to the question to whom? Komu?
The indirect object is shown by the dative case. It answers the question to whom? Komu?
I give a book to the boy.—Dám knihu hochovi.
I give a book to the boy.—I give a book to the boy.
I give what? The book. The book is the direct object.
I give what? The book. The book is the direct object.
To whom do I give the book? To the boy, hochovi. The boy is the indirect object expressed in Bohemian by the dative case. The preposition k, to or towards, (ke or ku before word beginning with k, b, v, p) is used only to denote direction, when the verb implies motion. Jdu ke stolu. I go to (towards) the table.
To whom should I give the book? To the boy, hochovi. The boy is the indirect object expressed in Czech by the dative case. The preposition k, meaning to or toward, (ke or ku before words starting with k, b, v, p) is used only to indicate direction when the verb suggests motion. Jdu ke stolu. I'm going to (toward) the table.
The forms of the dative.
The dative case forms.
Singular. | Plural. | |
---|---|---|
Masculine animate | pánu, or pánovi, | pánům, |
Masculine inanimate | stromu, | stromům, |
Feminine | škole, | školám. |
Adjectives.—Přídavná jména.
In Bohemian the adjectives agree with the noun they modify in gender, number and case.
In Bohemian, adjectives agree with the nouns they modify in gender, number, and case.
Nominative singular and plural of the masculine and feminine forms of the adjectives.
Nominative singular and plural of the masculine and feminine forms of the adjectives.
Singular. | |
---|---|
Masculine animate | velký voják, big soldier, |
masculine inanimate | nový kabát, a new coat, |
feminine | dobrá škola, a good school. |
Plural. | |
Masculine animate | velcí vojáci, big soldiers, |
Masculine inanimate | nové kabáty, new coats, |
Feminine | dobré školy, good schools. |
The adjective ends in the nominative singular for the masculine in -ý.
The adjective ends in the nominative singular for the masculine as -ý.
The adjective ends in the nominative singular for the feminine in -á.
The adjective ends in the nominative singular for the feminine in -á.
The adjective ends in the nominative plural for the masculine anim. in -í.
The adjective ends in the nominative plural for the masculine animate in -í.
The adjective ends in the nominative pl. for the masculine inanim. in -é.
The adjective ends in the nominative plural for the masculine inanimate in -é.
The adjective ends in the nominative plural for the feminine in -é.
The adjective ends in the nominative plural for the feminine with -é.
Vocabulary.
- dal, gave;
- malý, -á, small;
- velký, -á, big; (-á is abbreviation for velká);
- starý, -á, old;
- nový, -á, new;
- zelený, -á, green;
- dobrý, -á, good, used both with objects and persons.
- špatný, -á, bad;
- jaký, -á, of what kind (adjective);
- není, is not.
Exercise I.
Translate into English:
Sure! Please provide the text you would like me to modernize.
Hodný sedlák dal hochovi knihu. Hodní sedláci dali hochům knihy. Stromy jsou zelené. Malý žák jest ve škole. Kde jest hodný hoch? Hodný hoch jest doma. Pán dal hochovi klobouk. Slyším sestru. Jest žák hodný? Ano, žák jest hodný. Jest kniha stará? Ne, kniha není stará, kniha jest nová. Sedlák dal chleba pánovi. Starý pán jest doma. Hodná matka jest zde. Starý dům jest veliký. Kabát hocha jest nový.
Hodný sedlák dal hochovi knihu. Hodní sedláci dali hochům knihy. Stromy jsou zelené. Malý žák je ve škole. Kde je hodný hoch? Hodný hoch je doma. Pán dal hochovi klobouk. Slyším sestru. Je žák hodný? Ano, žák je hodný. Je kniha stará? Ne, kniha není stará, kniha je nová. Sedlák dal chleba pánovi. Starý pán je doma. Hodná matka je zde. Starý dům je veliký. Kabát hocha je nový.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Translate into Bohemian:
The old gentleman knows the boy. The old gentlemen know the boys. Is the small boy in the school? Yes, he is in the school. No, he is not in the school, he is at home. The coat is old. Where is the big soldier? We have coats and hats. The good pupils are in school. Where is the big sister? The aunt is good. The tree is big and green.
The old man knows the boy. The old men know the boys. Is the little boy at school? Yes, he is at school. No, he is not at school; he is at home. The coat is old. Where is the tall soldier? We have coats and hats. The good students are at school. Where is the big sister? The aunt is nice. The tree is big and green.
Reading exercise.
KMOTR MATĚJ.
Kmotr Matěj šel navštívit kmotra Jíru. Nedaleko statku potkal kmotrova chlapce.
Kmotr Matěj went to visit godfather Jíra. Not far from the farm, he met the godfather's boy.
“Co dělá táta, Josífku?” ptá se ho.
“What's Dad doing, Joseph?” she asks him.
“Právě chtěl jíst, ale když vás viděl přicházet, vstal a nechal jídla být,” odpověděl pravdomluvný hoch.
“Just as he wanted to eat, but when he saw you coming, he stood up and left the food alone,” replied the truthful boy.
“A proč pak?”
"And why is that?"
“Inu, táta povídal, že byste nám mnoho snědl, a máma to musela se stolu všecko uschovat.”
“Inu, Dad said you ate a lot, and Mom had to put everything away from the table.”
“A kam pak to schovala, Josífku?”
“A kam pak to schovala, Josífku?”
“Husu dala na pícku, kýtu na kamna, klobásy se zelím do trouby, buchty na polici a dva džbány piva pod lavici.”
“Husa, pečená s játry, kýta na kamnech, klobásy se zelím v troubě, buchty na polici a dva džbány piva pod lavicí.”
Kmotr se neptal dále, usmál se a v okamžení vešel přes práh ke kmotrovi.
Kmotr se už dál neptal, usmál se a okamžitě vešel přes práh ke kmotrovi.
“Pozdrav tě bůh!” vítal ho kmotr Jíra. “Ale že pak jsi nepřišel o chvilku dříve, mohl jsi s námi jíst, právě dnes nám od jídla nic nezbylo, čím bychom tě uctili.”
“God greet you!” welcomed him godfather Jira. “If only you had come a little earlier, you could have eaten with us; today we have nothing left from the meal to honor you.”
“Nemohl jsem, milý kmotříčku, dříve přijít, přihodilo se mi na cestě něco neočekávaného.”
“Sorry, dear godfather, I couldn’t arrive sooner; something unexpected happened on my way.”
“A co, povídej!”
"Hey, tell me!"
“Zabil jsem ti hada, a ten had měl hlavu tak velikou jako ta kýta, co máte na kamnech, tlustý byl jako ta husa, co je na pícce, bílé masíčko měl jako ty buchty, co jsou na polici, dlouhý pak byl jako ty klobásy, co leží otočené na zelí v troubě, krve ale bylo, co piva v těch dvou džbánech, co tamto pod lavicí stojí.”
“Zabil jsem ti hada, a ten had měl hlavu tak velkou jako ta kýta, co máte na kamnech, tlustý byl jako ta husa, co je na pícce, bílé masíčko měl jako ty buchty, co jsou na polici, dlouhý pak byl jako ty klobásy, co leží otočené na zelí v troubě, krve ale bylo, co piva v těch dvou džbánech, co tamto pod lavicí stojí.”
Dobře to Matěj vyvedl. Kmotr Jíra se za svou nehostinnost zastyděl, žena musela jídlo a pití na stůl postavit, a oba teprv hosta častovali.
Dobře to Matěj udělal. Kmotr Jíra se za svou neochotu cítí trapně, žena musela jídlo a pití na stůl dát, a oba teprve teď hosta obsluhovali.
Božena Němcová.
Božena Němcová.
LESSON VI. ÚLOHA VI.
Měkčení tvrdých souhlásek.—Softening of hard consonants.
It was stated in Lesson III. that the plural of the masculine animate nouns and their adjectives ends in -i—měkké i. Since i, měkké, cannot follow a hard consonant this must soften, that is change into corresponding soft consonant. In softening, při měkčení
It was stated in Lesson III. that the plural form of masculine animate nouns and their adjectives ends in -i—měkké i. Since i, měkké, cannot follow a hard consonant, this must soften, meaning it changes to the corresponding soft consonant. In softening, při měkčení
h changes into z, | druh, comrade, | druzi, comrades, |
ch changes into š, | hoch, boy, | hoši, boys, |
k changes into c, | voják, soldier, | vojáci, soldiers, |
r changes into ř, | bratr, brother, | bratři, brothers. |
d, t, n soften automatically upon the addition of i—di, ti, ni.
d, t, n automatically soften when you add i—di, ti, ni.
Neutral consonants simply add -i.
Neutral consonants just add -i.
This change, called softening, is very important, it also occurs after ě.
This change, known as softening, is very important; it also happens after ě.
GRAMMAR.
Locative and instrumental cases.
After the prepositions: o, about, v (ve), in, po, following, after, the locative case is employed in Bohemian.
After the prepositions: o, about, v (ve), in, po, following, after, the locative case is used in Bohemian.
After the prepositions: s (se), with, za, behind, further where in the English we employ the preposition by to signify instrumentality to some action, the instrumental case is used in Bohemian.
After the prepositions: s (se), with, za, behind, further where in English we use the preposition by to indicate instrumentality to some action, the instrumental case is used in Bohemian.
Note.—Prepositions s, with; v, in; k, to, towards, add -e for the sake of euphony, (k before k, b, v, p, v before v, f, s before s, z, š, ž).
Note.—Prepositions s, with; v, in; k, to, towards, add -e for the sake of smoothness, (k before k, b, v, p, v before v, f, s before s, z, š, ž).
Locative case.
Locative case.
Singular. | Plural. | |
---|---|---|
masc. anim. | pánu, pánovi, | pánech, |
masc. inan. | stromu, stromě, | stromech, |
feminine | škole, | školách. |
Instrumental case.
Instrumental case.
masc. anim. | pánem, | pány, |
masc. inan. | stromem, | stromy, |
feminine | školou, | školami. |
Mluvím o hochovi. I speak about the boy. Locative case.
Mluvím o klukovi. I’m talking about the boy. Locative case.
Mluvím s hochem. I speak with the boy. Instrumental case.
Mluvím s chlapcem. I speak with the boy. Instrumental case.
Jdu, I go, | jdeme, we go, |
jdeš, you go, | jdete, you go, |
jde, he goes, | jdou, they go. |
The following verbs form their present indicative like jdu: nesu, I carry, čtu, I read, beru, I take.
The following verbs form their present indicative like jdu: nesu, I carry, čtu, I read, beru, I take.
Exercise I.
Jdu s pánem. I go with the gentleman, jdeš s pánem, on jde s pánem, ona jde s pánem. My jdeme s pánem, vy jdete s pánem, oni jdou s pánem, ony jdou s pánem.
I'm going with the gentleman. I go with the gentleman, you go with the gentleman, he goes with the gentleman, she goes with the gentleman. We go with the gentleman, you all go with the gentleman, they go with the gentleman, they (females) go with the gentleman.
Continue orally as in the example above indicated throughout all three persons singular and plural:
Continue speaking as shown in the example above for all three persons, both singular and plural:
- Nesu knihu …
- Volám žáka …
- Čtu ve škole …
- Mám kabát …
- Slyším ptáka …
- Vidím strom …
Vocabulary.
- dívka, girl;
- Češka, Bohemian girl;
- Američanka, American girl;
- zpívá (like volá), sings;
- Čech, Bohemian;
- Američan, American;
- les, forest;
- kam? where;
- ten, this one for masculine;
- ta, this one for feminine.
Do (preposition) is followed by possessive case.
Do (preposition) is followed by the possessive case.
Exercise II.
Translate into English:
Please provide the text you would like me to modernize or translate into English.
Jdu do školy. Máš klobouk a kabát. Ta dívka jest Češka. Jest ten voják Čech? Ne, on není Čech, jest Američan. Jdu do lesa. V lese[28] jsou stromy. Pták zpívá v lese. Kdo mluví o škole? Hoch sedláka mluví o škole. Koho volá sestra? Sestra volá tetu. Co čte bratr? Bratr čte knihu. Co nese starý sedlák? Starý sedlák nese knihu. Ten sedlák jest Čech.
Jdu do školy. Máš klobouk a kabát. Ta dívka je Češka. Je ten voják Čech? Ne, on není Čech, je Američan. Jdu do lesa. V lese[28] jsou stromy. Pták zpívá v lese. Kdo mluví o škole? Hoch sedláka mluví o škole. Koho volá sestra? Sestra volá tetu. Co čte bratr? Bratr čte knihu. Co nese starý sedlák? Starý sedlák nese knihu. Ten sedlák je Čech.
Exercise III.
Change the sentences in Exercise II. into plural (in Bohemian).
Change the sentences in Exercise II. into plural (in Bohemian).
Exercise IV.
Translate into Bohemian:
Translate into Bohemian:
A good pupil goes to school. She takes bread. They hear the soldiers. What are you hauling? The good aunt has a garden. A big sister reads a book. A gentleman goes with the soldier. Behind the soldier is a tree. The big house is the school. Where do you go? I go home. We speak about the school.
A good student goes to school. She brings bread. They hear the soldiers. What are you carrying? The nice aunt has a garden. An older sister reads a book. A man walks with the soldier. Behind the soldier is a tree. The big building is the school. Where are you going? I'm going home. We talk about school.
Vocabulary.
- učitel, teacher;
- učí se, they study;
- sedí, they sit;
- v lavicích, in benches;
- u stolu, at the table;
- stojí, stands;
- ostatní, the others;
- dávají pozor, they pay attention.
ŠKOLA.
Ve škole jsou žáci a učitel. Mají knihy. Učí se pilně. Sedí v lavicích. Učitel jest u stolu. Na stole má velkou knihu. Jeden žák stojí a čte, ostatní dávají pozor.
Ve škole jsou studenti a učitel. Mají knihy. Učí se pilně. Sedí v lavicích. Učitel je u stolu. Na stole má velkou knihu. Jeden student stojí a čte, ostatní dávají pozor.
Jsme ve škole a učíme se. Jsme žáci. Sedíme v lavicích. Máme knihy a papír.
Jsme ve škole a učíme se. Jsme studenti. Sedíme v lavicích. Máme knihy a papír.
PART II.—DÍL II.
TVAROSLOVÍ.—ETYMOLOGY.
LESSON VII. ÚLOHA VII.
The vocative case.
The vocative case is used in Bohemian in direct address, in calling somebody and in appealing. Ex. g. Pane! dej mi chléb. Sir, give me bread.
The vocative case is used in Bohemian for direct address, when calling someone, and in making appeals. For example, Pane! dej mi chléb. Sir, give me bread.
Declension of holub, tabulated.
Declension of holub, charted.
Singular.
Single.
nominative | holub, the pigeon, |
objective | holuba, the pigeon, |
possessive | holuba, of the pigeon, |
dative | holubu, holubovi, to the pigeon,[29] |
locative | o holubu, holubovi, about the pigeon, |
instrumental | s holubem, with the pigeon, |
vocative | holube! pigeon! |
Plural.
Plural.
nominative | holubi, the pigeons, |
objective | holuby, |
dative | holubů, holubův, |
possessive | holubům, |
locative | holubech, holubích, |
instrumental | holuby, |
vocative | holubi! |
Holub is the stem—kmen.—The various cases are formed by adding to the stem the inflectional endings.
Holub is the root—kmen.—The different cases are created by adding inflectional endings to the root.
Holub is the type—vzor—of the declension of the masculine nouns animate, ending in hard consonant. (The neutral consonant is considered here hard). If we replace the stem by a line, the case endings will be more evident.
Holub is the example—vzor—for the declension of masculine nouns animate that end in a hard consonant. (Here, the neutral consonant is regarded as hard). If we substitute the stem with a line, the case endings will become clearer.
Nom. | —, | —i, |
Obj. | —a, | —y, |
Poss. | —a, | —ů, —ův, |
Dat. | —u, —ovi, | —ům, |
Loc. | —u, —ovi, | —ech, —ích, |
Inst. | —em, | —y, |
Voc. | —e, | —i! |
Remarks on this declension. A.) In the singular, the objective and possessive cases end in —a, the dative and locative end in —u, or —ovi.
Remarks on this declension. A.) In the singular, the objective and possessive cases end in —a, the dative and locative end in —u, or —ovi.
B.) In the plural the Nominative and Vocative cases end —i; Objective and instrumental end in —y. Exception nom. plur. učitelé, teachers, andělé, angels.
B.) In the plural, the Nominative and Vocative cases end in —i; the Objective and Instrumental cases end in —y. An exception is the nominative plural učitelé, meaning teachers, and andělé, meaning angels.
C.) If the stem vowel is ů, ex. bůh, this ů changes into o in all oblique cases, (all other cases except nominative singular), bozi, nom. pl., boha, of the god, etc.
C.) If the stem vowel is ů, e.g. bůh, this ů changes to o in all oblique cases (all cases except the nominative singular), bozi, nominative plural, boha, of the god, etc.
D. Hard consonants must soften before i or í (locative plural), see lesson VI. on the necessary change.
D. Hard consonants need to soften before i or í (locative plural), see lesson VI. for the required change.
E.) In the vocative the stem vowel shortens in pane! Sir! The hard consonants softens before -e, in this case: bože! God!, bratře! brother! With many nouns ending in ch, h, and k the vocative singular ends in -u, hochu! vojáku! synu!
E.) In the vocative case, the stem vowel shortens in pane! Sir! The hard consonants soften before -e, for example: bože! God!, bratře! brother! For many nouns ending in ch, h, and k, the vocative singular ends in -u: hochu! vojáku! synu!
F.) e before the final consonant is dropped out in the oblique cases, Ex. pes, dog, psi, psu, etc. Orel, eagle, orla, orli; Turek, Turk, Turka.
F.) e before the last consonant is removed in the oblique cases, Ex. pes, dog, psi, psu, etc. Orel, eagle, orla, orli; Turek, Turk, Turka.
Infinitive and past participle of verbs.—Neurč. způsob a příčestí sloves.
I. pers. sing. | Infinitive. | Past participle. |
---|---|---|
volám, I call, | volati, to call, | volal, called, |
dám, I give, | dáti, to give, | dal, given, |
znám, I know, | znáti, to know, | znal, known, knew, |
chválím, I praise, | chváliti, to praise, | chválil, praised, |
mluvím, I speak, | mluviti, to speak, | mluvil, spoken, spoke, |
chodím, I walk, | choditi, to walk, | chodil, walked. |
Almost all the Bohemian verbs end in the infinitive of -ti. The participle (masculine) is very often formed by replacing the infinitive ending -ti by -l.—The past participle adds -i in masculine plural, -a in feminine singular, -y in feminine plural.
Almost all Bohemian verbs end in the infinitive of -ti. The masculine participle is commonly formed by changing the infinitive ending -ti to -l. The past participle adds -i for masculine plural, -a for feminine singular, and -y for feminine plural.
Žák mluvil. The pupil spoke. Žáci mluvili. The pupils spoke. Sestra mluvila. The sister spoke. Sestry mluvily. The sisters spoke.
The pupil spoke. The pupil spoke. The pupils spoke. The pupils spoke. The sister spoke. The sister spoke. The sisters spoke. The sisters spoke.
The formation of the past tense.
Masculine form.
Masculine form.
- Já jsem mluvil, I spoke, I was speaking,
- ty jsi mluvil, you spoke, you were speaking,
- on mluvil, he spoke, he was speaking.
- My jsme mluvili, we spoke, we were speaking,
- vy jste mluvili, you spoke, you were speaking,
- oni mluvili, they spoke, they were speaking.
There is no progressive form in Bohemian, therefore mluvím is both I speak or I am speaking, and the same is true for other tenses.
There is no progressive form in Bohemian, so mluvím means both I speak and I am speaking, and the same applies to other tenses.
The feminine forms.
The female versions.
- Já jsem mluvila, I spoke,
- ty jsi mluvila, you spoke,
- ona mluvila, she spoke,
- My jsme mluvily, we spoke,
- vy jste mluvily, you spoke,
- ony mluvily, they spoke.
The past tense in Bohemian is formed from the past participle and present tense of the auxiliary býti, to be (jsem, jsi, jsme, jste). The auxiliary is left out in the third person. On mluvil. Oni mluvili.
The past tense in Bohemian is made from the past participle and the present tense of the auxiliary býti, which means to be (jsem, jsi, jsme, jste). The auxiliary is dropped in the third person. On mluvil. Oni mluvili.
When the personal pronoun is left out as is usually done, the auxiliary is placed after the participle: já jsem mluvil, or mluvil jsem, my jsme mluvili, or mluvili jsme.
When the personal pronoun is omitted, which is common, the auxiliary verb is placed after the participle: já jsem mluvil, or mluvil jsem, my jsme mluvili, or mluvili jsme.
Whenever the subject of the verb is masculine, the past participle has the masculine form; if the subject is feminine, the past participle has feminine form.
Whenever the subject of the verb is masculine, the past participle is in the masculine form; if the subject is feminine, the past participle is in the feminine form.
Oral Exercise.
Continue in all three persons, singular and plural, (follow the example in the Lesson VI):
Continue in all three persons, singular and plural, (follow the example in the Lesson VI):
- Já jsem chodil do školy …
- Dal jsem knihu hochovi …
- Chválil jsem žáka …
- Mluvila jsem se sestrou …
Vocabulary.
- hledati, to look for, to seek,
- udělati, to do, to make,
- učitel, teacher,
- bratr, brother,
- pes, dog.
Exercise I.
Translate into English:
Please provide the text you'd like me to translate or modernize.
Nemluvil jsem s tetou. Učitel mluví s bratrem. Učitel mluvil s bratry. Znal jsem vojáka? Sestra chválila tetu. Kdo chodil do školy? Já jsem chodil do školy. Matka dala hochovi chleba. Koho jsi slyšel mluviti? Slyšel jsem mluviti pána o vojácích. Komu jsi dal knihu? Co jsi hledal? Hledal jsem psa. Zde jest pes. Kdo to udělal? Malý hoch to udělal.
Nemluvil jsem s tetou. Učitel mluví s bratrem. Učitel mluvil s bratry. Znal jsem vojáka? Sestra chválila tetu. Kdo chodil do školy? Já jsem chodil do školy. Matka dala hochovi chleba. Koho jsi slyšel mluvit? Slyšel jsem mluvit pána o vojácích. Komu jsi dal knihu? Co jsi hledal? Hledal jsem psa. Tady je pes. Kdo to udělal? Malý kluk to udělal.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Translate into Boho:
The teacher is in school with the pupils. What are you looking for? I am looking for my book. Where is the big boy? The big boy is on the street. Who was praising the boy? The teacher was praising the boy. Brother walks with the dog. I see birds. The pigeons are birds. We called the soldiers and gentlemen. We did not know them.
The teacher is at school with the students. What are you looking for? I'm looking for my book. Where is the tall boy? The tall boy is on the street. Who was complimenting the boy? The teacher was complimenting the boy. Brother is walking with the dog. I see birds. The pigeons are birds. We called the soldiers and gentlemen. We didn't know them.
LESSON VIII. ÚLOHA VIII.
Declension of the masculine nouns inanimate ending in a hard consonant.
Type,—Vzor strom—tree.
Type,—Sample tree—tree.
nom. | strom, | stromy, |
Obj. | strom, | stromy, |
Poss. | stromu, | stromů, stromův, |
Dat. | stromu, | stromům, |
Loc. | stromě, stromu, | stromech, stromích, |
Inst. | stromem, | stromy, |
Voc. | strome! | stromy! |
Remarks on this declension: A.) In the singular the nominative and the objective is formed simple by the stem, the possessive, dative and[32] locative take the ending -u,—In the plural the nom., object., instr. and voc. take the ending -y
Remarks on this declension: A.) In the singular, the nominative and the objective are simply formed by the stem, while the possessive, dative, and[32] locative take the ending -u. In the plural, the nominative, objective, instrumental, and vocative take the ending -y.
B) e in ending -ek (diminutive ending) loses e in oblique cases, stromek, stromky, little tree.
B) e in ending -ek (diminutive ending) loses e in oblique cases, stromek, stromky, little tree.
C) ě in the loc. sing. softens the hard cons. in the same way. Ex. Tábor, camp, v táboře, in the camp; sud, barrel, v sudě, in the barrel. But since no sound ě comes after s, l, z, words ending in these consonants add simple e in place of ě. (General rule in Bohemian). Les, forest, v lese, kostel, church, v kostele.
C) ě in the locative singular softens the hard consonants in the same way. Ex. Tábor, camp, v táboře, in the camp; sud, barrel, v sudě, in the barrel. But since there is no ě sound following s, l, or z, words that end with these consonants simply add e instead of ě. (General rule in Bohemian). Les, forest, v lese, kostel, church, v kostele.
Irregular verbs.
First person. | Infinitive. | Past participle. |
---|---|---|
Jsem, I am, | býti, to be, | byl, was, |
mám, I have, | míti, to have, | měl, had, |
jdu, I go, | jíti, to go, | šel, gone, went, |
čtu, I read, | čísti, to read, | četl, read, |
vidím, I see, | viděti, to see, | viděl, seen, saw, |
slyším, I hear, | slyšeti, to hear, | slyšel, heard. |
The last two verbs are not irregular but belong to a special class.
The last two verbs aren’t irregular but belong to a special category.
The past tense (and there is only one past tense in Bohemian) is formed for the first two persons from the past participle and the auxiliary býti; the third person is the participle alone. See preceding lesson.
The past tense (and there is only one past tense in Bohemian) is formed for the first two persons using the past participle and the auxiliary býti; the third person uses the participle by itself. See the previous lesson.
byl jsem, I was (masc.), | byla jsem, I was (fem.), |
byli jsme, we were (masc.), | byly jsme, we were (fem.), |
byl jsi, you were (masc.), | byla jsi, you were (fem.), |
byli jste, you were (masc.), | byly jste, you were (fem.), |
on byl, he was (masc.), | ona byla, she was (fem.). |
In the same way měl jsem, I had; ona měla, she had. Četli jsme, we read (masc.); ony četly (fem.) they read.—Šel forms, however, an exception (the e is so called pohyblivé e, movable e, like e in ending -ek of the masculine nouns (declension)). The feminine form of šel is šla, the plural of šel, šli, the plural of šla, šly.
In the same way měl jsem, I had; ona měla, she had. Četli jsme, we read (masc.); ony četly (fem.) they read.— Šel forms, however, are an exception (the e is so-called pohyblivé e, movable e, like e in the ending -ek of the masculine nouns (declension)). The feminine form of šel is šla, the plural of šel is šli, the plural of šla is šly.
On šel, he went; plural oni šli, they went or they were going.
On šel, he went; plural oni šli, they went or they were going.
ona šla, she went; plural ony šly, they went, or they were going.
ona šla, she went; plural ony šly, they went, or they were going.
No auxiliary is employed in Bohemian in making question or negative statement. Negative form is made by simply prefixing ne (viz I. lesson); nebyl jsem, I was not; nešel jsem, I did not go. The only exception is jest, abbreviated je, is, but není, is not.
No auxiliary is used in Bohemian to form questions or negative statements. Negatives are created by simply adding ne (e.g., I. lesson); nebyl jsem, I was not; nešel jsem, I did not go. The only exception is jest, shortened to je, meaning is, but není, meaning is not.
Questions are formed by interchanging pronoun and verb. Ty máš peníze. You have money. Máš ty peníze? Have you money? But since the pronoun is usually omitted, only question mark and in speaking accentuation indicates question. Čtete knihu. You read a book. Čtete knihu? Do you read a book? When the verb has for subject a noun then the verb follows the noun in a statement and precedes the noun in a question, except when an adverb why? proč?, when?, kdy?, where?, kde? kam? is used to introduce the question.
Questions are formed by swapping the pronoun and the verb. You have money. Do you have money? However, since the pronoun is usually left out, only the question mark and the emphasis in speech indicate a question. You read a book. Do you read a book? When the subject is a noun, the verb comes after the noun in a statement and comes before the noun in a question, except when using an adverb like why? why?, when?, when?, where?, where?, to where? is used to introduce the question.
Hoch byl ve škole. The boy was in the school. Byl hoch ve škole? Was the boy in the school? Voják četl knihu. The soldier read the book. Četl voják knihu? Did the soldier read the book? Sestra nemluvila. The sister didn’t talk. Proč sestra nemluvila? Why didn’t the sister talk?
Hoch was in school. The boy was in school. Was the boy in school? The soldier read the book. Did the soldier read the book? The sister didn’t talk. Why didn’t the sister talk?
When translating into English the Bohemian verbs may be rendered by progressive form. Ex.: Mluvil jsem, I spoke or I was speaking.
When translating into English, Bohemian verbs can be expressed using the progressive form. For example: Mluvil jsem, I spoke or I was speaking.
- Proč, why;
- dům, (domy), house;
- stůl, (stoly), table;
- tábor, camp;
- les, (lesy), forest;
- za, behind (with instrumental);
- zahrada, garden;
- dnes, to day;
- včera, yesterday;
- kde? where? when speaking of a location.
- kde jest bratr? where is the brother?
- kam? where? when speaking of direction.
- kam jdete? where do you go?
- na, on, upon;
- česky, Bohemian;
- anglicky, English.
Oral Exercise.
Complete in all three persons singular and plural:
Complete in all three singular and plural forms:
- Včera jsem byl ve škole …
- Nemluvím česky …
- Šla jsem do lesa …
- Neviděla jsem vojáka …
Exercise I.
Translate into English:
Please provide the text you would like me to modernize.
Na stole jest kniha. Na stole byla kniha. Vojáci jsou v táboře. Kdo volal bratra? Ten starý pán volal bratra. Kam šel sedlák? Sedlák šel do kostela. V lese jsou stromy. Viděl jsem ptáky v lese. Šli jsme do lesa. Kam jste šli? Jsme v lese. Kde jste? V lese. Za domem jest veliký les. Proč jste nebyl ve škole? Viděl jste hochy ve škole?
On the table is a book. There was a book on the table. The soldiers are in the camp. Who called the brother? That old man called the brother. Where did the farmer go? The farmer went to the church. There are trees in the forest. I saw birds in the forest. We went into the forest. Where did you go? We are in the forest. Where are you? In the forest. Behind the house is a big forest. Why weren't you at school? Did you see the boys at school?
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Translate into Bohemian:
Where do you go? I go home. Where were you yesterday? I went into the forest. The boy reads a book. The boys read books. The boy was reading a book. The boys were reading books. The sisters were talking with teachers. Behind the house is a garden. Did you see the soldiers? The soldier was here.
Where are you going? I'm going home. Where were you yesterday? I went to the forest. The boy is reading a book. The boys are reading books. The boy was reading a book. The boys were reading books. The sisters were talking to their teachers. There's a garden behind the house. Did you see the soldiers? The soldier was here.
IX.
Declension of feminine nouns ending in -a.
Vzor ryba.
Model fish.
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nom. | ryba | ryby |
Obj. | rybu | ryby |
Poss. | ryby | ryb |
Dat. | rybě | rybám |
Loc. | rybě | rybách |
Instrum. | rybou | rybami |
Vocative | rybo! | ryby! |
Notes on this declension: A. The possessive plural is formed from the simple stem, ryb, škol, žen. Where this stem ends in two or more consonants sestra, matka, bitva etc. it is necessary for the sake of euphony to introduce “movable e” before the last consonant. Ex. sester of the sisters; matek of the mothers; bitev of the battles.
Notes on this declension: A. The plural possessive is formed from the simple stem, ryb, škol, žen. When this stem ends in two or more consonants like sestra, matka, bitva, etc., it’s necessary for the sake of euphony to add a “movable e” before the last consonant. For example, sester for the sisters; matek for the mothers; bitev for the battles.
B. If the stem vowel is ou, this is shortened into u in the possessive plural. Moucha, fly; much, of the flies, louka, meadow; luk, of the meadows; houba, mushroom; hub, of the mushrooms.
B. If the stem vowel is ou, it gets shortened to u in the possessive plural. Moucha, fly; much, of the flies; louka, meadow; luk, of the meadows; houba, mushroom; hub, of the mushrooms.
C. The ending for the dative and locative singular is ě. This changes into e, before l, s, z. Ve škole, in the school, huse, to the goose, koze to the goat. The hard consonant softens before ě as was explained before, víra (belief) víře, ruka (hand) ruce, noha (foot) noze, moucha (fly) mouše.
C. The ending for the dative and locative singular is ě. This changes to e before l, s, z. Ve škole, in the school, huse, to the goose, koze, to the goat. The hard consonant softens before ě as explained earlier: víra (belief) becomes víře, ruka (hand) becomes ruce, noha (foot) becomes noze, moucha (fly) becomes mouše.
D. Observe the final y is hard, ryby; but in instrum. rybami.
D. Notice that the last y is pronounced strongly, ryby; but in the instruments, it's rybami.
E. Dcera (daughter) has an ancient dat. and loc. dceři.
E. Daughter has an ancient dat. and loc. daughter.
THE VERB.
The future tense of the verb to be. Budoucí čas slovesa býti.
- budu I shall be,
- budeš You will be,
- on, ona, ono bude, he, she it will be,
- budeme we shall be,
- budete you will be,
- oni, ony, ona budou, they will be.
The so-called “compound future tense,” of all Bohemian verbs is formed from the future forms of the auxiliary to be—budu, budeš, etc. and the infinitive of the verb.
The so-called “compound future tense” of all Bohemian verbs is created using the future forms of the auxiliary verb to be—budu, budeš, etc.—and the infinitive of the main verb.
Ex. Budu mluviti. I shall talk or I shall be talking.
Ex. Budu mluviti. I will talk or I will be talking.
Budeme míti, we shall have. Budeš slyšeti, you will hear. Učitel bude chváliti. The teacher will praise. Teta bude chváliti. The teacher will praise. Sestry budou mluviti. The sisters will talk. Míti, to have, to possess, is also used in the sense of to have to. ought to, in which case it is followed by the infinitive. Ex. Mám mluviti pravdu. I ought to speak the truth, I have to speak the truth. Máme pracovati. We ought to, we have to, work.
Budeme míti, we will have. Budeš slyšeti, you will hear. Učitel bude chváliti. The teacher will praise. Teta bude chváliti. The teacher will praise. Sestry budou mluviti. The sisters will talk. Míti, to have, to possess, is also used to mean to have to or ought to, in which case it’s followed by the infinitive. Ex. Mám mluviti pravdu. I ought to speak the truth, I have to speak the truth. Máme pracovati. We ought to, we have to, work.
Idioms. Jak se máte? How are you? How do you do? Mám se dobře. I am well. Máme se dobře. We are well.
Idioms. Jak se máte? How are you? How do you do? Mám se dobře. I'm doing well. Máme se dobře. We’re doing well.
Míti se dobře, (špatně), to be well, (unwell), (se is a reflexive pronoun). Mám se špatně. I am not well.
Mít se dobře, (špatně), to be well, (unwell), (se is a reflexive pronoun). Mám se špatně. I am not feeling well.
Vocabulary:
- žena, woman, wife
- pravda, truth
- koza, she goat
- kráva, cow
- husa, goose
- matka, mother
- bitva, battle
- ruka, hand
- zítra, tomorrow
- dobře, well
- špatně, unwell, badly
- na ulici, on the street
- dělati, dělám, to do, to make
- děkuji, thank you
- mnoho, (followed by poss. case) many
Oral Exercise:
Complete: Budu dnes pracovati, budeš dnes pracovati etc.
Complete: I'll be working today, you'll be working today, etc.
- Já budu mluviti česky …
- Šel jsem na ulici …
- Mám se dobře …
- Budu čísti knihu …
- Znám já učitele? …
- Budu se míti dobře …
Exercise I.
Translate into English:
Please provide the text you would like me to modernize.
Máme mluviti pravdu. Budeme mluviti pravdu. Sedlák má krávy a husy. Chudá žena má kozu. Žena sedláka zná hocha. Co budete dělati zítra? Budu čísti knihy. Budeme se míti dobře. Máme se dobře. Měl jsem se dobře. Jak se máte pane? Děkuji, dobře. Voják byl v bitvě. Hoch nešel do školy, neměl knihy. Máš míti knihy. Dáme to matce. Šel jsem s matkou na ulici. Sedlák má mnoho krav. Voják viděl mnoho bitev. Koupil jsem košík hub. Co děláte dnes?
Máme mluvit pravdu. Budeme mluvit pravdu. Sedlák má krávy a husy. Chudá žena má kozu. Žena sedláka zná chlapce. Co budete dělat zítra? Budu číst knihy. Budeme se mít dobře. Máme se dobře. Měl jsem se dobře. Jak se máte, pane? Děkuji, dobře. Voják byl v bitvě. Chlapec nešel do školy, neměl knihy. Musíš mít knihy. Dáme to matce. Šel jsem s matkou na ulici. Sedlák má mnoho krav. Voják viděl mnoho bitev. Koupil jsem košík hub. Co dnes děláte?
Vocabulary.
- Rodina, family
- dělník dělníci, working-man
- můj otec, my father
- osm, eight
- denně, daily
- práce, work,
- přijíti, přijdu (při-jíti), to come
- večeřeti, večeřím, to eat supper
- noviny, newspaper
- [36]vypravuje, tells, relates
- vydělává, earns
- mzda, wages
- slušná, decent
- tvůj, yours
- co se stalo za den, what happened during the day,
- různý, different, various
- bavíme se, we amuse ourselves
- hra, play, game
Rodina.
Můj otec pracuje v dílně, jest dělníkem. Dělá osm hodin denně. Vydělává slušnou mzdu. Po práci přijde domů, večeříme a pak otec čte noviny. Matka mu vypravuje, co se stalo za den doma. Vypravujeme o různých věcech a též se bavíme hrami.
Můj otec pracuje v dílně jako dělník. Dělá osm hodin denně. Vydělává slušnou mzdu. Po práci přichází domů, večeříme a pak otec čte noviny. Matka mu říká, co se ten den stalo doma. Povídáme si o různých věcech a také se bavíme hrami.
Answer in Bohemian.
Čím (what) jest tvůj otec? Kde pracuje tvůj otec?
Čím je tvůj otec? Kde pracuje tvůj otec?
Kdy přijde otec domů? Kdy večeříte?
Kdy přijde táta domů? Kdy jíte večeři?
Co dělá otec večer? Bavíte se hrami? O čem (about what) vypravujete? Jaké noviny čtete?
Co dělá táta večer? Hrajete si? O čem si povídáte? Jaké noviny čtete?
X.
Definitions:
Podstatná jména jsou jména předmětův (osob, věcí a ideí).
Nouns are names of objects (people, things, and ideas).
Nouns are the names of objects (persons, things or ideas).
Nouns are the names of objects (people, things, or ideas).
Číslo. Number. V češtině jest jednotné a množné číslo.
Číslo. Number. In Czech, there is singular and plural.
In Bohemian there is singular and plural number. The old Bohemian had also a third number the dual, used when speaking of two objects. It is now used only in few cases, see lesson XX.
In Bohemian, there is a singular and plural form. The old Bohemian also had a third form, the dual, which was used when talking about two objects. Now, it is only used in a few instances, see lesson XX.
Rod, Gender. Všechna podstatná jmena v češtině jsou rozdělena ve tři třídy dle mluvnického rodu. A sice v: rod mužský, rod ženský, neb rod střední.
Rod, Gender. All nouns in Czech are divided into three classes according to their grammatical gender. Specifically, they are: masculine gender, feminine gender, or neuter gender.
All nouns in Bohemian are divided into three classes, according to their grammatical gender: masculine, feminine or neuter.
All nouns in Bohemian are categorized into three classes based on their grammatical gender: masculine, feminine, or neuter.
(Grammatical gender may differ from the natural gender denoting the sex. Děvče, the girl is neuter although denoting a female being. Inanimate things may belong to any gender e. g. stůl, table is masculine, okno, window is neuter, voda, water is feminine).
(Grammatical gender may differ from the natural gender that indicates sex. Děvče, meaning girl, is neuter even though it refers to a female being. Inanimate objects can be any gender; for example, stůl, meaning table, is masculine, okno, meaning window, is neuter, and voda, meaning water, is feminine.)
It is important to know the gender of nouns, because adjectives, pronouns and participles vary their endings according to the gender of the noun which they modify.
It’s important to know the gender of nouns because adjectives, pronouns, and participles change their endings based on the gender of the noun they modify.
The following rule, which holds good in the majority of cases, will be useful in determining the gender of nouns:
The following rule, which applies in most cases, will help in figuring out the gender of nouns:
Nouns ending in a hard or neuter consonant are masculine.
Nouns that end in a hard or neutral consonant are masculine.
Nouns ending in -a, are feminine, also many in -e are feminine.
Nouns that end in -a are feminine, and many that end in -e are also feminine.
Nouns ending in -o are neuter, also many in -í are neuter.
Nouns that end in -o are neuter, and many that end in -í are neuter too.
Being—Bytost. In the masculine gender alone, a difference is made between nouns denoting animate beings, životné bytosti, and those denoting inanimate beings, neživotné bytosti.
Being—Bytost. In the masculine gender, a distinction is made between nouns that refer to living beings, životné bytosti, and those that refer to non-living beings, neživotné bytosti.
Skloňováním nazýváme změny, kterými se slovo přizpůsobuje svému úkolu ve větě. Podstatné jmeno má sedm takových změn—pádů. Changes, by which a noun is adjusted to its purpose in the sentence, are called declension. Bohemian nouns have seven such changes called—cases. The use and office of cases is explained in Lesson XV.
Declension refers to the changes that a word undergoes to fit its role in a sentence. A noun has seven of these changes—cases. Changes by which a noun is adjusted to its purpose in the sentence are called declension. Bohemian nouns have seven such changes called—cases. The use and function of cases is explained in Lesson XV.
Numbers. Čísla.
1 jeden, 2 dva, 3 tři, 4 čtyři, 5 pět, 6 šest, 7 sedm, 8 osm, 9 devět, 10 deset, 11 jedenáct, 12 dvanáct.
1 one, 2 two, 3 three, 4 four, 5 five, 6 six, 7 seven, 8 eight, 9 nine, 10 ten, 11 eleven, 12 twelve.
jeden, dva are masculine forms, jeden, hoch, dva hoši, jedna, dvě, are feminine forms jedna sestra, dvě sestry. All other numerals have but one form, for all genders.
jeden, dva are masculine forms, jeden, hoch, dva hoši, jedna, dvě, are feminine forms jedna sestra, dvě sestry. All other numerals have just one form for all genders.
Numerals beginning with pět, šest, sedm etc. are followed by the possessive plural.
Numerals starting with five, six, seven, etc. are followed by the plural possessive.
Pět hochů five boys, deset domů … etc.
Pět hochů five boys, deset domů … etc.
Vocabulary.
- den, (dni) day
- pondělí, (n.) Monday
- úterý, (n.) Tuesday
- středa, (f.) Wednesday
- čtvrtek, (m.) Thursday
- pátek, (m.) Friday
- sobota, (f.) Saturday
- neděle, (f.) Sunday
- místnost, (f.) room
- jídelna, (f.) dining room
- komora, (f.) pantry
- osoba, (f.) person
- děti, children
- syn, (synové m.) son
- dcera, (f.) daughter
- již, already
- ještě, yet
- mladý, young
- náš, (naši) ours
- pokoj, sitting room, parlor
- ložnice, (f.) bedroom
- dřevník, (m.) wood-shed.
Abbreviations: m—masculine; f—feminine, n—neuter. Plural form is given with nouns to show exceptions and declension to which they belong.
Abbreviations: m—masculine; f—feminine; n—neuter. The plural form is provided with nouns to indicate exceptions and the declension they belong to.
Oral exercise:
A. Complete: Mám dobrého přítele, máš dobrého přítele.…
A. Complete: I have a good friend, you have a good friend.…
- Znám dva hochy …
- Nemám se dobře …
- Vidím pět domů …
- Dal jsem to bratrovi …
B. Decline:
B. Decrease:
Dělník, les, dílna, hra.
Worker, forest, workshop, game.
D. Conjugate in the present, past and future (ex. chválím, chválíš … chválil jsem … budu chváliti):
D. Conjugate in the present, past, and future (e.g., I praise, you praise … I praised … I will praise):
baviti (bavím) to amuse (like chváliti) (chválím.) vydělávati, vydělávám (like volati volám.)
baviti (bavím) to entertain (like chváliti) (chválím.) vydělávati, vydělávám (like volati volám.)
Exercise I.
Translate into English:
Please provide the text to be translated or modernized.
Dnes jest čtvrtek, zítra bude pátek. Včera byla středa. Za tři dny (In three days) bude neděle. Co jste dělal v pondělí? V pondělí jsem byl ve škole. Večer jsme četli noviny. Kolik vydělal bratr? Bratr vydělal deset dolarů. Jsem ještě mladý. Zde jest šest osob. Vidím dvě osoby. V dílně jsou dělníci, ve škole jsou žáci. Pět a pět je deset. Tři a tři je šest. Máme rybu k večeři. V neděli nepracujeme. Co budete dělat zítra? Sestry jsou v jídelně.
Dnes je čtvrtek, zítra bude pátek. Včera byla středa. Za tři dny bude neděle. Co jsi dělal v pondělí? V pondělí jsem byl ve škole. Večer jsme četli noviny. Kolik vydělal bratr? Bratr vydělal deset dolarů. Jsem ještě mladý. Tady je šest lidí. Vidím dvě osoby. V dílně jsou pracovníci, ve škole jsou studenti. Pět a pět je deset. Tři a tři je šest. Máme rybu na večeři. V neděli nepracujeme. Co budeš dělat zítra? Sestry jsou v jídelně.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Translate into Bohemian:
The old woman has five geese. I saw the old woman and the geese in the forest. The geese went before the woman. This soldier was in two battles. My father works in a shop. He is a workman (Inst.) I am a pupil. (Inst.) We shall read to morrow. Where were you yesterday?
The old woman has five geese. I saw her and the geese in the forest. The geese walked ahead of her. This soldier fought in two battles. My dad works in a shop. He is a worker. I am a student. We will read tomorrow. Where were you yesterday?
Rodina II.
V naší rodině jest osm osob. Otec, matka a šest dětí. Čtyři synové a dvě dcery. Dva hoši chodí již do školy a dva jsou ještě doma. Jsou mladí. Náš dům má deset místností: kuchyni, pokoj, jídelnu, 4 ložnice, komoru a dřevník. Kolik místností má váš dům?
V naší rodině jsou čtyři lidé. Otec, matka a šest dětí. Čtyři synové a dvě dcery. Dva chlapci už chodí do školy a dva jsou ještě doma. Jsou mladí. Náš dům má deset místností: kuchyň, obývací pokoj, jídelnu, čtyři ložnice, komoru a dřevník. Kolik místností má váš dům?
XI.
Declension of neuter nouns ending in -o.
Vzor, type. Město, city.
Example, type. City, city.
Singular | Plural | |
---|---|---|
Nom. and Vocative | město | města |
Obj. | město | města |
Poss. | města | měst |
Dat. | městu | městům |
Loc. | městě, městu | městech |
Instr. | městem | městy. |
The possessive plural is the simple stem like ryb in feminine declension. The “movable e” is here also introduced for the sake of euphony where the stem ends in two or three consonants. Okno, window, oken, jablko apple, jablek.
The possessive plural is the simple root like ryb in feminine declension. The "movable e" is also added here for smoother pronunciation when the root ends with two or three consonants. Okno, window, oken, jablko apple, jablek.
Final ě, follows the usual rules; a) it changes into e after s, l, z, ve skle, in the glass.
Final ě follows the normal rules: a) it changes to e after s, l, z, as in ve skle, meaning "in the glass."
b) it softens the hard consonants (r into ř, h into z, ch into š, k into c). Ex.: mléko, milk, v mléce.
b) it softens the hard consonants (r into ř, h into z, ch into š, k into c). Ex.: mléko, milk, v mléce.
Locative plural also ends in -ích instead of -ech; ve slovích, ve slovech.
Locative plural also ends in -ích instead of -ech; in words, in the words.
IDIOMS. Many idiomatic expressions are formed with the verb míti to have. Míti hlad, to be hungry. Mám hlad, I am hungry. Míti žízeň, to be thirsty. Máte žízeň? Are you thirsty? Míti rád někoho, neb něco, to like. Mám rád bratra. I like my brother. The Adverb rád (gladly) expresses the English to like. Já rád čtu knihy. I like to read books. (We read books gladly.) My rádi pracujeme. We like to work. (We work gladly.) Ty rád čteš. You like to read. Hodina (hodiny) hour. Kolik how many? (how much?). Kolik jest hodin? What time is it? Jsou dvě hodiny. It is two o’clock. Jest šest hodin. It is six o’clock. (Numerals higher than four are followed by the possessive pl.)
IDIOMS. Many idiomatic expressions are formed with the verb míti meaning to have. Míti hlad, to be hungry. Mám hlad, I am hungry. Míti žízeň, to be thirsty. Máte žízeň? Are you thirsty? Míti rád někoho, neb něco, to like. Mám rád bratra. I like my brother. The adverb rád (gladly) conveys the meaning of to like in English. Já rád čtu knihy. I like to read books. (We read books gladly.) My rádi pracujeme. We like to work. (We work gladly.) Ty rád čteš. You like to read. Hodina (hodiny) hour. Kolik how many? (how much?). Kolik jest hodin? What time is it? Jsou dvě hodiny. It is two o’clock. Jest šest hodin. It is six o’clock. (Numerals higher than four are followed by the possessive pl.)
Oral exercise.
Complete in all persons singular and plural
Complete in all people, both singular and plural.
- Mám hlad, máš hlad etc.…
- Měl jsem žízeň …
- Mám ráda své rodiče … I like my parents.
- Rád kreslím … I like to draw.
- Budu se rád učiti … I shall like to study.
Decline: Okno window, jablko apple, slovo word, kladivo hammer.
Decline: Okno window, jablko apple, slovo word, kladivo hammer.
Vocabulary.
- přítel (vocative příteli!), m., friend
- laskavý, kind
- laskavost, kindness
- tužka, f. (tužky), pencil
- čerstvý, fresh
- ano, yes
- ne, no
- koupiti, to buy
- prodati, to sell
- večer, m., evening
- také, also
- trochu, a little
- včera, yesterday
- sklenice, f. (sklenice) glass.
Exercise I.
Translate into English:
Please provide the text you'd like me to modernize or translate.
Včera večer v šest hodin jsem byl na ulici. Kam jdete, příteli? Jdu do města koupiti jablka. Hoch má tři jablka. Pán dal hochovi deset jablek. Jak se máte? Děkuji, mám se dobře. Jak Vy se máte? Také dobře. Píšeme pérem a tužkou. Můj syn má žízeň. Máte, prosím, trochu[40] vody? Ano, zde jest sklenice vody. Sestra má ráda tetu. Nemáte rád učitele? Ano, mám ho (him) rád, jest velmi laskavý. Kolik jest hodin? Jsou dvě hodiny. Jest sedm hodin večer. Nemáte žízeň? Nemám žízeň, ale mám hlad. Za (behind) městem jest veliká zahrada.
Včera večer v šest hodin jsem byl na ulici. Kam jdete, příteli? Jdu do města koupit jablka. Kluk má tři jablka. Pán dal chlapci deset jablek. Jak se máte? Děkuji, mám se dobře. A jak se máte vy? Také dobře. Píšeme perem a tužkou. Můj syn má žízeň. Máte, prosím, trochu[40] vody? Ano, tady je sklenice vody. Sestra má ráda tetu. Nemáte rádi učitele? Ano, mám ho rád, je velmi laskavý. Kolik je hodin? Jsou dvě hodiny. Je sedm hodin večer. Nemáte žízeň? Nemám žízeň, ale mám hlad. Za městem je velká zahrada.
Exercise II.
Change the following sentences into the plural:
Change the following sentences into the plural:
Mám jablko. V městě jest velký dům. Mám péro a tužku. Hoch jde městem. Ulice města jest čistá. Píši pérem, nebo tužkou. Můj bratr jest učitelem. Teta koupila husu. Dělník pracuje ve městě.
Mám jablko. V městě je velký dům. Mám pero a tužku. Kluk jde městem. Ulice ve městě je čistá. Píšu perem nebo tužkou. Můj bratr je učitel. Teta koupila husu. Dělník pracuje ve městě.
Exercise III.
Change into singular:
Change to singular:
Mluvíme se sestrami. V městech chválí sedláky. Na stromech rostou jablka. Chválíme slovy. Dobří žáci mají i pera a tužky. Kde máte knihy? Rádi jíme jablka. V zahradách je hodně stromů.
Mluvíme se sestrami. V městech chválí farmáře. Na stromech rostou jablka. Chválíme slovy. Dobří žáci mají také pera a tužky. Kde máte knihy? Rádi jíme jablka. V zahradách je hodně stromů.
Exercise IV.
Translate into Bohemian:
Translate into Bohemian:
I am thirsty. Here is a glass of fresh water. Thank you for your kindness, I like to drink a glass of pure fresh water. Does your brother like to read good books? Yes, sir, he likes books very much. He brought ten books yesterday. How many pencils has your friend?
I’m thirsty. Here’s a glass of fresh water. Thank you for your kindness; I love having a glass of pure, fresh water. Does your brother enjoy reading good books? Yes, he loves books a lot. He brought ten books yesterday. How many pencils does your friend have?
Tři housky a jeden koláč.
Chlapec dostal hlad. Koupil si housku a snědl ji, ale ještě měl hlad. Koupil si druhou housku a snědl ji, ještě měl hlad. Koupil si třetí housku a snědl ji, a stále ještě měl hlad. Tedy si koupil koláče, a když jeden z nich snědl, měl dost, byl sytý. Tu se chlapec uhodil do hlavy a pravil:
Chlapec měl hlad. Koupil si housek a snědl ji, ale pořád měl hlad. Koupil si druhou housek a snědl ji, stále měl hlad. Koupil si třetí housek a snědl ji, a pořád měl hlad. Tak si koupil koláče, a když snědl jeden z nich, byl sytý. Pak se chlapec uhodil do hlavy a řekl:
“Jsem to hlupák! Proč jsem snědl tolik housek? Mohl jsem si raději hned koupiti jeden koláč.”
“Jsem to idiot! Proč jsem snědl tolik housek? Mohl jsem si raději hned koupit jeden koláč.”
XII.
Přídavná jména.—The adjectives.
Určitá přídavná jména, end in the singular in -ý, -á, -é, in the plural in -í, -é, -á. e. g.
Určité přídavné jméno končí v jednotném čísle na -ý, -á, -é, v množném čísle na -í, -é, -á. např.
- dobrý hoch, good boy
- dobrá teta, good aunt
- dobré slovo, good word
- dobří hoši, good boys
- dobré tety, good aunts
- dobrá slova, good words.
Určitá přídavná jména the definite adjectives, agree with the noun they modify in number, gender and case.
Určitá přídavná jména, the definite adjectives, agree with the noun they modify in number, gender, and case.
Declension of definite adjectives. Singular:
Declension of definite adjectives. Singular:
Type, vzor, dobrý.
Type, pattern, good.
Masculine | neuter | feminine | |
---|---|---|---|
Nom. and Vocative | dobrý | dobré | dobrá |
Obj. | (živ.) dobrého (než.) dobrý | dobré | dobrou |
Poss. | dobrého | dobrého | dobré |
Dat. | dobrému | dobrému | dobré |
Loc. | dobrém | dobrém | dobré |
Inst. | dobrým | dobrým | dobrou |
The last four cases have equal forms for masculine and neuter.
The last four cases have the same forms for masculine and neuter.
In all genders the nominative case equals the vocative.
In all genders, the nominative case is the same as the vocative.
The objective case of the masculine gender has two forms: one for the animate, another for the inanimate declension.
The objective case for masculine gender has two forms: one for living beings and another for non-living things.
- Vidím velikého vojáka, I see a big soldier
- Vidím veliký strom, I see a big tree.
Definite Adjectives: (Masculine form alone are given.)
Definite Adjectives: (Only the masculine form is provided.)
- veliký, also velký, big, large
- dobrý, good
- veselý, merry, jolly
- vysoký, high
- nový, new
- krátký, short
- černý, black
- červený, red
- modrý, blue
- malý, small
- špatný, bad
- smutný, sad
- nízký, low
- starý, old
- dlouhý, long
- bílý, white
- zelený, green
- žlutý, yellow.
Verbs with ě or e as root vowel.
Verbs with ě or e as the root vowel.
uměti to know, to be able to do.
uměti to know, to be able to do.
- uměl, —a, —o, known, knew, was able to do.
- umím, I know
- umíš, you know
- umí, knows
- umíme, we know
- umíte, you know
- umějí, they know.
This conjugation differs from the verb slyšeti, viděti, only in the third person plural: umějí, they know, but slyší, they hear.
This conjugation is different from the verb slyšeti, viděti, only in the third person plural: umějí, they know, but slyší, they hear.
Verbs conjugated like uměti
Verbs conjugated like uměti
- Směti (smím), to may
- sázeti, to plant
- krájeti, (krájím) to cut
Verbs conjugated like slyšeti
Verbs conjugated like slyšeti
- seděti (sedím), to sit
- boleti, (bolí) to pain, ache
- bydleti, (bydlí) to live, to dwell
Uměti and směti, to may are followed by infinitive:
Uměti and směti are followed by the infinitive:
Umím psáti. I know how to write. Smím jíti domů. I may go home.
Umím psát. I know how to write. Můžu jít domů. I can go home.
Oral exercise:
A.) Complete in all persons singular and plural:
A.) Complete in all persons, both singular and plural:
Neumím francouzsky. I don’t know French. Nesměl jsem odejíti. I might not leave. Budu krájeti chleba. I shall cut bread. Bydlel jsem ve městě. I lived in town. Smím k Vám přijíti? May I come to see you?
Neumím francouzsky. I don’t know French. Nesměl jsem odejíti. I might not leave. Budu krájeti chleba. I will cut bread. Bydlel jsem ve městě. I lived in town. Smím k Vám přijíti? May I come to see you?
B.) Decline in singular:
Decline in singular:
- Veliký les,
- veselá sestra,
- hodný pán,
- červené jablko.
Exercise I.
Kde bydlíte? Bydlím ve velikém domě. Bydleli jsme v malém městě. Naši rodiče sázeli stromy, i my je (them) budeme sázeti. Sedláka bolela ruka. Bratra bolel zub. Nesmíš jíti ven. Čerstvý sníh jest bílý. Dala jsem jablko veselému hochu. Kdy čtete noviny? Čtu noviny v osm hodin ráno. Šel jsem s malým bratrem a s malou sestrou. Na vysokém stromě má černý pták hnízdo. Umíme čísti česky. Mluvíme česky. Nesmím zlobiti své (my) rodiče.
Kde bydlíte? Bydlím ve velkém domě. Bydleli jsme v malém městě. Naši rodiče sázeli stromy, i my je budeme sázet. Sedláka bolela ruka. Bratra bolel zub. Nesmíš jít ven. Čerstvý sníh je bílý. Dala jsem jablko veselému chlapci. Kdy čtete noviny? Čtu noviny v osm ráno. Šel jsem s malým bratrem a malou sestrou. Na vysokém stromě má černý pták hnízdo. Umíme číst česky. Mluvíme česky. Nesmím zlobit své rodiče.
XIII.
Declension of definite adjectives. Plural.—Sklonění určitých přídavných jmen. Množné číslo.
Vzor, type dobrý.
Sample, good type.
Masc. | Fem. | Neuter | |
---|---|---|---|
N. a Voc. | (živ.) dobří (než.) dobré | dobré | dobrá, |
Object. | dobré | dobré | dobrá, |
Poss. | dobrých | ||
Dat. | dobrým | ||
Locative | dobrých | ||
Instrumental | dobrými. |
In the nominative plural the masculine adjectives of the inanimate noun end in -é; the animate adjectives end in -í. The hard consonant must soften before i! Dobrý pán. Dobří páni.
In the nominative plural, masculine adjectives for inanimate nouns end in -é; those for animate nouns end in -í. The hard consonant must soften before "i"! Good sir. Good sirs.
- velký hoch,
- velcí hoši,
- velký dům,
- velké domy.
The last four cases have the same forms for all genders.
The last four cases are the same for all genders.
The adjectives frequently form the predicate. (After verb to be.)
The adjectives often make up the predicate. (After the verb "to be.")
Bratr jest hodný. | Brother is good. |
Bratři jsou hodní. | The brothers are good. |
Matka byla nemocná. | Mother was sick. |
Compound verbs.
Many verbs are formed by the addition of prefixes. Ex. take, retake.
Many verbs are created by adding prefixes. Ex. take, retake.
In Bohemian a great number of prefixes are used to give the verb a rich variety of meaning. As soon as a verb takes a prefix it obtains a perfect aspect, that is, it denotes an action which was, or will be completed. For this reason all verbs with prefixes have no present tense; but this present form signifies future. No compound future tense can be formed with the verbs with prefixes. Viz lesson XXXVI. for future discussion.
In Bohemian, a lot of prefixes are used to give verbs a wide range of meanings. Once a verb has a prefix, it takes on a perfect aspect, meaning it indicates an action that has been or will be completed. Because of this, all verbs with prefixes do not have a present tense; rather, this present form indicates the future. No compound future tense can be created with verbs that have prefixes. For further discussion, see lesson XXXVI..
- jíti to go,
- přijíti, to come (to go to)
- přišel jsem, I have come.
- přinésti to bring
- najíti, to find,
- jdu, I go; půjdu, I shall go.
- přijdu, I shall come (We cannot say, budu přijíti!)
- odejíti, to leave, to go away
- udělati, to make and finish.
The past tense of compound verbs corresponds to the English perfect past. Přišel jsem, I have come.
The past tense of compound verbs matches the English present perfect. Přišel jsem, I have come.
Chytrý sluha.
Pán poslal sluhu pro hrušky. “Kup mi jen nejlepší,” řekl mu. V krámě mu dávali žádané hrušky, on je vrátil: “Ne,” pravil, “dejte mně jen nejlepší.”
Pán poslal sluhu pro hrušky. “Kup mi jen ty nejlepší,” řekl mu. V obchodě mu dávali žádané hrušky, on je vrátil: “Ne,” řekl, “dejte mi jen ty nejlepší.”
Kupec odpověděl: “Ochutnej jednu, uvidíš, že jsou všecky dobré.”
Kupec replied, “Try one, and you'll see they're all good.”
“Jak poznám, že jsou všechny dobré, když ochutnám jenom jedinou?” mínil mladík.
“How can I know they’re all good if I only taste one?” the young man said.
Ukousl od každé hrušky a přinesl je pánovi. A pán ho za to vyhnal ze služby.
Ukousl od každé hrušky a přinesl je pánovi. A pán ho za to vyhnal ze služby.
- dívka (f.) (dívky) girl
- strýc, m. uncle
- trhati, to pick, to gather
- avšak, but
- hloupý, silly
- ochočiti, to tame
- pečený, baked, roasted
- hráti si, to play
- ač, although
- kdykoliv, whenever
- patrno, evident
- odpověděti, to answer
- letěti, to fly
- [44]přiletěti, to arrive flying
- povšimnouti si, to notice
- pražádný, none, not a bit
- síla (síly), f. strength
- sprostý, common, low
- tvor, m. (tvorové), creature
- před, before
- proto, therefore
- slušnost, decency
- utíkati, to run away
- zavolati, to call upon
- že, that
Sokol a kohout.
Mladý sokol se dal tak ochočit, že přilétal pánovi na ruku, kdykoliv naň zavolal. Kohout však utíkal před pánem a křičel když se k němu blížil. Sokol si toho povšimnul a řekl kohoutovi: Ty kohoute nemáš pražádné slušnosti. Patrno že jsi sprostý tvor. Chodíš k pánovi jen když máš hlad. To já nedělám, hloupý ptáku! Mám síly dost a létati umím, avšak před pánem neutíkám.
Mladý sokol se dal tak ochočit, že přilétal pánovi na ruku, kdykoliv naň zavolal. Kohout však utíkal před pánem a křičel, když se k němu blížil. Sokol si toho povšimnul a řekl kohoutovi: "Ty kohoute, nemáš žádnou slušnost. Je jasné, že jsi ubohý tvor. Chodíš k pánovi jen když máš hlad. To já nedělám, hloupý ptáku! Mám dost síly a umím létat, ale před pánem neutíkám."
Kohout odpověděl: Já ještě nikdy neslyšel o pečeném sokolu, ale slyšel jsem o pečeném kohoutu. Proto utíkám.
Kohout replied: I've never heard of roasted falcon, but I've heard of roasted rooster. That's why I'm running away.
Exercise.—Change the above story into the plural.
Exercise.—Change the above story into the plural forms.
Oral exercise.
A.) Complete in all persons singular and plural:
A.) Complete in all individuals, both singular and plural:
- Našel jsem kohouta …
- Najdu kladivo …
- Neudělal jsem to …
B. Decline in singular and plural: pečený kohout, veselá dívka, staré město.
B. Decline in singular and plural: roasted rooster, cheerful girl, old town.
Exercise I.
Translate into English:
Please provide the text you would like me to modernize or translate into English.
Přišel jsem navštívit strýce Jana. Strýc Jan jest sedlákem. Našel jsem strýce na zahradě. Trhal jablka. Učitel se ptal žáka, co udělal. Několik velkých hochů si hrálo na ulici. Stateční vojáci bojovali ve veliké bitvě. Malé dívky odešly domů. Přijdu ve dvě hodiny. Ve starých domech jsou malé světnice.
Přišel jsem navštívit strýce Jana. Strýc Jan je farmář. Našel jsem strýce na zahradě. Trhal jablka. Učitel se ptal žáka, co udělal. Několik velkých kluků si hrálo na ulici. Stateční vojáci bojovali ve velké bitvě. Malé dívky odešly domů. Přijdu ve dvě hodiny. Ve starých domech jsou malé pokojíky.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Translate into Bohemian:
When did you come? I came at seven o’clock. What have you found? I found the old hammer. Where did you buy the pears? I bought them in the store. We shall come tomorrow. The good aunts are sick. What do you know about the big cities. In the forest are many big trees. What has the mother given to the little boys? She gave them good cakes.
When did you arrive? I arrived at seven. What did you find? I found the old hammer. Where did you buy the pears? I bought them at the store. We'll come tomorrow. The nice aunts are sick. What do you know about the big cities? There are many large trees in the forest. What did the mother give to the little boys? She gave them nice cakes.
XIV.
Possessive pronouns. Přisvojovací náměstky.
Possessive pronouns (like adjectives) agree with the nouns they modify in number, gender and case.
Possessive pronouns (like adjectives) match the nouns they modify in number, gender, and case.
Masculine | feminine | neuter | |
---|---|---|---|
Singular | můj, my, mine | má, moje; | mé, moje |
tvůj, thy, thine | tvá, tvoje; | tvé, tvoje | |
Plural | moji (animate) mé, moje (inanimate); | mé, moje, | má, moje |
tvoji (animate) tvé, tvoje (inanimate) | tvé, tvoje, | tvá, tvoje. |
jeho, his; její, her, hers; jeho, its; jejich, their, have one form for all three genders, singular and plural.
jeho, his; její, her, hers; jeho, its; jejich, their, has one form for all three genders, singular and plural.
Jeho bratr, jeho sestra, jeho srdce; jejich bratr, jejich sestry, jejich pole.
Jeho bratr, jeho sestra, jeho srdce; jejich bratr, jejich sestry, jejich pole.
Masculine, | feminine and neuter |
|
---|---|---|
Singular | náš our, ours | naše |
váš your, yours | vaše | |
Plural | naši | naše |
vaši | vaše |
Similar to můj, má, mé, is svůj, svá, své, the reflexive possessive pronoun, used when referring to the subject of the sentence. Ex. Já jdu se svým bratrem. I go with my own brother.
Similar to my, mine, is his, her, its, the reflexive possessive pronoun, used when talking about the subject of the sentence. Ex. I go with my own brother.
Reflexive pronoun se. Vztažná náměstka se.
Umývám se, I wash myself, umýváme se, we wash ourselves, umýváš se a umýváte se, You wash yourself.
Umývám se, I wash myself, umýváme se, we wash ourselves, umýváš se a umýváte se, you wash yourself.
The Reflexive se is used for all three persons, both singular and plural. In Bohemian the reflexive pronoun is used with many verbs. Its declension and varied use will be taken up later on.
The Reflexive se is used for all three persons, both singular and plural. In Bohemian, the reflexive pronoun is used with many verbs. Its declension and various uses will be covered later on.
Irregular verbs. Nepravidelná slovesa. II.
chtíti to want.
Present indicative:
Present tense:
chci, chceš, chce; chceme, chcete, chtějí.
want, you want, wants; we want, you want, they want.
Past participle chtěl, wanted.
Past participle chtěl, wanted.
Věděti to know.
Present indicative
Present tense
vím, víš, ví, víme, víte, vědí
know, know, knows, we know, you know, they know
Past participle, věděl, knew, known.
Past participle, věděl, knew, known.
jeti, to go, to ride.
Present indicative
Present tense
jedu, jedeš, jede, jedeme, jedete, jedou.
I'm going, you're going, he's going, we're going, you (plural) are going, they're going.
Past participate, jel went, rode ridden.
Past participation, jel went, rode ridden.
Chtíti is followed by infinitive.
Chtíti is followed by an infinitive.
Chci mluviti. I wish to talk.
Chci mluviti. I want to talk.
The difference between:
a) uměti, věděti a znáti.
a) to know and understand.
uměti nějakou věc, to know an art, to be able to do a certain thing.
uměti nějakou věc, to know a skill, to be able to do something specific.
Umím čísti, I know, I can read. Věděti něco, to know something. Slyšel jsem to, vím to. I heard it, I know it. Znáti (znám), to know a person or a thing to be acquainted with it. Znám Vás. I know you.
Umím číst, I know, I can read. Vědět něco, to know something. Slyšel jsem to, vím to. I heard it, I know it. Znáti (znám), to know a person or a thing, to be acquainted with it. Znám vás. I know you.
b) Jeti a jíti.
b) To go and travel.
jeti is used whenever we go somewhere by some means of transportation, jíti denotes merely walking.
jeti is used whenever we go somewhere by any form of transportation, jíti simply means walking.
Jedu domů, I go home, if I use some vehicle, car, horse, bicycle etc.
Jedu domů, I go home, whether I'm using a vehicle, car, horse, bicycle, etc.
Jdu domů, if I merely walk. I went to New York is to be translated jel jsem, if train or other vehicle was used. But šel jsem do New Yorku if I walked.
I'm going home, if I just walk. I went to New York is translated as jel jsem, if I used a train or another vehicle. But I went to New York if I walked.
The future of jíti, jdu, půjdu (prefix pů-), never budu jíti.
The future of jíti, jdu, půjdu (prefix pů-), never budu jíti.
The future of jeti, pojedu (prefix po-); never budu jeti.
The future of jeti, pojedu (prefix po-); I will never be jeti.
Oral exercise.
Complete in all three persons singular and plural:
Complete in all three persons singular and plural:
Půjdu na procházku. I’ll go for a walk. Pojedu na venkov—I’ll go to the country. Chci pracovati—I wish to work. Nevěděla jsem to—I didn’t know it (fem.) Umím svou úlohu—I know my lesson. Znám mladou dívku, I know a young girl. Nevěděl jsem to, I didn’t know it.
Půjdu na procházku. I’ll go for a walk. Pojedu na venkov—I’ll go to the countryside. Chci pracovati—I want to work. Nevěděla jsem to—I didn’t know that (fem.). Umím svou úlohu—I know my lesson. Znám mladou dívku—I know a young girl. Nevěděl jsem to—I didn’t know that.
Vocabulary.
- dvůr (dvory) court-yard, yard
- lov (lovy) chase
- krásný, beautiful
- řádný, respectable, decent
- ochočený, tamed
- půl, half
- spálený, burned
- promluviti (mluvím) to speak, to deliver a speech,
- přečísti (čtu) to read over,
- uviděti (vidím) to see, to perceive,
- užívati, (užívám), to use,
- plný, full,
- zdraví, health.
Exercise I.
Translate into English:
Please provide the text you'd like me to modernize or translate.
Můj bratr mluví. Moji bratři mluvili. Tvůj bratr promluví. Kdy jste přečetl tu (that) velkou knihu? Má matka to chce věděti. Kohout sedláka běhá po dvoře. Má teta má velkou zahradu, plnou krásných[47] květin. Sokol se dá ochočiti. Ochočení sokolové byli užíváni k lovu. Zdraví hlava všeho. Čistota půl zdraví. Veselá mysl půl zdraví. Máte jít domů. Když přišel, uviděl svůj dům spálený. Poznal jsem ho co (as) řádného hocha. Přečtu tu knihu zítra.
Můj bratr mluví. Moji bratři mluvili. Tvůj bratr promluví. Kdy jsi přečetl tu velkou knihu? Má matka to chce vědět. Kohout sedláka běhá po dvoře. Má teta má velkou zahradu plnou krásných[47] květin. Sokol se dá ochočit. Ochočení sokolové byli využíváni k lovu. Zdravá hlava je všeho. Čistota je půl zdraví. Veselá mysl je půl zdraví. Měl bys jít domů. Když přišel, uviděl svůj dům spálený. Poznal jsem ho jako řádného kluka. Přečtu tu knihu zítra.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Translate into Boho:
Did you know that respectable gentleman? Have you read that old book through? You ought to know this (to). Will you go to Washington? (by train). Did you go (walk) to Washington? Who knows this gentleman? Who knows how much are five and five? We can work well. The farmer has a big yard with many (s mnoha) cows and geese. My father spoke some (několik, follow by possessive) kind words. Our old mother came here. Our soldiers march through the city. Your garden is big.
Did you know that respected gentleman? Have you read that old book all the way through? You should know this. Will you take the train to Washington? Did you walk to Washington? Who knows this gentleman? Who knows how much five plus five is? We can work well together. The farmer has a large yard with many cows and geese. My father said some kind words. Our old mother came here. Our soldiers march through the city. Your garden is large.
Den a noc.
(Look for the words in the vocabulary at the end of the book). Den má dvacet čtyři hodiny. (Also čtyřiadvacet hodin). Noc jest ta část dne, kdy nám slunce nesvítí. Když slunce započíná svítiti, říkáme tomu ráno, nebo jitro. Poledne jest půl dne; hodiny ukazují dvanáct hodin. Půlnoc jest půl noci. Odpoledne jest doba mezi polednem a večerem. Večer slunce zapadá, tmí se. Lidé se zdraví: Dobré jitro! Dobrý den! Dobré odpoledne! Dobrý večer! Dobrou noc!
(Look for the words in the vocabulary at the end of the book). A day has twenty-four hours. (Also twenty-four hours). Night is the part of the day when the sun isn’t shining. When the sun starts to shine, we call that morning, or dawn. Noon is half of the day; the clock shows twelve o'clock. Midnight is half of the night. The afternoon is the time between noon and evening. In the evening, the sun sets, and it gets dark. People greet each other: Good morning! Good day! Good afternoon! Good evening! Good night!
XV.
It is very important that the student of Bohemian master the declension of nouns, adjectives, pronouns and numerals. This is to be acquired not only by memorizing the case endings but also by thorough understanding of the meaning and use of the cases.
It is very important that the student of Bohemian masters the declension of nouns, adjectives, pronouns, and numerals. This should be achieved not just by memorizing the case endings but also by thoroughly understanding the meaning and use of the cases.
Case questions. To each case a set of questions corresponds, which help us to determine the case. The boy knows the soldier. Who knows the soldier? The boy knows the soldier.
Case questions. Each case comes with a set of questions that help us understand the situation. The boy knows the soldier. Who knows the soldier? The boy knows the soldier.
Whom does the boy know? The boy knows the soldier. We see, that the question who? asks for and determines the nominative case, and the question whom? asks for and determines the objective case.
Who does the boy know? The boy knows the soldier. We see that the question who? asks for and determines the nominative case, and the question whom? asks for and determines the objective case.
Nominative | Kdo?, co? | who?, what? |
Objective | Koho?, co? | whom?, what? |
Possessive | Koho?, čí?, čeho? | whose?, of what? |
Dative | Komu?, čemu? | to whom?, to what? |
Locative | O kom?, o čem? | about whom?, about what? |
Instrumental | S kým?, s čím? | with whom?, with what? |
The last question is used in asking for things, the first (and second of the possessive) is used in asking for animate beings.
The last question is used to ask for things, while the first (and second of the possessive) is used to ask for living beings.
No question corresponds to the vocative case. This is used in calling somebody, and has no connection with the sentence. It is inserted in the sentence and separated from it by a comma.
No question relates to the vocative case. This is used when calling someone and isn't connected to the main sentence. It's included within the sentence and is set off by a comma.
The Use of the Individual Cases.
The nominative is the case of the subject of a sentence.
The nominative is the form used for the subject of a sentence.
The objective (or accusative) is the case of the direct object of a positive, transitive verb. (Transitive verbs express action which is transferred upon something. Ex. to see some one, to have something etc. are transitive verbs.)
The objective (or accusative) case refers to the direct object of an active, transitive verb. (Transitive verbs indicate actions that are passed onto something. For example, to see someone, to have something, etc. are transitive verbs.)
(Intransitive verb: to go, jíti).
(go, to go).
Negative transitive verbs require their object in the possessive case. Vidím matku. I see mother. But: Nevidím matky. Nemáme dělníků. However in modern colloquial Bohemian this use of the possessive is being replaced by the objective.
Negative transitive verbs require their object in the possessive case. Vidím matku. I see mother. But: Nevidím matky. Nemáme dělníků. However, in modern colloquial Bohemian, this use of the possessive is being replaced by the objective.
Possessive (or genitive) is used as the English possessive. (In Bohemian the possessive comes after the name of the possessed object. Mother’s child. Dítě matky.) The possessive is further used:
Possessive (or genitive) is used as the English possessive. (In Bohemian, the possessive comes after the name of the possessed object. Mother’s child. Dítě matky.) The possessive is also used:
b) to express the object of the negative transitive verb.
b) to express the object of the negative transitive verb.
c) to denote parts and quantities, libra kávy, sklenice vody.
c) to refer to parts and quantities, pound of coffee, glass of water.
d) after numerals higher than four, after indefinite numerals trochu, několik etc. několik hochů, trochu vody.
d) after numerals higher than four, after indefinite numerals like a bit, several, etc. several guys, a bit of water.
e) after verbs: tázati se (koho) to ask for information, žádati (něčeho) to demand, báti se (koho) to fear.
e) after verbs: tázati se (koho) to ask for information, žádati (něčeho) to demand, báti se (koho) to fear.
f) after superlative and comparative viz latter lesson.
f) after the superlative and comparative, specifically the latter lesson.
The dative is the case of the indirect object. (In translation the English preposition to is used mostly to express dative.) The dative is used after verbs: povídati (komu) to tell, věřiti (komu) to believe, radovati se (čemu) to rejoice (something), učiti se (čemu) to study a thing, rovnati se (komu) to equal somebody, věřiti (komu) to believe.
The dative is the case for the indirect object. (In translation, the English preposition to is mostly used to express dative.) The dative is used after verbs like: povídati (komu) to tell, věřiti (komu) to believe, radovati se (čemu) to rejoice (about something), učiti se (čemu) to study something, rovnati se (komu) to equal someone, věřiti (komu) to believe.
The locative case is used only after prepositions. See lesson XVI.
The locative case is used only after prepositions. See lesson XVI.
The Instrumental case is used to express an instrument or cause of an action. Píši pérem. I write with a pen. It is used after a passive verb where in English the preposition by denotes actor. Bylo to učiněno[49] vojákem. It was done by the soldier. It is used where in English the preposition through is used. Jdu lesem. I walk through the forest. It is used with the preposition s, with, along, to denote association. Mluvím s matkou. I talk with the mother.
The Instrumental case is used to indicate an instrument or reason for an action. Píši pérem. I write with a pen. It's used after a passive verb where in English the preposition by shows the doer. Bylo to učiněno[49] vojákem. It was done by the soldier. It's used where in English the preposition through is applied. Jdu lesem. I walk through the forest. It’s used with the preposition s, with, to show connection. Mluvím s matkou. I talk with the mother.
Exercise I.
Determine case in following sentences. Translate them.
Determine the case in the following sentences. Translate them.
Dělníku, zde jsou tvé peníze. Teto, máme vás rádi. Bratr koupil dům. V domě jest několik pokojů. Koupil jsem bušel bramborů. Díváme se okny. Vojáci mluvili se sedláky. Učíme se českému jazyku čili češtině. Po neděli přijde pondělí. V zahradě je mnoho květin. Neuvidím více bratra. Sokol se nebál pána. Krávy sedláka jsou tučné. Dni v zimě jsou krátké. Dáme dar matce. Učitel opravil žákům úlohy.
Dude, here’s your money. Aunt, we love you. My brother bought a house. The house has several rooms. I bought a bushel of potatoes. We look out the windows. The soldiers talked to the farmers. We are learning the Czech language, or Czech. After Sunday comes Monday. There are many flowers in the garden. I won't see my brother again. The falcon wasn’t afraid of the lord. The farmer’s cows are fat. Days in winter are short. We’ll give a gift to mom. The teacher corrected the students' assignments.
Exercise II.
Answer the following questions or complete sentences and determine their cases:
Answer the following questions or complete the sentences and figure out their cases:
Kdo mluví ve škole? Co jest na stole? Kdo má peníze? S kým mluvíte? Čím píšete? S kým jdete? Na čem leží kniha? V čem zůstáváte? O kom mluví sedlák? Co máte? Koho vidíte? Koho slyšel váš bratr? Komu věříte? Komu dáte sklenici vody? Čemu se divíte? Stromy čeho jsou vysoké?
Kdo mluví ve škole? Co je na stole? Kdo má peníze? S kým mluvíte? Čím píšete? S kým jdete? Na čem leží kniha? V čem zůstáváte? O kom mluví sedlák? Co máte? Koho vidíte? Koho slyšel váš bratr? Komu věříte? Komu dáte sklenici vody? Čemu se divíte? Stromy čeho jsou vysoké?
XVI.
Prepositions. Předložky.
The prepositions are followed in Bohemian by definite cases—váží se s jistým pádem. Therefore, to complete the theory of the use of cases we will take in this lesson the study of the prepositions. This study is the more important because the lack of case forms in English is made up by suitable prepositions and the use of prepositions in both languages varies considerably.
The prepositions in Bohemian are followed by specific cases—váží se s jistým pádem. So, to complete our understanding of how cases are used, we’ll study prepositions in this lesson. This study is especially important because the absence of case forms in English is compensated by appropriate prepositions, and the way prepositions are used in both languages is quite different.
No preposition is used with the first and fifth case.
No preposition is used with the first and fifth cases.
Prepositions with the objective.
Mimo besides, except, Mimo vojáky byli tam i občané. Besides soldiers there were also civilians.
Mimo besides, except, Mimo there were also civilians along with the soldiers. Besides soldiers, there were also civilians.
Ob (seldom used now) expresses a change. Ob den., every second day.
Ob (rarely used now) indicates a change. Ob means every other day.
Pro for. Jdu pro svého bratra. I go for my brother.
Pro for. I'm going for my brother.
For is used in different sense in English than in Bohemian:
For is used in a different way in English than in Bohemian:
For ten cents. | Za pět centů. |
Train for Prague. | Vlak do Prahy. |
I worked for two weeks. | Pracoval jsem po dva týdny. |
Přes, over, across. Přes pole a lesy. Across the fields and the woods. Přes noc. Over night. Přes sto dollarů. Over hundred dollars.
Over, over, across. Over the fields and the woods. Over night. Over a hundred dollars.
Skrze through, Skrze Vás, through you.
Through you, Through you.
Prepositions with the possessive.
Bez without. Bez chleba. Without bread.
Bez without. Bez chleba. Without bread.
Dle according to. Dle posledních zpráv. According to the latest news.
Dle according to. Dle the latest news. According to the latest news.
Podle (dle) zákona. According to the law.
According to the law.
Vedle next to, alongside of. Vedle našeho domu. Next to our house.
Next to our house.
Do in, into. Jdu do města. I go into the city. Dvakráte do roka. Twice a year.
Do in, into. I go into the city. Twice a year.
Do is used in different sense in Bohemian than in English.
Do is used in a different way in Bohemian than in English.
Zaplatím to do roka. I’ll pay that within a year.
Zaplatím to do roka. I’ll pay that within a year.
To bych do něho neřekl. I shouldn’t think that of him.
To bych do něho neřekl. I shouldn’t think that of him.
Není nám nic do toho. It is not our affair.
Není nám nic do toho. It's not our business.
Není mi do smíchu. I do not feel like laughing.
Není mi do smíchu. I don't feel like laughing.
Jdu do školy. I go to school.
I’m going to school.
Kromě aside of, except, besides. Každý den kromě neděle. Every day except Sunday.
Kromě other than, apart from, besides. Every day kromě Sunday.
Kolem, about. Kolem těla. About the body. Kolem poledne. About noon.
Around, around. Around the body. Around noon. Around
Okolo around. Zeď okolo zahrady. Wall around the garden. But: Šel jsem okolo. I went (passed) by.
Around. The wall around the garden. Wall around the garden. But: I went around. I passed by.
Místo instead of. Místo otce přišel syn. Instead of the father came the son.
Místo instead of. Místo the father, the son came.
Od, from (somebody). Od mé matky. From my mother. od—k, from—to. Od domu k domu. From house to house.
Od, from (somebody). Od my mom. od—k, from—to. From one house to another.
U, at, by, Byl u tety. He was at the aunt’s house. Stál u domu. He stood by the house. But:
You, at, by, you at aunt’s place. He was at his aunt's house. Stood by the house. He stood by the house. But:
- At noon. V poledne.
- At five o’clock. V pět hodin.
- By sea, by land. Po moři, po zemi.
- Límec u kabátu. The collar of the coat.
Z, (ze), out of, from something. Ze železa. Made of iron. But:
Z, (ze), out of, from something. Ze železa. Made of iron. But:
- Z bídy. On account of poverty.
- Z jara. In the beginning of the Spring.
- Z kapsy. Out of the pocket.
- Z Prahy. From Prague.
Prepositions with the dative.
K, ke, ku, to, towards. Jdu k bratrovi. I go to my brother. Ke druhé hodině. Around (toward) two o’clock.
K, ke, ku, to, towards. I'm going k my brother. I go to my brother. Ke the second hour. Around (toward) two o’clock.
Proti against. Proti nepříteli. Against the enemy.
Against. Against the enemy.
Naproti, opposite. Naproti knihovně. Opposite the library. (Jdu tetě naproti. (Naproti is an adverb here.) I go to meet my aunt.)
Naproti, opposite. Naproti the library. Opposite the library. (I'm going to meet my aunt naproti. (Naproti is an adverb here.) I go to meet my aunt.)
Prepositions with the locative.
O, about, Mluvíme o knize. We speak about the book.
O, about, Mluvíme o knize. We talk about the book.
Po, after, following. Po bratrovi přišla sestra. After the brother came the sister. After dinner. Po obědě.
After, following. After, the brother's sister came. After the brother came the sister. After dinner. After lunch.
Při, at, by, Při hostině. At the banquet.
Při, at, by, Při the feast. At the feast.
V, ve, in, at, V městě, in the city.
V, ve, in, at, V the city, in the city.
Some prepositions are followed by two or even three cases.
Mezi, between, among; nad, above; pod, under, below; před, before are followed by the objective when they denote a direction of motion, in answer to kam? Where to?
Mezi, between, among; nad, above; pod, under, below; před, before are followed by the objective when they indicate a direction of motion, in response to kam? Where to?
When they denote, position, location in answer to kde? Where at?, they are followed by the instrumental.
When they indicate, position, location in response to kde? Where at?, they are followed by the instrumental.
Jdu mezi lidi (kam). I go among the people. Mezi lidmi (kde?) Among the people.
Jdu mezi lidi (kam). I go among the people. Mezi lidmi (kde?) Among the people.
Slunce vyšlo nad horu (kam?) a stojí nad horou (kde?) The sun rose above the mountain and stands above the mountain.
Slunce vyšlo nad horu (kam?) a stojí nad horou (kde?) The sun rose above the mountain and stands above the mountain.
Schoval se pod stůl, (kam?); jest schován pod stolem. (kde?) He hid under the table; he is hidden under the table.
Schoval se pod stůl, (kam?); jest schován pod stolem. (kde?) He hid under the table; he is hidden under the table.
Vyšel jsem před dům (kam?), stojím před domem. (kde?) I stepped before the house. I am standing before the house.
I stepped out in front of the house (where?), and I am standing in front of the house.
NOTE! Před týdnem. A week ago. (Týden zpátky is an anglicism.)
A week ago.
Na, on, v, in, is followed by the objective when it denotes a direction of motion in answer to kam? Where to?; and is followed by the locative when it denotes a location in answer to kde? Where at?
Na, on, v, in, is used with the objective when it signifies a direction of motion in response to kam? Where to?; and it is used with the locative when it indicates a location in response to kde? Where at?
Dej knihu na stůl (kam?) Kniha jest na stole (kde?) Lay the book on the table. The book lies on the table.
Dej knihu na stůl (kam?) Kniha jest na stole (kde?) Put the book on the table. The book is on the table.
V, connects only rarely with the ob. Ex. Upadl v nemoc. He became sick.
V rarely connects with the ob. Ex. He got sick.
Za, behind, followed by the accusative in answer to kam? Where to? (direction), and is followed by the instrumental in answer to kde? Where at? Position. Schovej se za stůl (kam?) Hide behind the table. Sedíme za stolem. We sit behind the table.
Za, followed by the accusative in response to kam? Where to? (direction), and is followed by the instrumental in response to kde? Where at? Position. Schovej se za stůl (kam?) Hide behind the table. Sedíme za stolem. We sit behind the table.
Za, during, expressing time is followed by the possessive (genitive). Za krásného dne. During a beautiful day.
Za, during, expressing time is followed by the possessive (genitive). On a beautiful day.
S, se, with when denoting an association is followed by the instrumental. S hochem, with the boy.
S, se, when indicating an association is followed by the instrumental. S hochem, with the boy.
S, se, off from, in answer to odkud? from where?, is followed by the possessive. Skočil s vozu. Jumped off the wagon.
S, se, off from, in response to odkud? from where?, is followed by the possessive. He jumped off the wagon.
Distinguish z, out of, z mouky, and s, with, s moukou.
Distinguish z, out of, z flour, and s, with, s flour.
When a word is preceded by a preposition, they both are pronounced as one word and the accent which naturally falls upon the first syllable, goes over on the preposition. Ve’vodě. Not ve vo’dě. In the so-called compound verbs “ve složených slovesech” the prepositions form prefixes, e. g. přijíti, najíti. See lesson XXXIV.
When a word comes after a preposition, they’re pronounced together as one word, and the natural emphasis that usually falls on the first syllable shifts to the preposition. Ve’vodě. Not ve vo’dě. In the so-called compound verbs “ve složených slovesech,” the prepositions act as prefixes, for example, přijíti, najíti. See lesson XXXIV.
Exercise I.
Translate into English and note the use of prepositions.
Translate into English and note the use of prepositions.
Princezna na hrášku.
V jednom městě žil jeden princ. Chtěl se oženiti s nějakou opravdovou princeznou. Vyjel si do světa pro nevěstu. Mnoho cestoval, ale nenašel, čeho hledal. Bylo sice dost princezen, ale jsou-li to skutečně princezny, nedalo se zjistit. Vždycky v tom bylo něco podezřelého. I vrátil se domů bez nevěsty, všecek smuten, protože by byl rád měl za ženu skutečnou princeznu.
V jednom městě žil jeden princ. Chtěl se oženit s nějakou opravdovou princeznou. Vyrazil do světa hledat nevěstu. Hodně cestoval, ale nenašel to, co hledal. Bylo sice dost princezen, ale bylo těžké zjistit, jestli jsou to skutečně princezny. Vždy na tom bylo něco podezřelého. Nakonec se vrátil domů bez nevěsty, celý smutný, protože by rád měl za ženu opravdovou princeznu.
Jednou večer nastala hrozná bouřka; blýskalo se a hřmělo, lilo se jako z konve, to bylo strašně! Tu zaklepal někdo na dvéře a starý král vyšel otevřít.
Jednou večer se rozjela hrozná bouřka; bleskalo a hřmělo, pršelo jako z konve, bylo to hrozné! Pak někdo zaklepal na dveře a starý král vyšel otevřít.
Venku před domem u vrat stála jakás princezna. Ale, pane, ta vypadala od lijáku a bouřky! Voda tekla jí s vlasů a se šatů, nabírala se jí do střevíčků špičkami a patami vytékala ven. A přece tvrdila o sobě, že je pravou princeznou.
Venku před domem u vrat stála jakás princezna. Ale, pane, ta vypadala od lijáku a bouřky! Voda tekla jí s vlasů a se šatů, nabírala se jí do střevíčků špičkami a patami vytékala ven. A přece tvrdila o sobě, že je pravou princeznou.
“Však uvidíme!” pomyslila si stará královna. Ale neříkala nic. Šla do ložnice, sňala s postele všechny peřiny, položila je vedle na židli, pak položila na dno hrášek, na ten dala dvacet slamníků a ještě dvacet prachových peřin.
“Just wait and see!” thought the old queen. But she didn't say anything. She went to the bedroom, took off all the bedding from the bed, placed it on a chair beside her, then put a pea at the bottom, added twenty mattresses on top of it, and then another twenty down comforters.
Na to přivedla princeznu k posteli, aby šla spát. Ráno, když přišla k snídani, tu se jí ptali, jak se jí to spalo.
Na to přivedla princeznu k posteli, aby šla spát. Ráno, když přišla k snídani, tu se jí ptali, jak se jí to spalo.
“Ale špatně,” řekla princezna.[53] “Celou noc jsem ani oka nezamhouřila! Co to jen v té posteli bylo? Ležela jsem na něčem tvrdém, takže mám záda samé modřiny. To je hrůza!”
“Ale špatně,” řekla princezna.[53] “Celou noc jsem ani oka nezamhouřila! Co to jen v té posteli bylo? Ležela jsem na něčem tvrdém, takže mám záda samé modřiny. To je hrůza!”
Teď všichni viděli, že je to skutečná princezna protože skrze dvacet slamníků a dvacet prachových peřin ucítila hrášek. Tak citlivý nemůže býti nikdo než opravdická princezna.
Teď všichni viděli, že je to skutečná princezna, protože skrze dvacet slamníků a dvacet prachových peřin ucítila hrášek. Tak citlivý nemůže být nikdo než opravdická princezna.
Ten princ si ji tedy vzal za ženu, protože teď už věděl, že má skutečnou princeznu.
Ten princ si ji tedy vzal za ženu, protože teď už věděl, že má skutečnou princeznu.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Translate into Boho:
Go to the baker and buy bread for ten cents! When I came with the bread, we sat down to the table. The baker lives opposite our house. Before his door stands a tree. Next to him lives a butcher. There are many people in the butcher’s store. Go for your brother! We went to the park. Many birds sat on the trees. We seated ourselves on the bench. They built a house of bricks. Take the book off the table. Two years ago I was in France. They called for Mr. Smith. The painting hung on the wall over the piano. The farmer came to town.
Go to the bakery and buy bread for ten cents! When I came back with the bread, we sat down at the table. The baker lives across from our house. A tree stands in front of his door. Next to him is a butcher. There are a lot of people in the butcher’s shop. Go get your brother! We went to the park. Many birds were perched in the trees. We sat down on the bench. They built a brick house. Take the book off the table. Two years ago, I was in France. They called for Mr. Smith. The painting was hanging on the wall above the piano. The farmer came to town.
XVII.
Měkké sklonění.
The declensions of holub, strom, ryba and slovo, are called hard. The remaining declensions are called soft. The nouns of these declensions end either in a soft consonant or in a neutral one, which, however, has a soft quality.
The declensions of holub, strom, ryba, and slovo are known as hard. The other declensions are known as soft. The nouns in these declensions end in either a soft consonant or a neutral one that still has a soft quality.
The types of masculine soft declensions are muž for the animate and meč for the inanimate.
The types of masculine soft declensions are muž for animate nouns and meč for inanimate nouns.
Type Vzor muž man.
Type Vzor man.
Sing. | Plural. | |
---|---|---|
N. | muž | muži (mužové) |
O. | muže | muže |
P. | muže | mužů, mužův, |
D. | muži, mužovi | mužům |
L. | muži | mužích |
I. | mužem | muži |
V. | muži! | muži, mužové! |
Poznámky k tomuto sklonění.
All masculine animate nouns ending in a soft consonant are declined like muž. E. g. malíř painter, kovář blacksmith. Those ending in -ec have movable e in the possessive singular. otec father, otce, kupec merchant,[54] kupce. These nouns have otče! kupče! in the vocative. Nouns ending in -tel fall into this declension. Ex.: učitel teacher, kazatel preacher (plural nom. učitelové, kazatelové), cvičitel instructor, cvičitelé, kůň horse, plur. koně, inst. plur. koňmi. Nouns ending in -ce e. g. zrádce (voc. zrádče!) traitor also fall into this declension. In kněz priest, final z changes into ž in N. P. kněží, L. P. o kněžích, D. P. kněžím.
All masculine animate nouns ending in a soft consonant are declined like muž. For example, malíř (painter), kovář (blacksmith). Those ending in -ec have a movable e in the possessive singular. otec (father), otce, kupec (merchant), [54] kupce. These nouns have otče! and kupče! in the vocative. Nouns ending in -tel also belong to this declension. For example: učitel (teacher), kazatel (preacher) with plural nominatives učitelové and kazatelové), cvičitel (instructor), cvičitelé, kůň (horse), plural koně, instrumental plural koňmi. Nouns ending in -ce, e.g., zrádce (vocative zrádče!) (traitor), also fall into this declension. In kněz (priest), the final z changes to ž in nominative plural kněží, locative plural o kněžích, and dative plural kněžím.
Type vzor meč, sword.
Type vzor meč, sword.
sing. | plural | |
---|---|---|
Nom. | meč | meče |
Object. | meč | meče |
Poss. | meče | mečů, (mečův), |
Dat. | meči | mečům |
Loc. | meči | mečích |
Instr. | mečem | meči |
Voc. | meči! | meče! |
All masculine inanimates ending in a soft consonant are declined like meč. Ex.: Koš basket, nůž (nože) knife, plášť mantle, pokoj room, pokoj—mír also means peace; stroj, machine. Many nouns ending in -l are declined like meč, e. g. úl, beehive, kotel, boiler.
All masculine inanimate nouns ending in a soft consonant are declined like "meč." For example: "Koš" for basket, "nůž" (nože) for knife, "plášť" for mantle, "pokoj" for room, and "pokoj" also means peace; "stroj" for machine. Many nouns ending in -l are declined like "meč," such as úl for beehive and kotel for boiler.
Imperative. Rozkazovací způsob.
The imperative in Bohemian has distinctive forms for each of its three persons:
The imperative in Bohemian has unique forms for each of its three persons:
2nd person singular | chval! | Praise (thou)! |
1st person plural | chvalme! | Let us praise! |
2nd person plural | chvalte! | Praise (you)! |
In some idiomatic expressions the third person singular of the imperative occurs. Dej Bůh! May God give. Chval každý duch Hospodina. Praise every soul the Lord!
In some idiomatic expressions, the third person singular of the imperative is used. Dej Bůh! May God give. Chval každý duch Hospodina. Praise every soul the Lord!
The second person singular is the fundamental imperative form, the imperative root. The first person plural is formed by the addition of -me, the second person plural is formed by the addition -te to the imperative root. Ex.
The second person singular is the basic imperative form, the imperative root. The first person plural is created by adding -me, and the second person plural is formed by adding -te to the imperative root. Ex.
chval | praise! |
chval-me | let us praise! |
chval-te | praise! (you) |
mluv | speak! |
mluv-me | let us speak! |
mluv-te | speak! (you) |
When the second person singular of the imperative ends in -i, this -i changes into ě. čti! read! čtěme! let us read! čtěte! read! jdi! go! jděme! let us go! jděte! go!
When the second person singular of the imperative ends in -i, this -i changes to ě. čti! read! čtěme! let’s read! čtěte! read! jdi! go! jděme! let’s go! jděte! go!
The negative form is made by prefixing ne- to the position. Nemluv! Don’t speak! Nemluvme! Don’t let us speak! Nemluvte! Don’t speak!
The negative form is created by adding ne- to the position. Nemluv! Don't speak! Nemluvme! Let's not speak! Nemluvte! Don't speak!
Imperative of verbs studied so far:
- volati to call, volej! call!
- Znáti, to know, znej! know!
- dáti to give, dej! give!
- prositi to ask for, to beg, pros! ask!
- slyšeti to hear, slyš! hear!
- psáti to write, piš! write!
- klepati to knock, klepej! knock!
- bráti to take, ber! take!
Oral exercise.
Decline:
Decline:
Dobrý otec, nový stroj, mladý učitel, malý nůž.
Dobrý otec, nový stroj, mladý učitel, malý nůž.
Exercise I.
Muž nese v koši jablka. Zámek se otevírá klíčem. Dej mi (mě) nůž, hochu! Četli jsme pohádku o princi a princezně. Dobrý přítel nad zlato. Přátele poznáš v neštěstí. V pokoji sedí matka a čte. Jdu k učiteli učiti se čísti. Na kraji lesa rostou květiny. Kde jsi našel tolik krásných květin? Jdu k lékaři. Kovář kuje železo. Sedláci užívají mnoho strojů. Zavolej otce, Josefe! Nemluvme, ale dejme pozor! Pište úlohu! Neberte to! Dej pozor, hochu! Živ buď s rozumem, obejdeš se bez lékařů. Bičem nepřešvihneš obušku. Lepší kůrka v pokoji nežli bochník v rozbroji. Zajíce v pytli nekupuj.
Muž nese v koši jablka. Zámek se otevírá klíčem. Dej mi nůž, hochu! Četli jsme pohádku o princi a princezně. Dobrý přítel je vzácnější než zlato. Přátele poznáš v těžkých časech. V pokoji sedí matka a čte. Jdu k učiteli, abych se naučil číst. Na kraji lesa rostou květiny. Kde jsi našel tolik krásných květin? Jdu k lékaři. Kovář kuje železo. Sedláci používají spoustu strojů. Zavolej otce, Josefe! Nemluvme, ale dávejme pozor! Pište úkol! Neberte to! Dávej pozor, hochu! Žij s rozumem, obejdeš se bez doktorů. Bičem nepřešvihneš obušku. Lepší kůrka v pokoji než bochník v rozbroji. Zajíce v pytli nekupuj.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Translate into Bohemian:
The teacher reads us from a book. In the basket are flowers. Where is your mantle? We go to our friends. The priest sits in the room. He is reading. The soldiers fight (bojují) with swords. The doctor is not at home. The boy bought some cookies (koláče). Please give me a piece of bread. Call your father! Let’s go home, boys! The strong blacksmith talks with the farmers. April showers bring forth May flowers. Lost time is never found again.
The teacher reads to us from a book. There are flowers in the basket. Where's your coat? We visit our friends. The priest is sitting in the room. He’s reading. The soldiers are fighting with swords. The doctor isn’t home. The boy bought some cookies. Please give me a piece of bread. Call your dad! Let’s head home, guys! The strong blacksmith chats with the farmers. April showers bring May flowers. Lost time is never found again.
Pohádka.
XVIII.
Měkké sklonění ženského rodu. Soft declension feminine gender.
Nouns ending in e or ě.
Type, vzor růže, rose.
Type, rose pattern, rose.
Singular | Plural. | |
---|---|---|
Nom. a Voc. | růže | růže |
Object. | růži | růže |
Poss. | růže | růží |
Dat. | růži | růžím |
Loc. | růži | růžích |
Inst. | růží | růžemi |
Poznámky k tomuto sklonění
Feminine nouns, ending in the nominative singular in e or ě belong to this declension. E. g. duše, soul, polovice one half; all those ending in -yně (feminine ending) otrokyně slave woman, žákyně girl pupil, sokyně woman rival etc.
Feminine nouns that end in the nominative singular with e or ě are part of this declension. For example, duše means soul, polovice means one half; all nouns that end with -yně (the feminine ending), such as otrokyně for slave woman, žákyně for girl pupil, and sokyně for woman rival, etc.
Many nouns of this declension have dropped e or ě in the nominative and objective: zem (země) earth, dlaň palm, vášeň passion, obec, community.
Many nouns in this declension have lost e or ě in the nominative and objective: zem (země) earth, dlaň palm, vášeň passion, obec, community.
In the possessive plural some nouns of this declension drop í, especially those ending in -ice, slepice (slepic) hen, ulice (ulic), street. Those ending in yně, use both forms: bohyně goddess p. bohyní i bohyň of the goddesses.
In the possessive plural, some nouns in this declension drop í, especially those ending in -ice, like slepice (slepic) for hens and ulice (ulic) for streets. Those ending in yně can use both forms: bohyně for goddess p. bohyní and bohyň for the goddesses.
Nouns ending in a soft consonant.—Type vzor řeč, speech.
N. a V. | řeč | řeči |
O. | řeč | řeči |
P. | řeči | řečí |
D. | řeči | řečem |
L. | řeči | řečech |
I. | řeči | řečmi. |
Feminine nouns ending in a soft consonant are declined like řeč.
Feminine nouns that end in a soft consonant are declined like "řeč."
Ex.: věc, thing; pomoc, help; ending in -t: kost, bone; radost, joy.
Ex.: věc, thing; pomoc, help; ending in -t: kost, bone; radost, joy.
Some nouns of this declension, especially those ending in -l and -ň, ď form nom. and instr. plural like růže. Ex.: hůl, stick, hole, holemi; dlaň, palm, dlaně, dlaněmi; loď, ship, lodě, loděmi.
Some nouns in this declension, especially those ending in -l and -ň, ď, form the nominative and instrumental plural like růže. For example: hůl, stick, hole, holemi; dlaň, palm, dlaně, dlaněmi; loď, ship, lodě, loděmi.
Adverbs. Příslovce.
Adverbs modify verbs, adjectives and other adverbs. Příslovce určují slovesa, přídavná jmena a příslovce.
Adverbs modify verbs, adjectives, and other adverbs. Příslovce určují slovesa, přídavná jména a příslovce.
Příslovce způsobu, Adverbs of manner, odpovídající na otázku jak? how? are often formed from the definite adjectives by replacing the final vowel by -ě. Ex.
Příslovce způsobu, Adverbs of manner, odpovídající na otázku jak? how? are often formed from the definite adjectives by replacing the final vowel by -ě. Ex.
silný, -á, é, strong, | silně, strongly, |
hlasitý, -á, é, loud, | hlasitě, loudly, |
nový, -á, é, new, | nově, newly, recently, |
špatný, -á, é, bad, | špatně, badly, |
pilný, -á, é diligent, | pilně, diligently. |
As shown before, -ě changes r into ř, h into z, ch into š and k into c. dobrý good, dobře well, vysoký high, vysoce highly, dlouhý long, dlouze at length, suchý dry, suše dryly, tichý, tiše, hladký smooth, hladce smoothly.—After l, e is added. rychlý quick, rychle quickly, smělý audacious, směle audaciously.
As shown earlier, -ě changes r into ř, h into z, ch into š, and k into c. dobrý means good, dobře means well, vysoký means high, vysoce means highly, dlouhý means long, dlouze means at length, suchý means dry, suše means dryly, tichý means quiet, tiše means quietly, hladký means smooth, and hladce means smoothly.—After l, e is added. rychlý means quick, rychle means quickly, smělý means bold, and směle means boldly.
Imperative of the verb: to be. Rozkazovací způsob slovesa býti.
Imperative of the verb: to be. Command form of the verb to be.
Buď! be thou, buďme! buďte!
Be! be you, let's be! be you all!
Verbs ending in first person singular in -i. Type pracovati, to work.
Verbs ending in first person singular in -i. For example, pracovati, which means to work.
pracuji I work, | pracujeme we work, |
pracuješ you work, | pracujete you work, |
pracuje works, | pracují they work. |
Imperative: pracuj, pracujme, pracujte.
work, let's work, work.
Verbs of this division: milovati to love; kupovati to be buying.
Verbs in this category: milovati means to love; kupovati means to be buying.
Oral exercise:
Decline: Drahá vlast, pilná žákyně, řecká bohyně, tmavá noc.
Decline: Dear homeland, diligent student, Greek goddess, dark night.
Practice in imperatives: Běž rychle! běžme rychle! běžte rychle!
Practice in imperatives: Go fast! Let’s go fast! You all go fast!
Continue as indicated above: Dělej to dobře! Choď rovně! Dej pozor! (Pay attention)! Piš svou úlohu jasně! (Write your lesson clearly!) Buď poslušný! (Be obedient!)
Continue as indicated above: Do it well! Walk straight! Pay attention! Write your assignment clearly! Be obedient!
Exercise II.
Translate into English:
Please provide the short piece of text you'd like me to modernize.
V zahradě kvetla krásná růže. Mám rád květiny. Naší vlastí jsou Spojené Státy. Kočka chytila myš. Venuše byla u Řeků bohyní krásy. Choď do školy a uč se! Nežádej chleba! Pišme úlohy! To jest veliká tíž (nebo tíže). Naše obec má krásné parky. Proste o pomoc! Volej[58] přítele! Spěte! Dobrou noc! Pracujme pilně. Buďte tiše! Udělal jste to špatně. Žádostem zlým a vášním odpírejte. Jazyk bez kostí, ale kosti láme. Přijď rychle! Váš stroj běží hladce. Dělal jste to špatně. Pracuj pilně! Milujme svou vlast.
V zahradě kvetla krásná růže. Mám rád květiny. Naší zemí jsou Spojené státy. Kočka chytla myš. Venuše byla u Řeků bohyní krásy. Choď do školy a uč se! Nežádej o chleba! Pišme úlohy! To je velká tíž. Naše obec má krásné parky. Prose o pomoc! Zavolej příteli! Spěte! Dobrou noc! Pracujme pilně. Buďte tiše! Udělal jsi to špatně. Žádostem zlým a vášním se vyhýbej. Jazyk bez kostí, ale kosti láme. Přijď rychle! Tvůj stroj běží hladce. Dělal jsi to špatně. Pracuj pilně! Milujme svou vlast.
Exercise III.
Translate into Bohemian:
Translate into Bohemian:
Did you see the little mouse? No I didn’t see it (ji). We shall not work during (v) the night. Let us study! Don’t take that! Did the teacher praise the boy? Yes, he praised him (ho). The merchants are buying the chickens. Give me a few apples. Where is the girl with that (s tou) beautiful rose? She is in the garden with her lady friend. The boy walks with his friend (man). Vesna was the goddess of Spring of the old Bohemians. Write clearly! The girl and the boy pupil talk. Don’t talk! Speak loudly! How are you working? I work diligently. The soldier came quickly. You have done that well!
Did you see the little mouse? No, I didn’t see it. We won’t work during the night. Let’s study! Don’t take that! Did the teacher praise the boy? Yes, he praised him. The merchants are buying the chickens. Give me a few apples. Where is the girl with that beautiful rose? She’s in the garden with her lady friend. The boy walks with his friend. Vesna was the goddess of Spring for the old Bohemians. Write clearly! The girl and the boy student are talking. Don’t talk! Speak loudly! How are you working? I work hard. The soldier came quickly. You did that well!
Nechoď tam!
Kyselé hrozny!
Hladová liška uviděla na révě pěkné zralé hrozny. Dostala na ně chuť! Chtěla si na nich pochutnati. Ale hrozny visely příliš vysoko. Marně po nich skákala,—nemohla jich dosáhnouti.
Hladová liška uviděla na révě pěkné zralé hrozny. Dostala na ně chuť! Chtěla si na nich pochutnati. Ale hrozny visely příliš vysoko. Marně po nich skákala,—nemohla jich dosáhnouti.
Když viděla, že jich nedostane, odešla a pravila: “Ty hrozny jsou příliš kyselé. Ať si je jí, kdo chce!”
Když viděla, že je nezíská, odešla a řekla: “Ty hrozny jsou příliš kyselé. Ať si je jí, kdo chce!”
Zda neučinila lépe, než kdyby naříkala?
Zda to neudělala lépe, než kdyby si stěžovala?
XIX.
Neuter Declension of soft ending. Sklonění středního rodu měkké vzory.
Type, vzor pole, field.
Type, example field, field.
Singular Jednotné | Plural Množné. | |
---|---|---|
N. & V. | pole field | pole |
O. | pole | pole |
P. | pole | polí |
D. | poli | polím |
L. | poli | polích |
I. | polem | poli |
Neuter nouns ending in e or ě, singular and plural belong to this declension. Some nouns of this declension: moře sea, nebe heavens, lože bed, ohniště fire place, vejce egg (this has possessive plural vajec), plíce lungs, plic poss. plural, poledne noon, loc. sing. o polednách, v poledne.
Neuter nouns ending in e or ě, both in singular and plural, belong to this declension. Some nouns in this declension include: moře (sea), nebe (heavens), lože (bed), ohniště (fireplace), vejce (egg—this has the possessive plural vajec), plíce (lungs), plic (possessive plural), poledne (noon), locative singular o polednách, v poledne.
Type, vzor kuře, chicken
Type, vzor kuře, chicken
jedn. číslo. | množné číslo. | |
---|---|---|
N. & V. | kuře chicken | kuřata |
O. | kuře | kuřata |
P. | kuřete | kuřat |
D. | kuřeti | kuřatům |
L. | kuřeti | kuřatech |
I. | kuřetem | kuřaty |
According to this declension the names of young animals are declined. Ex.: ptáče, young bird, holoubě, squab, hříbě, colt. Further: neutral nouns ending in -e, plural -ata, Ex.: vnouče grandchild, kníže duke, poupě bud, děvče girl, koště broom.
According to this declension, the names of young animals are declined. Ex.: ptáče, young bird, holoubě, squab, hříbě, colt. Further: neutral nouns ending in -e, plural -ata, Ex.: vnouče grandchild, kníže duke, poupě bud, děvče girl, koště broom.
Dítě child, is declined in singular like kuře, in plural like řeč.
Dítě child declines in the singular like kuře, and in the plural like řeč.
N. děti, V. and O. děti, P. dětí, D. dětem, L. dětech, I. dětmi.
N. kids, V. and O. kids, P. kids, D. to the kids, L. about the kids, I. with the kids.
Type vzor rámě, arm.
Type vzor rámě, arm.
Singular | Plural | |
---|---|---|
N. & V. | rámě | ramena |
O. | rámě | ramen |
P. | ramene | ramen |
D. | rameni | ramenům |
L. | rameni | ramenech |
I. | ramenem | rameny |
This declension resembles greatly that of the type kuře, the t in the plural is, however, replaced by n.
This declension is very similar to that of the type kuře, but the t in the plural is replaced by n.
Neuter nouns ending in -mě follow this declension. Some nouns of this declension:
Neuter nouns ending in -mě follow this declension. Some nouns in this declension:
břímě burden, símě (semena) seeds. But these nouns have also new forms nom. sing. rameno, semeno, břemeno and are then declined like město.
břímě burden, símě (semena) seeds. But these nouns also have new forms in the nominative singular: rameno, semeno, břemeno, and they are then declined like město.
Type, vzor letter, psaní.
Type, template letter, writing.
The first five cases and V. singular: | psaní | |
The instrumental singular | psaním | |
N. V. O. P. | plural | psaní |
D. | ” | psaním |
L. | ” | psaních |
I. | ” | psaními. |
All nouns ending in í are declined like psaní. Examples:
All nouns ending in í are declined like psaní. Examples:
Neuter nouns: zboží goods, znamení sign, etc.
Neuter nouns: zboží products, znamení signs, etc.
Masculine nouns: Jiří George, pondělí Monday, září September.
Masculine nouns: Jiří George, pondělí Monday, září September.
Feminine nouns: paní lady (instrumental sing. paní!)
Feminine nouns: paní lady (instrumental sing. paní!)
All so called verbal nouns (they are all neuter) kreslení drawing, pití drinking etc.
All so-called verbal nouns (they're all neutral) kreslení drawing, pití drinking, etc.
Oral exercise:
Decline:
Decline:
Krasná paní, silné rámě, hodné dítě, čerstvé vejce.
Krásná paní, silné rameno, hodné dítě, čerstvé vejce.
Complete in all 3 persons s. and p.: Kupuji ovoce, kupuješ ovoce. Miluji svou matku. Uviděl jsem dítě.
Complete in all 3 persons s. and p.: I buy fruit, you buy fruit. I love my mother. I saw a child.
Exercise I.
Piš svou (your own) úlohu čistě a pozorně! Matka si hrála s hodným dítětem. Sedláci pracují pilně na polích. Lodě plují po moři. Kde jste koupil hříbě? Jdi rychle a přines mi to krásné růžové poupě! Hvězdy svítí jasně na nebi. Jdi do krámu a přines třicet vajec! Uděláme z nich dobrý oběd. Kuchařka je v kuchyni a vaří. Děti přišly pro koš květin. V pokoji jest pěkný obraz. Smělému štěstí přeje. Lenochu nejlépe domlouvati dubovými slovy. Doufej směle, dokud duše v těle. Veselé mládí vesele si vede.
Piš svou úlohu čistě a pozorně! Matka si hrála s hodným dítětem. Sedláci pilně pracují na polích. Lodě plují po moři. Kde jsi koupil hříbě? Rychle jdi a přines mi to krásné růžové poupě! Hvězdy jasně svítí na nebi. Jdi do obchodu a přines třicet vajec! Uděláme z nich dobrý oběd. Kuchařka je v kuchyni a vaří. Děti přišly pro koš květin. V pokoji je pěkný obraz. Smělému štěstí přeje. Lenochu je nejlepší domlouvat dubovými slovy. Doufej směle, dokud duše je v těle. Veselé mládí si vede vesele.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Translate into Boho:
The careless boy lost his coat and cap. Do Jennie and Joseph study diligently? Fred skates rapidly and gracefully. (spanile.) Did the man speak poorly or well? A child should keep quiet (má býti tiše) when old persons are present. A good general must be a brave man.
The careless boy lost his coat and hat. Do Jennie and Joseph study hard? Fred skates quickly and smoothly. (spanile.) Did the man speak badly or well? A child should stay quiet (má býti tiše) when older people are around. A good leader must be a brave person.
XX.
Výjimky ve sklonění. Exceptions in declensions.
Dual. Dvojné číslo.
The old Bohemian had well developed forms of dual number, used when speaking of two things or persons. In modern Bohemian the dual survived only with some names of parts of body occurring in pairs (and with the numeral sto, hundred).
The old Bohemian language had distinct forms of dual number, which were used when referring to two things or individuals. In modern Bohemian, the dual has only remained with some names of body parts that come in pairs (as well as with the numeral sto, meaning hundred).
Feminine Gender.
Ruka—hand, noha—foot, declined in the singular like ryba.
Ruka—hand, noha—foot, declined in the singular like fish.
When speaking of the following parts of the human body, however, the dual forms must be used:
When discussing the following parts of the human body, the dual forms need to be used:
Nom., Ob. & Voc. | ruce | nohy |
Possessive and Locative | rukou | nohou |
Dative | rukám | nohám |
Inst. | rukama | nohama. |
Neuter Gender.
Oko eye, ucho ear, are declined in the Singular like slovo.
Oko (eye) and ucho (ear) are declined in the singular like slovo (word).
Dual forms:
Dual formats:
Nom. Voc. and Object. | oči | uši |
Possessive | očí | uší |
Dat. | očím | uším |
Locative | očích | uších |
Instr. | očima | ušima |
koleno knee, declined like slovo, the dual forms only in the poss. and loc. cases: kolenou.
koleno knee, declined like slovo, the dual forms only in the possessive and locative cases: kolenou.
Plural nouns, Pomnožná podstatná jména:
These nouns exist only in the plural:
These nouns only exist in the plural:
dveře door, declined like růže, kamna stove, declined like (rámě) ramena, I., kamny, nůžky scissors, declined like ryba, peníze money, (peníz coin) like meč, poss. peněz.
dveře door, declined like růže, kamna stove, declined like (rámě) ramena, I., kamny, nůžky scissors, declined like ryba, peníze money, (peníz coin) like meč, poss. peněz.
Further exceptions:
přítel, friend, nepřítel enemy, declined like muž, in singular, but in plural N. and V. přátelé, O. přátele, P. přátel D. přátelům, Loc. přátelích, I. přáteli.
přítel, friend, nepřítel enemy, declined like muž, in singular, but in plural N. and V. přátelé, O. přátele, P. přátel D. přátelům, Loc. přátelích, I. přáteli.
Člověk (human being) declined like holub, plural lidé people, declined like řeč. Lid is people taken collectively; náš lid our people, naši lidé, our people taken individually.
Člověk (human being) declines like "holub," plural lidé (people), and declines like "řeč." "Lid" refers to people as a collective; "náš lid" means "our people," while "naši lidé" refers to "our people" as individuals.
Den is declined in the singular like meč, excep. loc. ve dne!
Den is declined in the singular like meč, except in the locative case: ve dne!
Plural N. and V. dni, O. dni also dny, P. dní also dnův. Dat. dním also dnům, Loc. dnech, Inst. dny; týden week, declines like den.
Plural N. and V. dni, O. dni also dny, P. dní also dnův. Dat. dním also dnům, Loc. dnech, Inst. dny; týden week, declines like den.
Instead of týden neděle (Sunday), is used for week. Za pět neděl or za pět týdnů. After five weeks.
Instead of týden neděle (Sunday), it's used for week. Za pět neděl or za pět týdnů. After five weeks.
Plural of nebe (heavens) nebesa, it is in plural declined like slovo. (Stem nebes). In sing. nebe is declined like pole. Lesson XIX.
Plural of nebe (heavens) nebesa, it is declined in plural like slovo. (Stem nebes). In singular, nebe is declined like pole. Lesson XIX.
Měkké sklonění přídavných jmen. Soft declension of adjectives.
Adjectives of this declension end in the nominative for all three genders singular and plural in í. Declension dobrý-á-é, is called tvrdé, hard.
Adjectives of this declension end in the nominative for all three genders, singular and plural, in í. The declension dobrý-á-é is called tvrdé, which means hard.
Masculine and neuter | feminine | |
---|---|---|
Nom. and Vocative | severní | severní |
Object. | (masc. anim.) severního (neuter & masc. in.) severní | severní |
Possessive | severního | severní |
Dative | severnímu | severní |
Locative | severním | severní |
Instrumental | severním | severní |
Plural of all three genders:
Plural of all genders:
Nom. and Vocative | severní |
Objective | severní |
Possessive | severních |
Dative | severním |
Locative | severních |
Instrumental | severními |
Note that í persists in all cases for all genders in both the singular and the plural. The feminine singular ends in all the cases in í.
Note that í remains in all forms for all genders in both the singular and plural. The feminine singular ends in í in all forms.
Most of these adjectives of the soft declension are formed from the nouns and may be rendered into English by the possessive of the corresponding noun, by corresponding adjectives, or by a noun in the nominative. Ex.:
Most of these soft declension adjectives are made from the nouns and can be translated into English using the possessive form of the related noun, corresponding adjectives, or by a noun in the nominative. For example:
Sever, north; severní, of the north, northern north. severní plodiny produce of the north. severní hranice northern boundary. severní vítr north wind, also northerly wind.
Sever, north; severní, from the north, northern north. severní plodiny produce from the north. severní hranice northern boundary. severní vítr north wind, also northerly wind.
ryba fish, rybí maso fish meat, meat of the fish.
fish, fish meat, meat from the fish.
sever north, severní northern, jih south, jižní southern, západ west, západní westerly, western, východ east, východní easterly, eastern.
sever north, severní northern, jih south, jižní southern, západ west, západní western, východ east, východní eastern.
noc night, noční nightly, den day, denní daily; jaro, spring; jarní, vernal; léto, summer; letní, of the summer; podzim, fall; podzimní, autumnal; zima, winter; zimní, wintry; ráno, morning; ranní, of the early morning; večer, evening; večerní, of the evening.
noc night, noční nightly, den day, denní daily; jaro, spring; jarní vernal; léto, summer; letní summer-related; podzim, fall; podzimní autumnal; zima, winter; zimní wintry; ráno, morning; ranní early morning; večer, evening; večerní evening-related.
medvědí kůže, bear’s skin; oslí křik donkey’s cries.
bear skin; donkey cries.
horní, upper; spodní lower; přední the front one; zadní the rear-hind one; poslední the last (one).
horní, upper; spodní lower; přední the front one; zadní the back one; poslední the last one.
střední or prostřední the middle one.
middle one
Idiomatic Expressions—Osobitá rčení.
Líbiti se, to like, used only in third person, líbí se.
Líbiti se, to like, used only in the third person, líbí se.
Ta věc se mi líbí. I like that thing.
I like that.
To se mi do něho líbí, or to se mi při něm líbí. I like that of him.
To se mi do něho líbí, or to se mi při něm líbí. I like that about him.
Líbiti se is similar to míti rád. See lesson XI. But mám rád, máš rád etc. se užívá o osobách, is used in regard to persons, whereas věci (things) se nám líbí, líbiti se (někomu) is followed by the dative. Já rád něco dělám … I gladly do certain work.
Líbiti se is similar to míti rád. See lesson XI. But mám rád, máš rád etc. is used for people, whereas věci (things) se nám líbí, líbiti se (někomu) is followed by the dative. Já rád něco dělám … I gladly do certain work.
Dáti se, to commence. Dalo se do deště. It commenced to rain. Dal jsem se do práce. I commenced to work.
To start, it began to rain. It started to rain. I started to work.
Oral exercise:
Complete in all persons singular and plural:
Complete in all persons, both singular and plural:
- Já rád cestuji (I like to travel.)
- Zítra se dám do učení.
- Líbí se mi to?
- Rád bruslím (I like to skate).
Decline: Jarní den, poslední peníze, pravá ruka.
Decline: Spring day, last money, right hand.
Exercise I.
Translate into English:
Please provide the text you'd like me to modernize.
Máš vždy mluviti pravdu. Co mám dělati? Neměl čím zaplatiti. Divadlo se nám velmi líbilo. Dali se do pití a hodování. Měsíc svítil jako rybí oko. Lesní včely přebývají v dutých stromech. Jak poučné jest pozorovati hvězdy za dlouhých letních nocí! Dej pozor na zadního žáka. Palmy rostou v jižních krajinách, tropickými zvaných. Z oslích kůží se dělá pergamen. Má starší sestra pilně pracuje. Ranní ptáče dál doskáče. Chůva chodí s dětmi na procházku. Dítě zatleskalo rukama. Z jeho černých očí zářila radost. Slyšíme ušima. V kamnech hoří oheň. Pes ležel za kamny. Dobří přátelé jsou drahý poklad. Za pěkných jarních dnů je radost pobýti (to stay) v přírodě. Tvé ruce nejsou čisté. Byl tak nemocen, že se sotva držel na nohou.
Máš vždy mluvit pravdu. Co mám dělat? Neměl čím zaplatit. Divadlo se nám velmi líbilo. Pustili se do pití a hodování. Měsíc svítil jako rybí oko. Lesní včely žijí v dutých stromech. Jak poučné je pozorovat hvězdy během dlouhých letních nocí! Dávej pozor na zadního žáka. Palmy rostou v jižních, tropických krajích. Z oslích kůží se dělá pergamen. Má starší sestra pilně pracuje. Ranní ptáče dál doskáče. Chůva chodí s dětmi na procházku. Dítě zatleskalo rukama. Z jeho černých očí sršela radost. Slyšíme ušima. V kamnech hoří oheň. Pes ležel za kamny. Dobří přátelé jsou cenný poklad. Za pěkných jarních dnů je radost být v přírodě. Tvé ruce nejsou čisté. Byl tak nemocný, že se sotva udržel na nohou.
Exercise II.
Did you like the book? I like my instructors. You have to bring your books. I didn’t like that. In the western part of our country are high mountains. The autumn days are days of quiet sunshine. “An artist,” said Michael Angelo, “must have his measuring tools not in the hand, but in the eye.” The early bird catches the worm.
Did you like the book? I like my teachers. You need to bring your books. I didn’t like that. In the western part of our country, there are tall mountains. The autumn days are filled with gentle sunshine. “An artist,” said Michelangelo, “must have his measuring tools not in the hand, but in the eye.” The early bird catches the worm.
Nestejné dědictví.
Bohatý kupec měl dva syny. Starší z nich byl otcovým miláčkem a otec chtěl mu odkázati všecko své jmění. Matka litovala mladšího syna a prosila muže, aby synům neříkal, dokud nebude nutno, jak je rozdělil, neboť doufala, že se jí podaří nějak oba porovnati. Kupec jí poslechl a neprozradil synům svůj úmysl.
Bohatý kupec měl dva syny. Starší z nich byl otcovým miláčkem a otec chtěl, aby mu odkázal všechno své jmění. Matka měla mladšího syna v lásce a prosila muže, aby synům neříkal, dokud to nebude nutné, jak je rozdělil, protože doufala, že se jí podaří nějak oba porovnat. Kupec jí poslechl a neprozradil synům svůj plán.
Kdysi matka seděla u okna a plakala. Přišel k ní soused a tázal se, proč pláče. Ona odpověděla: “Jak nemám plakati? Oba synové jsou stejní a otec chce jednomu odkázati všecko a druhému nic. Prosila jsem muže, aby synům neříkal, jak se rozhodl, dokud bych si nevymyslila, jak bych mladšímu mohla pomoci.”
Kdysi matka seděla u okna a plakala. Přišel k ní soused a zeptal se, proč pláče. Ona odpověděla: “Jak mám neplakat? Oba synové jsou stejní a otec chce jednomu odkázat všechno a druhému nic. Prosila jsem muže, aby synům neříkal, jak se rozhodl, dokud si nevymyslím, jak bych mohla mladšímu pomoct.”
Soused odvětil: “Mám pro tebe lehkou pomoc. Jdi, pověz synům, že starší dostane vše a mladší nic, a oni se porovnají.”
Soused replied, “I have an easy solution for you. Go and tell the sons that the elder will get everything and the younger will get nothing, and they will compare themselves.”
Mladší syn, jak uslyšel, že nebude míti žádného majetku, odešel do ciziny, pilně se tam učil a vzdělal se ve vědách i v řemeslech. Starší však zůstal doma, žil s otcem a neučil se ničemu, protože věděl, že bude bohat.
Mladší syn, jak uslyšel, že nebude míti žádného majetku, odešel do ciziny, pilně se tam učil a vzdělal se ve vědách i v řemeslech. Starší však zůstal doma, žil s otcem a neučil se ničemu, protože věděl, že bude bohat.
Když otec umřel, starší syn, protože nic neuměl, brzy utratil všecko jmění své, kdežto mladší naučil se v cizině vydělávati a brzy zbohatl svou prací a přičiněním.
Když otec zemřel, starší syn, protože neměl žádné dovednosti, brzy prohrál všechno své jmění, zatímco mladší se v zahraničí naučil vydělávat a rychle zbohatl díky své práci a úsilí.
Dle Tolstého.
Tolstoy's work.
Review exercise:
Study and classify the verbs. Translate.
Study and classify the verbs. Translate.
Čistý rozum mají ti, kteří vodu pijí. K službě se nevtírej, jsi-li požádán, neodepři. Já myji mouřenína, oni myjí cihlu. Když hra nejlepší, přestaň! Kde tě lidi nezvou, nehrň se! Na chytrého mrkni, hloupého trkni. Řečník nadchl posluchače dobrou řečí. Velká řeka tiše plyne, malá s šumem běží. Kdo se nechceš mrzeti, uč se jazyk držeti. Až vypereme, pověsíme prádlo, aby uschlo. Zlato nemluví, ale působiti může. Hodný s hodným se přátelí. Každý rád na svůj mlýn vody nahání. Čím srdce přeplněno, tím ústa přetekou. Člověk přichází slabý na svět. Neutrácíme peněz zbytečně. Nekupuji, čeho nepotřebuji. Mistr mistru nerad ukazuje.
Čistý rozum mají ti, kteří vodu pijí. K službě se nevtírej, jsi-li požádán, neodepři. Já myji mouřenína, oni myjí cihlu. Když hra nejlepší, přestaň! Kde tě lidi nezvou, nehrň se! Na chytrého mrkni, hloupého trkni. Řečník nadchl posluchače dobrou řečí. Velká řeka tiše plyne, malá s šumem běží. Kdo se nechceš mrzeti, uč se jazyk držeti. Až vypereme, pověsíme prádlo, aby uschlo. Zlato nemluví, ale působiti může. Hodný s hodným se přátelí. Každý rád na svůj mlýn vody nahání. Čím srdce přeplněno, tím ústa přetekou. Člověk přichází slabý na svět. Neutrácíme peněz zbytečně. Nekupuji, čeho nepotřebuji. Mistr mistru nerad ukazuje.
Kollar.
Kollar.
XXI.
THE VERB.—SLOVESO.
The infinitive of all the Bohemian verbs—with very few exceptions—ends in ti.
The infinitive of all the Bohemian verbs—with very few exceptions—ends in ti.
When we detach this suffix -ti from the infinitive of the Bohemian verb we get the infinitive stem—kmen neurčitého způsobu.
When we remove this suffix -ti from the infinitive of the Bohemian verb, we get the infinitive stem—kmen neurčitého způsobu.
This infinitive stem of the Bohemian verb (and as a matter of fact of verbs of all the Slavic tongues) has six different forms according to which the philologists divide the Bohemian (and all the Slavic) verbs into six classes.
This infinitive stem of the Bohemian verb (and actually of verbs in all the Slavic languages) has six different forms, which is how the linguists categorize the Bohemian (and all the Slavic) verbs into six classes.
In this book, however, for practical reasons, the verbs will be divided according to the endings of the present indicative into four groups, and further subdivided according to the infinitive, imperative and participle forms.
In this book, however, for practical reasons, the verbs will be divided according to the endings of the present indicative into four groups, and further subdivided according to the infinitive, imperative, and participle forms.
Verbs whose present indicative or participle is formed by changes of the root will be treated as irregular. Example: jíti, to go; jdu, I go; šel jsem, I went.
Verbs that form their present indicative or participle by changing the root will be considered irregular. Example: jíti, to go; jdu, I go; šel jsem, I went.
The classification used in this book was conceived in order to simplify the task of the student in mastering the Bohemian verb. The present indicative (identical with the simple future) is not only the most important tense but it is the only tense with fully developed personal endings. The imperative endings -me, -te are also endings of the present. All other tenses are compounded. The philological division into six classes is based upon the historical grammar.
The classification used in this book was created to make it easier for students to master the Bohemian verb. The present indicative (identical to the simple future) is not just the most important tense but also the only tense with fully developed personal endings. The imperative endings -me and -te are also present tense endings. All other tenses are compounded. The philological division into six classes is based on historical grammar.
Present indicative endings of the Bohemian verb.
I. group | |
---|---|
Sing. | Plural |
-u | -eme |
-eš | -ete |
-e | -ou |
II. group | |
Sing. | Plural |
-ám | -áme |
-áš | -áte |
-á | -ají |
III. group | |
Sing. | Plural |
-ím | -íme |
-íš | -íte |
-í | -í or ějí |
IV. group | |
Sing. | Plural |
-í | -eme |
-eš | -ete |
-e | -í |
The main forms of the Bohemian verbs are:
The infinitive (neurčitý způsob) ending in -ti.
The infinitive ending in -ti.
The present indicative, přítomný čas oznamovacího způsobu, its endings are given above.
The present indicative, přítomný čas oznamovacího způsobu, its endings are listed above.
Past participle minulé příčestí | see lesson VII. Ex. psal |
Passive participle trpné příčestí | see lesson XXXVI. Ex. chválen |
Imperative rozkazovací způsob | see lesson XVII. Ex. piš! |
Gerunds Přechodníky | see lesson XXXVIII. Ex. chváliv, chvále |
Verbal nouns, Slovesná podstatná jména | see lesson XXXVII. Ex. chválení |
The various verbal forms are derived from a stem. This stem is obtained by detaching the personal endings. Ex.: trp-ím, trp-íš, trp-í, stem of the present ind. trp.—Trpě-l, trpě-la, trpě-n, participle stem trpě.
The different verb forms come from a stem. This stem is created by removing the personal endings. For example: trp-ím, trp-íš, trp-í, present indicative stem trp.—Trpě-l, trpě-la, trpě-n, participle stem trpě.
The root of the verb is that part present in all forms of regular verbs. Trp is the root of the verb trpěti.
The root of the verb is the part that appears in all forms of regular verbs. Trp is the root of the verb trpěti.
The past and passive participles agree in gender and number with their subjects.
The past and passive participles match in gender and number with their subjects.
Hoch nesl. Hoši nesli. Hoch byl nesen. Hoši byli neseni. Děvče neslo. Zvířata nesla. Děvče bylo neseno. Děvčata byla nesena.
Hoch carried. The boys carried. The boy was carried. The boys were carried. The girl carried. The animals carried. The girl was carried. The girls were carried.
In the imperative, the first form (2nd person singular) is the imperative stem. The other forms (see lesson XVII.) are formed by the suffixes -me and -te.
In the imperative, the first form (2nd person singular) is the imperative stem. The other forms (see lesson XVII.) are created using the suffixes -me and -te.
FIRST GROUP.
A. Vzor nésti, to carry, to bear.
A. Vzor nésti, to carry, to bear.
Infinitive | nés-ti | ||
Imperative | nes! | ||
Present indicative | nesu | neseš | nese |
neseme | nesete | nesou | |
Past participle | nes-l | -la | -lo |
Minulý přechodník | -li | -ly | -la |
Passive participle | nesen | -na | -no |
Trpný přechodník | -ni | -ny | -na |
Root, infinitive, stem, past participle stem: nes.
Root, infinitive, stem, past participle stem: nes.
Some verbs of this conjugation: vézti to haul; lézti to crawl.
Some verbs of this conjugation: vézti to haul; lézti to crawl.
B. vzor vinouti, to wind.
B. vzor vinouti, to twist.
Infinitive | vinou-ti | ||
Imperative | viň! | ||
Present indicative | vinu, | vineš, | vine |
vineme, | vinete, | vinou | |
Past participle | vinu-l, | -la, | -lo |
-li, | -ly, | -la | |
Passive participle | vinut. |
(Root is vin, infinitive stem vinou-, participle stem vinu-).
(Root is vin, infinitive stem vinou-, participle stem vinu-).
Some verbs of this conjugation:
Some verbs in this conjugation:
minouti to pass by; stanouti to stop, to stand; vzpomenouti to think of, to remember; vanouti (vítr) to blow (the wind).
minouti to pass by; stanouti to stop, to stand; vzpomenouti to think of, to remember; vanouti (vítr) to blow (the wind).
C. Vzor tisknouti, to print, to press.
C. Vzor print, to print, to press.
Infinitive | tisknou-ti | ||
Imperative | tiskni!, tiskněme!, tiskněte! | ||
Present indicative | tisknu | tiskneš | tiskne |
tiskneme | tisknete | tisknou | |
Past participle | tiskl | -la | -lo |
-li | -ly | -la | |
Passive participle | tištěn | ||
Recent forms (novotvary) | tisknul | -la | -lo |
-li | -ly | -la | |
Passive participle | tisknut |
The root and the participle stem tisk infinitive stem tisknu.
The root and the participle stem tisk infinitive stem tisknu.
Vzor tisknouti liší se (differs) od vinouti v imperativě (tiskni). V minulém přechodníku dle novotvarů se rovná vzoru minouti, starší tvary vypouštějí -nu.
Vzor tisknouti se liší od vinouti v imperativu (tiskni). V minulém přechodníku podle novotvarů je stejný jako vzor minouti, starší tvary vynechávají -nu.
Slovesa tohoto časování: (Verbs of this conjugation):
Slovesa tohoto časování: (Verbs of this conjugation):
dotknouti, (dotkl, dotčen) to touch; nadchnouti, (nadchl, nadšen) to inspire; táhnouti, (táhl, tažen) to pull, to drag; zamknouti, (zamkl, zamčen) to lock; padnouti, (padl, napaden) to fall. Novotvary dotknul, nadchnul, táhnul, zamknul, padnul. Slovesa hnouti to move, usnouti to fall asleep, mají -nu- vždy; hnul, pohnut, usnul.
dotknout, (dotkl, dotčen) to touch; nadchnout, (nadchl, nadšen) to inspire; táhnout, (táhl, tažen) to pull, to drag; zamknout, (zamkl, zamčen) to lock; padnout, (padl, napaden) to fall. The new forms are dotknul, nadchnul, táhnul, zamknul, padnul. The verbs hnout to move, usnout to fall asleep, always have -nu-; hnul, pohnut, usnul.
D. vzor vésti to lead.
D. vzor vésti to lead.
Infinitive | vésti | ||
Imperative | veď! | ||
Present indicative | vedu | vedeš | vede |
vedeme | vedete | vedou | |
Past participle | vedl | -la | -lo |
-li | -ly | -la | |
Passive participle | veden |
The root and the infinitive and participle stem ends in d, or t, vedu, pletu. The original infinitive in old Bohemian was vedti, pletti.
The root, infinitive, and participle stem end in d or t, vedu, pletu. The original infinitive in Old Bohemian was vedti, pletti.
Slovesa tohoto časování:
Tenses of these verbs:
plésti (pletu) to knit, to braid; krásti (kradu) to steal; kvésti (kvetu) to bloom; klásti (kladu) to place, to put.
pléšti (pletu) to knit, to braid; krásti (kradu) to steal; kvésti (kvetu) to bloom; klásti (kladu) to place, to put.
SECOND GROUP.
Pouze jeden vzor: volati, to call.
Only one pattern: call, to call.
Infinitive | vola-ti | ||
Imperative | volej! | ||
Present indicative | volám | voláš | volá |
voláme | voláte | volají | |
Past participle | volal | -la | -lo |
-li | -ly | -la | |
Passive participle | volán |
Slovesa tohoto časování: dělati, to do, to make; dávati (dávám) to be giving; dáti (dám) to give; pískati, to whistle; lámati, to break; hledati, to look for, to search; nechati, to let, to leave; znáti, to know. Many compound verbs originally from other groups come into this conjugation, e. g. slyšeti slyším, but slýchati slýchám use to hear; moci, mohu, to can, přemáhati, přemáhám, to overcome, krýti, kryji, to cover, přikrývati, přikrývám, to cover up.
Slovesa tohoto časování: dělati, to do, to make; dávati (dávám) to give; dáti (dám) to give; pískati, to whistle; lámati, to break; hledati, to look for, to search; nechati, to let, to leave; znáti, to know. Many compound verbs originally from other groups fit into this conjugation, e.g., slyšeti slyším, but slýchati slýchám means to hear; moci, mohu, to be able to, přemáhati, přemáhám, to overcome, krýti, kryji, to cover, přikrývati, přikrývám, to cover up.
THIRD GROUP.
A. Vzor prositi, to ask for, to beg.
A. Example of begging, to ask for, to beg.
Infinitive | prosi-ti | ||
Imperative | pros! | ||
Present indicative | prosím | prosíš | prosí |
prosíme | prosíte | prosí | |
Past participle | prosil | -la | -lo |
-li | -ly | -la | |
Passive participle | prošen |
Některá slovesa tohoto časování: bydliti, to live imp. bydli! bydleme! činiti, imp. čiň! to do; hoditi, imp. hoď! passive hozen, to throw; kaziti kaz! pass, kažen to spoil,; praviti prav! to say, passive praveno; pustiti pusť! puštěn to let go, to loosen; vařiti vař! vařeno, to cook; zlobiti to anger.
Některá slovesa tohoto časování: bydlet, žít imp. bydli! bydleme! dělat, imp. dělej! to do; hodit, imp. hoď! pasivní hozen, to throw; kazit kazi! kazit to spoil; říkat řekni! to say, pasivní řečeno; pustit pusť! puštěn to let go, to loosen; vařit vař! vařeno, to cook; zlobit to anger.
Verbs of this class with long root vowel, shorten this in imperative: e. g. chváliti (chval!) to praise; vrátiti (vrať) passive vráceno to return; páliti (pal) pass. páleno to fire, to burn.
Verbs in this category with a long root vowel should shorten this in the imperative: e.g., chváliti (chval!) to praise; vrátiti (vrať) passive vráceno to return; páliti (pal) pass. páleno to fire, to burn.
B. vzor držeti to hold.
B. vzor držeti to hold.
Infinitive | drže-ti | ||
Imperative | drž! | ||
Infinitive | držím | držíš | drží |
držíme | držíte | drží | |
Past participle | držel | -la | -lo |
-li | -ly | -la | |
Passive participle | držen |
Slovesa této třídy: hořeti, to burn; letěti, to fly; ležeti, to lay; seděti, to sit; slyšeti, to hear; veleti, to command; viděti, to see.
Slovesa této třídy: hořet, to burn; letět, to fly; ležet, to lay; sedět, to sit; slyšet, to hear; velet, to command; vidět, to see.
C. vzor uměti, to know.
C. vzor know how, to know.
Infinitive | umě-ti | ||
Imperative | uměj! | ||
Present indicative | umím | umíš | umí |
umíme | umíte | umějí | |
Past participle | uměl | -la | -lo |
-li | -ly | -la | |
Passive participle | uměn |
Slovesa této třídy: boleti, to pain; haněti, to blame; směti, to be allowed; zkoušeti, to try.
Slovesa této třídy: boleti, to hurt; haněti, to accuse; směti, to be permitted; zkoušeti, to attempt.
Some verbs have long root vowels in the root: sázeti to plant; sázej, sázím, sázel, házeti to throw; krájeti to cut, sháněti to gather together.
Some verbs have long root vowels in the root: sázeti (to plant); sázej, sázím, sázel, házeti (to throw); krájeti (to cut), sháněti (to gather together).
Note that imperative is uměj! sázej! etc. and third person plur. umějí, sázejí etc.—Note the difference from verbs in A. and B. in these forms.
Note that the imperative is uměj! sázej! etc. and the third person plural is umějí, sázejí etc.—Note the difference from the verbs in A. and B. in these forms.
FOURTH GROUP.
A. vzor milovati, to love.
A. vzor love, to love.
Infinitive | milova-ti | ||
Imperative | miluj! | ||
Present indicative | miluji | miluješ | miluje |
milujeme | milujete | milují | |
Past participle | miloval | -la | -lo |
-ly | -ly | -la | |
Passive participle | milován |
Some verbs of this conjugation: budovati to build; kupovati to buy; malovati to paint; budovati to build.
Some verbs of this conjugation: budovati means to build; kupovati means to buy; malovati means to paint; budovati means to build.
B. vzor, bíti, to strike, to hit.
B. vzor, beat, to strike, to hit.
Infinitive | bíti | ||
Imperative | bij! | ||
Present indicative | biji | biješ | bije |
bijeme | bijete | bijí | |
Past participle | bil | -la | -lo |
-li | -ly | -la | |
Passive participle | bit |
Verbs of this declension: krýti to cover; mýti to wash; píti to drink; šíti to sew; žíti to live.
Verbs in this declension: krýti to cover; mýti to wash; píti to drink; šíti to sew; žíti to live.
Colloquially the people say for the first person: biju, miluju, and for the third person bijou, milujou.
Colloquially, people say for the first person: biju, miluju, and for the third person: bijou, milujou.
Exercise I.
Study the verb forms in the following sentences. Into what group does each belong? Vary their tenses, moods and their number:
Study the verb forms in the following sentences. What group does each one belong to? Change their tenses, moods, and numbers:
Jdeme do školy a neseme s sebou své knihy. Vy jdete, ale bohatí se vezou. Housenka leze na strom, aby ožírala lupení. Nemohl jsem si vzpomenouti, jak se jmenuješ. Kdo se nechceš mrzeti, uč se jazyk držeti. Od severu vanul chladný vítr. Vytiskněte mi prosím tyto letáky (leaflets). Zamkni a dej mi klíč! Padneš-li vstaň, učiníš-li chybu, naprav ji. Rip Van Winkle usnul v horách a spal mnoho let. Na jaře stromy budou kvésti. Děvčata pletla kabáty pro vojáky. Nesmíme krásti. Neslyším, co pravíte. Slyšel jsi mne? Řekněte mi, prosím, kudy se jde na trh. Večer budeme vařiti a po večeři se budeme učiti. Nechval dne před večerem! Ve škole jsme slýchali, že práce jest základem veškerého štěstí a nyní vidíme, že jest to pravda. Na noc se přikrýváme přikrývkou. Smíme jíti na procházku? Nesmíte, jest zima! Na zimu ptáci letí na jih. Hleď, abys konal svou práci čistě. Vidím, že máte pravdu. Sedni si a dávej pozor. Ve škole budujeme svoji budoucnost. Rád bych maloval, avšak nedovedu toho. Žijeme v Americe a bydlíme v městě Chicagu. S bohem, žijte blaze! Lituji, že Vás nemohu navštíviti. Děvče miluje pěkné šaty. Nebij slabších. Umyla jsi si ruce? Až stromy vyrostou, potěší nás. Podej mi tu knihu; rád bych se na ni podíval. Hoši vedou koně na pastvu.
Jdeme do školy a neseme s sebou své knihy. Vy jdete, ale bohatí se vezou. Housenka leze na strom, aby ožírala lupení. Nemohl jsem si vzpomenout, jak se jmenuješ. Kdo se nechceš mrzeti, uč se jazyk držet. Od severu vanul chladný vítr. Vytiskněte mi prosím tyto letáky. Zamkni a dej mi klíč! Padneš-li, vstaň; učiníš-li chybu, naprav ji. Rip Van Winkle usnul v horách a spal mnoho let. Na jaře budou stromy kvést. Děvčata pletla kabáty pro vojáky. Nesmíme krást. Neslyším, co říkáte. Slyšel jsi mě? Řekněte mi, prosím, kudy se jde na trh. Večer budeme vařit a po večeři se budeme učit. Nechval dne před večerem! Ve škole jsme slýchali, že práce je základem veškerého štěstí, a nyní vidíme, že je to pravda. Na noc se přikrýváme dekou. Smíme jít na procházku? Nesmíte, je zima! Na zimu ptáci letí na jih. Hleď, abys dělal svou práci pořádně. Vidím, že máš pravdu. Sedni si a dávej pozor. Ve škole budujeme svou budoucnost. Rád bych maloval, ale nedovedu to. Žijeme v Americe a bydlíme ve městě Chicagu. S bohem, žijte dobře! Lituji, že Vás nemohu navštívit. Děvče miluje pěkné šaty. Nebij slabší. Umyla jsi si ruce? Až stromy vyrostou, potěší nás. Podej mi tu knihu; rád bych se na ni podíval. Kluci vedou koně na pastvu.
Exercise II.
Write sentences in the present, past and future tense, using various verbs given in this lesson.
Write sentences in the present, past, and future tense, using different verbs provided in this lesson.
XXII.
The Conditional.—Podmiňovací způsob.
The Bohemian verb has no subjunctive mood. The Conditional or indicative moods with proper conjunction express the condition, wish, doubt or concession.
The Bohemian verb doesn't have a subjunctive mood. The Conditional or indicative moods with the right conjunction express the condition, wish, doubt, or concession.
Conditional auxiliary.—Pomocné podmiňovací slůvko bych.
já bych, I would | my bychom, we would |
ty bys, you would | vy byste, you would |
on, ona, ono by, he, she, it would | oni, ony, ona by, they would |
(Bych, bys, is a survival of the ancient aorist of Old Bohemian).
(Bych, bys, is a remnant of the ancient aorist from Old Bohemian).
The Conditional is compounded from the conditional auxiliary and past participle. The participle agrees with its subject in gender and number in the same way as in the past tense.
The Conditional is formed from the conditional auxiliary and past participle. The participle agrees with its subject in gender and number just like it does in the past tense.
Examples:
Understood. Please provide the text for modernization.
- Já jsem psal, I wrote (masc.)
- Já bych psal, I should write (masc.)
- Já jsem psala, I wrote (fem.)
- Já bych psala, I should write (fem.)
- On by psal, He would write
- Plur. Oni by psali, They would write (m.)
- Ona by psala, She would write
- Plur. Ony by psaly, They would write (f.)
- Ty bys měl, You would have (m.)
- Ty bys měla, You would have (fem.)
Hoch by pracoval. The boy would work. Dívka by pracovala. The girl would work. Množ. čís. Hoši by pracovali. Dívky by pracovaly.
Hoch would work. The boy would work. Dívka would work. The girl would work. Plural. The boys would work. The girls would work.
Conditional of the verb býti, to be.—Podmiňovací způsob slovesa býti.
Já bych byl, I should be | My bychom byli, We should be |
Ty bys byl, You would be | Vy byste byli, You would be |
On by byl, He would be | Oni by byli, They would be |
Ona by byla, She would be | Ony by byly, They would be |
Ono by bylo, It would be | Ona by byla, They would be. |
Kdybych, If I; kdybys, If you; kdyby, if; kdybychom, If we; kdybyste, If you. (Kdy—when). Kdybych (kdy—bych).
Kdybych, If I; kdybys, If you; kdyby, if; kdybychom, If we; kdybyste, If you. (Kdy—when). Kdybych (kdy—bych).
Kdybys se učil, nebyl bys trestán. If you studied, you wouldn’t be punished.
If you studied, you wouldn’t be punished.
Neříkal bych to, kdybych to nevěděl. I shouldn’t say so, if I didn’t know it. Kdybych, kdybys etc., introduce dependent conditional clauses.
Neříkal bych to, kdybych to nevěděl. I shouldn’t say that if I didn’t know it. Kdybych, kdybys etc., introduce dependent conditional clauses.
Oral exercise:
Complete: Já bych byl ve škole, ty bys byl ve škole etc. Kdybych to nevěděl.… Já bych nemluvila.…
Complete: I would be at school, you would be at school, etc. If I didn't know that... I wouldn't be speaking...
Exercise I.
Translate into English:
Sure! Please provide the text you want me to modernize or translate.
Ovčák žene své stádo na pastvu. Co nemůžeš rozvázati, přetrhni. Nepři se se staršími lidmi. Jezme a pijme a buďme veselí. Co nechceš aby ti jiní činili, nečiň jiným. Růženka se probudila a usmála se. Kdybys osla do Paříže vedl, koněm se nestane. Kdyby nepršelo, šli bychom si hráti do zahrady. Rád bych to učinil, kdybych směl. Kdybys šetřil, měl bys peníze. Kdybys lhal, nebudou tě lidé míti rádi. My bychom jedli i chudou stravu, ale ani té nemáme. On by to neříkal, kdyby to jistě nevěděl.
The shepherd drives his flock to pasture. If you can’t untie it, break it. Don’t mess with older people. Let’s eat and drink and be happy. Treat others the way you want to be treated. Růženka woke up and smiled. Leading a donkey to Paris won’t turn it into a horse. If it weren’t raining, we would go play in the garden. I would love to do that if I could. If you saved money, you’d have some. If you lied, people wouldn’t like you. We would eat even simple food, but we don’t have that either. He wouldn’t say it if he didn’t know for sure.
Exercise II.
If I had money I would go to Washington. If he were a man he would defend the weak. I should like to go with you but unfortunately (na neštěstí) I have little time. If you would pay attention you would succeed. If they hadn’t helped us we should never have finished.
If I had money, I would go to Washington. If he were a man, he would stand up for the weak. I would like to go with you, but unfortunately, I have very little time. If you paid attention, you would succeed. If they hadn’t helped us, we would have never finished.
Nepravidelná slovesa.—Irregular verbs.
The irregularity of the Bohemian verbs consists in changes in the root when forming the various tenses. Nepravidelnost u českých sloves se jeví ve změnách kmene. Nepravidelná slovesa jsou seřazena dle koncovek v přítomném čase.
The irregularity of the Bohemian verbs lies in changes to the root when forming different tenses. Irregular verbs in Czech show variations in the stem. Irregular verbs are arranged according to endings in the present tense.
Infinitive, first person of the present indicative.—Imperative, (2nd person singular, the imperative, stem) past participle and passive participle are given. Wherever necessary on account of further irregularities other persons of mentioned tenses or moods are given. Where the passive of some verbs is not used except in derived (compound) form, such derived form is substituted. Ex.: jeti, přejet. The same is true of some imperative forms. Ex.: moci, pomoz!
Infinitive, first person of the present indicative.—Imperative, (2nd person singular, the imperative, stem) past participle and passive participle are provided. Whenever additional irregularities require it, other forms of the mentioned tenses or moods will also be included. If the passive form of certain verbs is only used in a derived (compound) form, that derived form will be used instead. Ex.: jeti, přejet. The same applies to certain imperative forms. Ex.: moci, pomoz!
Infinitive | Pres. ind. | Imp. | Past part. | Pass. part. |
---|---|---|---|---|
bráti, to take | beru, béřeš (bereš), béře (bere), béřeme, (bereme), béřete (berete), berou | beř! (ber!) | bral | brán |
čísti, to read | čtu, | čti, čtěme! | četl | čten |
jeti, to ride, to go | jedu, | jeď! | jel | přejet run over |
jíti, to go | jdu, | jdi! | šel, šla, šlo, šli, šly, šla | |
lháti, to lie | lžu, lžeš, lžeme, lžou | lži! | lhal | přelhán deceived by lies |
moci, to be able | mohu, můžeš, může, můžeme, můžete, mohou | pomoz! (help!) | mohl | mocen |
péci, to roast, to bake | peku, pečeš, peče, pečeme, pečete, pekou | pec! | pekl | pečen |
příti se, to dispute | přu se | při se! | přel se | popřen denied |
růsti, to grow | rostu, | (rosť!) | rostl | |
(u)mříti, to die | mru, mřeš, mře, mřeme, mřete, mrou | umři! | umřel | |
hnáti, to drive | ženu, | žeň! | hnal | hnán |
míti, to have | mám | měj! | měl | |
říci, to say | řku, but other forms of říkati—říkám | rci, řekni! | řekl, vyřkl | řečen |
[73]báti se, to fear | bojím se, | boj se! | bál se | obáván |
býti, to be | jsem, jsi, jest (není), jsme, jste, jsou | buď! | byl | |
díti, to say | dím, | děl | ||
jísti, to eat | jím, jíš, jí, jíme, jíte, jedí | jez! | jedl | sněden |
spáti, to sleep | spím, (3. p. spí) | spi! | spal | |
státi, to stand | stojím | stůj! | stál | |
věděti, to know | vím, víš, ví, víme, víte, vědí | věz! | věděl | |
chtíti, to want | chci, chceš, chce, chceme, chcete, chtějí | chtěj! | chtěl | chtěn |
psáti, to write | píši—3. p. píší | piš! | psal | psán |
smáti se, to laugh | směji se 3. p. smějí se | směj se! | smál se | vysmán |
tázati se, to ask | táži se—3. p. táží se | taž se! | tázal se | tázán |
Vděčnost k rodičům.
XXIII.
Skloňování náměstek.—Declension of pronouns.
Singular | Plural | |||
---|---|---|---|---|
Nom. and Voc. | Já | I | my | us |
Object. | mne, mě | me | nás | us |
Possessive | mne | of me | nás | of us |
Dative | mně, mi | to me | nám | to us |
Local | (o) mně | (about) me | nás | in us |
Instrumental | (se) mnou | (with) me | námi | with us |
Singular | Plural | |||
Nom. and Voc. | ty | thou, or you | vy | you |
Objective | tebe, tě | you | vás | you |
Possessive | tebe | of you | vás | of you |
Dative | tobě, ti | to you | vám | to you |
Locative | tobě | about you | vás | about you |
Instrumental | tebou | with you | vámi | with you |
Reflective pronoun—se, si—Vztažná náměstka—se, si.
- Já jsem se řízl, I cut myself.
- Ty jsi se řízl, you cut yourself.
- On se řízl, he cut himself.
- Vezmu si to. I’ll take it.
- Koupil jsem si to. I bought it for myself.
- Ona si hraje. She plays.
- My jsme se poranili. We hurt ourselves.
- Vy jste se poranili. You hurt yourselves.
- Oni se poranili. They hurt themselves.
Si is the dative case of se and is required after certain verbs.
Si is the dative case of se and is needed after certain verbs.
The reflective se, si accompanies the so called reflective verbs. It is invariable for all the three persons in the singular and plural. Se, si is used very frequently in Bohemian and seldom has an equivalent in English.—Ex.: Směji se, I laugh. My si hrajeme, We play. Oni se perou, they fight. Co se stalo? What happened?
The reflective se, si goes along with what's called reflective verbs. It remains the same for all three persons in both singular and plural forms. Se, si is commonly used in Bohemian and rarely has a direct equivalent in English. — Ex.: Směji se, I laugh. My si hrajeme, We play. Oni se perou, they fight. Co se stalo? What happened?
Reflexive sentences with se, si are often rendered into English by the passive form of the verb. Sometimes the aux. get, become, expresses si, se. Zde se prodává cukr. Sugar is sold here. Látka se znečistila deštěm. The cloth got soiled by rain. Rozzlobil jsem se. I became angry.
Reflexive sentences with se, si are often translated into English using the passive voice of the verb. Sometimes, the auxiliary verbs get or become express si, se. Zde se prodává cukr. Sugar is sold here. Látka se znečistila deštěm. The cloth got dirty from the rain. Rozzlobil jsem se. I got angry.
Ses; sis.
Následující zkratky se užívají v druhé osobě jednotného čísla.—Following abbreviations are used in second person singular:
Následující zkratky se užívají v druhé osobě jednotného čísla.—Following abbreviations are used in second person singular:
Instead of jsi se is used ses. Ty ses (jsi se) dobře učil. You have studied well. Ty ses (jsi se) zmýlil. You have made an error.
Instead of jsi se, we use ses. You ses (jsi se) learned well. You have studied well. You ses (jsi se) made a mistake.
Instead of jsi si is used sis. Ty sis (jsi si) to nepamatoval. You didn’t remember it. Kdyby sis (jsi si) dal lepší pozor. If you paid better attention. Chci, aby sis (jsi si) to pamatoval. I wish that you remember it.
Instead of jsi si is used sis. You didn’t remember it. If you had paid better attention. I wish that you remember it.
We hear in colloquial Bohemian já sem, instead of já jsem. My sme instead of my jsme etc. This dropping of j in present indicative of the verb býti is inadmissible in correct Bohemian.
We hear in everyday Bohemian já sem, instead of já jsem. My sme instead of my jsme, etc. Dropping the j in the present indicative of the verb býti is not acceptable in standard Bohemian.
Moreover: jsem—am, but sem, here, hither.
Moreover: jsem—am, but sem, here, hither.
Declension of se for all three genders. Sing. and Plur.
Declension of se for all three genders. Singular and Plural.
Nom. and Voc. | se |
Objective | se, sebe |
Possessive | sebe |
Dative | sobě, si |
Locative | sobě |
Instrumental | sebou |
Reflexive pronoun (and its possessive form svůj, svá, své) refer to the subject of the sentence or clause in which they stand.
Reflexive pronouns (and their possessive forms svůj, svá, své) refer to the subject of the sentence or clause in which they appear.
Examples: Koupil jsem (já) knihu pro tebe. I bought the book for you. Koupil jsem knihu pro sebe. I bought the book for myself. Pomyslil si. He thought to himself. My se tu dřeme a on si tam leží v chládku. Here we exert ourselves and he is lying there in the shade. Nemysli si to! Don’t imagine that! Mluví o tobě. Mluví o sobě. He speaks of you. He speaks of himself. Zná sám sebe. He knows himself. U samých dveří. At the very door. (Sám, alone, self, very, used here to emphasize sebe). To se rozumí samo sebou. That’s understood (by itself or on account of its very nature).
Examples: I bought the book for you. I bought the book for myself. He thought to himself. Here we’re working hard and he’s lying there in the shade. Don’t think that! He’s talking about you. He’s talking about himself. He knows himself. At the very door. That’s understood.
Mě, tě, mi, ti, si are enclitics. They cannot be used at the beginning of the sentence nor can they be employed after preposition. Therefore ke mně, pro tebe, u sebe, v tobě etc. Mně, tobě, tebe, sebe, are stronger forms. They are to be used at the beginning of sentences.
Me, you, my, your, yourself are enclitics. They can't be used at the start of a sentence and can't be placed after a preposition. So, we say ke mně, pro tebe, u sebe, v tobě, etc. Mně, tobě, tebe, sebe are stronger forms. They should be used at the beginning of sentences.
Mně štěstí přálo. Fortune smiled upon me.
Měla jsem štěstí. Luck was on my side.
Podmiňovací způsob účelu, úmyslu a povinnosti. Conditional of purpose, intention and duty.
Abych, that I, or in order that I; abys, that you; abychom, that we; abyste, that you; for third person aby.
Abych, meaning "that I," or "so that I"; abys, meaning "that you"; abychom, meaning "that we"; abyste, meaning "that you"; for third person aby.
Pracovali, aby vydělávali peníze. They worked in order to make money. Přeji si, abys přišel. I wish that you would come. Žádal mne, abych to udělal. He asked me to do it. The Bohemian conditional of purpose may be translated by an infinitive.
Pracovali, aby vydělávali peníze. They worked to make money. Přeji si, abys přišel. I wish you would come. Žádal mne, abych to udělal. He asked me to do it. The Bohemian conditional of purpose can be translated using an infinitive.
Měl bych, I should, I ought; měl bys, měl by; měli bychom, we should, we ought; měli byste, měli by.
I should, I should, I ought; you should, he should; we should, we ought; you all should, they should.
Rád bych četl tu knihu. I should like to read that book. Byl byste tak laskav a půjčil mně ji? Would you be so kind as to lend it to me? Zajisté, s radostí! Certainly, with pleasure!
I would like to read that book. Would you be so kind as to lend it to me? Of course, with pleasure!
Exercise I.
Žádal jsem tě, abys mi pomohl. Starej se sám o sebe! Dám si podruhé pozor. Jan přišel ke mně včera večer. Ukázal mi knihu, kterou dostal od tebe. Mluvili jsme o tobě. Řekl, že byl s tebou na výletě. Já bych si také přál, abys šel se mnou ven do přírody. Kdo sedí vedle tebe ve škole? Kdo to o mně řekl? Neměl bys býti tak nepozorným. To ti nemohu říci, neboť to nevím. Kdybych to věděl, rád bych ti to řekl. On si koupil dům. Má celý dům pro sebe. Neměli byste píti vodu, když jste uhřáti. Prosila mne, abych jí půjčil péro. Nemohu dnes přijít, musím psáti úlohu. Nemůžeš-li přijíti dnes, přijď jistě zítra. Nelži! Lidé nemilují těch, kteří lhou. Tento parní stroj žene veškeré naše soustruhy (lathes). Děti se bály zůstati samy doma a babička jim řekla: Nebojte se. Petr popřel, že byl včera v lese. Prosil jsem ho, aby[76] byl tak laskav a pomohl mi. Podívej se, jak ses zamazal. Opět sis nedal pozor. Zbytečně sis ublížil. Kdyby ses přičinil, dobudeš úspěchu. Ty bys vše dokázal, jen kdyby sis dal pozor.
I asked you to help me. Take care of yourself! I'll be more careful next time. Jan came to see me last night. He showed me the book he got from you. We talked about you. He said he went on a trip with you. I would also like you to go with me into nature. Who sits next to you in school? Who told you that about me? You shouldn't be so inattentive. I can't tell you because I don't know. If I knew, I would gladly tell you. He bought a house. He has the entire house to himself. You shouldn't drink water when you're hot. She asked me to lend her a pen. I can't come today; I have to write an assignment. If you can't come today, definitely come tomorrow. Don't lie! People don't love those who lie. This steam engine powers all our lathes. The children were afraid to stay home alone, and their grandma told them: Don't be scared. Petr denied that he was in the woods yesterday. I asked him to be so kind and help me. Look at how dirty you got. You weren't careful again. You hurt yourself for no reason. If you put in the effort, you will succeed. You could do everything if you just paid attention.
Exercise II.
Change the above sentences (in Bohemian) into plural.
Change the above sentences (in Bohemian) to plural form.
Exercise III.
Translate into Bohemian:
Translate into Bohemian:
Come to me, my boy. I wish to tell you a few words. What do you want of me? We can’t tell you that, because you would not help us. He thinks a great deal of himself. Marie went with me to a picnic. Give me the book. They live next door to us; they are our neighbors. They like us. Did John tell you about me? I wish you to help me. They asked them to return soon. I should have received the money yesterday. Do you not know where we could find a good hotel? It is necessary to speak Bohemian every day if we want to speak it correctly. Teach me how to speak correctly and I will learn. I am going (budu) to study hard every day. They were talking to one another while (zatím) washing their faces and hands. I would do anything for you without hesitation. This coffee is sold at 35 cents a pound. I wish I had time to go with you.
Come here, kid. I want to say a few things to you. What do you need from me? We can’t tell you that, because you wouldn’t help us. He thinks highly of himself. Marie went with me to a picnic. Give me the book. They live next door; they’re our neighbors. They like us. Did John mention me to you? I need you to help me. They asked them to come back soon. I should have received the money yesterday. Don’t you know where we can find a good hotel? We need to speak Bohemian every day if we want to get it right. Teach me how to speak correctly, and I’ll learn. I’m going to study hard every day. They were talking to each other while washing their faces and hands. I would do anything for you without thinking twice. This coffee costs 35 cents a pound. I wish I had time to go with you.
Oslové a hospodář.
Čeledín hospodářův velmi špatně nakládal se dvěma osly, kteří mu byli svěřeni. Hospodář jednou prohlížel svůj chlév a vida, že oslové nedbalostí líného pacholka zle se mají, příkře tomuto domlouval a hrozil. “Nerač”, pravili oslové, “nerač býti hněviv, pane náš; spokojeni jsme, vždyť jsme si již zvykli na našeho čeledína.” “I na vás bych se hněval”, pravil hospodář, “pro mrav váš a obranu líného sluhy, kdybych nevěděl, že jste oslové.”
Čeledín hospodáře velmi špatně jednal se dvěma osly, které mu svěřili. Hospodář jednoho dne prohlížel svou stáj a když viděl, že osli trpí kvůli nedbalosti líného pomocníka, ostře mu domlouval a hrozil. “Nerač,” říkali osli, “nerač být rozhněvaný, pane náš; jsme spokojeni, vždyť jsme si už zvykli na našeho čeledína.” “I na vás bych se hněval,” řekl hospodář, “kvůli vašemu chování a obraně líného sluhy, kdybych nevěděl, že jste osli.”
(Zpracováno dle Zahradníka).
(Zpracováno podle Zahradníka).
XXIV.
Skloňování náměstky třetí osoby. Declension of the personal pronoun of the third person.
Singular. | |||
---|---|---|---|
Masculine | Neuter | Feminine | |
Nom. & Voc. | on, he | ono, it | ona, she |
Obj. | jej, jeho, ho, him | je, it | ji, her |
Poss. | jeho, ho | jí | |
Dat. | jemu, mu | jí, | |
Loc. | (o) něm | (o) ní | |
Instrumental | jím | jí; | |
[77]Plural. | |||
Nom. & Voc. | oni (anim.) ony (inan.) | ona (neuter) | ony (fem.) |
Obj. | je | ||
Poss. | jich | ||
Dat. | jim | ||
Loc. | (o) nich | ||
Instrumental | jimi. |
With the exception of the first two cases the singular forms of the masculine and neuter are the same, therefore they are grouped together. In the feminine the objective case is “ji” (short i), in other cases “jí” (long í). In the plural, in all cases but the first, all these genders have the same forms. The forms “jej, jeho, jemu” are stronger than “ho, mu” (enclitic forms). After prepositions j changes into ň (n before i or ě).
With the exception of the first two cases, the singular forms of the masculine and neuter are the same, so they are grouped together. In the feminine, the objective case is “ji” (short i), while in other cases it's “jí” (long í). In the plural, all genders have the same forms except for the first case. The forms “jej, jeho, jemu” are stronger than “ho, mu” (enclitic forms). After prepositions, j changes to ň (n before i or ě).
Example: u něho, by him; k němu, to him; s ním, with him; proti ní, against her; pro ni, for her; pro ně, for them; s nimi, with them.
Example: with him, by him; to him, to him; with him, with him; against her, against her; for her, for her; for them, for them; with them, with them.
Podmiňovací způsob.—Conditional Mood.
Conjunctions jestli, jestliže, zdali, pakli, if is used with the present forms. Jestliže se přiznáte, odpustíme vám.—If you confess, we shall pardon you. Zeptej se, zdali to přinesl. Ask, if he brought it. Rád bych věděl, zdali to učiní.—I should like to know if he will do it. Instead of using conjunctions jestli, zdali, etc. enclitic—li is appended to the verb to express conditions. Example: Víte-li,—if you know, máte-li—if you have, povím-li—If I say. Měl, měli bychom, etc. are used to express an obligation.
Conjunctions if, whether, whether, if are used with present forms. If you confess, we will pardon you.—If you confess, we shall pardon you. Ask if he brought it. Ask if he brought it. I would like to know if he will do it.—I would like to know if he will do it. Instead of using conjunctions if, whether, etc., the enclitic -li is attached to the verb to express conditions. Example: If you know,—if you know, if you have—if you have, If I say—If I say. Should, we should, etc. are used to express an obligation.
- Měli bychom to udělat—We ought to do it, we should do it.
- On by se měl učit—He ought to study, he should study.
- Neměl by to říkat—He ought not to say it.
Bys, byste, etc. are also used in polite demands usually followed by “prosím”—if you please.
Bys, byste, etc. are also used in polite requests usually followed by “please”.
Example: Řekl byste mně, prosím, kde jest váš otec? Would you please tell me where your father is?
Could you please tell me where your dad is?
Nemohl byste nám, prosím, pomoci?—Couldn’t you please help us?
Could you help us, please?
Wishes. Věta přací, is introduced by kéž with conditional.
Wishes. Wishing sentence, is introduced by may with conditional.
Kéž bych dosáhl svého cíle!—May I reach my goal! Kéž by nám bůh pomohl!—May God help us!
I wish I could achieve my goal!—May I reach my goal! I hope God helps us!—May God help us!
Minulý čas podmiňovacího způsobu—Past conditional is formed by addition byl or býval. Já bych vám byl pomohl. I should have helped you. (Pomohl bych vám, I should help you). Kdybychom to bývali věděli, nebyli bychom přišli. Had we known that we should not have come.
Past conditional is formed by adding was or would have been. I would have helped you. (I should help you). If we had known that, we wouldn’t have come.
Note: Můj otec si přeje, abys jej doprovázel. My father wishes that you shall accompany him.
Note: Můj otec si přeje, abys jej doprovázel. My father wants you to accompany him.
Oral Exercise.
Complete in all three persons singular and plural:
Complete in all three persons singular and plural:
- Měl bych to koupiti (I ought to buy it)
- Mohla jsem to udělati (I could have done it)
- Nevím-li to (If I don’t know it)
- Smím si vzíti růži? (May I take the rose)?
Exercise.—Translate into English:
Komu jsi odevzdal knihu? Dal jsem ji jemu. Dal jsem ji jí. Ptáte se, zdali se rádi učíme. Ovšem, že se rádi učíme, neboť jest to prospěšné. “Rád bych věděl, zdali sestra přijela,” řekl pan Kovář své matce. Co myslíte, bude pršeti, čili nic? Kdož ví, bude-li dnes pršet. Nedáte-li peníze, odejdu. Otec mi slíbil dollar, budu-li hodný. Vezmi si to jablko! Kde je bratr? Matka šla s ním do zahrady. Já nesmím, matka mi nedovolila. To nesmíš dělati! Karel IV. byl velikým a mocným panovníkem, jím byly založeny důležité a památné budovy. Jednou s ním vyjednávali poslové němečtí, aby jim dopřál té milosti a přestěhoval se do Němec. Došel jsem k nim a promluvil jsem s nimi. Pozdravil jsem ji a tázal jsem se jí, zdali by mi pomohla.
Komu jsi odevzdal knihu? Dal jsem ji jemu. Dal jsem ji jí. Ptáte se, jestli se rádi učíme. Samozřejmě, že se rádi učíme, protože je to prospěšné. “Rád bych věděl, jestli sestra přijela,” řekl pan Kovář své matce. Co myslíte, bude pršet, nebo ne? Kdo ví, jestli dnes pršet. Jestli nedáte peníze, odejdu. Otec mi slíbil dolar, budu-li hodný. Vezmi si to jablko! Kde je bratr? Matka šla s ním do zahrady. Já nesmím, matka mi to nedovolila. To nesmíš dělat! Karel IV. byl velkým a mocným panovníkem, jím byly založeny důležité a památné budovy. Jednou s ním vyjednávali němečtí poslanci, aby mu dali tu milost a přestěhoval se do Německa. Došel jsem k nim a promluvil jsem s nimi. Pozdravil jsem ji a zeptal jsem se jí, jestli by mi pomohla.
Exercise.—Translate into Bohemian:
Did he lend you (thee) any books? The postman brought them some letters. Where did you meet her? He gave me some drawings for him. Don’t go to her, for I am sure that she is not home. Did you hear my words? Yes, we heard them. Some gentlemen came with him. They (the soldiers) were sent to Europe. They (the ladies) worked with the Red Cross hospital. We heard from them. Where did you see them? They shall come to help them. Tell me all you know about him! I shall never do anything against them, for (neboť) they (the men) are my friends. If you wish to see the letter, here it is. We shall wait if we have time. I should have waited for him had I had time. I should be very glad if you went with me. Ask your friend if he will be here tomorrow. May I speak to you? Ask him, if he knows it.
Did he lend you any books? The postman brought them some letters. Where did you meet her? He gave me some drawings for him. Don’t go to her, because I’m sure she’s not home. Did you hear what I said? Yes, we heard you. Some gentlemen came with him. They were sent to Europe. The ladies worked with the Red Cross hospital. We heard from them. Where did you see them? They will come to help them. Tell me everything you know about him! I will never do anything against them because they are my friends. If you want to see the letter, here it is. We’ll wait if we have time. I should have waited for him if I had had time. I would be very glad if you went with me. Ask your friend if he will be here tomorrow. May I talk to you? Ask him if he knows it.
XXV.
Stupňování přídavných jmen.—Comparison of Adjectives.
In the comparison of objects we use in Bohemian as well as in English three different forms: První stupeň—Positive—silný—strong; druhý stupeň—Comparative—silnější—stronger; třetí stupeň—Superlative—nejsilnější—strongest.
In the comparison of objects we use in Bohemian as well as in English three different forms: First degree—Positive—strong; second degree—Comparative—stronger; third degree—Superlative—strongest.
In Bohemian the comparative is normally formed by adding the suffix—ější to the positive.
In Bohemian, you typically form the comparative by adding the suffix ější to the positive.
The superlative is always formed by adding the suffix nej—most—to the comparative.
The superlative is always made by adding the suffix nej—most—to the comparative.
I. | II. | III. |
---|---|---|
pilný (diligent) | pilnější (more diligent) | nejpilnější (most diligent) |
severní (northerly) | severnější (more northerly) | nejsevernější (most northerly) |
From what has been said on the nature of ě, it follows that the hard stem consonant will be softened by the ending ější.
From what has been discussed about the nature of ě, it follows that the hard stem consonant will be softened by the ending ější.
Before s, l, z, ě changes into e.
Before s, l, z, ě changes to e.
- moudrý (wise), moudřejší (wiser), nejmoudřejší (wisest)
- milý (dear), milejší (dearer), nejmilejší (dearest).
The comparative ending is often shortened; “ej” is left out and only “ší” is added.
The comparative ending is often shortened; “ej” is left out and only “ší” is added.
- chudý—chud(ěj)ší becomes chudší
- starý—star(ěj)ší becomes starší
- tvrdý—tvrd(ěj)ší becomes tvrdší
Since the letter ě softens the hard consonant, the abbreviated forms make the following changes:
Since the letter ě softens the hard consonant, the shortened forms make the following changes:
- vysoký (high), (“k” changes into “š”) vyšší (higher)
- snadný (easy), (“d” changes into “z”) snazší (easier)
- blízký (near), (“k” changes into “ž”) bližší (nearer)
Many adjectives ending in -ký replace this -ký in comparative by -čí.
Many adjectives ending in -ký replace this -ký in the comparative form with -čí.
- lehký (light), lehčí (lighter)
- hezký (nice), hezčí (nicer)
- měkký (soft), měkčí (softer)
Some comparatives take both forms:
Some comparatives can be both:
- čistý (pure, clean)—čistší, or čistější (purer, cleaner)
- tmavý (dark)—tmavší, or tmavější (darker).
Irregular comparison:
Irregular comparison:
- dobrý (good), lepší (better)
- malý (small), menší (smaller)
- dlouhý (long), delší (longer)
- veliký (big), větší (bigger)
- zlý (bad), horší (worse)
Superlative Absolute.
Superlative absolute is formed by the prefix pře, above all, most.
Superlative absolute is created by the prefix pře, meaning above all, most.
- Překrásný, very beautiful, (Spanish or Italian bellissimo).
- Převeliký, enormous, very large, (Spanish or Italian grandissimo).
- Přenešťastný, most unhappy.
Prefix na decreases the quality of the adjective. Předpona na zmenšuje vlastnost přídavného jména.
Prefix na reduces the quality of the adjective. Předpona na zmenšuje vlastnost přídavného jména.
- Sladký sweet, nasládlý little sweet, sweetish.
- Tvrdý hard, natvrdlý somewhat hard, not altogether hard.
Podobně předpona při-, hloupý silly, přihlouplý, just little silly.
Podobně předpona při-, hloupý silly, přihlouplý, just little silly.
Skloňování a užívání komparativu.
All superlatives and comparatives are declined like adjective type severní.
All superlatives and comparatives are declined like the adjective severní.
Čest jest dražší života. Honor is dearer than life; here “than life” is expressed simply by the possessive case.
Čest je dražší života. Honor is more valuable than life; here “than life” is shown as a possessive.
Ty jsi vyšší než já, ale Josef jest nejvyšší.—You are taller than I, but Joseph is the tallest.
You are taller than me, but Joseph is the tallest.
Measure (by how much comparative is greater than positive) is expressed by
Measure (by how much comparative is greater than positive) is expressed by
a)—instrumental: Můj dům jest mnohem větší. My house is a great deal larger.
a)—instrumental: Můj dům je mnohem větší. My house is a lot bigger.
b)—with accusative prep. o, by. To jest o pět liber těžší. This is heavier by five pounds.
b)—with accusative prep. o, by. This is five pounds heavier.
- než, than
- ze všech, of all.
Oral Exercise:
Decline: těžší práce; nejmilejší hra.
Decline: harder work; favorite game.
Exercise I.
Soused jest bohatší otce, t. j.: Soused jest bohatší než otec. Hřích jest horší smrti. Hřích jest horší než smrt. Nejlepší žák dostane nejvyšší odměnu. Král poslal nejstaršího syna do světa. Jdi, můj nejmilejší synu, a přiveď nejkrásnější nevěstu! V zimě jsou dny krátké a noci dlouhé; letní dni jsou delší a noci jsou kratší zimních. Kdo jest z vás nejvhodnější? New York jest největší město západní polokoule. Kdo jest šťastnější a veselejší nežli spokojený člověk? On jest ovšem bohat, ale jsou ještě bohatší lidé nežli on. Princ vešel do překrásné zahrady. “O, já přenešťastný člověk”, bědoval Honza. O kolik jsem starší, o tolik jsem moudřejší. Měl bysis dát mnohem lepší pozor. Nejmocnějším ze všech králů českých byl Karel IV. Toto ovoce není úplně zralé, jest dosud nahořklé. I natvrdlý chléb chutná, když měkkého není.
Soused je bohatší táta, t. j.: Soused je bohatší než táta. Hřích je horší než smrt. Hřích je horší než smrt. Nejlepší žák dostane nejvyšší odměnu. Král poslal nejstaršího syna do světa. Jdi, můj nejmilejší synu, a přiveď nejkrásnější nevěstu! V zimě jsou dny krátké a noci dlouhé; letní dny jsou delší a noci kratší než v zimě. Kdo z vás je nejvhodnější? New York je největší město na západní polokouli. Kdo je šťastnější a veselejší než spokojený člověk? On je samozřejmě bohatý, ale jsou lidé bohatší než on. Princ vešel do krásné zahrady. “Ó, já nešťastný člověk,” bědoval Honza. O kolik jsem starší, o tolik jsem moudřejší. Měl bysis dávat mnohem lepší pozor. Nejmocnějším ze všech českých králů byl Karel IV. Toto ovoce není úplně zralé, je pořád trochu hořké. I tvrdý chléb chutná, když není měkký.
Největší lháři.
Největší dva lháři byli starostové Dolní a Horní Lhoty. Ten z Dolní Lhoty, když s někým hovořil, říkal: “No vím, vím.” A nevěděl nic. Ten druhý měl zvyk říkati: “Hm, nevím, nevím”, a věděl vždy všecko.
Největší dva lháři byli starostové Dolní a Horní Lhoty. Ten z Dolní Lhoty, když s někým mluvil, říkal: “No vím, vím.” A nevěděl nic. Ten druhý měl zvyk říkat: “Hm, nevím, nevím”, a věděl vždy všechno.
Z polského upravil N.
Z polského přeložil N.
Exercise II.
Which is larger, a lake or a sea? The Rocky mountains are the highest mountains in the United States. Give me something better. I know that the dearest goods are often the cheapest because they give greater value. Ignorance is our worst enemy. I went there with my best friend. Jane was the oldest of six children. Your house is the oldest in the town. Our house is more modern than yours. I am not so strong as you. If I were you, I would turn it over in my mind. I should not be surprised, if he were here immediately. I shall be very glad if you will tell me what to read (co bych měl čísti).
Which is bigger, a lake or a sea? The Rocky Mountains are the tallest mountains in the United States. Give me something better. I know that the most cherished things are often the least expensive because they provide greater value. Ignorance is our greatest enemy. I went there with my best friend. Jane was the oldest of six kids. Your house is the oldest in town. Our house is more modern than yours. I'm not as strong as you. If I were you, I would think it over. I wouldn't be surprised if he showed up right away. I would be very happy if you could tell me what to read (co bych měl čísti).
XXVI.
The declension of the possessive pronoun. Sklonění přisvojovací náměstky.
můj, má, mé—my, mine
my, mine
Singular.
Single.
Masculine | Neuter | Fem. | |
---|---|---|---|
N. and V. | můj | (moje) | má (moje) |
O. | mého (anim.), můj (inanim.) | mé (moje) | mou (moji) |
P. | mého | mé (mojí) | |
D. | mému | mé (mojí) | |
L. | mém | mé (mojí) | |
I. | mým | mou (mojí) |
The forms in brackets are older forms though they might be used as well as the newer ones.
The forms in brackets are older versions, but they can still be used alongside the newer ones.
Plural.
Plural.
Masculine | Neuter | Feminine | |
---|---|---|---|
N. and V. | moji (ani.) mé, moje (inan.) | mé (moje) | má (moje) |
O. | mé, (moje) | mé (moje) | má (moje) |
P. | mých | ||
D. | mým | ||
L. | mých | ||
I. | mými |
The possessive pronoun, like the adjective, must agree with the noun it modifies in gender, number and case.
The possessive pronoun, like the adjective, must match the noun it modifies in gender, number, and case.
Tvůj, tvá, tvé (thy, thine) your, yours, as well as the reflexive possessive svůj, svá, své, are declined like můj, má, mé.
Your, your, your (thy, thine) your, yours, as well as the reflexive possessive your, your, your, are declined like my, my, my.
The use of the reflexive possessive “svůj.”
Svůj is used when the subject is the possessor.
Svůj is used when the subject owns something.
Jdu se svým bratrem. | I go with my (own) brother. |
Jdeš s mým bratrem. | You go with my brother. |
Jdeš se svým bratrem. | You go with your (own) brother. |
Nesu svou knihu. | I am bringing my (own) book. |
Neseš mou knihu. | You are bringing my book. |
(On) Nese svou knihu. | He is bringing his own book. |
Nese tvou knihu. | He is bringing your book. |
(On) Má svou hlavu. | He has (he acts according to) his own head (mind). |
Observe: Vidím tvého bratra (anim.) Vidím tvůj klobouk (inanim.) Moji bratři jsou zde (anim.) Moje kabáty jsou zde (inanim.)
Observe: I see your brother (animate) I see your hat (inanimate) My brothers are here (animate) My coats are here (inanimate)
Possessive pronouns of the third person: Přivlastňovací náměstky třetí osoby.
Jeho his, and its is not declined. Ex. S jeho bratrem, with his brother, O jeho bratrech, about his brothers. Vidím dítě a jeho rodiče, I see a child and its parents.
Jeho is his, and its doesn't change. Ex. S jeho bratrem, with his brother, O jeho bratrech, about his brothers. Vidím dítě a jeho rodiče, I see a child and its parents.
Její, her, hers, so declined like adjectives types severní. Poss. and Loc. plural jejích, několik z jejích bratrů. Some of her brothers. V jejích krásných zámcích. In her beautiful castles.
Her, hers, so declined like types of adjectives northern. Poss. and Loc. plural her, several of her brothers. Some of her brothers. In her beautiful castles.
Jejich, theirs, for all three genders is not declined. U jejich domů, at their houses. S jejich bratry. With their brothers.
Their, for all three genders is not declined. At their houses. With their brothers.
Distinguish jejích of her. Poss. and Loc. plural její hers, and jejich theirs.
Distinguish her. Poss. and Loc. plural hers, and theirs.
Oral exercise:
Decline:
Decline:
Můj malý pes, tvůj starší bratr, jeho dobrá babička, její malé kotě, jejich velká zahrada.
Můj malý pes, tvůj starší bratr, jeho hodná babička, její malé kotě, jejich velká zahrada.
Exercise I.
Můj úkol se mi podařil. Učitel se těšil z mého úkolu. Dobrý dělník těší se ze své práce. Nevěřím tvému slibu. Přijdu s jejími rodiči. U jejích rodičů bývalo veselo. Hoch ztratil cestou do školy své knihy. Odpusť mi, ztratil jsem tvé knihy. Tvoji přátelé jsou moji přátelé. Jejich přátelé jsou bohatí. Zvířata cítí jako my, netrýzněte jich. Na své zahradě zasázel jsem krásné květiny, těším se z nich. Každý na smrt čeká a přece se jí leká. Syta-li myš, hořká jí mouka. Můj mladší bratr má velkou rodinu. Pojďme tou nejbližší cestou! Pes jest nejvěrnější zvíře. Aeroplan vzletěl do převeliké výšky.
Můj úkol se mi podařil. Učitel se těšil z mého úkolu. Dobrý dělník těší se ze své práce. Nevěřím tvému slibu. Přijdu s jejími rodiči. U jejích rodičů bývalo veselo. Hoch ztratil cestou do školy své knihy. Odpusť mi, ztratil jsem tvé knihy. Tvoji přátelé jsou moji přátelé. Jejich přátelé jsou bohatí. Zvířata cítí jako my, netrýzněte jich. Na své zahradě zasázel jsem krásné květiny, těším se z nich. Každý na smrt čeká a přece se jí leká. Syta-li myš, hořká jí mouka. Můj mladší bratr má velkou rodinu. Pojďme tou nejbližší cestou! Pes jest nejvěrnější zvíře. Aeroplan vzletěl do převeliké výšky.
Exercise II.
Complete the sentence by changing the pronouns and nouns in brackets into their correct case forms.
Complete the sentence by changing the pronouns and nouns in [brackets] into their correct case forms.
Píši (mé péro, tvá tužka). Žák přečetl (tvá kniha, můj dopis, jeho úloha). Miluje (svůj otec, jeho přítel). Rolník pracuje na (ve) (své[83] pole, svá zahrada). Litujete (váš přítel, chudý člověk). Tázal jsem se o radu (tvůj bratr, jeho sestra, můj učitel). V (má) úloze nebylo tolik chyb jako v (tvé), jako (jeho) (její).
Píši (my pen, your pencil). The student read (your book, my letter, his assignment). He loves (his father, his friend). The farmer works on (his) (his[83] field, his garden). Do you regret (your friend, the poor person)? I asked for advice (your brother, his sister, my teacher). In (my) assignment, there weren't as many mistakes as in (yours), as in (his) (hers).
Chytří ministři.
Byl jeden král a měl chytré ministry. Jednou chtěl král přivésti své ministry do rozpaků (bring them in embarrassment) a dal pro každého ministra zhotoviti novou lžíci a sice na loket (yard) dlouhou.
Byl jeden král a měl chytré ministry. Jednou chtěl král přivésti své ministry do rozpaků a dal pro každého ministra zhotoviti novou lžíci a sice na loket dlouhou.
Když byly lžíce hotovy, dal král upraviti hostinu, pozval své ministry a těšil se, jak budou jísti dlouhými lžícemi.
Když byly lžíce hotové, dal král uspořádat hostinu, pozval své ministry a těšil se na to, jak budou jíst dlouhými lžícemi.
Ale oni to chytře vyvedli:
But they cleverly pulled it off:
Každý ministr vzal svou lžíci, ale nepodával jídlo do svých úst, nýbrž přes stůl svému sousedu, jako když matka krmí své dítě.
Každý ministr vzal svou lžíci, ale nepodával jídlo do svých úst, nýbrž přes stůl svému sousedu, jako když matka krmí své dítě.
Králi se velice líbil důvtip jeho ministrů, i pochválil a odměnil je.
Králi se velmi líbil důvtip jeho ministrů, a tak je pochválil a odměnil.
Z polského upravil N.
Z polského upravil N.
XXVII.
Comparison of adverbs. Stupňování příslovcí.
The comparison of the adverbs is formed regularly by the addition of the suffix -ji, to the positive; the superlative is formed from the comparative by prefixing nej-.
The comparison of adverbs is regularly formed by adding the suffix -ji to the positive; the superlative is made from the comparative by adding the prefix nej-.
První stupeň—Positive | Druhý stupeň—Comparative | Třetí stupeň—Superlative |
---|---|---|
rychle, quick | rychleji, quicker | nejrychleji, quickest |
krásně, beautifully | krásněji, more beautifully | nejkrásněji, most beautifully |
The following adverbs are compared irregularly:
The following adverbs are compared in an irregular way:
dobře, well | lépe, better |
zle, badly | hůře, worse |
dlouho, long | déle, longer |
mnoho, much | více, more |
málo, little | méně, less |
brzy, soon | dříve, sooner |
daleko, far | dále further |
vysoko, high | výše, higher |
nízko, low | níže, lower |
draho, dear | dráže, dearer |
snadno, easily | snáze, more easily |
Declension of náš, váš, our, ours; your, yours:
Singular | |||
---|---|---|---|
Masculine | Neuter | Feminine | |
N. & V. | náš, our, ours, | naše, our, ours, | naše our |
O. | našeho (am.) náš (inan.) | naše | naši |
P. | našeho | naší | |
D. | našemu | naší | |
L. | našem | naší | |
I. | naším | naší | |
[84]Plural. | |||
N. & V. | naši | naše | naše |
O. | naše | ||
P. | našich | ||
D. | našim | ||
L. | našich | ||
I. | našimi |
Váš, vaše se skloňuje jako náš, naše.
Your declines like our.
Oral exercise:
Decline: náš pěkný kůň, vaše malá sestra, jejich výborná práce. Complete in all three persons, singular and plural:
Decline: our nice horse, your little sister, their great work. Complete in all three persons, singular and plural:
- Má se dobře.
- Děláš to lépe.
- Přijdu brzy.
- Bydlel jsem daleko.
- Udělal bych to raději.
Exercise I.
Translate into English:
I'm ready to assist you. Please provide the text you would like me to modernize.
Čtvera věc jest vždy hojnější: naše léta, naše dluhy, naši nepřátelé a naše chyby. Přijďte pro nás do našeho domu. Nevynášejte se zásluhami svými. Bezpečněji krokem nežli skokem. Po dešti slunce nejjasněji svítí. Svou chválu každý nejraději slýchá. Naše vlast jest nám drahou matkou. Poslechněte naší rady. Poslouchejte své rodiče a važte si jich. Hoch přišel s vašimi knihami, které jste mu půjčil. To se snáze řekne než udělá. Pojď trochu blíže. Míč daleko odletěl. Kdo přišel z nás nejdříve, hoši? On přišel se svými přáteli k našim rodičům.
Čtyři věci jsou vždycky víc: naše roky, naše dluhy, naši nepřátelé a naše chyby. Přijďte k nám domů. Nevychloubáte se svými úspěchy. Bezpečněji krok za krokem než skokem. Po dešti slunce svítí nejjasněji. Každý rád slyší svou chválu. Naše vlast je nám drahá matka. Poslouchejte naši radu. Poslouchejte své rodiče a važte si jich. Kluk přišel s vašimi knihami, které jste mu půjčil. To se snáze říká než dělá. Pojď blíž. Míč odlétl daleko. Kdo z nás přišel první, kluci? On přišel se svými přáteli k našim rodičům.
Exercise II.
Translate into Bohemian:
Translate into Bohemian:
Where is our friend? He went to see his neighbor. Two of my brothers went to war. I wish to buy a nice horse for my master. I seated myself next to a large window. Go and call our guests to breakfast. He is a rich man who can avail himself of all men’s faculties. You do your work well, but he does it better. The night grew darker and darker: the stars seemed to sink deeper in the sky. Can’t you come earlier? He is waiting here long, but my mother is waiting much longer. The misfortune came very quickly.
Where's our friend? He went to visit his neighbor. Two of my brothers went to war. I want to buy a nice horse for my master. I sat down next to a big window. Go and call our guests for breakfast. He's a wealthy man who can take advantage of everyone's skills. You do your job well, but he does it better. The night got darker and darker: the stars seemed to fade deeper into the sky. Can't you come earlier? He's been waiting here for a long time, but my mom has been waiting even longer. The misfortune happened very quickly.
Exercise III.
In the following sentences (insert the adverb in its proper form). Change the adverb into the degree indicated.
In the following sentences (insert the adverb in its proper form). Change the adverb to the indicated degree.
Kdo (brzy 2) přijde ten (brzy 2) mele. Poctivost trvá (dlouho 3). Která kráva (mnoho 3) bučí: (málo 3) mléka dává. Když je (zle 3) je bůh (blízko 3). Lépe je (mnoho 2) věděti, a (málo 2) mluviti. Na hostině veselo, ale doma (dobře 3). Jeď trochu (rychle 2). Jest to vždy (snadno 2) říci než udělati. Pojď (blízko 2). Jdi (daleko 2). Čekám (dlouho 2) než hodinu.
Kdo brzy přijde, ten hodně mluví. Poctivost trvá dlouho. Která kráva hodně bučí, má málo mléka. Když je zle, je Bůh blízko. Je lepší vědět mnohem víc a mluvit míň. Na hostině je veselo, ale doma je to lepší. Jeď trochu rychleji. Vždy je snazší říct, než udělat. Pojď blíž. Jdi dál. Čekám dlouho, než uplyne hodina.
Observe: Čím dříve (the sooner) tím lépe (the better). Čím dále tím hůře. Koupám se denně. I bathe daily.
Observe: The sooner, the better. The further away, the worse. I bathe daily.
XXVIII.
OPAKOVÁNÍ O ČINNÉM RODĚ SLOVESA. Review of the active voice of the Bohemian verb.
A.) Způsob oznamovací.—Indicative.
Čas.—Tense.
Time.—Tense.
Číslo jednotné—Singular. | ||||
---|---|---|---|---|
Osoba Person | Přítomný Present | Min. Past | Budoucí jedn. Simple future | Bud. slož. Compound fut. |
1. | Chválím (I praise) | Chválil jsem (I praised) | Pochválím (I shall praise) | Budu chváliti (I shall be praising) |
2. | chválíš | chválil jsi | pochválíš | budeš chváliti |
3. | chválí | chválil | pochválí | bude chváliti |
Číslo množné—Plural. | ||||
1. | chválíme | chválili jsme | pochválíme | budeme chváliti |
2. | chválíte | chválili jste | pochválíte | budete chváliti |
3. | chválí | chválili | pochválí | budou chváliti |
B.) Způsob podmiňovací.—Conditional.
Present | Past |
---|---|
Chválil bych (I should praise) | Byl bych chválil (I should have praised) |
chválil bys | byl bys chválil |
chválil by | byl by chválil |
chválili bychom | byli bychom chválili |
chválili byste | byli byste chválili |
chválili by | byli by chválili |
C.) Způsob rozkazovací.—Imperative.
Chval! (praise thou!) chvalme! chvalte!
Praise! Praise me! Praise!
D.) Způsob neurčitý.—Infinitive.
Chváliti, to praise.
Chváliti, to compliment.
Exercise I.
Zodpovězte česky tyto otázky:
Answer these questions in Czech:
Jak končí v češtině neurčitý způsob?
Jak končí v češtině neurčitý způsob?
Jaký jest rozdíl mezi neurčitým způsobem a minulým příčestím? (past participle).
Jaký je rozdíl mezi neurčitým způsobem a minulým příčestím? (past participle).
Jak se mění minulé příčestí dle rodu a čísla?
Jak se mění minulé příčestí podle rodu a čísla?
Jak se tvoří rozkazovací způsob, které koncovky jsou pro první a druhou osobu množného čísla?
Jak se tvoří rozkazovací způsob, které koncovky jsou pro první a druhou osobu množného čísla?
Jak se tvoří minulý čas? Jak se tvoří podmiňovací způsob?
Jak se tvoří minulý čas? Jak se tvoří podmiňovací způsob?
Jak se tvoří jednoduchý a jak složený budoucí čas?
Jak se tvoří jednoduchý a jak složený budoucí čas?
Časujte (conjugate) různá česká slovesa a tvořte věty v různých způsobech a časech.
Časujte (conjugate) různá česká slovesa a tvořte věty v různých způsobech a časech.
Impersonal verbs.—Neosobní slovesa.
Prší. It rains. Hřmí a blýská se. It thunders and lightens. Dnes jest pěkně. It is nice today. Zítra bude pršet. It will rain tomorrow.
Prší. It rains. Hřmí a blýská se. It thunders and lightens. Dnes je pěkně. It is nice today. Zítra bude pršet. It will rain tomorrow.
XXIX.
Náměstky ukazovací.—Demonstrative pronouns.
- Ten, ta, to, this,
- Onen, ona, ono, that,
- Ti, ty, ta, those,
- Oni, ony, ona, those.
Ten is used to point to near objects or persons, onen is used to point to more distant objects or persons.
Ten is used to refer to nearby objects or people, onen is used to refer to more distant objects or people.
Onen, ona, ono is, however, replaced often by compounds tamten, tamta, tamto. The invariable adverb tam- there, points in the distance.
Onen, ona, ono is often replaced by the compounds tamten, tamta, tamto. The unchanging adverb tam- there indicates something far away.
Sklonění náměstky ukazovací.
Číslo jednotné | |||
---|---|---|---|
Rod mužský | střední | ženský | |
N. | ten, onen, | to, ono | ta, ona, |
O. | toho, onoho, (ten, onen, než.) | to, ono, | tu, onu, |
P. | toho, onoho, | té, oné, | |
D. | tomu, onomuv, | té, oné, | |
L. | tom, onom, | té, oné, | |
I. | tím, oním. | tou, onou. | |
Mužský a střední rod mají stejné tvary pro poslední čtyři pády. | |||
Číslo množné | |||
N. | ti, oni, (ty, ony, neživ.) | ta, ona | ty, ony, |
O. | ty, ony, | (Pro všechny tři rody) | ta, ona, |
P. | těch, oněch, | ||
D. | těm, oněm, | ||
L. | těch, oněch, | ||
I. | těmi, oněmi. |
Tento jest sesíleno, emphasized, ten, this one. Similarly tato, toto, tito, tyto, tato. -to is simply added in all cases, tohoto, tomuto, tímto, etc. Corresponding form is tenhle, ten-hle, hle look, tenhle—look at this one. (French voici). Tenhle, tahle, tohle, tihle, tyhle, tahle.
This is emphasized, this one. Similarly, this, that, these, those, this. -to is simply added in all cases, this one, that one, with this one, etc. The corresponding form is this one, look, look—this one. (French voici). This one, this one, that one, these ones, those ones, this one.
Samý, -á, -é, the same, declined like dobrý. Takový, -á, -é, such, also declined like dobrý.
Samý, -á, -é, meaning "the same," declines like dobrý. Takový, -á, -é, meaning "such," also declines like dobrý.
Tázací náměstky.—Interrogative pronouns.
Kdo? who? co? what? Declined in lesson XV. The case questions are case forms of kdo? co?
Kdo? who? co? what? Declined in lesson XV. The case questions are case forms of kdo? co?
Který, -á, -é, which, who, declined like dobrý. They are used for both persons and things.
Který, -á, -é, which, who, declined like dobrý. They are used for both people and things.
Jaký, -á, -é, of what kind, declined like dobrý.
Jaký, -á, -é, of what kind, declined like dobrý.
Který člověk? which man—who? Jaký člověk? what kind of a man?
Který člověk? which man—who? Jaký člověk? what kind of a man?
Přídavná jména neurčitá.—Indefinite adjectives.
Zdráv, zdráva, zdrávo, zdrávi, zdrávy, zdráva—healthy, similar in meaning to zdravý, -á, -é.
Zdráv, zdráva, zdrávo, zdrávi, zdrávy, zdráva—healthy, similar in meaning to zdravý, -á, -é.
The passive participle has the same ending as the indefinite adjective: zlomen, zlomena, zlomeno, broken.
The passive participle has the same ending as the indefinite adjective: zlomen, zlomena, zlomeno, broken.
The indefinite adjective is little used in modern Bohemian, being replaced by the definite type dobrý. It is sometimes used as predicative adjective. Ex.: Býti chud (chudý), poor. Býti vinen, to be guilty. Býti nemocen, to be sick.
The indefinite adjective is rarely used in modern Bohemian, with the definite type dobrý taking its place. It's occasionally used as a predicative adjective. For example: Býti chud (chudý), poor. Býti vinen, to be guilty. Býti nemocen, to be sick.
Many of the indefinite pronouns are used as nouns or adverbs in neuter form e. g. Bylo veliké sucho, there was a great drought. Obecné blaho, common weal. Obarvíme to na zeleno, we shall paint it green etc.
Many of the indefinite pronouns are used as nouns or adverbs in neuter form, e.g. Bylo veliké sucho, there was a great drought. Obecné blaho, common good. Obarvíme to na zeleno, we will paint it green, etc.
Oral exercise:
Decline: Ten malý chlapec, tahle stará chaloupka, to malované vejce.
Decline: This little boy, this old cottage, this painted egg.
I. Exercise.
Translate into English:
Please provide the text you want me to modernize.
Ten nápad mi přišel vhod. Tím nápadem jsem se potěšil. Onen muž byl raněn ve válce. Co tomu říkáte? Tomuhle jsme se podivili. Byl jsem sám doma když přišla návštěva. Já sám byl jsem překvapen. Byli samý smích (full of laughter), samá rozpustilost. To se rozumí samo sebou. Nechci tyto hrušky, dejte mi raději tamhle ty. Tamty jsou nejlepší. Kdo bez viny, ten vesel. Ústa plna a oči hladovy. Sklenice byla naplněna tím nejlepším vínem.
Ten nápad mi přišel vhod. Tím nápadem jsem se potěšil. Onen muž byl raněn ve válce. Co tomu říkáte? Tomuhle jsme se podivili. Byl jsem sám doma, když přišla návštěva. Já sám jsem byl překvapen. Byli plní smíchu, samá rozpustilost. To se rozumí samo sebou. Nechci tyto hrušky, dejte mi raději tamhle ty. Tamty jsou nejlepší. Kdo bez viny, ten vesel. Ústa plná a oči hladové. Sklenice byla naplněna tím nejlepším vínem.
XXX.
Vztažné náměstky.—Relative pronouns.
Relative pronouns connect dependent clauses and refer to subjects already named.
Relative pronouns link dependent clauses and refer to subjects that have already been mentioned.
The interrogative pronouns, kdo, co, který, jaký, are used as relative pronouns.
The question words, who, what, which, what kind of, are used as relative pronouns.
Kdo to učinil? Who did it?
Who did it?
Ten, kdo to učinil, chybil. He (the one) who did it, made a mistake. To, co jste pravil, jsem slyšel. I have already heard (that omit.) what you said.
Ten, kdo to udělal, udělal chybu. He (the one) who did it, made a mistake. To, co jste řekl, jsem slyšel. I have already heard what you said.
Jenž, jež, jež, who, which; is an independent relative pronoun. It is used only in written Bohemian, being otherwise replaced by který.
Jenž, jež, jež, who, which; is an independent relative pronoun. It is used only in written Czech, as it is usually replaced by který.
Jenž is declined in oblique cases (except in nominative) like on, ona, ono, with suffix (enclitic) ž; ex.: jehož, jemuž, jíž, jež, jichž.
Jenž is declined in oblique cases (except in nominative) like on, ona, ono, with the suffix (enclitic) ž; for example: jehož, jemuž, jíž, jež, jichž.
After prepositions j changes into ň, k němuž, s nímž etc. (Whenever the relative pronouns occur in the middle of a sentence they are preceded by a comma).
After prepositions j changes into ň, k němuž, s nímž etc. (Whenever the relative pronouns appear in the middle of a sentence, they are preceded by a comma).
Neurčité náměstky.—Indefinite pronouns.
Indefinite pronouns are composed words. They are formed:
Indefinite pronouns are compound words. They are formed:
A.)—with prefixes:
A.)—with prefixes:
- ně-, někdo, somebody,
- něco, something,
- některý, some,
- několik, several,
- ni-, nikdo, nobody,
- nic, nothing,
- leda-, ledakdo, any one,
- ledacos, anything,
- málo-, málokdo, few,
- všeli-, všelicos, many things.
They are all declined like kdo, co, the prefix being invariable, někoho, of somebody, ničemu, to nothing, etc.
They are all declined like kdo, co, with the prefix being unchanging, někoho, of someone, ničemu, to nothing, etc.
B.)—with suffixes:
B.)—with suffixes:
- -si, -s, kdosi (kdos) somebody, cosi (cos) something,
- -koliv, -kolivěk, kdokoliv, kterýkoliv, whosoever, cokoliv, whatsoever.
Here the suffix is invariable: s čímsi, with something, komukoliv, to whosoever, etc.
Here the suffix is unchanging: s čímsi, with something, komukoliv, to whosoever, etc.
- Každý, -á, -é, everyone. Declined like dobrý.
- žádný, -á, -é, no, none.
Přisvojovací přídavná jména.—Possessive adjectives.
The Bohemian has a particular class of adjectives which describe the nouns telling of their origin (possession).
The Bohemian has a specific set of adjectives that describe the nouns by indicating their origin (possession).
Bratrův kabát, brother’s coat, bratrova teta, brother’s aunt, bratrovo přání, brother’s wish.
Brother's coat, brother’s coat, brother’s aunt, brother’s aunt, brother’s wish, brother’s wish.
Plural: Bratrovy kabáty (with animate nouns bratrovi přátelé) bratrovy tety, bratrova přání.
Plural: Bratrovy kabáty (with animate nouns bratrovi přátelé) bratrovy tety, bratrova přání.
Sestřin učitel sister’s teacher, sestřina učitelka sister’s lady teacher, sestřino piano sister’s piano.—Plural: Sestřini učitelé, sestřiny učitelky, sestřina piana.
Sister’s teacher, sister’s lady teacher, sister’s piano.—Plural: Sisters’ teachers, sisters’ lady teachers, sisters’ pianos.
The possessive adjectives are formed from nouns with suffixes:
The possessive adjectives are made from nouns with suffixes:
- -ův, -ova, -ovo, in singular,
- -ovi, (-ovy inanimate), -ovy, -ova, to masculine nouns,
and with suffixes:
and with suffixes:
- -in, -ina, -ino,
- -ini, (-iny for inanimate), -iny, -ina to feminine nouns.
Declension of the Possessive Adjectives.
Singular. | |||
---|---|---|---|
Masculine | Neuter | Feminine | |
N. and V. | bratrův | bratrovo | bratrova |
O. | bratrova (bratrův inan.) | bratrovo | bratrovu |
[89]P. | bratrova | bratrovy | |
D. | bratrovu | bratrově | |
L. | bratrově, bratrovu | bratrově | |
I. | bratrovým | bratrovou | |
Plural. | |||
N. and V. | bratrovi (-y inan.) | bratrova | bratrovy |
O. | bratrovy | bratrovy | bratrova |
P. | bratrových | ||
D. | bratrovým | ||
L. | bratrových | ||
I. | bratrovými |
Adjectives with the feminine ending are declined in the same way—in equals -ův-, -ov-, -ov-. Ex.: Sestřinou, sestřiny, sestřiných, etc. Only dative singular has sestřině bratru, sestřině zahradě.
Adjectives that end in the feminine form are declined the same way—in equals -ův-, -ov-, -ov-. For example: Sestřinou, sestřiny, sestřiných, etc. The only dative singular form is sestřině bratru, sestřině zahradě.
Exercise I.
Translate into English:
Please provide the text you'd like me to modernize.
Za přítele si vol člověka, jenž tě v neštěstí neopustil, jehož věrnost jsi zkusil a jemuž se můžeš vždy svěřiti. Nic není tak zlého, aby se nemohlo obrátiti v něco dobrého. Jaký plat, takové dílo. Něco za něco, nic za nic. Chudému se nedostává všeličeho, lakomci všeho. Ono pole dobře rodí, po kterém hospodář chodí. Lípa, jíž krásou žádný jiný domácí strom se nevyrovná, byla již starým Slovanům stromem posvátným. Blázen není nikomu milý, bláznu však ledakdo. Ať (may) to učiní kdokoliv a jakkoliv, budu spokojen. K čemu mi to povídáte? Nerudovy básně vyznačují se srdečností. Nezapomenu matčina přání. Králova zahrada plna byla krásných květin. Matčin svátek byl znamenitě oslaven. Lodníci poslechli kapitánových rozkazů.
For a friend, choose someone who hasn't left you in your misfortune, whose loyalty you've tested, and to whom you can always confide. Nothing is so bad that it can't turn into something good. You get what you pay for; it’s a give-and-take situation—nothing for nothing. The poor lack many things, while the greedy have everything. A field produces well when the farmer tends to it. The linden tree, unmatched in beauty by any other domestic tree, was sacred to the ancient Slavs. A fool is not liked by anyone, yet many people are kind to fools. Let anyone do it however they wish, and I will be satisfied. Why are you telling me this? Neruda's poems stand out for their heartfelt nature. I will not forget my mother's wishes. The king's garden was full of beautiful flowers. My mother's holiday was celebrated splendidly. The sailors followed the captain's orders.
Letní odpoledne.
XXXI.
Slova zdrobnělá—Diminutives.
Derived words denoting a smaller object or a less degree of quality, are diminutives. The Bohemian language abounds in diminutives of nouns and adjectives. They serve, not to denote smaller objects, but they frequently indicate affection, refinement, endearment. Ex.: dítě, child, děťátko (baby) is not only little child but also dear little child. This is especially true of diminutive adjectives. Hezký is nice, hezoučký is delicately nice.
Derived words that refer to a smaller object or a lesser degree of quality are called diminutives. The Bohemian language is rich in diminutives for nouns and adjectives. They don't just refer to smaller objects; they often express affection, refinement, and endearment. For example: dítě, which means child, becomes děťátko (baby), not only indicating a little child but also a dear little child. This is especially true for diminutive adjectives. Hezký means nice, while hezoučký means delicately nice.
The diminutives are formed by the addition of suffixes. The stem of the word sometimes suffers a slight change. Various suffixes may indicate different degree of diminution.
The diminutives are created by adding suffixes. The base of the word might undergo a slight change. Different suffixes can indicate varying degrees of smallness.
Ex.: Hoch, boy; hošík, a small boy; hošíček, a very small boy.
Ex.: Hoch, boy; hošík, a little boy; hošíček, a very little boy.
Malý, small; malinký, very small; malilinký, very tiny (Spanish chiquitito).
Malý, small; malinký, very small; malilinký, tiny (Spanish chiquitito).
The diminutive is of the same gender as the original noun. (Ending in -k is masculine, in -ka feminine, in -ko neuter). The usual noun suffixes:
The diminutive has the same gender as the original noun. (Ending in -k is masculine, -ka is feminine, and -ko is neuter). The usual noun suffixes:
-ík, | hřeb, nail, | hřebík. |
-íček, | bratr, brother, | bratříček. |
-ek, | dům, house, | domek. |
-eček, | děd, grandfather, | dědeček. |
-oušek, | stařec, an old man, | staroušek. |
-ka, | ryba, fish, | rybka. |
-ička, | teta, aunt, | tetička. |
-inka, | máma, mother, | maminka. |
-átko, | zvíře, animal, | zvířátko. |
-ko, | oko, eye, | očko. |
-íčko, | psaní, letter, | psaníčko. |
-élko, | křídlo, wing, | křidélko. |
-ečko, | kolo, wheel, | kolečko. |
-énko, | okno, window, | okénko. |
Adjective diminutives.
Suffixes:
Suffixes:
-ičký, | malý, small, | maličký. |
-inký, | celý, whole, | celinký. |
-ounký, | hezký, nice, | hezounký. |
-oučký, | bílý, white, | běloučký. |
Exercise I.
Form diminutives from given words and use them in sentences:
Form small versions of the given words and use them in sentences:
A.) -les, (forest); chlap, (fellow); víno, (wine); kus, (piece); kniha, (book); list, (leaf); duše, (soul); vejce, (egg); křídlo, (wing); chvíle, (moment); ryba, (fish); zub, (tooth); žába, (frog); znamení, (sign); pták, (bird).
A.) -les, (forest); chlap, (guy); víno, (wine); kus, (piece); kniha, (book); list, (leaf); duše, (soul); vejce, (egg); křídlo, (wing); chvíle, (moment); ryba, (fish); zub, (tooth); žába, (frog); znamení, (sign); pták, (bird).
B.) -krátký, (short); útlý, (tender); hebký, (delicate, fine); hezký, (pretty); zelený, (green); bílý, (white); starý, (old); milý, (dear).
B.) -krátký, (short); útlý, (tender); hebký, (delicate, fine); hezký, (pretty); zelený, (green); bílý, (white); starý, (old); milý, (dear).
Exercise II.
Co jest malounké, to je milounké. Jeníček jest u dědečka. Šel tam se strýčkem. Mařenko, zdvihni to pírko a zrnéčko, říkala babička své vnučce. Přineste mi skleničku limonády a kousek koláče. Koupíme hlávku zelí a párek holoubátek. Pověz mi, dušinko, co se ti stalo. Chaloupka byla čisťounká jako klícka.
Co jest malounké, to je milounké. Jeníček je u dědečka. Šel tam se strýčkem. Mařenko, zvedni to pírko a zrníčko, říkala babička své vnučce. Přineste mi skleničku limonády a kousek koláče. Koupíme hlávku zelí a párek holoubátek. Pověz mi, dušinko, co se ti stalo. Chaloupka byla čisťounká jako klícka.
Exercise III.
Review of Pronouns.
Pronoun Overview.
Sedlák i selka žili ve své chaloupce. Má dobrá vílo, dej nám dar. Není mým úmyslem dáti vám něco. V naší chaloupce jsou stará kamna. Kdy jsi mluvil se svým učitelem? Vypůjčil jsem si nůž od tvého otce. Zavolej svého bratra a mou sestru! Dej mi hrušku a jdi svou cestou! V mé úloze nebylo tolik chyb jako v tvé úloze. Hoch přišel do školy se svou matkou. Můj bratr jest mladší než jste vy. On má rád mého bratra a svého bratra. Voják vytasil svůj meč a probodl mého služebného. Jejich přítel nám přinesl motýla, kterého chytil na výletě. Dejte pozor na své věci i na naše. Ten, jenž to řekl, lhal. Cos hrozného se přihodilo. Čemu ses smál? Ať mluvíš s kýmkoliv, jednej vždy důstojně. Tenhle pán jest tentýž člověk, o kterém jsem ti již povídal.
Sedlák and his wife lived in their little house. Oh good fairy, give us a gift. I don't intend to give you anything. In our little house, there are old stoves. When did you talk to your teacher? I borrowed a knife from your father. Call your brother and my sister! Give me a pear and go on your way! In my assignment, there weren't as many mistakes as in your assignment. The boy came to school with his mother. My brother is younger than you. He likes my brother and his brother. The soldier drew his sword and stabbed my servant. Their friend brought us a butterfly he caught on a trip. Take care of your things and ours. The one who said that was lying. Something terrible happened. What were you laughing at? No matter who you talk to, always act respectfully. This gentleman is the same person I already told you about.
Exercise IV.
What is the meaning of all this? None are all evil. None spoke to him. The cares of today are seldom the cares of tomorrow. This is the boy whom I recommended. I have done all I could. From whom do you suppose is this letter? It was a cloudy night. Each of us should do his best.
What’s the meaning of all this? No one is entirely evil. No one talked to him. The worries of today are rarely the worries of tomorrow. This is the boy I recommended. I’ve done everything I could. Who do you think this letter is from? It was a cloudy night. Each of us should do our best.
Osel a ryby.
Osel šel v létě kolem potoka a dostal žízeň. I sehnul se a pil. A tu uviděl ve vodě mnoho ryb a rybiček, jak vesele plovaly k němu. Nemohl se udržeti a zeptal se jich:
Osel šel v létě kolem potoka a dostal žízeň. I sehnul se a pil. A tu uviděl ve vodě mnoho ryb a rybiček, jak vesele plovaly k němu. Nemohl se udržet a zeptal se jich:
“Co pak tu ve vodě děláte? Není vám tam zima? Či vy jdete se na mne podívat?”
“Co děláte ve vodě? Není vám tam zima? Nebo se jdete podívat na mě?”
Ryby neřekly ani slovíčka. Podívaly se jedna na druhou, daly se do velikého smíchu a zmizely v hlubinách.
Ryby neřekly ani slovo. Podívaly se jedna na druhou, začaly se nahlas smát a zmizely v hlubinách.
Oslovi neodpovídej! Usměj se a jdi domů!
Oslovi neodpovídej! Usměj se a jdi domů!
Jan Karafiat.
Jan Karafiat.
XXXII.
Číslovky.—Numerals.
- 1 jeden, jedna, jedno
- 2 dva, dvě, dvě
- 3 tři
- 4 čtyři
- 5 pět
- 6 šest
- 7 sedm
- 8 osm
- 9 devět
- 10 deset
- 11 jedenáct
- 12 dvanáct
- 13 třináct
- 14 čtrnáct
- 15 patnáct
- 16 šestnáct
- 17 sedmnáct
- 18 osmnáct
- 19 devatenáct
- 20 dvacet
- 30 třicet
- 40 čtyřicet
- 50 padesát
- 60 šedesát
- 70 sedmdesát
- 80 osmdesát
- 90 devadesát
- 100 sto
- 1,000 tisíc
- 1,000,000 milion
All the other numerals are compounded:
All the other numbers are made up of combinations:
- 21 dvacet jeden
- 22 dvacet dva
- 23 dvacet tři
- 34 třicet čtyři
- 45 čtyřicet pět
- 56 padesát šest etc.
- 101 sto jeden
- 105 sto pět
- 117 sto sedmnáct
- 128 sto dvacet osm
- 145 sto čtyřicet pět
- 256 dvě stě padesát šest
- 1784 tisíc sedm set osmdesát čtyři
Numerals jeden, dva, tři, čtyři are adjectives, they agree with the noun like an adjective. Tři hoši, dvě dívky.
Numerals one, two, three, four are adjectives; they agree with the noun like any other adjective. Three boys, two girls.
Numeral pět and the following are nouns; they are followed by the partitive possessive plural, pět hochů, deset tužek, šest hodin, etc.
Numeral five and the ones that follow are nouns; they are followed by the partitive possessive plural, five boys, ten pencils, six hours, etc.
Declension of Numerals.—Sklonění číslovek.
Jeden, jedna, jedno is declined like ten, ta, to, viz. lesson XXIX.
Jeden, jedna, jedno is declined like ten, ta, to, see. lesson XXIX.
Declension dva, dvě (dvě for feminine and neuter), tři, čtyři, pět:
Declension dva, dvě (dvě for feminine and neuter), tři, čtyři, pět:
N., V. & O. | dva, dvě | tři | čtyři | pět |
P. | dvou | tří | čtyř | pěti |
D. | dvěma | třem | čtyřem | pěti |
L. | dvou | třech | čtyřech | pěti |
I. | dvěma | třemi | čtyřmi | pěti |
Like dva is declined oba, both.
Like dva is declined oba, both.
Like pět are declined all the other numerals, ending in t. They simply add -i in all oblique cases.
Like five, all the other numbers ending in -t are declined. They simply add -i in all cases except the nominative.
Sto is declined like slovo; tisíc like meč, milion like strom.
Sto declines like slovo; tisíc like meč, milion like strom.
In compound numerals both parts are declined: s dvaceti dvěma, k třiceti třem.
In compound numbers, both parts are declined: s dvaceti dvěma, k třiceti třem.
Číslovky řadové.—Ordinal numerals.
Číslovky řadové odpovídají na otázku kolikátý? The ordinal numerals answer the question which one of the serie?
Číslovky řadové odpovídají na otázku kolikátý? The ordinal numerals answer the question which one in the series?
první, -í, -í first ) | declined like severní. |
třetí, -í, -í third ) | |
prvý, -á, -é first } | declined like dobrý |
druhý, -á, -é second } | |
čtvrtý, -á, -é fourth } | |
pátý, -á, -é fifth } | |
šestý, -á, -é sixth } |
The ordinals 6-20 are formed by adding -ý, -á, -é, according to gender. Ex.: 7 sedm, sedmý, seventh, etc. They are all definite adjectives and are declined like dobrý.
The ordinals 6-20 are made by adding -ý, -á, -é, based on gender. For example: 7 sedm, sedmý, seventh, and so on. They are all definite adjectives and decline like dobrý.
- 20, dvacet; dvacátý, 20th;
- 10, deset; desátý, tenth;
- třicátý, 30th;
- čtyřicátý, 40th;
- padesátý, 50th;
- šedesátý, 60th;
- sedmdesátý, 70th;
- osmdesátý, 80th;
- devadesátý, 90th;
- stý, hundredth;
- tisící, 1000th;
- miliontý, millionth.
All the numerals are compounded, dvacátý druhý, 22nd, tři sta patnáctý, 315th, etc.
All the numbers are combined, twenty-second, 22nd, three hundred fifteenth, 315th, etc.
Měl bych etc. is followed by the infinitive.
Měl bych etc. is followed by the infinitive.
Měl bych si koupiti nový kabát. I should buy a new coat for myself. Měli byste přinésti knihy. You ought to bring books.
Měl bych si koupit nový kabát. I should buy myself a new coat. Měli byste přinést knihy. You should bring books.
Mohl bych to učiniti. I could do it.
I can do it.
Kdybych mohl tak udělat, udělám to. If I should be able to do so I shall do it.
Kdybych mohl tak udělat, udělám to. If I can do it, I will do it.
Oral Exercise.
Complete:
Complete:
- Učím se, abych vynikl.
- Učíš se etc.…
- Měl bych se lépe učiti…
- Přeji si, abych byl zdráv.
Cvičení (Exercise I.)
U obou rukou jest deset prstů. Vezmi to oběma rukama. Bylo jí přes (over, more than) devadesát let, když umřela. On jest asi (about) čtyřicet pět roků stár. Myslím, že jsem o tři léta a deset měsíců mladší než ty. Pavouk (spider) má osm noh. Obě tato místa jsou zabrána (taken). Moucha má dvě křídla. Kolik křídel má včela? Cukr jest dnes o cent lacinější na libře. Za čtrnáct dní budeme mít vánoce. Tato vása (vase) stála (cost) přes dvanáct dolarů. Zavolej ty dva hochy. Ti tři hoši jsou zde, přejí si s vámi mluvit. Můj otec má osmnáct set[94] dolarů ročně. Kolik jest to měsíčně? To jest stopadesát dolarů měsíčně. Zhotovím to ve dvou dnech. Člověk má pět smyslů.
Na každé ruce má deset prstů. Vezmi to oběma rukama. Bylo jí přes devadesát let, když zemřela. On má asi čtyřicet pět let. Myslím, že jsem o tři roky a deset měsíců mladší než ty. Pavouk má osm nohou. Obě tato místa jsou obsazená. Moucha má dvě křídla. Kolik křídel má včela? Cukr je dnes o cent lacinější na libru. Za čtrnáct dní budou Vánoce. Tato váza stála přes dvanáct dolarů. Zavolej ty dva kluky. Ti tři kluci jsou tady, chtějí si s vámi promluvit. Můj otec má osmnáct set dolarů ročně. Kolik je to měsíčně? To je sto padesát dolarů měsíčně. Zhotovím to za dva dny. Člověk má pět smyslů.
Karel IV. založil universitu v Praze. Hleď, abys byl ve škole prvním. V patnáctém století byly husitské války. Opakuj po každém pátém cvičení. Čtvrtého července jest národní svátek. Když jsem přišel ke třetímu domu, našel jsem, co jsem hledal. Na kolikáté stránce jsme četli včera? Dnes budeme čísti na padesáté šesté stránce. Kolik jest pět a dvanáct? Kolik jest dvacet bez (minus) dvou? Jsou dvě hodiny a dvacet tři minuty. Přijdu za pět minut.
Karel IV founded a university in Prague. Make sure to be the top student in school. In the fifteenth century, there were the Hussite wars. Repeat after every fifth exercise. The fourth of July is a national holiday. When I got to the third house, I found what I was looking for. Which page did we read yesterday? Today we will be reading on page fifty-six. How much is five plus twelve? How much is twenty minus two? It’s two twenty-three. I’ll come in five minutes.
XXXIII.
Zlomky—Fractions.
½ půl, polovina; ⅛, osmina; ¼, čtvrt čtvrtina.
½ half, fifty percent; ⅛ one-eighth; ¼ one-quarter.
All the remaining fractions are formed by the suffix -ina (feminine suffix) to the cardinal numbers. They are all declined like ryba. Ex.: ¼ čtvrtina.
All the remaining fractions are made by adding the suffix -ina (a feminine suffix) to the cardinal numbers. They all decline like ryba. For example: ¼ čtvrtina.
Půl and čtvrt are used when speaking of measure:
Half and quarter are used when talking about measurement:
Půl hodiny, half an hour; půl bušlu, half a bushel; čtvrt libry, a quarter pound etc.
Half an hour, half an hour; half a bushel, half a bushel; a quarter pound, a quarter pound etc.
In calculations we say ⅜ tři osminy, ⅞ 7 osmin, ¾ tři čtvrtiny etc.
In calculations, we say ⅜ three eighths, ⅞ seven eighths, ¾ three quarters, etc.
Násobné číslovky.—Multiplicative numerals.
Dvojí, twofold; trojí, threefold; obojí, of both; čtverý, -á, -é, fourfold; paterý, fivefold.
Dvojí, twofold; trojí, threefold; obojí, both; čtverý, -á, -é, fourfold; paterý, fivefold.
Adverbs: dvojnásob, dvojnásobně, doubly, trojnásobně triply etc; poprvé the first time, po druhé the second time, po třetí the third time.
Adverbs: doubly, doubly, doubly, triply triply etc; the first time the first time, the second time the second time, the third time the third time.
Adjectives: jednoduchý single, dvojitý double, trojitý triple etc. Jednou once, dvakrát twice, třikráte three times, kráte times.
Adjectives: jednoduchý single, dvojitý double, trojitý triple etc. Jednou once, dvakrát twice, třikráte three times, kráte times.
Examples: Dvojí práce. Double work. Jsme lidé jedné víry. We are people of one belief. Byl dvojnásob zaplacen. He was doubly (twofold) paid. Trojí přání. Triple (threefold) wish. Dvojí řada. A double row. Jednoduchá přikrývka. Simple (undoubled) cover. Trojí výpočet threefold reckoning. Třikráte počítali. They counted three times. Jest to po druhé, co jsi to udělal. This is the second time you have done it.
Examples: Double work. Double work. We are people of one belief. We are people of one belief. He was paid twice. He was doubly (twofold) paid. Triple wish. Triple (threefold) wish. A double row. A double row. Simple cover. Simple (undoubled) cover. Threefold reckoning. Threefold reckoning. They counted three times. They counted three times. This is the second time you have done it. This is the second time you have done it.
Neurčité číslovky.—Indefinite numerals.
Mnoho many; málo few; několik several. These three are followed by the possessive: Mnoho peněz, málo chleba, několik lidí.
Many many; few few; several several. These three are followed by the possessive: Many money, few bread, several people.
Kolik? How many (or how much). Tolik so many, so much.
Kolik? How many (or how much). Tolik so many, so much.
Všechen, všechna, všechno, all. Všechen lid (všichni lidé), all the.
All, everyone, everything. All people (everyone), all the.
In giving dates possessive case is used. Druhého května. Second of[95] May. Stalo se to roku tisícího osmistého dvacátého, 1820. Neodvislost byla prohlášena čtvrtého července roku tisícího sedmistého sedmdesátého šestého (or roku tisíc sedm set sedmdesátého šestého). Independence was declared 1776. (Shorter form is also used: válka vypukla v roce tisíc devět set čtrnáct or devatenáct set čtrnáct. The war broke out in the year 1914).
In giving dates, the possessive case is used. On the second of May. It happened in the year 1820. Independence was declared on the fourth of July in 1776. (A shorter form is also used: the war broke out in the year 1914.)
Čas. Time. Kolik jest hodin? What time is it? Jsou tři hodiny. It is three o’clock. Jest čtvrt na pět. It is 4:15. Jest půl desáté. It is 9:30. Jsou tři čtvrtě na dvanáct. It is 11:45.
Čas. Time. Kolik jest hodin? What time is it? Jsou tři hodiny. It’s three o’clock. Jest čtvrt na pět. It’s 4:15. Jest půl desáté. It’s 9:30. Jsou tři čtvrtě na dvanáct. It’s 11:45.
Rok, also léto (summer), year.
Rok, also léto (summer), year.
Stáří age. Kolik jest ti let? Kolik jest ti roků? Jak jsi stár? How old are you? Jest mi osmnáct let. I am 18 years old.
Age. How old are you? How many years do you have? How old are you? How old are you? I am eighteen years old. I am 18 years old.
Karel IV., Karel čtvrtý, Charles the Fourth. Kol dvou tisíc mužů, about two thousand men.
Karel IV., Karel čtvrtý, Charles the Fourth. Kol dvou tisíc mužů, about two thousand men.
Cvičení I.
Žáci chodívají po dvou. Tužky se prodávají po pěti centech. Kolik máš bratrů? Chicago jest asi šestkráte větší než Praha. Mnoho lidí mnoho ví. Máme čtvero ročních počasí. Dvě půle (poloviny) činí celek. Rozdělil jablko na tři díly, udělal z něho třetiny. Palec jest dvanáctina či dvanáctý díl střevíce. Nikdo nemůže klamati všechny lidi pořád. Dejte mi několik hrušek. Kolik si jich přejete? Ať se to již podruhé nestane! To je jednoduchá věc; zastavím se pro vás.
Žáci chodí po dvou. Tužky se prodávají za pět centů. Kolik máš bratrů? Chicago je asi šestkrát větší než Praha. Mnoho lidí, mnoho ví. Máme čtyři roční období. Dvě poloviny tvoří celek. Rozdělil jablko na tři kusy, udělal z něj třetiny. Palec je dvanáctina nebo dvanáctý díl střevíce. Nikdo nemůže klamat všechny lidi pořád. Dejte mi několik hrušek. Kolik si jich přejete? Ať se to už podruhé nestane! To je jednoduchá věc; zastavím se pro vás.
Cvičení II.
Vypište dole udaná čísla slovy, dbejte, aby číslovky byly v správném pádu: Stalo se to 28. července 1914. Karel Havlíček, český spisovatel, narodil se 31. října, 1821 a zemřel 29. července 1856. Přijďte k nám v pondělí 12. srpna. Jeden dům 2 pánů nestrpí. Duha stkví se 7 barvami. Sedlák má 4 koně.
Vypište dole udaná čísla slovy, dbejte, aby číslovky byly v správném pádu: Stalo se to dvacátého osmého července devatenáct set čtrnáct. Karel Havlíček, český spisovatel, se narodil třiadvacátého října osmnáct set dvacet jedna a zemřel dvacátého devátého července osmnáct set padesát šest. Přijďte k nám v pondělí dvanáctého srpna. Jeden dům dva pány nestrpí. Duha se třpytí sedmi barvami. Sedlák má čtyři koně.
XXXIV.
In previous lessons the active voice of the Bohemian in the indicative and conditional moods was treated. Before taking up the passive forms, we shall study the two aspects (významy) of the Bohemian verb, namely the perfective and imperfective.—Slovesa dokonavá a nedokonavá.
In earlier lessons, we covered the active voice of the Bohemian in both the indicative and conditional moods. Before moving on to the passive forms, we will examine the two aspects (významy) of the Bohemian verb, which are perfective and imperfective. —Slovesa dokonavá a nedokonavá.
The perfective aspect denotes: a) that the action has been quite completed: stal jsem se: I have become; usekl jsem I have cut off; or b) that the action will be definitely completed in the future: stanu se I’ll become, useknu I shall cut off, koupím I shall buy.
The perfective aspect indicates: a) that the action has been fully completed: stal jsem se: I have become; usekl jsem I have cut off; or b) that the action will definitely be completed in the future: stanu se I’ll become, useknu I shall cut off, koupím I shall buy.
The perfective verbs have no present tense, but they have a present form which, however, has a future signification and is called the simple future, jednoduchý budoucí čas. Most of the perfective verbs are formed[96] from the imperfective by the addition of prefixes. Ex.: nésti to carry, nesu I carry, donésti carry to, donesu I shall carry to or I shall deliver. Donesl jsem I have delivered. Therefore the simple future is formed by giving a suitable prefix to the present form of the verb.
The perfective verbs don't have a present tense, but they do have a present form that actually refers to the future, known as the simple future, jednoduchý budoucí čas. Most perfective verbs are created[96] by adding prefixes to the imperfective form. For example: nésti means to carry, nesu means I carry, donésti means to carry to, and donesu means I will carry to or I will deliver. Donesl jsem means I have delivered. So, the simple future is formed by adding a suitable prefix to the present form of the verb.
The imperfect verbs (nedokonavá slovesa) express an action: a) either continuing (durative verbs, trvalá slovesa); nesu I am carrying, mluvím I am talking (best rendered into English by progressive form), or b) a repeating action (iterative verb, opakovací sloveso) nosím, I use to carry, čítám, I use to read, čítal jsem, I used to read. The repetition of an action is made more marked by the introduction of the syllable (vložka, infix) vá or v before final personal ending; nosím I use to carry, nosívám I use to carry, from time to time, chodívám I am in the habit of walking.
The imperfect verbs (nedokonavá slovesa) describe an action: a) either ongoing (durative verbs, trvalá slovesa); nesu I am carrying, mluvím I am talking (best translated into English using the progressive form), or b) a repeated action (iterative verb, opakovací sloveso) nosím, I usually carry, čítám, I usually read, čítal jsem, I used to read. The repetition of an action is emphasized by adding the syllable (vložka, infix) vá or v before the final personal ending; nosím I usually carry, nosívám I occasionally carry, chodívám I am in the habit of walking.
The distinction between the perfective, imperfective, durative and iterative verbs is very important. A verb may be made to assume either aspect, perfective, durative or iterative: zavolám I shall call up, volám I am calling, volávám I use to call, I am in the habit of calling. By employing the proper form the Bohemian verb expresses the very fine shades of thought with extreme vividness: Example: psáti, to write. Budu psáti dopis, I shall be writing a letter (and might not complete it). Napíši psaní means I’ll write and finish the letter. Psal jsem, I wrote. Napsal jsem, I have written. Dopsal jsem, I have finished writing. Rozepsal jsem se, I have started to write at length. We shall take up this variation of meaning and of value of the Bohemian verb by studying the verbal prefixes. These prefixes, most of which are also prepositions, see the lesson XV. for their meaning as prepositions, are employed also in building nouns. Ex.: mluva speech; úmluva oral agreement; rozmluva conversation; pomluva calumny (evil speech). A thorough study of the prefixes therefore will enable us to understand very large classes of words and also their possible variations in meaning. As an example of what the Bohemian verb is capable to express, let us take up derivations of the verb jíti, to go.
The difference between perfective, imperfective, durative, and iterative verbs is really important. A verb can take on either aspect: perfective, durative, or iterative: zavolám means I will call up, volám means I am calling, volávám means I usually call or I am in the habit of calling. By using the correct form, the Bohemian verb expresses very subtle shades of meaning with great clarity. For example: psáti, to write. Budu psáti dopis means I will be writing a letter (and may not finish it). Napíši psaní means I’ll write and finish the letter. Psal jsem means I wrote. Napsal jsem means I have written. Dopsal jsem means I have finished writing. Rozepsal jsem se means I have started to write extensively. We will explore this variation in meaning and the significance of the Bohemian verb by studying the verbal prefixes. These prefixes, most of which are also prepositions, see the lesson XV. for their meanings as prepositions, are also used in forming nouns. For example: mluva means speech; úmluva means oral agreement; rozmluva means conversation; pomluva means calumny (bad speech). A thorough study of the prefixes will help us understand many groups of words and their possible variations in meaning. To illustrate what the Bohemian verb can express, let’s look at the derivations of the verb jíti, to go.
dojíti | to go to a place, that is to reach some place, to make an errand. |
najíti | to come to a thing, to find it. |
nadejíti | to gain in walk, to get ahead, to head off, make a short cut. |
obejíti | to go around. |
odejíti | to go away, to leave. |
pojíti | to go to destruction, to perish. |
přejíti | pass over, to pass by. |
přijíti | to go to, that is to come. |
projíti | to go through, to pass through, also to make a walk. |
[97]rozejíti se | to go apart, that is to disperse, to part. |
ujíti | to escape, to cover a stretch of road. |
vejíti | to go in, that is to enter. |
vyjíti | to go out, to come out. |
vzejíti | to come up, to sprout. |
zajíti | to go down, to set, to go out of way, disappear. |
Došel jsem brzy do města, neboť jsem si nadešel hezký kus cesty. Sotva jsem ušel kus cesty, našel jsem tobolku. Když jsem přišel do města, odevzdal jsem ji na úřadě. Myslil jsem: Odejdu odsud a projdu seb na zdravém vzduchu. Rozejděte se v pokoji. Nevejdu do vašeho domu. Obešel jsem náměstí a přešel jsem most. Slunce zašlo. Letos obilí pěkně vzešlo.
I arrived early in the city because I had covered quite a distance. Hardly had I walked a little way when I found a bag. When I got to the city, I handed it in at the office. I thought: I’ll leave here and walk outside in the fresh air. Go your separate ways in peace. I won’t enter your home. I walked around the square and crossed the bridge. The sun set. This year, the grain has grown nicely.
Verbal prepositional prefixes.—Předložkové předpony.
Do implies the accomplishment of an action, the carrying out of it to the end. Examples: dočísti, to read through; donésti, to deliver; dorůsti, to grow to maturity; dodati, to deliver, to furnish; dokonati, to finish, to end.
Do means completing an action, seeing it through to the end. Examples include: dočísti, to read through; donésti, to deliver; dorůsti, to grow to maturity; dodati, to deliver, to furnish; dokonati, to finish, to end.
Na a) denotes an action upon something. Ex.: naložiti, to put a load on; namazati (máslo), to spread, to grease (butter); natírati, to paint, to rub, to put on a coat of paint, or ointment;
Na a) indicates an action taken on something. For example: naložiti, to load; namazati (butter), to spread or grease; natírati, to paint, to rub, or to apply a coat of paint or ointment;
b) signifies an abundance of action or achievement: Navařiti, to cook a whole lot; napíti se, to drink; natlouci někomu, to give somebody a sound thrashing, to fall over somebody; napadnouti, to attack somebody; nashromážditi, to gather in abundance; nasmáti se, to have a good laugh.
b) signifies a lot of action or accomplishment: Navařiti, to cook a lot; napíti se, to drink; natlouci někomu, to give someone a good beating, to trip over someone; napadnouti, to attack someone; nashromážditi, to gather in plenty; nasmáti se, to have a great laugh.
Nad denotes an action in above direction.
Nad indicates an action in the upward direction.
Nadepsati, to head (a letter); nadsazovati, to exaggerate; nadužiti, to abuse (overuse).
Nadepsati, to write (a letter); nadsazovati, to stretch the truth; nadužiti, to misuse (overuse).
O, also ob-, obe-, expresses a motion around.
O, also ob-, obe-, indicates a movement around.
Ohlédnouti se, to look around; ohlásiti, to make known; ohnouti, to bend; opevniti, to fortify, (to make secure all around); opotřebovati, to wear out by use; oprášiti, to dust off.
Ohlédnouti se, to look around; ohlásiti, to announce; ohnouti, to bend; opevniti, to secure; opotřebovati, to wear out; oprášiti, to dust off.
Od, ode, denotes separation.
Od, ode, means separation.
Odnésti, to carry away; odraziti, to rebound; zahnati to repel; odeslati, to send away; odvolati, to recall; odepsati, to answer in writing; odmítnouti, to refuse; odkrojiti, to cut off.
Carry away, to take away; rebound, to bounce back; repel, to push back; send away, to dispatch; recall, to bring back; respond in writing, to reply in writing; refuse, to decline; cut off, to sever.
Po intensifies and makes personal the verb action. (Prefix po shortens the stem vowel). Dáti, give; podati, to reach, to hand; psáti, to write; popsati, to cover with writing, to describe; milovati, to love; pomilovati, to caress.
Po adds intensity and a personal touch to the action of the verb. (The prefix po shortens the stem vowel). Dáti, to give; podati, to reach out, to hand over; psáti, to write; popsati, to cover with writing, to describe; milovati, to love; pomilovati, to caress.
I.
Review of the Declensions.—Opakování skloňování.
For this purpose the various types of declensions are grouped according to the cases.
For this purpose, the different types of declensions are organized by case.
The nominative and the Objective (Accusative) case.
MASCULINE DECLENSION.
MASCULINE DECLENSION.
The nominative case.
The subject case.
Singular | Plural. | ||||
---|---|---|---|---|---|
Adjectives & pronouns |
Nouns | Animate | Inanimate | ||
Dobrý | bratr | dobří | bratři | šumné | lesy |
starší | strom | starší | synové | starší | stromy |
můj | meč | moji | holubi | moje | domy |
náš | stroj | naši | hoši | naše | stroje |
ten | les | ti | ptáci | ty | lány |
bratrův | otec | bratrovi | koně | bratrovy | šaty |
Personal pronouns já, ty, on, my, vy oni, ony.
Personal pronouns I, you, he, we, you, they, she.
Objective Case.
Objective Case.
Singular | Plural. | ||||
---|---|---|---|---|---|
Animate | Inanimate | Animate | |||
dobrého | bratra | dobrý | chléb | dobré | bratry |
staršího | koně | starší | strom | starší | kupce |
mého | kupce | můj | stroj | mé, moje | stromy |
našeho | učitele | náš | dům | naše | syny |
toho | orla | jeho | kabát | ty | stroje |
bratrova | otce | bratrův | nůž | bratrovy | holuby |
Personal pronouns mne, mě, nás, jej, jeho, ho, je.
Personal pronouns me, you, us, him, his, him, it.
FEMININE DECLENSION
Feminine Declension
Singular | Plural. | ||||
---|---|---|---|---|---|
Nominative | Objective | Nominative equals Obj. | |||
dobrá | sestra | dobrou | sestru | dobré | sestry |
starší | dáma | starší | dámu | starší | dámy |
moje, má | matka | moji, mou | matku | moje, mé | dcery |
naše | louka | naši | louku | naše | ruce |
ta | mouka | tu | kost | ty | nohy |
bratrova | dcera | bratrovu | dceru | bratrovy | tužky |
Personal pronoun: ona, ony, ji, je.
Personal pronoun: she, they, I, you.
Její, hers is declined like starší.
Hers is declined like older.
Jeho, his undeclined.
Jeho, his unchanged version.
NEUTER DECLENSION.
NEUTER DECLENSION.
Singular | Plural. | ||
---|---|---|---|
Nominative and Objective | Nom. equals Obj. | ||
dobré | maso | bratrova | košťata |
siné | moře | dobrá | masa |
mé, moje | pole | starší | děti |
naše | kuře | má, moje | pole |
to | hříbě | naše | kuřata |
bratrovo | koště | ta | hříbata |
Personal pronoun ona, ona, je.
Personal pronoun she, her, she.
What are the uses of the nominative and objective cases (Lesson XV.)
What are the uses of the nominative and objective cases (Lesson XV.)
What prepositions are used with the objective case (Lesson XVI.)
What prepositions are used with the objective case (Lesson XVI.)
Exercise I.
What class of nouns does each type represent; distinguish between soft and hard declension. Give several nouns of each class and use them in sentences with adjectives and pronouns in the nominative and objective case.
What type of nouns does each category represent? Differentiate between soft and hard declension. Provide several nouns from each category and use them in sentences with adjectives and pronouns in the nominative and objective cases.
Note: that in plural the nominative and the objective cases are equal in inanimate masculine, in feminine and neuter declensions. In singular the nominative equals the objective case in masculine inanimate and in neuter declensions.
Note: in plural form, the nominative and objective cases are the same for inanimate masculine, as well as for feminine and neuter declensions. In singular form, the nominative case equals the objective case in masculine inanimate and neuter declensions.
Exercise II.
Determine the case in following sentences and also determine whether the verb is perfective, iterative or durative:
Determine the case in the following sentences and also identify whether the verb is perfective, iterative, or durative:
On mi činí překážky v mém podniku. Válčící mocnosti smluvily mír. Nechci vám vyčítati vaše chyby. Řádný občan poslouchá zákonů i hájí je. Musím šetřiti potravinami, neboť zbytečné maření jich jest zločinem. Hvězda hvězdu nezastíní. Dočkej času, jako husa klasu. Na podzim se dny krátí a noci dlouží. Kdo hledá, nalézá. Na venkově jsme chodívali denně do lesa. Sbírávali jsme tam houby, jahody a maliny. Slíbiti a dáti je dvojí. Sedni si a uč se. Dočetli jsme se v novinách o novém vítězství spojenců. Kdybys to ihned odmítnul, neměl bys dalších obtíží. V této knize jest popsána veliká válka. Koupili jsme pytel bramborů. Váš přítel jest muž jemných mravů a důkladného vzdělání. Nalož si toto břemeno na záda a odnes je. Podej mi tu hůl. Neodmítej pomoci, ale také jí nenadužívej. Kdybys byl dokonal svou práci včas, dostal bys plnou odměnu. To, co jsem řekl, neodvolám. Dostali jsme za úlohu, abychom popsali výstavu.
To creates obstacles in my business. The warring powers have agreed to peace. I don't want to criticize your mistakes. A good citizen obeys the laws and defends them. I have to conserve food because wasting it is a crime. One star doesn't overshadow another. Patience is key, like a goose waiting for grain. In the fall, days get shorter and nights longer. Those who seek, find. In the countryside, we used to go to the woods every day. We would gather mushrooms, strawberries, and raspberries there. To promise and to give is two different things. Sit down and learn. We read in the newspapers about the new victory of the allies. If you had rejected that right away, you wouldn't have faced further difficulties. This book describes a great war. We bought a sack of potatoes. Your friend is a man of fine character and thorough education. Take this burden on your back and carry it away. Hand me that cane. Don’t refuse help, but also don’t overuse it. If you had completed your work on time, you would have received full rewards. What I said, I will not retract. We were assigned to describe the exhibition.
Exercise III.
Make sentences using verbs given in this lesson.
Make sentences using the verbs provided in this lesson.
XXXV.
Předložkové předpony.—Prepositional prefixes.
Pod—under, denotes an underneath movement
Pod—under, indicates a downward movement
Podseknouti, to undercut; podlehnouti, to succumb, to yield (to fall under somebody’s sway); podplatiti, to bribe; podepsati, to sign (to write one’s name to a document); podporovati, to support; podtrhnouti, to underline.
Podseknouti, to undercut; podlehnouti, to give in, to yield (to fall under someone’s influence); podplatiti, to bribe; podepsati, to sign (to write your name on a document); podporovati, to support; podtrhnouti, to underline.
Pro—denotes an action carried thru.
Pro—indicates an action carried out.
Hráti, to play; prohráti, to lose in play or game; buditi, to wake; probuditi, to awaken; proniknouti, to pierce thru, to penetrate; prohlásiti, to proclaim.
Hráti, to play; prohráti, to lose in a game; buditi, to wake; probuditi, to awaken; proniknouti, to pierce through, to penetrate; prohlásiti, to proclaim.
Pře—denotes carrying of an action over or across, denotes also a repetition.
Pře—means to carry an action over or across, and it also signifies a repetition.
Přeskočiti, to leap over; překrojiti, to cut in two (across a thing); přendati, to change the place of something, to transport; převzíti, to take over, to take possession of; převrhnouti, to tip over, to overturn; přešíti, to sew over, resew; předělati, to do a thing over.
Skip, to leap over; Cut in half, to cut in two (across something); Move, to change the place of something, to transport; Take over, to take possession of; Tip over, to overturn; Sew over, resew; Do over, to redo something.
Před signifies before.
Před means before.
Předložiti, to lay before, to submit; předplatiti, to subscribe (to pay in advance); představiti (literally to place before), to introduce.
Present, to lay before, to submit; Subscribe, to pay in advance; Introduce (literally to place before).
Při signifies to effect a motion towards us or to some object.
Při means to create movement toward us or to a specific object.
Přiblížiti se, to draw near; přinésti, to bring, to carry, to deliver; (nésti, to carry); přijíti, to come; (jíti to go).
Approach, to draw near; bring, to carry, to deliver; (carry); come, to arrive; (go, to move).
Roz denotes: a) expansion or separation; b) intensity of an action.
Roz means: a) growth or separation; b) strength of an action.
a) Rozbiti, to break, to smash to pieces; (bíti, to beat); roztrhnouti, to tear apart; roznésti, to carry around; rozlíti, to spill;
a) Rozbiti, to break, to smash to pieces; (bíti, to beat); roztrhnouti, to tear apart; roznésti, to carry around; rozlíti, to spill;
b) rozzlobiti, to make someone angry (to anger someone); rozpáliti, to heat up; rozveseliti, to make somebody merry.
b) rozzlobiti, to make someone angry; rozpáliti, to heat up; rozveseliti, to make someone cheerful.
S, se denotes: a) an assembling action; b) also a downward movement.
S, se stands for: a) a gathering action; b) also a downward motion.
a) spřáteliti, to make friends; snésti dohromady, to bring together, to collect, but also snésti, to endure, to bear; svolati, to call together.
a) spřáteliti, to make friends; snésti dohromady, to bring together, to collect, but also snésti, to endure, to bear; svolati, to call together.
b)—spadnouti, to fall down; shořeti, to burn down; shasnouti, to extinguish.
b)—spadnouti, to fall down; shořeti, to burn down; shasnouti, to extinguish.
Sou signifies together.
Sou means together.
Souhlasiti, to agree (hlásiti, to announce); souviseti, to hang together, to be connected with.
Souhlasiti, to agree (hlásiti, to announce); souviseti, to hang together, to be connected with.
U denotes: a) ability. Unésti, to be able to carry; udržeti, to be able to hold.
U stands for: a) ability. Unésti, to be able to carry; udržeti, to be able to hold.
b)—thoroughness, completion. Umýti, to wash, to clean; uvařiti, to cook; upadnouti, to fall; umořiti, to wear to death; uzlobiti se, to anger to death; utrmáceti, tire out.
b)—thoroughness, completion. Umýti, to wash, to clean; uvařiti, to cook; upadnouti, to fall; umořiti, to wear out; uzlobiti se, to get really angry; utrmáceti, to tire out.
V, ve denotes an inward motion.
V, ve indicates an inward motion.
Vzlétnouti, to fly; vzbuditi, to wake up; vzkřísiti, to resurrect; vzmu- to force into; vsaditi, to plant, to stake.
Vzlétnouti, to fly; vzbuditi, to wake up; vzkřísiti, to resurrect; vzmu- to push into; vsaditi, to plant, to stake.
Vy denotes: a) an outward motion (out); b) an upward motion.
Vy means: a) a movement away from something (out); b) a movement upward.
a)—Vyhoditi, to throw out; vynajíti, to find out, to invent; vylétnouti, to fly out; vymlouvati (to talk out of trouble), to excuse, persuade; vyprati, to wash out; vypustiti, to let out; vyráběti (robiti to work), to manufacture, to produce;
a)—Vyhoditi, to throw out; vynajíti, to find out, to invent; vylétnouti, to fly out; vymlouvati (to talk out of trouble), to excuse, persuade; vyprati, to wash out; vypustiti, to let out; vyráběti (robiti to work), to manufacture, to produce;
b)—vyrůsti, to grow up, vyskočiti, to jump up.
b)—vyrůsti, to grow up, vyskočiti, to jump up.
Vz denotes an upward motion.
Vz means going upward.
Vzlétnouti, to fly up; vzbuditi, to wake up; vzkřísiti, to resurrect; vzmužiti, to force into; vsaditi, to plant, to stake, to bet.
Vzlétnout, to take off; vzbudit, to wake up; vzkřísit, to bring back to life; vzmužit, to compel; vsadit, to plant, to stake, to bet.
Z gives a sense of thoroughness to the verb.
Z adds a feeling of completeness to the verb.
Zhynouti, to perish; změřiti (to measure up), to survey; zničiti, to destroy.
Zhynouti, to die; změřiti (to measure up), to evaluate; zničiti, to ruin.
Za implies going beyond the mark.
Za means going above and beyond.
Zablouditi, to go astray; zahoditi, to throw away; zabrániti, to hinder, to prevent; zatočiti, to turn around.
Zablouditi, to go off course; zahoditi, to discard; zabrániti, to obstruct, to stop; zatočiti, to redirect.
REVIEW OF CASE FORMS.
Possessive case.
Possessive form.
Masculine and Neuter | |
---|---|
dobrého | bratra |
cizího | lesa |
mého | kupce |
jeho, jejího | stroje |
našeho | jablka |
toho | kuřete |
bratrova | pole |
Feminine | |
---|---|
dobré | ryby |
starší | růže |
mé | řeči |
naší | země |
tvé | |
bratrovy | |
jeho |
Plural of all three genders. | |
---|---|
dobrých | bratrů |
cizích | lesů |
mých | kupců |
našich | strojů |
těch | ryb |
bratrových | slov |
těch | růží |
řečí | |
polí |
Personal pronouns:
Personal pronouns:
Mne, tebe, nás, vás, jeho, ho, jí (ní), jich.
Mne, tebe, nás, vás, jeho, ho, jí (ní), jich.
What are the uses of the possessive case?
What are the uses of the possessive case?
What are the prepositions governing the possessive case?
What are the prepositions that govern the possessive case?
Exercise.
Form sentences containing nouns, adjectives and pronouns in the possessive case.
Form sentences that include nouns, adjectives, and pronouns in the possessive case.
Pozor!—Čech spíše řekne a napíše: Bratrův kabát, místo kabát bratra. Babiččina truhla, místo truhla babičky. Farmářův dům, místo dům farmáře. Avšak: Kabát mého bratra; truhla vaší babičky; dům každého farmáře.
Attention!—A Czech is more likely to say and write: Brother's coat instead of coat of brother. Grandma's trunk instead of trunk of grandma. Farmer's house instead of house of farmer. However: My brother's coat; your grandmother's trunk; every farmer's house.
Avšak z neživotných podstatných jmen se přivlastňovací adjektiva nedělají, proto: Víko truhly, ostří nože, krásná ozdoba domu etc.
Avšak z neživotných podstatných jmen se přivlastňovací adjektiva nedělají, proto: Víko truhly, ostří nože, krásná ozdoba domu etc.
Exercise II.
Matka vyprala prádlo a uvařila večeři. Pravdu nikdo nezničí. Vzmužme se! V Americe se vyrábí mnoho strojů. Děti zabloudily v lese. Přibliž se a ukaž se mi! President prohlásil, že Amerika bude bojovati za demokracii, dokud nezvítězí. Byl jsem představen svým bratrem oné dámě. Kdybyste si předplatil tento časopis, učinil byste dobře. Kdybys nehrál, neprohrál bys. Dům shořel do základů.
Matka vyprala prádlo a uvařila večeři. Pravdu nikdo nezničí. Vzmužme se! V Americe se vyrábí mnoho strojů. Děti se ztratily v lese. Přibliž se a ukaž se mi! Prezident prohlásil, že Amerika bude bojovat za demokracii, dokud nezvítězí. Byl jsem představen svým bratrem té dámě. Kdybyste si předplatil tento časopis, udělal byste dobře. Kdybys nehrál, neprohrál bys. Dům shořel do základů.
Exercise III.
Make sentences using verbs given in this lesson.
Make sentences using the verbs provided in this lesson.
XXXVI.
A verb may take two or even three prefixes to have its sense further modified:
A verb can have two or even three prefixes added to modify its meaning further:
- sledovati, to follow
- ná|sledovati, to follow closely after;
- pro|následovati, to pursue;
- na|pro|následovati se, to pursue till one is weary of it;
- jíti, to go
- na|jíti, to find (to come to a thing);
- vy|na|jíti, to invent (to find out a thing).
The purpose of the list of prefixes is to show the student the relationship of the verb family and to enable him to understand better the meaning and use of the composite verbs. By paying attention to the origin and relationship the student will soon acquire feeling for the spirit of the language and will have no difficulty in understanding thousands of new verbs.
The purpose of the list of prefixes is to show students the relationship within the verb family and to help them better understand the meaning and use of compound verbs. By focusing on the origins and relationships, students will quickly develop a feel for the language and will have no trouble understanding thousands of new verbs.
TRPNÝ ROD.—THE PASSIVE VOICE.
The Bohemian has a special participle to express the passive voice. Trpné příčestí—passive participle.
The Bohemian has a specific participle to indicate the passive voice. Trpné příčestí—passive participle.
This passive participle varies like the past (active) participle according to the gender and number of its subject. It ends in most cases in -n (seldom in -t) for the masculine, in -na (-ta) for the feminine, and -no (-to) in the neuter in the singular number, and in -ni (-ti), for masculine, -ny (-ty) for feminine, -na (-ta) for neuter in the plural number.
This passive participle changes like the past (active) participle based on the gender and number of its subject. It usually ends in -n (rarely in -t) for masculine, in -na (-ta) for feminine, and -no (-to) in the neuter form in the singular. In the plural, it ends in -ni (-ti) for masculine, -ny (-ty) for feminine, and -na (-ta) for neuter.
All the tenses and moods of the passive voice are compounded from the corresponding form of the auxiliary verb to be, býti, and the passive participle.
All the tenses and moods of the passive voice are formed using the corresponding form of the auxiliary verb to be, býti, and the passive participle.
Časování slovesa chváliti v trpném rodě. Conjugation of the verb to praise in the passive voice.
Trpný přechodník—Passive participle, chválen, -a, -o; ni, -ny, -a.
Trpný přechodník—Passive participle, chválen, -a, -o; ni, -ny, -a.
Neurčitý způsob, Infinitive, býti chválen, to be praised.
Uncertain way, Infinitive, to be praised, to be praised.
Oznamovací způsob.—Indicative mood.
Přít. čas. Present tense. | Min. čas. Past tense. | Bud. čas. Fut. tense. |
---|---|---|
Jsem chválen (I am praised) | Byl jsem chválen (I was praised) | Budu chválen (I shall be praised) |
jsi chválen | byl jsi chválen | budeš chválen |
jest chválen | byl chválen | bude chválen |
Jsme chváleni | Byli jsme chváleni | Budeme chváleni |
jste chváleni | byli jste chváleni | budete chváleni |
jsou chváleni. | byli chváleni. | budou chváleni. |
Rozkazovací způsob.—Imperative mood.
Buď chválen! Be praised! (thou). Buďme chváleni! Buďte chváleni!
Be praised! Be praised! (you). Let us be praised! Let you all be praised!
Podmiňovací způsob.—Conditional mood.
Přítomný čas. Present time. | Minulý čas. Past tense. |
---|---|
Byl bych chválen (I should be praised) | Byl bych byl chválen (I should have been praised). |
byl bys chválen | byl bys byl chválen |
byl by chválen | byl by byl chválen |
byli bychom chváleni | byli bychom byli chváleni |
byli byste chváleni | byli byste byli chváleni |
byli by chváleni | byli by byli chváleni. |
The above are masculine forms. For the feminine add in the singular -a, and in the plural exchange the final -i for -y; for the neuter -o, in the plural -a.
The above are masculine forms. For the feminine, add -a in the singular, and in the plural replace the final -i with -y; for the neuter, use -o, and in the plural -a.
Examples:
Understood. Please provide the text you would like me to modernize.
- Žáci jsou chváleni.
- Žák jest chválen.
- Žákyně jsou chváleny.
- Žákyně jest chválena.
- Zvířata jsou zkrocena.
- Zvíře jest zkroceno (tamed).
Inanimate masculine subjects require the participle with -y.
Inanimate masculine subjects need the participle with -y.
- Kameny ležely.
- Byly položeny.
- Hoši leželi.
- Byli poraněni.
Notice the agreement of final -i and -y in noun and participle endings.
Notice the agreement of final -i and -y in noun and participle endings.
In lesson XXI. which contains the table of the Bohemian verb, the passive participle of various divisions is given. In order to facilitate the study of the passive forms of the Bohemian verbs are regrouped below according to the formation of their passive participles.
In lesson XXI. which contains the table of the Bohemian verb, the passive participle of various categories is provided. To make it easier to study the passive forms of the Bohemian verbs, they are reorganized below based on how their passive participles are formed.
Group A.) In verbs of this group the passive participle is formed from the imperative by adding the suffix -en (-ěn). | ||||
First conjugation | I. sub. | nésti | nes | nesen |
Third conjugation | I. sub. | chváliti | chval | chválen |
(Here the stem vowel is lengthened as in infinitive). | ||||
II. sub. | haněti | haň | haněn | |
[105] | III. sub. | trpěti | trp | trpěn |
B.) In verbs of this group the passive participle is formed by replacing the infinitive ending -ti by -n. | ||||
First conjugation | III. sub. | bráti | brán | |
Second conjugation | volati | volán | ||
Fourth conjugation | I. sub. | milovati | milován | |
C.) In verbs of this group the passive participle ends in -t which is added to the first person singular of the present indicative. | ||||
minouti | tisknu | minut | ||
minouti | minu | tisknut | ||
D.) Here belong irregular verbs, e. g.: | ||||
(Tisknut is a new form, the older form is tištěn). | ||||
bíti to beat | bit | |||
péci to bake | pečen |
Exercise I.
Conjugate in passive voice (follow the diagram of chváliti):
Conjugate in passive voice (follow the diagram of chváliti):
Milovati to love, volati to call, učiti to teach, platiti to pay (placen), nositi to carry (nošen).
Milovati to love, volati to call, učiti to teach, platiti to pay (paid), nositi to carry (carried).
REVIEW OF THE DECLENSION.
Dative and locative case.
Dative | Locative | ||
---|---|---|---|
Masculine and Neuter | Masculine and Neuter | ||
hustému | lesu | v hustém | lese |
staršímu | bratru | o starším | bratru |
mému | bratrovi | mém | bratru |
mému | slovu | našem | slovu, slově |
našemu | kupci | tom | kupci |
tomu | stroji | bratrově | poli |
bratrovu | kuřeti | sestřině | kuřeti |
Personal pronoun dative and locative singular mně, mi; tobě, ti; sobě, si; jemu, mu; jí.
Personal pronoun dative and locative singular me, my; you, your; yourself, your; him, his; her.
Dative and locative feminine. | |
---|---|
dobré | rybě |
starší | růži |
mé | kosti |
naší | paní |
té | |
bratrově |
Plural of all three genders. | |||
---|---|---|---|
Locative | Dative | ||
dobrých | bratrech, bratřích | dobrým | bratrům |
starších | lesích | starším | kupcům |
mých | kupcích | mým | lesům |
našich | strojích | našim | strojům |
těch | slovech | těm | slovům |
bratrových | rybách | bratrovým | rybám |
červených | růžích | červeným | růžím |
bílých | kostech | bílým | kostem |
žitných | polích | žitným | polím |
mladých | kuřatech | mladým | kuřatům |
Personal pronoun dative plural: nám, vám, jim.
Personal pronoun dative plural: us, you, them.
Locative plural: nás, vás, jich.
Locative plural: us, you, them.
Exercise I.
What are the uses of the dative and the locative case?
What are the uses of the dative and locative cases?
What are the prepositions with the dative and locative cases?
What are the prepositions that use the dative and locative cases?
Exercise II.
Ne každému štěstí slouží. Moudrý nepodléhá náhodě. Čemu se učíte? Důvěřujte svým přátelům. Těžko pravdě se protiviti. Komu jste to donesl? Bláznu i dřevěný peníz dobrý. Jsme věrni své vlasti. On nám není roven. Nemluvte špatně o nepřítomných lidech. Sousedé leželi si ve vlasích. Komu není s hůry dáno, v apatyce nekoupí. Nevím, co ve mně vidí. My o slavíku a on o růžích.
Not everyone is lucky. A wise person doesn’t leave things to chance. What are you learning? Trust your friends. It’s hard to resist the truth. Who did you tell? Even a fool values a wooden coin. We are loyal to our homeland. He is not our equal. Don’t speak poorly of those who are not present. Neighbors are at odds with each other. Those who aren’t blessed won’t find what they need in a pharmacy. I don’t know what they see in me. We talk about the nightingale while he talks about roses.
XXXVII.
Z trpného příčestí jsou tvořena přídavná jména a podstatná jména slovesná.
Hoch byl pochválen. The boy was praised. Pochválený hoch. The praised boy. Matka jest milována. The mother is loved. Milovaná matko! Beloved mother! Okno bylo rozbito. The window was broken. Rozbité okno. The broken window.
Hoch byl pochválen. The boy was praised. Pochválený hoch. The praised boy. Matka jest milována. The mother is loved. Milovaná matko! Beloved mother! Okno bylo rozbito. The window was broken. Rozbité okno. The broken window.
When the possessive participle is used as an adjective, it takes the regular adjectives ending. (ý, á, é in singular, í, é, á in plural).
When the possessive participle is used as an adjective, it takes the regular adjective endings. (ý, á, é in singular, í, é, á in plural).
Čiňte rozdíl mezi trpným příčestím a přídavným jménem; toto má dlouhé koncovky, prvé má krátké!
Čiňte rozdíl mezi trpným příčestím a přídavným jménem; toto má dlouhé koncovky, to první má krátké!
Z minulého (činného) příčestí taktéž se tvoří přídavná jména podobným způsobem.
Z minulého (činného) příčestí se také tvoří přídavná jména podobným způsobem.
Spadl, fell; spadlý list, fallen leaf; uzrál, ripened; uzrálé ovoce, ripe fruit.
Spadl, fell; spadlý list, fallen leaf; uzrál, ripened; uzrálé ovoce, ripe fruit.
Podstatná jména slovesná.—Verbal nouns.
Přidáním -í (In English they end in -ing).
Přidáním -ing (In English they end in -ing).
Psán, written; psaní, writing; chválen, praised; chválení, praising. Vaše psaní jest nečitelné. Your writing is illegible. Přílišné chválení škodí. Too much of praising harms.
Psán, written; psaní, writing; chválen, praised; chválení, praising. Your writing is unreadable. Excessive praise is harmful.
Skladba trpného rodu.—Passive voice syntax.
Brutus zabil Caesara. Brutus killed Caesar. Caesar byl zabit Brutem. Caesar was killed by Brutus.
Brutus killed Caesar. Caesar was killed by Brutus.
In changing an active statement into a passive, the subject of the active verb becomes object of the passive verb and vice versa. The object of the passive verb, the cause or instrument of the action is in Bohemian in the instrumental case. In English the instrumentality is denoted by the preposition by.
In changing an active statement into a passive one, the subject of the active verb becomes the object of the passive verb and vice versa. The object of the passive verb, which is the cause or instrument of the action, is in the instrumental case in Bohemian. In English, this instrumentality is indicated by the preposition by.
Exercise I.
Vítězové her olympijských byli odměňováni olivovými věnci. Byli jsme pozváni k zábavě. Pozvaní hosté byli uvítáni. Nepřátelé byli poraženi a zahnáni na útěk. Umdlení dělníci odpočívali. Ten dům bude zbořen a na jeho místě bude postaven nádherný hotel. Kup novou sklenici na místě té rozbité. Na podzim jest země pokryta spadlým listím. Zločinec byl odsouzen pro zločin zabití. Přílišné mluvení každému škodí. Dostal jsem dobrou známku z kreslení. Lhaním se nevylžeš. I okoralý chléb je v nouzi dobrý.
Winners of the Olympic games were rewarded with olive wreaths. We were invited to a party. The invited guests were welcomed. Enemies were defeated and driven away. The weary workers rested. That house will be torn down and a beautiful hotel will be built in its place. Buy a new glass to replace the broken one. In autumn, the land is covered with fallen leaves. The criminal was convicted of murder. Talking too much is harmful to everyone. I got a good grade in drawing. You can't make excuses by lying. Even stale bread is good in a pinch.
REVIEW OF THE DECLENSION.
The instrumental case.
Masculine and neuter. | |||
---|---|---|---|
Singular | Plural all genders. | ||
dobrým | bratrem | dobrými | bratry |
hustším | lesem | hustými | lesy |
mým | kupcem | mými | kupci |
naším | strojem | našimi | stroji |
tím | slovem | těmi | poli |
bratrovým | kuřetem | bratrovými | rybami |
cizím | polem | cizími | zeměmi |
krásnými | řečmi | ||
úlisnými | slovy | ||
našimi | kuřaty |
Feminine. | |
---|---|
dobrou | rybou |
starší | zemí |
mou | řečí |
naší | lodí |
tou | houbou |
bratrovou | matkou |
Osobní náměstky v sedmém pádě, mnou, tebou, sebou, jím, jí, námi vámi, jimi.
Osobní náměstky v sedmém pádě, mnou, tebou, sebou, jím, jí, námi vámi, jimi.
Exercise II.
Chyba člověkem vládne. Hlad nedá se slovem utišiti. Štěstí námi kolem točí a hrá. Málokdo bývá spokojen se svým osudem. Nechlub se tím, co nemáš. Zahrada voněla příjemnou vůní. Chlapec se chvěl strachem. Z laciné koupě se radovali. Doufáme a spoléháme na vlastní síly. Hádají se—nevědí o čem. Honza se s dobrou potázal. Kdo pravdu zastává, vítězem zůstává. Matka uvařila večeři. Večeře jest uvařena. Knihovna bude otevřena. Když dobře vykonáte svou práci, budete pochváleni. Hoch napsal úlohu. Jeho úloha jest již napsána. Až bude tvá napsána, přines mi ji. Bylo nám oznámeno, abychom si přišli pro svůj plat. Ta nová sklenice jest rozbita. Kdo ji rozbil?
Chyba člověkem vládne. Hlad se nedá utišit slovy. Štěstí s námi točí a hraje si. Málokdo je spokojený se svým osudem. Nechlub se tím, co nemáš. Zahrada voněla příjemně. Chlapec se třásl strachy. Radovali se z levného nákupu. Doufáme a spoléháme na vlastní síly. Hádají se—nevědí o čem. Honza se s tím dobře vypořádal. Kdo hájí pravdu, zůstává vítězem. Matka uvařila večeři. Večeře je uvařená. Knihovna bude otevřená. Když dobře odvedeš svou práci, dostaneš pochvalu. Kluk napsal úlohu. Jeho úloha je už napsaná. Až bude tvoje napsaná, přines mi ji. Bylo nám oznámeno, abychom si přišli pro svou výplatu. Ta nová sklenice je rozbitá. Kdo ji rozbil?
XXXVIII.
Přechodníky. (Gerunds, transgressives).
Gerunds.
Přechodníky jsou slovesné tvary spojující vlastnosti přídavných jmén se slovesem. Smysl přechodníku musí býti vždy doplněn jiným slovesem, zvaným slovesem řídícím.
Přechodníky jsou slovesné tvary, které spojují vlastnosti přídavných jmen se slovesem. Smysl přechodníku musí vždy doplnit jiné sloveso, nazývané slovesem řídícím.
Ex.: Hledě z okna, obdivoval jsem krásnou krajinu. (While looking out of the window I admired the beautiful landscape).
Ex.: Looking out of the window, I admired the beautiful landscape.
Hledě (já) describes the pronoun já—(adjective function); it describes also a state of being—(verbal function); its sense is completed by another verb—obdivoval jsem. Obdivoval jsem—sloveso řídící.
Hledě (já) describes the pronoun já—(adjective function); it also describes a state of being—(verbal function); its meaning is completed by another verb—obdivoval jsem. Obdivoval jsem—governing verb.
Přechodníky jako přídavná jména mění se dle rodu i čísla a sice mají dva tvary v jednotném čísle pro rod mužský hledě pro rod ženský a střední hledíc, a jeden tvar pro množné číslo hledíce (pro všechny rody).
Přechodníky jako přídavná jména mění se dle rodu i čísla a sice mají dva tvary v jednotném čísle pro rod mužský hledě, pro rod ženský a střední hledíc, a jeden tvar pro množné číslo hledíce (pro všechny rody).
Přechodníky jako slovesa rozlišují dobu a děje a mají dva tvary časové.
Přechodníky jako slovesa rozlišují dobu a děje a mají dva tvary časové.
Tvary přítomné. | |
---|---|
Sing. | hledě (masc.) hledíc (fem. and neut.) looking |
Plur. | hledíce[109] |
Tvary minulé. | |
Sing. | hleděv (masc.), hleděvši (fem. and neut.) having been looking, |
Plur. | hleděvše pohleděv, having looked, (sloveso perfektní). |
K vůli lepšímu přehledu a zapamatování si roztřídíme přechodníky dle podobnosti tvoření (podobně jako trpné příčestí). Přítomný přechodník tvoří se z rozkazovacího způsobu, minulý z kmene infinitivního.
K vůli lepšímu přehledu a zapamatování si roztřídíme přechodníky dle podobnosti tvoření (podobně jako trpné příčestí). Přítomný přechodník tvoří se z rozkazovacího způsobu, minulý z kmeneInfinitivního.
I. třída. | ||||
---|---|---|---|---|
Neurč. zp. | Rozkaz. | Přechodníky | ||
uměti | uměj | uměje | umějíc | umějíce |
uměv | uměvši | uměvše | ||
držeti | drž | drže | držíc | držíce |
držev | drževši | drževše | ||
prositi | pros | prose | prosíc | prosíce |
prosiv | prosivši | prosivše | ||
píti | pij | pije | pijíc | pijíce |
piv | pivši | pivše | ||
II. třída. | ||||
volati | volej | volaje | volajíc | volajíce |
volav | volavši | volavše | ||
III. třída. | ||||
nésti | nes | nesa | nesouc | nesouce |
nes | nesši | nesše | ||
minouti | miň | mina | minouc | minouce |
minuv | minuvši | minuvše | ||
tisknouti | tiskni | tiskna | tisknouc | tisknouce |
tisknuv | tisknuvši | tisknuvše | ||
IV. třída. | ||||
milovati | miluj | miluje | milujíc | milujíce |
milovav | milovavši | milovavše |
Z přítomného přechodníku ženského rodu tvoří se přídavná jména příponou -í (sklonění dle vzoru severní.) Milující žena, loving wife.
Z přítomného přechodníku ženského rodu tvoří se přídavná jména příponou -í (sklonění dle vzoru severní.) Milující žena, loving wife.
Vazby přechodníku.—Syntax with gerunds.
I. Přechodník přítomný neukončených (imperfective) sloves (Lesson XXXIV.) znamená současnost (coincidence) děje se slovesem řídícím:
I. Přechodník přítomný neukončených (imperfective) sloves (Lesson XXXIV.) znamená současnost (coincidence) děje se slovesem řídícím:
Hledě z okna, obdivuji. While looking out of the window I admire. Hledě z okna, obdivoval jsem. While looking out of the window I admired.
Hledě z okna, obdivuji. While looking out of the window, I admire. Hledě z okna, obdivoval jsem. While looking out of the window, I admired.
II. Přechodník přítomný ukončených (perfective) sloves značí obvykle budoucnost (předcházení futurity precedence) děje před slovesem řídícím:
II. The present participle of perfective verbs usually indicates the future (precedence of futurity) of the action before the governing verb:
Vytáhnouce do pole, zaženeme nepřítele. Taking the field we shall chase away the enemy.
Heading into the field, we will drive away the enemy. Taking the field we shall chase away the enemy.
III. Přechodník minulý neukončených sloves naznačuje minulost děje současně se slovesem řídícím:
III. The past participle of incomplete verbs indicates the past of the action at the same time as the governing verb:
Hleděv z okna obdivoval jsem. Having been looking out of the window I admired.
Looking out of the window, I admired.
IV. Přechodník minulý ukončených sloves naznačuje minulost děje před slovesem řídícím:
IV. The past participle of completed verbs indicates an action that happened before the controlling verb:
Pohlédnuv z okna, uviděl jsem. Having looked out of the window I have seen.
Pohlédnuv z okna, uviděl jsem. Looking out of the window, I saw.
Vytáhnuvše do pole, zaženeme nepřítele. Upon our having taken to the field we shall drive away the enemy.
Taking to the field, we will drive away the enemy.
Přechodníky zkracují věty.
Hledě z okna obdivuji se rovná: Hledím z okna a obdivuji.
Looking out the window, I admire equals: I’m looking out the window and admiring.
Hledě z okna obdivoval jsem se rovná: Hleděl jsem z okna a obdivoval.
Looking out the window, I admired is equivalent to: I was looking out the window and admiring.
Vytáhnouce do pole zaženeme nepřítele se rovná: Když vytáhneme do pole, zaženeme nepřítele.
By going out into the field, we will drive the enemy away means: When we go out into the field, we will drive the enemy away.
Naučiv se úloze, šel jsem do školy rovná se: Když jsem se naučil úloze, šel jsem do školy.
After learning the lesson, I went to school equals: When I learned the lesson, I went to school.
Přechodníkem krátíme takové věty, kde podmět obou dějů jest týž. Při krácení smysl vět nesmí býti změněn. Při krácení spojka (conjunction) se vypustí.
Přechodníkem zkracujeme takové věty, kde je podmět obou dějů stejný. Při zkracování nesmí být význam vět změněn. Při zkracování se spojka (conjunction) vynechá.
Přechodníků se užívá jen ve spisovné řeči. Ve staré češtině byly tyto tvary více užívány.
Přechodníků se užívá jen ve spisovné řeči. Ve staré češtině byly tyto tvary více užívány.
Exercise.
Jsa hladov, lev přepadá i stáda a osady lidské. Svíce lidem sloužíc sama se stravuje. Skřivánek vyletěv do mraku, zajásal v krásné písni. Uloživši své dítky ke spaní, matka dokončila svou práci. Vykoupavše se, šli jsme se nasnídat. Hledajíce houby, procházíme se lesem. Příroda sama ukončivši a uzpůsobivši Čechy ve zvláštní celek, předustanovila tím hlavní ráz historie české. (Palacký) Byl to hrozný pohled na zápasící nepřátele.
Jsa hladov, lev útočí na stáda a lidské osady. Svíce lidem sloužící se sama živí. Skřivánek vzlétl do mraků a zpíval krásnou píseň. Poté, co uložila své děti ke spánku, matka dokončila svou práci. Po koupeli jsme šli na snídani. Hledáme houby a procházíme lesem. Příroda sama, dokončivši a uspořádavši Čechy do zvláštního celku, tím určila hlavní směr české historie. (Palacký) Bylo to hrozné vidět zápasící nepřátele.
XXXIX.
Příslovce.—Adverbs.
Příslovce místa.—Adverbs of place.
(Opakujte o příslovcích úlohu XVIII.)
(Opakujte o příslovcích __A_TAG_PLACEHOLDER_0__)
Tyto rozdělíme dle toho, určují-li místo (position), nebo směr (direction). (V angličtině těchto rozdílů není).
Tyto rozdělíme podle toho, jestli určují místo (position) nebo směr (direction). (V angličtině tyto rozdíly nejsou).
- Kde? where?
- kam? where to?
- zde, tu, here;
- sem, here;
- nikde, nowhere;
- tam, there;
- všude, everywhere;
- někam, somewhere;
- jinde, somewhere else;
- nikam, nowhere;
- domů, home;
- doma, at home;
- jinam, somewhere else;
- nahoru, up;
- dolů, down;
- v levo, to the left;
- v pravo, to the right;
- nazpět, back.
Odkud? from where; odjinud from somewhere else; odněkud from somewhere; odnikud from nowhere; odevšad from everywhere; zdola from below; shora from the top; tudy this way; jinudy the other way.
From where? from where; from somewhere else from somewhere else; from somewhere from somewhere; from nowhere from nowhere; from everywhere from everywhere; from below from below; from the top from the top; this way this way; the other way the other way.
Příslovce času.—Adverbs of time.
Dnes today; zítra tomorrow; včera yesterday; předevčírem, day before yesterday; pozítří day after tomorrow; vždy always; nikdy never; někdy sometimes; často often; zřídka seldom; teď, nyní now; jindy at other time; onehdy the other day; brzy soon; hned right away; časně early; pozdě late; pořád, stále, ustavičně constantly; nejprve at first; potom afterwards.
Today today; tomorrow tomorrow; yesterday yesterday; The day before yesterday, the day before yesterday; The day after tomorrow day after tomorrow; always always; never never; sometimes sometimes; often often; seldom seldom; now now; at another time at other time; the other day the other day; soon soon; right away right away; early early; late late; constantly constantly; at first at first; afterwards afterwards.
Příslovce způsobu.—Adverbs of manner.
Jak? how, as; tak this way; nijak in no way; všelijak, ledajak in various ways; mnoho, great deal; málo little; rád gladly; málem almost; příliš too much; skoro almost; velice, velmi great deal; zvolna slowly; zčerstva quickly; tím způsobem in this manner, in this way; Proto therefore, for that reason; jak? how? in question; jak as, so, as soon as, in description; tak so, in such way. Jak se uzdravil, odešel. As soon as he got well he left. Tak jako on, as well as he.
Jak? how, as; tak this way; nijak in no way; všelijak, ledajak in various ways; mnoho, great deal; málo little; rád gladly; málem almost; příliš too much; skoro almost; velice, velmi great deal; zvolna slowly; zčerstva quickly; tím způsobem in this manner, in this way; Proto therefore, for that reason; jak? how? in question; jak as, so, as soon as, in description; tak so, in such way. Jak se uzdravil, odešel. As soon as he got well he left. Tak jako on, as well as he.
Cvičení
Studujte význam příslovců v následujících větách:
Studujte význam příslovců v následujících větách:
Kdy jste přišel? Přišel jsem právě teď (nyní). Nejprve půjdeme do školy a potom si budeme hráti. Dnes jest čtvrtek, zítra pátek. Včera jsme přijeli, pozítří odjedeme. Přijďte brzo! Půjdeme hned. Dobrý člověk jest stále ochoten konati dobro. Jak to mám udělati? Dělejte to tak. To rád udělám. Odevšad se hrnuli nepřátelé. Jsem příliš umdlena. Vy jste příliš laskava. Málem by byl upadl. Jest mi skoro dvacet let.[112] Odkud jsi přišel? Odnikud mi nepřichází pomoc. Jdi nazpět a přines peníze. Kde jsi? Jsem zde. Kam jdeš? Jdu tam, odkud tys přišel. Pokoj je v pravo, ložnice v levo. Nemohl jsem to nikde najíti. Nikam nepůjdeš. Jedeme dolů do města. Přijďte nahoru. Jest to tak, jak jsem řekl. Dělej svou práci pořádně a ne ledajak.
Kdy jsi přišel? Přišel jsem právě teď. Nejprve půjdeme do školy a potom si budeme hrát. Dnes je čtvrtek, zítra je pátek. Včera jsme přijeli, pozítří odjedeme. Přijď brzy! Půjdeme hned. Dobrý člověk je vždy ochoten dělat dobro. Jak to mám udělat? Dělej to tak. To rád udělám. Odkud se hrnuli nepřátelé? Jsem příliš unavená. Jsi příliš laskavá. Málem by upadl. Je mi skoro dvacet let.[112] Odkud jsi přišel? Odnikud mi nepřichází pomoc. Jdi zpátky a přines peníze. Kde jsi? Jsem tady. Kam jdeš? Jdu tam, odkud jsi přišel. Pokoj je vpravo, ložnice vlevo. Nemohl jsem to nikde najít. Nikam nepůjdeš. Jedeme dolů do města. Přijď nahoru. Je to tak, jak jsem řekl. Dělej svou práci pořádně a ne ledabyle.
Cvičení II. Studujte pády a slovesné tvary v následujících větách.
Není pamětníka takové zimy. Mnoho psů zajícova smrt. Jenom člověk pevné vůle přemáhá překážky. Milý příteli, buď dobré mysli. Národ chopil se zbraní, aby uhájil svých svobod. Lepší hrst jistoty, nežli pytel naděje. Kde jich mnoho velí, tam se mysli dělí. Host a ryba třetího dne páchne. Buďte dbalí svých povinností. Škoda krásy, kde rozumu není. Štěstí o berle se vleče, a neštěstí lítá na křídlech. Bylo to loni o vánocích. Po ovoci jejich poznáte je. Syn nosí šaty po otci. Slepička po zrnečku klove. Trváme pevně na svých právech. Přítel příteli hrad staví, nepřítel nepříteli rakev teše. Pohané modlám se klaněli. Však není ještě všem dnům večer. Skromnost by ti lépe slušela než prázdná pýcha. Nouze naučí práci. Truhlář rozumí svému řemeslu.
Není pamětníka takové zimy. Mnoho psů zajícova smrt. Jenom člověk pevné vůle přemáhá překážky. Milý příteli, buď dobré mysli. Národ chopil se zbraní, aby uhájil svých svobod. Lepší hrst jistoty, nežli pytel naděje. Kde jich mnoho velí, tam se mysli dělí. Host a ryba třetího dne páchne. Buďte dbalí svých povinností. Škoda krásy, kde rozumu není. Štěstí o berle se vleče, a neštěstí lítá na křídlech. Bylo to loni o vánocích. Po ovoci jejich poznáte je. Syn nosí šaty po otci. Slepička po zrnečku klove. Trváme pevně na svých právech. Přítel příteli hrad staví, nepřítel nepříteli rakev teše. Pohané modlám se klaněli. Však není ještě všem dnům večer. Skromnost by ti lépe slušela než prázdná pýcha. Nouze naučí práci. Truhlář rozumí svému řemeslu.
XL.
SPOJKY.—CONJUNCTIONS.
Souřadné spojky.—Coordinate Conjunctions.
A.) Spojky spojující věty a části věty (phrases.)
A.) Conjunctions connecting sentences and parts of sentences (phrases.)
a | and | Pán a sluha. The master and the servant. |
i | and also | Vy i já tam půjdeme. You and I also will go there. |
též | as well, too | Ona to též řekla. She, too, said it. |
Ani.—In negative sentences instead of i comes ani, nor neither. Vy ani já tam nepůjdeme. You nor I shall go there. Ani vy ani já. Neither you nor I. Vy i já tam půjdeme. You and I shall go there.
Ani.—In negative sentences instead of i comes ani, nor neither. Vy ani já tam nepůjdeme. You nor I will go there. Ani vy ani já. Neither you nor I. Vy i já tam půjdeme. You and I will go there.
také též | also | My to také víme. We also know it. |
či, čili, nebo, anebo, or. | Vy či já. You or I. | |
buď, whether, buď—anebo, either or. | Buďto pracujte, anebo odejděte. Either work or leave. | |
pak potom | then | Nejprve práci, pak (potom) plat. First work, then pay. |
posléze | latter, finally. | Posléze jsme přišli k jeskyni. Finally we came to a cave. |
Brzo—brzo, soon—soon (then). Brzy on, brzy já. Soon he, soon I. Netoliko—nýbrž, netoliko—avšak. Not only—but also.—Netoliko Poláci, nýbrž i Čechové žádají samostatnost. Not only the Poles but also the Bohemians demand independence.
Quick—quick, soon—soon (then). Soon he, soon I. Soon he, soon I. Not just—not only, not just—but also. Not only—but also.—Not only the Poles but also the Czechs are demanding independence.
B.)
B.)
ale avšak | but | Ale may be placed first in sentence, not avšak. Já pracoval, ale bratr odpočíval. I worked, but my brother rested. |
přece, yet, nevertheless | Malá jehlička, přece píchnutí bolí. Though the needle be small, nevertheless its sting pains. | |
než, but | Je hodný, než má zlé rádce. He is good but has bad advisers. | |
dříve než, before, než than; raději než, rather than | Zavolejte mne, dříve než odejdete. Call me before you leave. Lépe než ty. Better than you. | |
ne—nýbrž, not—but | Ne vy, nýbrž on bude potrestán. Not you but he will be punished. | |
sice, or else (as a matter of fact) | Zaplaťte, sice vás zažaluji. Pay or I’ll sue you. Vy sice nevyhovujete, ale zkusím vás ještě jednou. As a matter of fact you do not come up to the expectation but I’ll try you once more. |
C.)
C.)
neboť vždyť | because for hence | Přines to, neboť (vždyť) toho potřebuji. Bring it, for I need it. |
D.)
D.)
proto pročež tudíž tedy |
therefore, for that reason, so | Lžete, proto vám nevěříme. You lie therefore we don’t believe you. Nepsal mi, proto, pročež, (tudíž), (tedy) jsem nečekal. He didn’t write therefore (so) I did not wait. |
Distinguish proto therefore, and protože because, since.—Protože se neučíte, proto propadnete. Because you don’t study, therefore you will fail.
Distinguish proto therefore, and protože because, since.—Protože se neučíte, proto propadnete. Because you don’t study, therefore you will fail.
Spojky podřadné.—Subordinate Conjunctions.
že, that | Divím se, že vy to nevíte. I am surprised that you don’t know it. | |
protože poněvadž ježto |
because, since | Protože, poněvadž, ježto byla malá úroda, vše jest drahé. Since the crop was small everything is dear. |
By, aby, that, in order. In English, it is frequently rendered by infinitive. Řekni, aby přišel. Tell him to come. Oznamuji to, aby to věděl. I announce it in order that he may know it.
By, aby, that, in order. In English, it's often expressed using the infinitive. Řekni, aby přišel. Tell him to come. Oznamuji to, aby to věděl. I announce it so that he knows.
ač, ačkoliv, although. | Ač se mi to nepodařilo. Although I did not succeed. |
jestli, jestliže -li, if. | Jestli to nevíte, povím vám to. If you don’t know it, I’ll tell you that. |
Před spojkami ale, že, když, kdy, kdyby, poněvadž, zdali, jestli, jestliže, až, ačkoliv, jsou-li uprostřed věty, děláme čárku (comma).
Před spojkami ale, že, když, kdy, kdyby, poněvadž, zdali, jestli, jestliže, až, ačkoliv, které jsou uprostřed věty, používáme čárku.
Cvičení:
Zaměňte spojky jinými s podobným významem a pozorujte, zda smysl věty byl změněn:
Zaměňte spojky za jiné s podobným významem a sledujte, jestli se smysl věty změnil:
Viděl jsem i uvěřil jsem. Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo. Litera zabíjí, ale duch oživuje. Mračí se, avšak pršeti nebude. Není nám život krátký dán, než my jej krátíme. Neprosím, nýbrž práva svého žádám. Neboj se, vždyť jsem s tebou. Ne vše doma máš, proto také lidí potřebuješ. Ráda kočka ryby jí, však do vody se jí nechce. Jednou ranou dub nepadne, proto v práci vytrvej. Poslechni, sice budeš potrestán. Jelikož jsi lenoch, nemají tě lidé rádi.
Viděl jsem a uvěřil jsem. Ani oko to nevidělo, ani ucho to neslyšelo. Slovo zabíjí, ale duch oživuje. Mračí se, ale pršet nebude. Není život krátký nám dán, dokud si ho sami nezkracujeme. Nežádám, ale žádám o svá práva. Neboj se, vždyť jsem s tebou. Ne všechno máš doma, proto potřebuješ lidi. Kočka ráda jí ryby, ale do vody se jí nechce. Jedním úderem dub nepadne, proto vytrvej v práci. Poslechni, jinak budeš potrestán. Jelikož jsi lenoch, lidé tě nemají rádi.
Písnička.
J. V. Sládek
J.V. Sládek
XLI.
PRAVIDLA PRAVOPISNÁ.—ORTHOGRAPHICAL RULES.
Krátké a dlouhé samohlásky: a, e, i, o, u, y; á, é, í, ó, (ó velmi řídké), ú, ů, ý.—Dělejte čárku nad písmenou, která má dlouhý zvuk. Ú se píše na začátku, ů uprostřed a na konci slov. (Při ohýbání ů se mění v o).
Short and long vowels: a, e, i, o, u, y; á, é, í, ó, (ó very rare), ú, ů, ý.—Place an accent over the letter that has a long sound. Ú is written at the beginning, while ů appears in the middle and at the end of words. (When bending ů, it changes to o).
Měkké a tvrdé souhlásky: ž, š, č, ď, ť, ň, ř, j, jsou měkké souhlásky, po nichž se píše vždy i, neb í.
Soft and hard consonants: ž, š, č, ď, ť, ň, ř, j, are soft consonants, after which we always write i or í.
h, ch, k, d, t, n, r jsou tvrdé souhlásky, po nichž se píše y neb ý.
h, ch, k, d, t, n, r are hard consonants, after which we write "y" or ý.
Výjimky.—Slova cizího původu (většinou vzatá z latiny neb řečtiny), zachovávají totéž y neb i, jaké mají v angličtině, do které byly též převzaty: Ex.: cylindr, orient, technika, diamant, Kristus, Richard etc.
Exceptions.—Words of foreign origin (mostly taken from Latin or Greek) retain the same y or i as they have in English, into which they were also adopted: Ex.: cylinder, orient, technique, diamond, Christ, Richard, etc.
Měkké slabiky:
Soft syllables:
Místo ďi, ťi, ňi píšeme di, ti, ni; mě, bě, pě, vě, dě, tě, ně.
Místo ďi, ťi, ňi píšeme di, ti, ni; mě, bě, pě, vě, dě, tě, ně.
Pozor na mě a mně!
Watch out for me and I!
Mně nebo mi jest dative, nebo locative náměstky já.
Mně or mi is the dative or locative equivalent of I.
Mě jest objective neb possessive náměstky Já. Podobně Tě.
I have objective or possessive pronouns me. Similarly, you.
Mně se vyskytuje ve slovech, kde jiné odvozeniny mají mn: upřímný, upřímně.—Mně jest řídké.
Mně appears in words where other derivatives have mn: upřímný, upřímně. — Mně is rare.
Mě—město, měřiti, jmění etc.
Me—city, to measure, wealth etc.
Obojetné souhlásky: B, p, l, m, s, v, z. Uvnitř slov se po nich píše i neb í, vyjma v následujících slovech a odvozeninách, které mají y neb ý:
Consonants: B, p, l, m, s, v, z. Inside words, they are written with i or y, except in the following words and their derivatives, which have y or ý:
po b: býti, to be (aby, bych, byl, kdyby, odbýti, byt, obyvatel, nábytek, zbytečný, starobylý etc.) bystrý, sharp, smart. bylina plant, (býlí weeds) kobyla mare, (kobylka grasshopper), býk bull, obyčej habit.
po b: to be (to, I would, was, if, to spend, home, resident, furniture, unnecessary, ancient, etc.) sharp, smart. herb plant, (weeds) mare, (grasshopper), bull, habit.
po l: lysý bare, mlýn mill (mlynář), slyšeti to hear (vyslýchati, slyšení), polykati to swallow (vzlykati), blýskati se to lighten, lýtko (calf of foot), lýko bast, plyn gas (plynouti, plýtvati, plynně).
po l: lysý bare, mlýn mill (miller), slyšeti to hear (interrogate, hearing), polykati to swallow (sobs), blýskati se to lighten, lýtko (calf of the leg), lýko bast, plyn gas (to flow, to waste, fluidly).
Po m: my we; myš mouse; hmyz insect; mýti to wash (mýdlo, mydlář, mydlina). mýliti se to err; (omyl, zmýlená); mysl mind (smysl, úmysl, důmysl, průmysl, myslivec, lehkomyslný); odmykati unlock (zamykati, smýkati, smyčec).
Po m: my we; myš mouse; hmyz insect; mýti to wash (soap, soap maker, soap product). mýliti se to err; (mistake, misunderstanding); mysl mind (sense, intention, ingenuity, industry, hunter, careless); odmykati unlock (to lock, to slide, bow).
Po p: pysk, lip; pytel bag (pytlák); kopyto hoof; pýcha haughtiness (pyšný, přepych); třpyt luster, shine (třpytiti se); zpytovati to investigate (přírodozpyt); pykati to rue, repent; pýřiti se to blush.
Po p: pysk, lip; pytel bag (pytlák); kopyto hoof; pýcha haughtiness (pyšný, přepych); třpyt luster, shine (třpytiti se); zpytovati to investigate (přírodozpyt); pykati to rue, repent; pýřiti se to blush.
Po s: syn son (zlosyn, synovec); sytý full, satisfied (sytiti to feed); sýr cheese (syreček, syrovátka); syčeti to hiss; sypati to strew; osýchati to dry (vysýchati).
Po s: syn son (bad son, nephew); sytý full, satisfied (to satisfy or feed); sýr cheese (cheese curd, whey); syčeti to hiss; sypati to sprinkle; osýchati to dry out (to become dry).
Po v: prefix vy- (vyskočiti, výnos etc.); vy, you; vysoký high (povýšiti, výšina); výskati to yell; žvýkati to chew; výti to howl; zvyk habit (zvykati, obvyklý, povyk).
Po v: prefix vy- (to jump out, profit etc.); vy, you; vysoký high (to elevate, height); výskati to shout; žvýkati to chew; výti to howl; zvyk habit (to get used to, common, fuss).
Po z: brzy soon; jazyk tongue; nazývati to name.
Po z: brzy soon; jazyk language; nazývati to name.
U většiny případů, kde ve spisovné češtině jest ý, obecně se říká ej. Být—bejt; pýcha—pejcha; nový—novej; starý—starej etc. (Avšak zejtra—zítra, nožejček—nožíček etc.)
U většiny případů, kde ve spisovné češtině je ý, obecně se říká ej. Být—bejt; pýcha—pejcha; nový—novej; starý—starej atd. (Avšak zejtra—zítra, nožejček—nožíček atd.)
Konečné tvrdé y jest u tvrdých sklonění jmén rodu ženského, středního a neživotné bytosti rodu mužského. Ryby, školy, sudy. (Též v objektivním a instrumentálním pádě v tvrdém sklonění životné bytosti rodu mužského).
Konečné tvrdé y is used for hard declension in feminine nouns, neuter nouns, and for inanimate masculine beings. Fish, schools, barrels. (Also in the objective and instrumental cases in the hard declension of animate masculine beings).
Přídavná jména trojvýchodná končí v mužském rodě na ý. E. g.: Starý, vysoký, nový.
Přídavná jména trojvýchodná končí v mužském rodě na ý. E. g.: Starý, vysoký, nový.
Toto ý se mění v množném čísle, pro životnou bytost v í (starší lidé), vysocí (pánové), noví (žáci).
Toto ý changes to plural for a living being to í (older people), tall (gentlemen), new (students).
Minulé příčestí sloves a trpný přechodník končí na y v množném čísle u ženského a středního rodu a u neživé bytosti mužského rodu.
Minulé příčestí sloves a trpný přechodník končí na y v množném čísle u ženského a středního rodu a u neživé bytosti mužského rodu.
Stromy byly veliké. Dobře rostly. Stromy byly zničeny. Kachny plovaly. Byly chyceny.
Stromy byly veliké. Dobře rostly. Stromy byly zničeny. Kachny plovaly. Byly chyceny.
Ale pro mužský rod a životnou bytost v množném čísle: Hoši běželi. Vojáci bojovali.
Ale pro mužský rod a životnou bytost v množném čísle: Kluci běželi. Vojáci se bili.
Vidíme, jak tvrdé y následují jedno po druhém. Totéž platí i o měkkém i v mužském rodě živé bytosti. Hoši přišli. Byli pozváni.
Vidíme, jak tvrdé sloky následují jedno po druhém. Totéž platí i o měkkých slokách v mužském rodě živé bytosti. Kluci přišli. Byli pozváni.
U sloves v přítomném čase nikdy se nevyskytuje na konci y neb ý, tedy umí, nosí, ví etc.
U sloves v přítomném čase nikdy se nevyskytuje na konci y neb ý, tedy umí, nosí, ví etc.
Začáteční velké písmeno.
píšeme
writing
- a) na počátku věty;
- b) u jmen vlastních: Karel, Čechy, Chicago, Amerika.
- c) u titulů knih: Palackého Dějiny národu českého; Vrchlického Legenda o sv. Prokopu.
- d) titulové náměstky: Vy příteli, Vám, Vás, Ty, Tebe etc. Já (I) se píše v češtině s malým j.
- (U jmen přídavných a příslovcí rozlišujeme od angličtiny: mluvíme česky, we speak Bohemian).
- e) V českých básních počínají se řádky malou písmenou.—Výjimku tvoří počátky nových vět.
XLII.
Tvoření slov.—Formation of words.
Vyjma velice malé procento cizích slov, čeština jest jednolitý jazyk, projevující velikou příbuznost slov.
Vyjma velmi malého procenta cizích slov, čeština je jednotný jazyk, který vykazuje velkou příbuznost slov.
Slovo se tvoří pomocí předpon (prefixes), přípon (suffixes), a zřídka pomocí vpon (infixes, ex. -nou-, klesati, klesnouti).
Slovo se tvoří pomocí předpon, přípon a zřídka pomocí vpon.
Předpony—Prefixes.
Tyto studovali jsme při slovesech v cvičení 34. a 35. (slovesa perfektivní). Ze sloves perfektivních—právě jako z jiných sloves—tvoří se podstatná a přídavná jména, která ovšem podrží předponu původního slovesa a tím i jeho smysl.
Tyto studovali jsme při slovesech v cvičení 34. a 35. (slovesa perfektivní). Ze sloves perfektivních—právě jako z jiných sloves—tvoří se podstatná a přídavná jména, která ovšem podrží předponu původního slovesa a tím i jeho smysl.
Příklady: hledati, to look for.—Nahlédnouti to look in, rozhlédnouti se to look around, prohlédnouti to look through, to search.
Příklady: hledat, to look for.—Nahlédnout, to look in, rozhlédnout se, to look around, prohlédnout, to look through, to search.
Podstatná a přídavná jména, odvozená z původního slovesa: hlídka watch, hlídač watchman, hledání the searching, hledaný sought for, desired. (Hledaný člověk, sought for, desired person).
Podstatná a přídavná jména, odvozená z původního slovesa: hlídka watch, hlídač watchman, hledání the searching, hledaný sought for, desired. (Hledaný člověk, sought for, desired person).
Podstatná a přídavná jména, z odvozených sloves: prohlídka, inspection; náhled, opinion (mental look into the affair); rozhled, view, survey; prohlídka, inspection; nahlížení, looking in; rozhlížení, looking around (observation)—rozhlédnutí, looking around (momentous); prohlédnutý, searched.
Podstatná a přídavná jména, z odvozených sloves: prohlídka, inspection; náhled, opinion (mental look into the affair); rozhled, view, survey; prohlídka, inspection; nahlížení, looking in; rozhlížení, looking around (observation)—rozhlédnutí, looking around (momentous); prohlédnutý, searched.
Nová podstatná a přídavná jména jsou tvořena příponami ke kmenu slovesnému, nebo ke kmenu podstatných a přídavných jmen. Pro velikou rozmanitost jen nejdůležitější budou uvedena.
Nová substantiva a adjektiva jsou tvořena příponami ke slovesnému tématu nebo ke kmenům substantiv a adjektiv. Vzhledem k jejich velké rozmanitosti budou uvedena pouze ta nejdůležitější.
Přípony podstatných jmen.—Noun suffixes.
-stvo, -ství—pán noble, panstvo nobility, panství estate, křesťan Christian, křesťanstvo Christendom, křesťanství Christianity.
-stvo, -ství—pán noble, panstvo nobility, panství estate, křesťan Christian, křesťanstvo Christendom, křesťanství Christianity.
-í—list leaf, listí all the leaves taken together, uhel coal, uhlí.
-í—list leaf, listí all the leaves together, uhel coal, uhlí.
-(i)č—bíti to beat, bič whip; nositi to carry, nosič carrier; rýti to dig, rýč spade.
-(i)č—bíti to beat, bič whip; nositi to carry, nosič carrier; rýti to dig, rýč spade.
-inec—host guest, hostinec inn; chudobný poor, chudobinec poorhouse.
-inec—host guest, hostinec inn; chudobný poor, chudobinec poorhouse.
-ina—cizí foreign, cizina foreign country.
-ina—cizí foreign, cizina foreign land.
-ice—led ice, lednice ice house; kruh circle, kružnice circular outline.
-ice—led ice, lednice ice house; kruh circle, kružnice circular outline.
-iště—trh market, tržiště market place; oheň fire, ohniště fire place.
-iště—trh market, tržiště marketplace; oheň fire, ohniště fireplace.
-árna—káva, coffee, kavárna coffeehouse; lék medicine, drug, lékárna drugstore; kovati to forge, kovárna the forge.
-árna—káva, coffee, kavárna café; lék medicine, drug, lékárna pharmacy; kovati to forge, kovárna the forge.
-ství—malíř painter, malířství painting occupation; rytíř knight, rytířství knighthood.
-ství—malíř painter, malířství painting profession; rytíř knight, rytířství chivalry.
Předpony označující muže, neb zaměstnání mužů (masculine occupation).
Předpony označující muže nebo zaměstnání mužů (masculine occupation).
-isko—dobrý good, dobrotisko good fellow.
-isko—dobrý good, dobrotisko good person.
-ík—obuv footwear, obuvník shoemaker; zlato gold, zlatník jeweler.
-ík—obuv footwear, obuvník shoemaker; zlato gold, zlatník jeweler.
-ín—čeleď servant people, čeledín man servant, voj army, vojín soldier.
-ín—čeleď servant people, čeledín male servant, voj army, vojín soldier.
-íř—uhel coal, uhlíř coal seller, charcoal burner; malovati to paint, malíř painter.
-íř—uhel coal, uhlíř coal dealer, charcoal burner; malovati to paint, malíř artist.
-ař—péci, to bake pekař, psáti to write, písař writer, copyist.
-ař—péci, to bake pekař, psáti to write, písař writer, copyist.
-ář—mýdlo soap, mydlář soap maker; řezati to cut, to carve, řezbář carver.
-ář—mýdlo soap, mydlář soap maker; řezati to cut, to carve, řezbář carver.
-ák—hloupý silly, hlupák silly fellow; město city, měšťák city dweller.
-ák—silly silly, fool silly fellow; city city, townie city dweller.
-áč—vous beard, vousáč bearded man.
-áč—vous beard, vousáč bearded dude.
Přípony označující buď zaměstnání ženy, neb manželský stav s mužem uvedeného zaměstnání.
-ka—malíř, malířka, uhlíř, uhlířka, mydlář, mydlářka, Čech, Češka,učitel, teacher, učitelka, lékař physician, lékařka.
-ka—artist, female artist, charcoal burner, female charcoal burner, soap maker, female soap maker, Czech, Czech female, teacher, female teacher, physician, female physician.
-ice—holub pigeon, holubice; lev lion, lvice lioness, obuvník, shoemaker, obuvnice, shoemaker’s wife, sklepník waiter, sklepnice waitress.
-ice—holub pigeon, holubice; lev lion, lvice lioness, obuvník shoemaker, obuvnice, shoemaker’s wife, sklepník waiter, sklepnice waitress.
-yně (kyně)—otrok, slave, otrokyně woman slave; bůh, god, bohyně goddess, žák popél, žákyně, umělec, umělkyně.
-yně (kyně)—slave, otrok, slave woman, goddess, god, student, female student, artist, female artist.
-í—pán mister, paní mistress.
-í—pán mister, paní ma'am.
-ová—mistr (master), mistrová, pak u jmén Novák, Nováková etc.
-ová—mistr (master), mistrová, then with the name Novák, Nováková etc.
Pozorujte, že některé přípony krátí kmenovou souhlásku: sázeti to set, sazeč typesetter, síla strength, silák strong fellow.
Pozorujte, že některé přípony zkracují kmenovou souhlásku: sázeti to set, sazeč typograf, síla síla, silák silný chlap.
Přípony jmen přídavných.—Adjective suffixes.
ivý, (-avý)—červ worm, červivý worm-eaten; láska love, laskavý kind.
ivý, (-avý)—červ worm, červivý worm-eaten; láska love, laskavý kind.
-livý—trvání—duration, trvanlivý durable; zdání appearance, zdánlivý apparent.
-livý—trvání—duration, trvanlivý durable; zdání appearance, zdánlivý apparent.
-ovitý—suk knot, sukovitý knotty; kousek little piece, kouskovitý consisting of little pieces.
-ovitý—suk knot, sukovitý knotty; kousek small piece, kouskovitý made of small pieces.
-ný—moc power, mocný powerful; práce work, pracný, made by great work (effort).
-ný—moc power, mocný powerful; práce work, pracný labor-intensive.
-ěný—naznačuje původ (origin)—dřevo wood, dřevěný of wood; sklo glass, skleněný made of glass.
-ěný—indicates origin (origin)—dřevo wood, dřevěný wooden; sklo glass, skleněný glass-made.
-ní (naznačuje původ místní, locality)—sever north, severní northern; jih south, jižní southern.
-ní (indicates local origin)—sever north, severní northern; jih south, jižní southern.
-vý—hra play, hravý playful; krev blood, krvavý bloody.
-vý—hra play, hravý playful; krev blood, krvavý bloody.
-itý, atý, -natý—les forest, lesnatý covered by forests; hlas voice, hlasitý loud.
-ity, -ity, -nated—forest forest, forested covered by forests; voice voice, loud loud.
-ký, -ský—pán lord, panský lordly; bůh god, božský godlike.
-ký, -ský—pán lord, panský noble; bůh god, božský divine.
-í—ryba fish, rybí of the fish, rybí tělo body of the fish, etc.
-í—ryba fish, rybí of the fish, rybí tělo body of the fish, etc.
Následuje-li přípona -ní neb -ný, n, obdržíme zdvojené nn: den day denní daily; čin act, činný active.
Následuje-li přípona -ní nebo -ný, n, dostaneme zdvojené nn: den day denní daily; čin act, činný active.
Přípona -ký po k dává zdvojené k: měknouti, měkký.
Přípona -ký po k dává zdvojené k: měknout, měkký.
Přípony sloves.—Verb suffixes.
-iti—barva paint, barviti to paint, soud tribunal, souditi to judge.
-iti—color paint, color to paint, court tribunal, judge to judge.
-ovati—chyba mistake, chybovati to make mistakes, dík thank, děkovati to thank.
-ovati—chyba mistake, chybovat to mess up, dík thanks, děkovat to say thanks.
-ěti—šedivý gray, šedivěti to be getting gray.
-ěti—šedivý gray, šedivěti to go gray.
-ati—zelený green, zelenati to be getting green, to show the green color, hloub (hloubka) depth, hloubati to think deeply, to ponder.
-ati—zelený green, zelenati to become green, to display the green color, hloub (hloubka) depth, hloubati to contemplate deeply, to reflect.
-outi—žlutý yellow, žloutnouti to be getting yellow, starý old, stárnouti to be getting old.
-outi—žlutý yellow, žloutnouti to turn yellow, starý old, stárnouti to age.
The last three suffixes ěti, ati and outi form the so called inchoative verbs expressing a beginning and growing of an action.
The last three suffixes ěti, ati, and outi create the so-called inchoative verbs that express the beginning and development of an action.
Minulý a trpný přechodník mění se v přídavné jméno přidáním -ý pro mužský rod j. č. a dloužením koncovky v ostatních rodech a v množném čísle.
Minulý a trpný přechodník se mění na přídavné jméno přidáním -ý pro mužský rod singuláru a prodloužením koncovky v ostatních rodech a v množném čísle.
Směl, was allowed, smělý, -á, -é audacious. Zlomen, zlomený. Stárnouti, to be getting old; sestárlý, one who became (grew) old.
Směl, was allowed, smělý, -á, -é bold. Zlomen, zlomený. Stárnouti, to be aging; sestárlý, one who became (grew) old.
Tvoření příslovců z přídavných jmen, viz úlohu XVIII.
Tvoření příslovců z přídavných jmen, viz úlohu XVIII.
Slovesa složená.
Mnoho slov povstalo spojením dvou slovních pojmů: zlo, wrong; čin, deed; zločin, crime; oko, eye; mžení (mihnutí), twinkle; okamžení, an instant twinkle; ostrý, sharp; vtip wit; ostrovtip, sharpmindedness, cleverness; sněhobílý, snow-white; krátkozraký, shortsighted.
Mnoho slov vzniklo spojením dvou slovních konceptů: zlo, wrong; čin, deed; zločin, crime; oko, eye; mžení (mihnutí), twinkle; okamžení, an instant twinkle; ostrý, sharp; vtip wit; ostrovtip, sharp-mindedness, cleverness; sněhobílý, snow-white; krátkozraký, shortsighted.
Slovesné příbuzenství.—Kinship of words.
Pro studenta češtiny jest velice důležité, by si uvědomil příbuznost a vznik slov, neboť jen tak vnikne rychle v bohatství a krásy jazyka. Každé slovo jest součástí veliké slovní rodiny; seznamujíce se s vaším slovem seznamte se s ostatními členy rodiny. Hledejte, jak, z čeho slovo povstalo a jaká jiná slova mohou býti z něho odvozena.
Pro studenty češtiny je velmi důležité, aby si uvědomili příbuznost a vznik slov, protože jen tak rychle proniknou do bohatství a krásy jazyka. Každé slovo je součástí velké slovní rodiny; když se seznamujete s jedním slovem, seznamte se i s ostatními členy rodiny. Hledejte, jak a z čeho slovo vzniklo, a jaká jiná slova mohou být z něj odvozena.
Příklad slovního příbuzenství:
Seděti, to sit; poseděti si, to sit for a while; vyseděti, to hatch; odseděti, to sit in prison to the end of the sentence; sedati, sedávati, to use to sit; zasedati, to sit parlament or similar body; předseda, president; neposeda, one who can not keep quiet; zasedací síň, chamber of sitting; sedlák, a farmer (settler); selka, farmer’s wife; sedlačiti, to farm; usedlost, farming place; sedlo, saddle; sedlář, saddler; usedlý, settled down;[120] osada, village (settlement); sad, orchard; sídlo, settling place; sázeti, to plant, a z tohoto slovesa nová řada slov se dá udělati.
Seděti, to sit; poseděti si, to sit for a while; vyseděti, to hatch; odseděti, to serve time in prison until the end of the sentence; sedati, sedávati, to usually sit; zasedati, to sit in parliament or a similar body; předseda, president; neposeda, someone who can't stay quiet; zasedací síň, sitting chamber; sedlák, a farmer (settler); selka, farmer’s wife; sedlačiti, to farm; usedlost, farming place; sedlo, saddle; sedlář, saddler; usedlý, settled down; [120] osada, village (settlement); sad, orchard; sídlo, settling place; sázeti, to plant, and from this verb, a new series of words can be formed.
Cvičení:
Čtěte připojené články a studujte slova a) jak jsou odvozena, b) která slova se z nich odvoditi dají.
Čtěte připojené články a studujte slova a) jak jsou odvozena, b) která slova se z nich dají odvodit.
Jaro.
Jara skokem přibývalo. Lidé pracovali již v polích, nahoře na stráni vyhřívali se hadi a ještěrky, že se jich děti, jdouce na podzámecký vrch hledat fialek a konvalinek, vždy lekly. Ale babička jim říkala, aby se nebály, že do svatého Jiří žádné zvíře není jedovaté, že se může vzíti do ruky. “Ale potom”, dokládala, “když slunce už je vysoko, potom je v nich jed.”
Jara skokem přibývalo. Lidé už pracovali v polích, nahoře na stráni se vyhřívali hadi a ještěrky, které děti vždy vyděsily, když šly na podzámecký vrch hledat fialky a konvalinky. Ale babička jim říkala, aby se nebály, že do svatého Jiří žádné zvíře není jedovaté, a že se může vzít do ruky. “Ale potom,” dodávala, “když slunce už je vysoko, pak je v nich jed.”
Na louce za splavem rozkvétalo buličí oko, pryskyřník, na stráni modraly se podlíšky a zlatově leskly se petrklíče. Děti sbíraly mladé lupínky do polévky, přinášely housátkům kopřivy a babička, kdykoli šla do chléva, slibovala strace, že už co nejdřív půjde na pastvu.
Na louce za splavem rozkvétalo buličí oko, pryskyřník, na stráni modraly se podlíšky a zlatově leskly se petrklíče. Děti sbíraly mladé lupínky do polévky, přinášely housátkům kopřivy a babička, kdykoli šla do chléva, slibovala strace, že už co nejdřív půjde na pastvu.
Stromy úprkem obalovaly se listem, komáři vesele hráli ve vzduchu, skřivánek vznášel se vysoko v povětří. Děti ho slyšely, ale málokdy malého zpěváčka viděly. Také žežulku poslouchávaly a křičely do lesa: “Žežulko, pověz nám, jak dlouho budeme živy?” Někdy zakukala, ale někdy se Adélka na ni zlobila, že schválně nechce zakukati. Chlapci učili Adélku otloukati vrbové píšťalky; když pak jí píšťalka nepískala, dávali vinu, že při otloukání nedobře říkala.
Sticks surrounded by leaves swayed in the breeze, mosquitoes buzzed happily in the air, and a lark soared high up. The kids could hear it, but they rarely saw the little singer. They also listened for the cuckoo and yelled into the woods: “Cuckoo, tell us how long we will live?” Sometimes it coughed, but other times Adélka got mad at it for not wanting to call out. The boys taught Adélka how to make willow whistles; when her whistle wouldn’t sound, they blamed her for not saying it right while making it.
Božena Němcová.
Božena Němcová.
- had, snake
- ještěrka, lizard
- fialka, violet
- konvalinka, lily of the valley
- buličí oko, butter cup
- pryskyřník, ranunculus
- petrklíč, primrose
- kopřiva, nettle
- skřivánek, lark
- žežulka, cuckoo
Lidská radost.
J. Pokorný-Pikulík.
J. Pokorný-Pikulík.
Translate following fables into idiomatic Bohemian:
The trumpeter taken prisoner.
A trumpeter marched into battle in the van of the army and put courage into his comrades by his warlike tunes. Being captured by the enemy, he begged for his life, and said: “Don’t put me to death; I have killed no one; indeed I have no weapons but carry with me only my trumpet here”. But his captors replied: “That is only the more reason why we should take your life; for, though you do not fight yourself, you stir up others to fight.”
A trumpeter marched into battle at the front of the army and inspired his comrades with his battle tunes. When he was captured by the enemy, he pleaded for his life, saying, “Please don’t kill me; I haven't harmed anyone; in fact, I have no weapons, just my trumpet with me.” But his captors replied, “That’s exactly why we should end your life; even though you don’t fight yourself, you incite others to fight.”
- trumpeter, trubač
- van, předvoj
- warlike melodies, válečné melodie
- captor, ten, kdo někoho zajal
- stir up, povzbuzovati
- others to fight, jiné k boji
The Fox and the Grapes.
A hungry fox saw some fine bunches of grapes hanging from a vine that was trained along a high trellis, and did his best to reach them by jumping as high as he could into the air. But it was all in vain for they were just out of reach: so he gave up jumping, and walked away with an air of dignity and unconcern, remarking: “I thought those grapes were ripe, but I see now they are quite sour.”
A hungry fox spotted some nice bunches of grapes hanging from a vine on a tall trellis, and tried his best to reach them by jumping as high as he could. But it was pointless because they were just out of reach: so he stopped trying and walked away with an air of dignity and indifference, saying: “I thought those grapes were ripe, but now I see they are pretty sour.”
- trellis, mřížka
- he gave up trying, přestal zkoušet
- thought those grapes were ripe, myslel, že ty hrozny jsou zralé
- fox, liška (ta feminine).
The Hunter and the Woodman.
A hunter was searching in the forest for the track of a lion, and catching sight presently of a woodman engaged in felling a tree, he went up to him and asked him if he had noticed a lion’s footprints anywhere about, or if he knew where his den was. The woodman answered: “If you will come with me, I will show you the lion himself.” The hunter turned pale with fear, and his teeth chattered as he replied: “Oh, I’m not looking for the lion, thanks, but only for his tracks.”
A hunter was looking in the forest for the track of a lion, and when he saw a woodcutter chopping down a tree, he approached him and asked if he had seen any lion’s footprints around or if he knew where the lion’s den was. The woodcutter replied, “If you come with me, I’ll show you the lion himself.” The hunter turned pale with fear, and his teeth chattered as he said, “Oh, I’m not looking for the lion, thanks, just his tracks.”
- hunter, honec
- woodman, drvoštěp
- tracks, stopy
- catching sight, zahlédnuv
- footprints, stopy
- den, jeskyně, doupě
- chattered, cvakaly
- Oh, I’m not looking for the lion, thanks. O, já nehledám lva, díky.
Diogenes the Wise Man.
At Corinth, in Greece, there lived a very wise man whose name was Diogenes. Men came from all parts of the land to see him and hear him talk.
At Corinth, in Greece, there was a very wise man named Diogenes. People traveled from all over to see him and listen to what he had to say.
But wise as he was, he had some very queer ways. He did not believe that any man ought to have more things than he really needed; and he said that no man needed much. And so he did not live in a house, but slept in a tub or barrel, which he rolled about from place to place. He spent his days sitting in the sun, and saying wise things to those who were around him.
But wise as he was, he had some really strange habits. He didn't believe that anyone should have more than they actually needed, and he claimed that not much was necessary for anyone. So, he didn't live in a house; instead, he slept in a tub or barrel, which he moved around from place to place. He spent his days sitting in the sun, sharing wise thoughts with those nearby.
At noon one day, Diogenes was seen walking through the streets with lighted lantern, and looking all round as if in search of something.
At noon one day, Diogenes was spotted walking through the streets with a lit lantern, looking around as if he was searching for something.
“Why do you carry a lantern when the sun is shining?” some one said.
“Why are you carrying a lantern when the sun is shining?” someone asked.
“I am looking for an honest man”, answered Diogenes.
"I’m looking for an honest guy," Diogenes replied.
When Alexander the Great went to Corinth, all the foremost men in the city came out to see him and to praise him. But Diogenes did not come; and he was the only man for whose opinions Alexander cared.
When Alexander the Great went to Corinth, all the prominent people in the city came out to see him and praise him. But Diogenes didn't show up; he was the only person whose opinions mattered to Alexander.
And so, since the wise man would not come to see the king, the king went to see the wise man. He found Diogenes, lying on the ground by his tub. He was enjoying the heat and the light of the sun.
And so, since the wise man wouldn't come to see the king, the king went to see the wise man. He found Diogenes lying on the ground by his tub. He was enjoying the warmth and the sunlight.
When he saw the king and a great many people coming, he sat up and looked at Alexander. Alexander greeted him and said: “Diogenes, I have heard a great deal about your wisdom. Is there anything that I can do for you?”
When he saw the king and a large crowd approaching, he sat up and looked at Alexander. Alexander greeted him and said, “Diogenes, I’ve heard a lot about your wisdom. Is there anything I can do for you?”
“Yes,” said Diogenes. “You can stand a little on one side, so as not to keep the sunshine from me.”
“Yeah,” said Diogenes. “You can step aside a bit so you’re not blocking my sunshine.”
This answer was so different from what he expected, that the king was much surprised. But it did not make him angry; it only made him admire the strange man all the more. When he turned to ride back, he said to his officers:
This answer was so different from what he expected that the king was very surprised. But it did not make him angry; it only made him admire the strange man even more. When he turned to ride back, he said to his officers:
“Say what you will; if I were not Alexander, I would like to be Diogenes.”
"Say what you want; if I weren't Alexander, I'd want to be Diogenes."
- Corinth, Korint
- wise, moudrý
- queer ways, divné způsoby
- in a tub, ve škopku
- honest man, poctivý člověk
- in a barrel, v sudu
- spent his days, trávil dny
- [123]lantern, lampa
- enjoying the heat and the light of the sun, těšil se teplu a slunečnímu světlu
- did not make him angry, nerozhněvalo ho
- made him admire, vzbudilo jeho obdiv
- I would like to be Diogenes, rád bych byl Diogenem
- Alexander the Great, Alexander Veliký
The Fox and the Crow.
A crow was sitting on a branch of a tree with a piece of cheese in her beak when a fox observed her and set his wits to work to discover some way of getting the cheese.
A crow was perched on a tree branch with a piece of cheese in her beak when a fox saw her and began to think of a way to get the cheese.
Coming and standing under the tree he looked up and said: “What a noble bird I see above me! Her beauty is without equal, the hue of her plumage exquisite. If only her voice is as sweet as her looks are fair, she ought without doubt to be queen of the birds.” The crow was hugely flattered by this, and just to show the fox that she could sing she gave a loud crow. Down came the cheese, of course, and the fox, snatching it up, said: “You have a voice, madam, I see: what you want is wits.”
Coming to stand under the tree, he looked up and said: “What a majestic bird I see above me! Her beauty is unmatched, the color of her feathers is stunning. If her voice is as lovely as her looks are fair, she should definitely be the queen of the birds.” The crow was greatly flattered by this, and just to prove to the fox that she could sing, she let out a loud caw. Down came the cheese, of course, and the fox, grabbing it quickly, said: “You have a voice, madam, I see: what you lack is cleverness.”
- to discover some way of getting the cheese, aby vynašla, jakým způsobem by se zmocnila sýra.
- What a noble bird, jaký to vzácný pták
- without equal, nemá sobě rovné
- the hue, barva
- of her plumage is exquisite, jejího peří jest nádherná
- hugely flattered, jíž bylo nesmírně polichoceno
- snatching it up, uchvátivši jej
- I see: What you want is wits. Vidím, čeho se ti nedostává, jest důvtip.
The Crow and the Pitcher.
A thirsty crow found a pitcher with some water in it, but so little was there that, try as she might, she could not reach it with her beak, and it seemed as though she would die of thirst within sight of the remedy. At last she hit upon a clever plan. She began dropping pebbles into the pitcher, and with each pebble the water rose a little higher until at last[124] it reached the brim, and the knowing bird was enabled to quench her thirst:
A thirsty crow found a pitcher with some water in it, but there was so little that, no matter how hard she tried, she couldn’t reach it with her beak, and it felt like she was going to die of thirst right in front of the solution. Finally, she came up with a smart idea. She started dropping pebbles into the pitcher, and with each pebble, the water rose a little higher until finally[124] it reached the top, and the clever bird was able to quench her thirst:
Necessity is the mother of invention.
Necessity is the mother of invention.
- as though she would die of thirst, jako by měla zahynouti žízní
- crow, vrána
- pitcher, džbánek
- beak, zobák
- hit upon a clever plan, připadla na chytrý nápad
- pebbles, oblázky
- reached the brim, dosáhla okraje
- quench her thirst, uhasiti žízeň
- necessity, potřeba, nouze
- invention, vynález
ERRATA.
Transcriber’s Note: the errata have been corrected as part of the process of producing this e-text (as has the spelling of the above heading, printed as “ERATA”).
Transcriber’s Note: the errors have been fixed as part of creating this e-text (including the spelling of the above heading, which was printed as “ERATA”).
Page | 23— | third line from the top, “sestra” (not setra). |
” | 36— | lesson X, second line, “jména” (not jmena). |
” | 37— | third line, “many í are neuter” (not i). |
” | 40— | sixth line, “péro” (not pero). |
seventh line, “pérem” (not perem). | ||
” | 43— | twenty second line, “English perfect” (not English perject). |
” | 49— | fifth line from the bottom, “pro svého bratra” (not pro mého bratra). |
” | 51— | second line from the top, “I go to my brother” (not to the brother). |
sixteenth line from the bottom, “above the mountain” (not above the mountains). | ||
” | 52— | fifteenth line from the bottom, “bylo strašné! na dvéře” (not bylo strašně na dveře). |
” | 55— | fourteenth line from the bottom, “kůrka” (not kurka). |
” | 58— | in story “Kyselé hrozny”, first two letters in second and third lines are missing, read “chut” (not ut), and “marně” (not arně). |
” | 61— | third line from the top dative dualis ruka and noha is rukám, nohám (not rukoum, nohoum). |
Few minor errors in punctuation the kind reader will correct himself.
Few minor punctuation errors that a kind reader will correct themselves.
PART III.—DÍL III.
ČESKÁ ČETBA.
NESTEJNÉ DĚDICTVÍ.
Bohatý kupec měl dva syny. Starší z nich byl otcovým miláčkem a otec hodlal mu odkázati všecko své jmění. Matka litovala mladšího syna a prosila muže, aby synům neříkal, dokud nebude nutno, jak je rozdělil, neboť doufala, že se jí podaří nějak je porovnati. Kupec jí poslechl a neprozradil svého pořízení.
Bohatý kupec měl dva syny. Starší z nich byl otcovým miláčkem a otec plánoval mu odkázat všechno své jmění. Matka litovala mladšího syna a prosila muže, aby synům neříkal, dokud nebude nutné, jak je rozdělil, protože doufala, že se jí podaří nějak je srovnat. Kupec jí poslechl a neprozradil své rozhodnutí.
Kdysi matka seděla u okna a plakala. Přišel k ní soused a tázal se, proč pláče. Ona odpověděla: “Jak nemám plakati? Oba synové jsou stejní, a otec chce jednomu odkázati všecko a druhému ničeho. Prosila jsem muže, aby neodhaloval synům svého rozhodnutí, dokud bych si nevymyslila, jak mladšímu pomoci. Ale vlastních peněz nemám, nevím tedy, jak bych se domohla pomoci.”
Kdysi matka seděla u okna a plakala. Přišel k ní soused a ptal se, proč pláče. Ona odpověděla: “Jak bych nemohla plakat? Oba synové jsou stejní, a otec chce jednomu odkázat všechno a druhému nic. Žádala jsem muže, aby synům neodhaloval své rozhodnutí, dokud nepřijdu na to, jak mladšímu pomoci. Ale nemám žádné vlastní peníze, takže nevím, jak bych mu mohla pomoci.”
Soused odvětil: “Lehká je rada tvé starosti. Pojď, pověz synům, že starší dostane vše a mladší ničeho, a oni se porovnají.”
Soused replied, “Your worry is easy to advise on. Come, tell the sons that the older one will get everything and the younger one nothing, and they will compare themselves.”
Mladší syn, jak uslyšel, že nebude míti žádného majetku, odešel do ciziny, pilně se tam učil a vzdělal se ve vědách i v řemeslech. Starší však zůstal doma, žil s otcem a neučil se ničemu, protože věděl, že bude bohat.
Mladší syn, jak uslyšel, že nebude mít žádný majetek, odešel do ciziny, pilně se tam učil a vzdělal se ve vědách i v řemeslech. Starší však zůstal doma, žil s otcem a neučil se ničemu, protože věděl, že bude bohat.
Když otec umřel, starší syn, ničeho neuměje, protrávil všecko jmění své, kdežto mladší, vyučiv se v cizině vydělávati, brzy zbohatl.
Když otec zemřel, starší syn, který neuměl nic, prohrál celé rodinné jmění, zatímco mladší, který se vyučil v cizině, brzy zbohatl.
Z čítanky Lva N. Tolstého.
From the reading of Leo N. Tolstoy.
PŘIŠLA ZIMA.
Za týden po Dušičkách, když babička děti budila, oznamovala jim, že přijel svatý Martin na bílém koni. Děti rychle vyskočily z postelí, běžely k oknu, a hle, všude bílo! Na stráni po zeleném listu ani památky, ani na vrbách u řeky, na olších u potoka. V lese zelenaly se toliko jedle a smrky, ale jejich větve ohýbaly se pod tíží sněhu. Na jeřábu, který stál blízko stavení a na němž visely vrcholíky zmrzlých plodů, seděla vrána, a drůbež na dvoře stála tiše a dívala se s podivením na tu novotu. Jenom vrabci skákali vesele po záspi sbírajíce, čeho jim tam slepice nechaly. Kočka, vracejíc se s lovu, oklepávala při každém kroku tlapy a rychle pospíchala na pícku. Ale psi, zarousaní po kolena, vesele se proháněli ve sněhu.
A week after All Souls' Day, when Grandma woke the kids up, she told them that Saint Martin had arrived on his white horse. The kids quickly jumped out of bed and ran to the window, and wow, everything was white! There wasn’t a trace of green leaves on the hillside or on the willows by the river, nor on the alders by the stream. In the forest, only the firs and spruces were green, but their branches were bending under the weight of the snow. On the rowan tree near the house, with frozen fruits hanging from its tips, sat a crow, while the poultry in the yard stood quietly, watching this new sight in surprise. Only the sparrows were happily jumping on the porch, gathering what the hens had left behind. The cat, returning from its hunt, shook the snow off its paws with each step and hurried toward the stove. But the dogs, matted up to their knees, joyfully ran around in the snow.
“Sníh, sníh, to je dobře, budeme jezditi na saních!” zavýskly si děti, vítajíce zimu, která jim přinášela nové radosti. Svatý Martin jim přinesl dobré rohlíky, a po svatém Martině nastaly dračky. Děti měly ovšem přástvy radši, mělyť při nich více svobody. Když zasedly dračky v kuchyni okolo dlouhého stolu, a na stole se octla vysoká hromada peří, jako závěj sněhu, odháněla babička Adélku a chlapce ustavičně od stolu. Přihodilo se totiž jednou, že Jan, jsa puštěn mezi dračky, upadl do té hromady. Jaký to byl poprask, snadno si můžeme pomysliti.
“Snow, snow, this is great, we’ll go sledding!” the kids cheered, welcoming winter, which brought them new joys. Saint Martin brought them good rolls, and after Saint Martin’s Day, came the sledding. However, the children preferred the spinning parties, as they had more freedom then. When the sledding took place in the kitchen around the long table, and a tall pile of feathers appeared on the table, like a drift of snow, Grandma constantly shooed Adélka and the boys away from the table. It happened once that Jan, being let loose among the sledders, fell into that pile. What a commotion it caused, we can easily imagine.
Božena Němcová.
Božena Němcová.
- Dušičky—All Souls’ day.
- Jeřáb—mountain ash.
- pícka—oven.
- olše—alder.
TRPASLÍCI A VEJCE.
Byla tichá noc. Měsíček svítil jako rybí oko. Od lesa k farmě přicházel trpaslík. Měl dlouhé vousy a červenou čepici. Přišel až na farmu. Všichni tvrdě spali. Trpaslík všechno prohledával.
Byla tichá noc. Měsíček svítil jako rybí oko. Od lesa k farmě přicházel trpaslík. Měl dlouhé vousy a červenou čepici. Přišel až na farmu. Všichni tvrdě spali. Trpaslík všechno prohledával.
Co tak chodil, uviděl ve hnízdě vejce. Myslil si asi, že je to soudek vína. S radostí utíkal k lesu. Pověděl to svým kamarádům.[127] Hned se trpaslíci vydali na farmu. Našli si to vajíčko na hnízdě. Naložili si je na vozík a tlačili jej k lesu. Tam měli nádherný palác. Ale nemohli vozík s vajíčkem utlačit.
Jak šel, uviděl ve hnízdě vejce. Myslel si, že je to soudek vína. S radostí utíkal k lesu. Řekl to svým kamarádům.[127] Hned se trpaslíci vydali na farmu. Našli to vajíčko v hnízdě. Naložili ho na vozík a tlačili ho k lesu. Tam měli nádherný palác. Ale nemohli vozík s vejcem utlačit.
Co dělat? Radili se. Potom se uradili, že soudek rozbijí a víno vypijí. Hned si přinesli svá kladiva a tloukli do soudku. To bylo nějakých ran. Celí se zapotili. Ale soudeček nepovolil. Tak se uradili, že shodí soudek na zem a pojedou domů. Kdo ví, co to vlastně je! Aby se jim ještě zle nevedlo.
Co dělat? Radili se. Potom se shodli, že soudek rozbijí a víno vypijí. Hned si vzali kladiva a začali mlátit do soudku. To bylo nějakých ran. Celí se zahřáli. Ale soudeček nepovolil. Tak se rozhodli, že ho shodí na zem a pojedou domů. Kdo ví, co to vlastně je! Aby se jim pak ještě nevedlo špatně.
Vyskočili na vůz, strčili do soudečku. Vajíčko spadlo s vozu, skořápka bílá praskla. Z vajíčka vyskočilo kuřátko a volalo “pipipi.”
Vyskočili na vůz, strčili do soudečku. Vajíčko spadlo z vozu, skořápka bílá praskla. Z vajíčka vyskočilo kuřátko a volalo “pipipi.”
Trpaslíci se ulekli a rozběhli se na všechny strany. Ale kuřátko rovnou zpět na farmu.
Trpaslíci se lekli a rozběhli se různými směry. Ale kuřátko šlo rovnou zpět na farmu.
- Trpaslík, dwarf.
- Skořápka, shell.
SNÍH.
Jar. Vrchlický.
Jar. Vrchlický.
- Pampeliška—dandelion
- pýří—fluff
- římsa—window sill
- srázy hor—bluffs.
DĚLENÝ VÝDĚLEK.
Radúz, královský princ slovenské země pod Tatrami, vyjel si se starým sluhou Radovidem na lov. Zabrali se do hlubokého[128] hvozdu, a panic, žena se za krásným jelenem, odtrhl se od svého průvodčího a zabloudil v lese. Darmo volal, darmo troubil na lesní roh, nikdo se mu neozýval. Šel tedy na zdařbůh, kam ho oči vedly a nohy nesly.
Radúz, the royal prince of the Slovak land under the Tatras, went out hunting with his old servant Radovid. They got lost in the deep[128] forest, and while chasing a beautiful deer, he got separated from his guide and wandered off in the woods. He called out in vain, blew his hunting horn, but no one responded. So he just followed wherever his eyes led him and his legs took him.
Pojednou octl se na jakési stezce a spatřil proti sobě kráčeti muže chudobně oděného, nesoucího v ruce pádnou sekyru a na rameni otep dříví. Požádal ho, aby mu ukázal cestu z lesa, a neznámý ochotně se mu nabídl, že jej vyvede až na mýtinu, od které již bude moci sám jíti.
Pojednou se ocitl na jakési stezce a spatřil proti sobě kráčet muže chudě oblečeného, nesoucího v ruce těžkou sekyru a na rameni balík dříví. Požádal ho, aby mu ukázal cestu z lesa, a neznámý se ochotně nabídl, že ho vyvede až na mýtinu, odkud už bude moci jít sám.
Šli, a Radúz se otázal svého průvodčího, jak se jmenuje.
Šli, a Radúz se zeptal svého průvodce, jak se jmenuje.
“Vratko mi říkají”, odvětil tázaný.
“Call me Vratko,” replied the asked.
“A čím se živíš?” zeptal se dále princ.
“A čím se živíš?” zeptal se dále princ.
“Nu, rubám dřeva v lese a mám také políčko, které mne pomáhá živiti.”
“Yeah, I chop wood in the forest and I also have a little field that helps me make a living.”
“A kolik asi denně vyděláš?”
“How much do you make daily?”
“To, pane, dost,” dí Vratko. “Tři plné groše.”
“To, wait, friend,” said Vratko. “Three full groats.”
“A to ti stačí, abys se uživil?”
“A to ti stačí, abys se uživil?”
“Tři groše denně utráceti?” podivil se Vratko. “Kam bych se poděl! Nikoli, jeden živí mne, druhý půjčuji na úrok a třetí vracím.”
“Tři groše denně utrácet?” podivil se Vratko. “Kam bych se poděl! Nikoli, jeden živí mě, druhý půjčuji na úrok a třetí vracím.”
“Jak to myslíš?” otázal se Radúz. “Nerozumím dobře.”
“What's that supposed to mean?” Radúz asked. “I don’t quite understand.”
“Pane”, pravil Vratko, “to je tak: mám doma starého otce, ten mne vychoval, jemu tedy nyní vracím. Pak je tu synek můj, má radost! Nuž, tomu půjčuji. Až budu stár a sláb, pak bude vraceti mi on, jak nyní otci já. Zbývá tedy třetí groš—nu, z toho žijeme.”
“Listen,” Vratko said, “here’s how it is: I have an old grandfather at home who raised me, so now I'm giving back to him. Then there's my son, he brings me joy! So, I lend to him. When I’m old and weak, he will return the favor to me, just like I do for my father now. That leaves the third coin—well, that's what we live on.”
Líbila se panici řeč poctivého dřevorubce. Vyňal tři zlaté peníze a podávaje je Vratkovi pravil: “Ten vezmi pro otce, ten pro sebe a tento pro syna!”
Líbila se panici řeč poctivého dřevorubce. Vyňal tři zlaté peníze a podávaje je Vratkovi pravil: “Ten vezmi pro otce, ten pro sebe a tento pro syna!”
- groš, shilling.
Dle Julia Zeyera.
Dear Julia Zeyera.
JITRO V ZÁŘÍ.
Jaroslav Vrchlický.
Jaroslav Vrchlický.
O HLOUPÉM MEDVĚDOVI.
Jednou z jara oral farmář u lesa. Najednou přiběhne z lesa medvěd. Bručí, zuby cení, povídá: “Farmáři, rozluč se se světem. Sním tě a tvého koně taky.”
Jednou na jaře orala farmář u lesa. Najednou přiběhne z lesa medvěd. Bručí, cení na něj zuby a říká: “Farmáři, rozluč se se světem. Sním tě i tvého koně.”
“Slituj se, medvěde”, prosil farmář. “Mám ženu a malé děti. Když jim pole nezorám, budou bez chleba.”
“Leave me alone, bear,” the farmer pleaded. “I have a wife and small children. If I don’t plow the fields, they’ll be without bread.”
Medvěd svolil: “Dobrá, doorej, já počkám.”
Medvěd agreed: “Alright, sure, I’ll wait.”
Odešel medvěd stranou a lehl si pod vůz u cesty. Farmář oral, neoral a díval se po medvědovi. Slzy mu tekly, bál se smrti.
Odinách vzal medvěd stranou a lehl si pod vozem u cesty. Farmář orá, neorá a díval se na medvěda. Slzy mu tekly, bál se smrti.
Běžela kolem liška. Ptala se: “Proč pláčeš, farmáři?”
Běhala kolem liška. Zeptala se: “Proč pláčeš, farmáři?”
Farmář povídá: “Jak nemám plakati? Tam pod vozem medvěd na mne čeká.” Liška hodila chlupatým ocasem a šeptala mu: “Co mi dáš? Já tě od medvěda vysvobodím.”
Farmers says: “How can I not cry? There's a bear waiting for me under the cart.” The fox flicked her furry tail and whispered to him: “What will you give me? I'll save you from the bear.”
“Ach liško, lištičko! Dva páry kuřat ti dám, když to provedeš.”
“Ah, little fox! I’ll give you two pairs of chicks if you do it.”
Liška odběhla a začala v lese hvízdati. Potom štěkala jako psi. Medvěd se ulekl a povídá: “Farmáři, co to tam v lese hvízdá?”
Liška utíkala a začala v lese hvízdat. Potom štěkala jako psi. Medvěd se lekl a říká: “Farmáři, co to tam v lese hvízdá?”
Ale liška přiběhla zpátky a šeptala farmářovi: “Řekni, že jsou to lovci. V lese zvěř loví.”
Ale liška běžela zpátky a šeptala farmáři: “Řekni, že jsou to lovci. V lese se loví zvěř.”
Jak uslyšel medvěd o lovcích, lekl se ještě více. Prosil farmáře: “Polož mne rychle na vůz. Až se lovci zeptají, co na voze leží, řekni: pařez.” Farmář to udělal.
Jak uslyšel medvěd o lovcích, lekl se ještě více. Prosil farmáře: “Polož mě rychle na vůz. Až se lovci zeptají, co na voze leží, řekni: pařez.” Farmář to udělal.
Liška přišla k vozu. Ptala se silným hlasem: “Farmáři, co máš na voze?”
Liška přišla k autu. Zeptala se silným hlasem: “Farmáři, co máš v autě?”
“Pařez, milý lovče.”
“Log, dear hunter.”
“Když je to pařez, tak si jej přivaž.”
“Když je to pařez, tak si ho přivaž.”
Medvěd strachem zavřel oči. Zašeptal: “Rychle mne přivaž.” Farmář přivázal medvěda provazem.
Medvěd strachem zavřel oči. Zašeptal: “Rychle mne přivaž.” Farmář přivázal medvěda provazem.
A liška zase povídá: “Co máš, farmáři, na voze?”
A fox says again, “What do you have on your cart, farmer?”
“Pařez, milý lovče, pařez. Vidíš, že je uvázaný”, povídal farmář. Smál se.
“Stump, dear hunter, stump. You see it’s tied up,” said the farmer. He was laughing.
“Když je to pařez, proč do něj není sekyra zaseknuta? Co je to za pařez bez sekyry?”
“Když je to pařez, proč v něm není zaseknutá sekyra? Co je to za pařez bez sekyry?”
Medvěd zase zašeptal: “Zasekni do mne sekyru. Ale maloučko!”
Medvěd whispered again, "Chop me with the axe, but just a little!"
Tu farmář popadl sekyru. Rozpřáhl se a vší silou bác! Medvěda zabil.
Tu farmář vzal do ruky sekeru. Rozpřáhl se a z plných sil udeřil! Medvěda zabil.
A lišce dal potom tři páry kuřat za to, že mu od medvěda pomohla.
A fox then gave her three pairs of chicks for helping him with the bear.
- Medvěd, bear;
- pařez, stump.
PRAŽSKÉ POSVÍCENÍ.
Za starých časů bývalo posvícení v Praze slaveno vždy o sv. Martině a nikoli o sv. Václavě, jak se koná již od časů husitských. Proč kdysi bylo zavedeno posvícení Martinské, o tom vypravuje se tato pověst.
Za starých časů se v Praze posvícení oslavovalo vždy na sv. Martině, a ne na sv. Václavě, jak je to už od dob husitství. O tom, proč bylo kdysi zavedeno posvícení na Martina, vypráví tato pověst.
Kdysi vyjel si český kníže Oldřich loviti do lesů křivoklátských, kdež však se odloučil od své družiny a zmátl si cestu v hustém lese. Troubení jeho přivolalo uhlíře z nedaleké osady, kde právě slavili posvícení. Uhlíř vyvedl knížete, jehož neznal, z lesa a pozval ho do své chatrče na husu. Kníže, jenž se vydával za knížecího komorníka Janka, přijal pozvání uhlířovo a poživ husy posvícenské a pobaviv se v chatrči jeho, pozval ho, aby ho v Praze na hradě navštívil. Uhlíř to slíbil za tou výminkou, že mu tam pan Janek dá též upéci husu. Potom vyvedl knížete z lesů. Kníže sešel se svou družinou a vesele jí vyprávěl, co se mu přihodilo.
Kdysi vyjel český kníže Oldřich lovit do lesů křivoklátských, kde se ale odloučil od své družiny a ztratil se v hustém lese. Troubení jeho přivolalo uhlíře z nedaleké osady, kde zrovna slavili posvícení. Uhlíř vyvedl knížete, jehož neznal, z lesa a pozval ho k sobě domů na husu. Kníže, který se vydával za knížecího komorníka Janka, pozvání přijal a po požití husy a pobavení se v jeho chatrči ho pozval, aby ho navštívil na hradě v Praze. Uhlíř slíbil, že přijde, pokud mu pan Janek také upeče husu. Potom vyvedl knížete z lesa. Kníže se setkal se svou družinou a vesele jim vyprávěl, co se mu přihodilo.
V den sv. Martina dostavil se uhlíř skutečně na hrad Pražský a poptával se po panu Jankovi. Dvořané, jsouce již na příchod jeho připraveni, uvedli jej ke knížeti, s nímž užaslý uhlíř potom stoloval a na huse si pochutnal. Na památku tohoto vysvobození svého z lesa a srdečné pohostinnosti českých uhlířů ustanovil kníže Oldřich, aby Pražané každého roku slavili den sv. Martina pečenou husou, a z toho ustanovení mělo počátek posvícení Martinské.
V on the day of St. Martin, a coal miner actually arrived at Prague Castle and asked about Mr. Janek. The courtiers, already prepared for his arrival, brought him before the prince, with whom the amazed coal miner then dined and enjoyed roast goose. In memory of this rescue from the forest and the warm hospitality of the Czech coal miners, Prince Oldřich established that the people of Prague should celebrate St. Martin's Day every year with roast goose, and from this decree, the Martin celebration began.
- posvícení—festival of the saint of the local church, celebrated by feasting like our Thanksgiving day.
- komorník—chamberlain.
- uhlíř—charcoal burner.
- pečená husa—roast goose (takes place of our turkey).
Josef Svátek.
Josef Svátek.
JARNÍ.
Jar. Vrchlický.
Jar. Vrchlický.
- jásati—to exult, to triumph.
- zpěvné perly—the pearls of song.
- lem—rim.
- ňadra—bosom.
SLAVNOST TŘEŠŇOVÉHO KVĚTU V ŽAPONSKU.
Žaponec vyniká neobyčejnou láskou ke květinám a stromům. Má však jiný vkus než my; miluje stromečky zakrslé, uměle znetvořené, na příklad borovičky, jejichž větve skoro by mohly býti těžítky na psaní. Pro pestré záhony našeho kvítí nemá smyslu; toliko kopretiny a kosatce, těšící se zvláštní zálibě jeho, jsou vítány v jeho zahrádkách. Podobně neváže si květin ve veliké kytice jako my; tři—čtyři květy kopretinové nebo větévka třešňová v malé váze jsou jeho světnici dostatečnou ozdobou. Růží v zahradách žaponských skoro ani neuvidíme, ale za to různé stromy, pěstované ovšem ne pro ovoce, nýbrž pro květ.
Žaponec has an extraordinary love for flowers and trees. However, he has a different taste than we do; he loves dwarf trees, artificially distorted, like little pines whose branches could almost serve as paperweights. He doesn't appreciate the colorful flowerbeds we enjoy; only daisies and irises, which he particularly loves, are welcomed in his gardens. Similarly, he doesn't arrange flowers into large bouquets like we do; three or four daisies or a cherry branch in a small vase are enough decoration for his room. You won't see many roses in Japanese gardens, but you will find various trees grown not for their fruit but for their flowers.
Mezi stromy pak pravým miláčkem žaponského lidu jest “sákura”, divoká třešeň. Básníci ji opěvují, z každého obrazu, z každého díla uměleckého usmívá se na nás, všecky jiné stromy, jež časné jaro probudilo k životu, ustupují před ní.
Mezi stromy pak pravým miláčkem japonského lidu je “sákura”, divoká třešeň. Básníci ji oslavují, z každého obrazu, z každého uměleckého díla se na nás usmívá, všechny ostatní stromy, které časné jaro probudilo k životu, ustupují před ní.
Slunce ukazuje svoji nejusměvavější tvář, sákura rozkvétá. Rozpuklá její poupata dotýkají se Tokia jako proutek čarodějův; odevšad zaléhá radostný smích, tepna velkoměstkého života bije prudce i rychle, zábava millionů vlní se vzduchem a čtyřnásobný klepot špalíčků i dřeváků—pokud a kde ulice jsou dlážděny—připomíná hukot jarní, sněhem rozvodněné[133] bystřiny skalní. Nepřehledné, nekonečné davy lidu, na tisíce malých vozíčků, dvoukolek, tažených obratnými běhouny lidskými, vše dnes v několika proudech valí se hlavními ulicemi k výletním místům—dívati se na květy.
Slunce ukazuje svou nejusměvavější tvář, sákura rozkvétá. Její poupata dotýkají se Tokia jako proutek čarodějů; odevšad se ozývá radostný smích, tepna velkoměstského života bije prudce a rychle, zábava milionů se vlní vzduchem a čtyřnásobný klepot špalíčků a dřeváků—pokud a kde jsou ulice dlážděné—připomíná hukot jarní, sněhem rozvodněné[133] bystřiny skalní. Nepřehledné, nekonečné davy lidí, tisíce malých vozíčků, dvoukolek, tažených obratnými běhouny, se dnes ve dvou proudech valí hlavními ulicemi k výletním místům—dívat se na květy.
Časopisy přinášejí obšírné zprávy o stavu květů v té neb oné končině, jako jinde ohlašují se důležité zvěsti s bojiště. Dnes, že již odkvétá v Uyeno, zítra, že asi právě z rána rozvije se na březích Sumidy. A lid od nejchudšího k nejbohatšímu spěchá s místa na místo, po léta a vždy v stejném nadšení obdivuje se svým mazlíčkům třešňovým, veselí se pod jejich korunami, přirovnává květné bohatství posledních let a odnáší si koupené větévky domů. Nejchudší opatří si alespoň malou haluzku za dva, tři haléře—snad pro starou matku nebo chorého otce.
Časopisy přinášejí rozsáhlé zprávy o stavu květů v této nebo oné oblasti, stejně jako jinde oznamují důležité novinky z bojiště. Dnes se říká, že už květy odkvétají v Uyenu, zítra se pravděpodobně od rána rozvinou na březích Sumidy. A lidé, od nejchudších po nejbohatší, spěchají z místa na místo, roky a stále s tím stejným nadšením obdivují své třešňové stromy, radují se pod jejich korunami, přirovnávají květnou krásu posledních let a odnášejí si domů koupené větvičky. Nejchudší si pořídí alespoň malou větvičku za dva, tři haléře—snad pro starou matku nebo nemocného otce.
Za svého pobytu v Tokiu dal jsem se o slavnosti sákury zachvátiti všeobecným nadšením a ujížděl jsem na dvoukolce do Uyenského parku. Tu zahlédl jsem ve víru lidstva, valícího se stejným směrem se mnou, zuboženou postavu slepce, jenž píšťalkou dovolával se soucitu davů mimo proudících. Bezděky věnoval jsem mu pozornost, bylať to jediná smutná tvář v nesčetných zástupech radujícího se lidu. Tu hnala se kolem tlupa mladíků šaškovitě maskovaných a jeden z nich v nevázané rozpustilosti vtiskl za smíchu soudruhů rozkvetlou, větvičku třešňovou v ruku slepcovu. Stařec se ulekl, ale chytl pevně a ohmatával ji ve zjevné nedůvěře po listech i květech—a pojednou rozlila se jeho tupou, zuboženou lící záře, úsměv krátkého štěstí, způsobený odleskem květu! Taková tedy jest tvá moc, čarodějná sákuro!
During my stay in Tokyo, I got caught up in the excitement of the cherry blossom festival and rode my bicycle to Uyen Park. There, in the crowd moving in the same direction as me, I spotted a poor blind man, using a whistle to call for compassion from the people flowing by. Without thinking, I focused on him; he was the only sad face among the countless joyful crowds. Just then, a group of young people, dressed in silly costumes, rushed by, and one of them, in carefree playfulness, pressed a blooming cherry branch into the blind man's hand while his friends laughed. The old man startled, but he held it tightly and felt its leaves and flowers with evident disbelief—and suddenly, a light spread across his dull, worn face, a fleeting smile of happiness sparked by the flower's reflection! Such is your power, enchanting cherry blossom!
Vozík můj uháněl dále, a mně bezděky připadla myšlenka: Jak šťasten jest národ květům se kořící a jak šťastny jsou květy, jež působí lidem tolik blaženosti!
Vozík můj uháněl dále, a mně bezděky připadla myšlenka: Jak šťasten jest národ květům se kořící a jak šťastny jsou květy, jež působí lidem tolik blaženosti!
- kopretina—daisy.
- kosatec—iris.
E. St. Vráz.
E. St. Vráz.
MYŠÍ SCHŮZE.
Stará myš povídala: “Svolejme schůzi. Poraďme se, co dělat. Musíme se přece bránit. Nebo nás kočky všecky zabijou.”
Stará myš říkala: “Svoláme schůzi. Probereme, co dělat. Musíme se přece bránit. Jinak nás všechny zabijou kočky.”
Stalo se. Schůze byla v noci v komoře. Přišlo na ni asi patnáct šedých myšek. Zasedly ke stolu. Starý myšák byl předsedou. Byl to moudrý myšák. Nikdy ho kočky nechytily. Uměl utíkat.
Stalo se. Schůze byla v noci v komoře. Přišlo na ni asi patnáct šedých myšek. Zasedly ke stolu. Starý myšák byl předsedou. Byl to moudrý myšák. Nikdy ho kočky nechytily. Uměl utíkat.
Mladá myška zapisovala.
Young mouse took notes.
“Ctěný předsedo,” hlásila se jedna myška o slovo. Dostala je.
“Honored chairman,” one little mouse said, asking for the floor. She was given it.
“Ctěné sestry a bratři! Tak nemůžeme dále žít,” začala myška.
“Dear sisters and brothers! We can’t live like this anymore,” the mouse began.
“Pravda! Pravda!” volali všichni.
“Truth! Truth!” everyone shouted.
“Musíme se bránit před zlým kocourem!”
“Musíme se bránit před zlým kocourem!”
“Svatá pravda!”
"Absolutely true!"
“Ale jak se bránit? Kocour je silný, my slabé. Utéci? Jeden kocourův skok jako deset našich. A potom: kočky jsou falešné. Ani nevíme, už nás drží. Umějí číhat. Jak se máme bránit?”
“Ale jak se bránit? Kocour je silný, my slabé. Utéct? Jeden kocourův skok jako deset našich. A potom: kočky jsou falešné. Ani nevíme, už nás drží. Umějí číhat. Jak se máme bránit?”
Nikdo nevěděl, jak se bránit.
No one knew how to defend themselves.
Tu starý myšák otevřel knihu. Podíval se do ní. Hledal moudrou radu. Potom řekl:
Tu starý myšák otevřel knihu. Podíval se do ní. Hledal moudrou radu. Potom řekl:
“Ctěné sestry a bratři. Moje rada se vám bude líbit.”
“Dear sisters and brothers. I hope you will like my advice.”
“Poslechněte předsedu. Ví moudrou radu!” volaly myši.
“Listen to the chairman. He has wise advice!” the mice shouted.
Starý myšák nakroutil si vousy. A začal:
Starý myšák si pohrál s vousy. A začal:
“Co uděláme? Uvážeme kocourovi zvoneček na krk. Zvoneček bude zvonit. A my poznáme, že kocour jde. Lehko pak utečeme. To je moje rada!”
“Co uděláme? Uvážeme kocourovi zvoneček na krk. Zvoneček bude zvonit. A my poznáme, že kocour jde. Lehko pak utečeme. To je moje rada!”
“Dobře! Výborně!” volaly myšky.
"Great! Awesome!" the mice shouted.
“Náš předseda je moudrý pán. To je to: umí v knihách čísti.”
“Náš předseda je moudrý člověk. To je ono: umí číst v knihách.”
Potom návrh odhlasovaly. A přijaly.
Then the proposal was voted on. And accepted.
“Nyní musíme jednoho zvolit—řekl starý myšák—kdo zavěsí zvoneček kocourovi na krk.”
“Nyní musíme jednoho zvolit—řekl starý myšák—kdo zavěsí zvoneček kocourovi na krk.”
“Tak, tak, to musíme,” kývaly všechny myšky.
“Yeah, yeah, we have to,” all the mice nodded.
“Sestry, mne nevolte. Mám slabý zrak,” povídala stará myška—babička.
“Sestry, neplačte na mě. Mám špatný zrak,” říkala stará myška—babička.
“Ani mne nevolte. Zlomila jsem si nedávno zub na kosti. Nemohu se bránit,” řekla jiná.
“Ani mě nechte na pokoji. Nedávno jsem si zlomila zub na kosti. Nemohu se bránit,” řekla jiná.
“Mně otekla ústa. Nevolte mne.” Tak se vymlouvala třetí.
“Mně otekla ústa. Nevolejte mě.” Tak se vymlouvala třetí.
Čtvrtá povídala: “Mám slabé srdce.”
Fourth said, “I have a weak heart.”
Pátá myška si odřela koleno. Nemůže prý ani chodit. Šestá a sedmá se krčily pod stůl. Aby je vidět nebylo. Osmá, že taky nemůže. Ani nedořekla, proč.
Pátá myška si odřela koleno. Nemůže prý ani chodit. Šestá a sedmá se krčily pod stůl. Aby je vidět nebylo. Osmá, že taky nemůže. Ani nedořekla, proč.
Kde se vzal, tu se vzal, byl tady Hájkův černý macek. Běhal po střeše. Potom se šel podívat do komory. Velikým skokem padl mezi myšky. Zapištěly strachy. Hned byly v děrách. Štěstí jim přálo. Ani jedinou macek nechytil.
Kde se vzal, tu se vzal, byl tady Hájkův černý macek. Běhal po střeše. Potom se šel podívat do komory. Velkým skokem padl mezi myšky. Zapištěly strachy. Hned byly v děrách. Štěstí jim přálo. Ani jedinou macek nechytil.
Ale schůze byla zkažena. Nemohly se poradit. A tak také nemohly mackovi zvonek na krk zavěsit.
Ale schůze byla zkažena. Nemohly se poradit. A tak také nemohly Mackovi zvonek na krk zavěsit.
KOMÁR A LEV.
Komár přilétl ke lvu a pravil: “Myslíš, že jsi silnější než já? Jak pak by ne? Jakou pak ty máš sílu? Drápeš svými drápy, koušeš svými zuby, to dovedou ženy s mužíky také. Jsem tebe silnější; chceš-li, dej se v zápas se mnou!” Komár zatroubil k boji a začal lva štípati do holých tváří a nozder. Lev se bil tlapami do tváří, a drápy se škrábal; rozedral si do krve celou tvář a klesl únavou. Komár zabručel radostně a ulétl. Na to se zamotal do pavučiny a pavouk mu začal krev ssáti. I pravil komár: “Silné zvíře jsem přemohl a hle! teď mne bídný pavouk zabíjí.”
Komár přilétl ke lvu a řekl: “Myslíš, že jsi silnější než já? Jak by ne? Co za sílu máš? Škrábeš svými drápy, koušeš svými zuby, to umí i ženy s mužíky. Jsem silnější než ty; pokud chceš, pojďme se utkat!” Komár vyzval k boji a začal lva štípat do holých tváří a nozder. Lev se bil tlapkami do obličeje a škrábal se drápy; roztrhl si do krve celou tvář a klesl únavou. Komár radostně zabručel a uletěl. Potom se zamotal do pavučiny a pavouk mu začal sát krev. Komár pronesl: “Silné zvíře jsem přemohl a hle! teď mě marný pavouk zabíjí.”
L. N. Tolstoj.
Leo Tolstoy.
POHÁDKA O BÍDĚ JEDNOOKÉ.
Byl jeden kovář. “Hm”, povídá, “já jsem nikdy žádné Bídy neviděl. Říkají: je Bída na světě; půjdu a Bídy si vyhledám.” Sebral se a šel—hledat Bídy.
Byl jeden kovář. “Hmm,” říká, “nikdy jsem žádnou Bídu neviděl. Říkají, že Bída existuje; půjdu a najdu ji.” Sebral se a šel — hledat Bídy.
Potkal krejčího. “Pozdrav Pán Bůh!”—“Dejž to Pán Bůh!”—“Kam jdeš?”—“Hleď, bratře! pořád říkají, že je na světě Bída, a já jsem nikdy žádné Bídy neviděl; jdu ji tedy hledat.”—“Dobře, půjdeme spolu. Mně se taky dobře vede a neznám Bídy, půjdeme a vyhledáme ji.”
Potkal krejčího. “Hello!”—“God bless you!”—“Where are you going?”—“Look, brother! They keep saying there’s Poverty in the world, and I’ve never seen any Poverty; so I’m going to look for it.” —“Alright, let’s go together. I’m doing well too and don’t know Poverty, so let’s seek it out.”
Tedy šli a přišli do lesa, do hustého tmavého lesa, a našli malou pěšinku. Šli pořád po té uzounké pěšince, až přišli k nějakému velikému stavení. Byla noc a neměli se kde ukrýti. “Půjdeme tuhle do toho stavení.” Vešli tam; nenašli v něm nikoho, bylo tam pusto a děsno. Sedli si a čekali. Hle, tu přichází vysoká osoba ženská, hubená, křivá, jednooká. “Aha!” povídá, “mám tu hosti. Pěkně vítám!”—“Děkujeme pěkně, babičko, přišli jsme k tobě sem na nocleh.”—“Nu dobře; budu míti co večeřeti!” Ti dva se ulekli.
Teď šli a přišli do lesa, do hustého tmavého lesa, a našli malou stezku. Šli pořád po té úzké stezce, až dorazili k velkému domu. Byla noc a neměli kde se schovat. “Půjdeme sem do toho domu.” Vešli dovnitř; nikoho tam nenašli, bylo tam prázdno a děsivě. Sedli si a čekali. Najednou přišla vysoká ženská postava, hubená, křivá, s jedním okem. “Aha!” říká, “mám tu hosty. Vítejte!” — “Děkujeme, babičko, přišli jsme k tobě na nocleh.” — “Dobře; budu mít co večeřet!” Ti dva se lekli.
Tedy baba šla, přinesla velikou náruč dříví, narovnala do peci a zatopila. Potom přišla k nim, vzala jednoho, toho krejčího, a zařízla ho, vsadila do peci a pekla. Kovář seděl a myslil si: Co dělat? Jak se mi povede?—Ona pak vytáhla pečeni a večeřela. Kovář hledí do peci a povídá: “Babičko, já jsem kovář”.—“Co umíš dělat?—kovat?”—“Ano, já všecko umím”.—“Tedy mi ukovej oko”.—“Dobře,” povídá kovář; “máš-li tu nějaký provaz? Bude potřeba tebe svázat, nebo ty se nedáš, abych ti oko ukoval.”
Baba Tedy went out, brought back a huge load of firewood, stacked it in the stove, and lit a fire. Then she came over to them, grabbed one of them, the tailor, and killed him, putting him in the oven to roast. The blacksmith sat there, thinking: What should I do? How will this turn out for me? Then she took the meat out of the oven and had dinner. The blacksmith looked into the oven and said, “Grandma, I'm a blacksmith.” — “What can you do? Can you forge?” — “Yes, I can do everything.” — “Then forge me an eye.” — “Okay,” said the blacksmith; “do you have some rope? Because I’ll need to tie you up, or you won’t let me forge that eye for you.”
Babice šla a přinesla dva provazy, jeden tenký, druhý tlustý. Tedy on ji svázal tím tenčím provazem. “Nuže, babičko, převal se na zemi!” Ona se převalila a provaz přetrhla.—“Tak nic není, babičko!” povídá; “ten provaz se nehodí.” Potom vzal ten tlustý provaz a dobře ji svázal. “Teď se, babičko, převal!” Tedy ona se převalila a nepřetrhla provazu. On potom vzal šídlo, rozpálil je, nasadil jí je na oko, na to zdravé, vzal sekyru a obuchem uhodil na šídlo. Tu ona, jak se převalila, přetrhla provaz a posadila se na prahu. “Ha, padouchu! nyní mi neujdeš!” On viděl, že opět není dobře; i usedl a přemýšlel, co dělat. Potom přišly s pastvy ovce; ona je vehnala do svého stavení na noc. Také kovář tam zůstal přes noc.
Baba went and brought two ropes, one thin and the other thick. So he tied her up with the thin rope. “Well then, grandma, roll over on the ground!” She rolled over and broke the rope. “So it’s useless, grandma!” he said; “that rope doesn’t work.” Then he took the thick rope and tied her up securely. “Now, grandma, roll over!” So she rolled over and didn’t break the rope. He then took an awl, heated it up, put it on her good eye, grabbed an axe, and struck the awl with the back of the axe. When she rolled over, she broke the rope and sat down on the threshold. “Ha, you scoundrel! Now you won’t get away!” He saw that things weren't good again, so he sat down and thought about what to do. Then the sheep came back from pasture; she drove them into her hut for the night. The blacksmith also stayed there overnight.
Ráno stařena vypouštěla ovce na pastvu. Kovář vzal kožich a obrátil jej na ruby, potom jej tak oblekl a přilezl k ní po čtyřech jako ovce. Ona pouštěla pořád po jedné; chytla každou za záda a vyhodila ji ven. V tom on také přilezl, a ona ho také popadla za záda a vyhodila. Jakmile byl venku, vstal a povídá: “S Pánem Bohem, Bído! Zakusil jsem od tebe zlého dosti; teď už mi ničeho neuděláš!” A ona řekla: “Počkej, však ještě zkusíš, ještě’s mi neušel!”
Ráno stařenka vypouštěla ovce na pastvu. Kovář vzal kožich a obrátil ho naruby, poté si ho oblékl a plazil se k ní po čtyřech jako ovce. Ona stále pouštěla jednu po druhé; chytla každou za záda a vyhodila ji ven. V tom on také přilezl, a ona ho také popadla za záda a vyhodila. Jakmile byl venku, vstal a řekl: “S Pánem Bohem, Bído! Dostal jsem od tebe dost; teď už mi nic neuděláš!” A ona řekla: “Počkej, ještě to zkusíš, ještě jsi mi neušel!”
Kovář šel opět do lesa tou úzkou pěšinkou. Tu spatřil ve stromě sekyrku se zlatou rukovětí i chtěl si ji vzíti. Ale jakmile se jí chopil, ruka mu na ní uvázla, a nikterak se nemohl odtrhnouti. Co dělat? V tom se ohlédl za sebe a vidí, kterak Bída se žene k němu i volá: “Hleď, padouchu, neušel jsi mi!” Kovář vytáhl nůž, který měl v kapse, uřezal si ruku a ušel.
Kovář znovu šel lesem po té úzké cestičce. Pak uviděl v stromě sekyrku se zlatou rukojetí a chtěl si ji vzít. Ale jakmile se jí dotkl, ruka mu na ní uvízla a nemohl se uvolnit. Co teď? Otočil se a vidí, jak se k němu žene Bída a volá: “Hele, padouchu, neušel jsi mi!” Kovář vytáhl nůž, který měl v kapse, uřízl si ruku a utekl.
Přišel do své vesnice, ukazoval ruku a říkal, že nyní už viděl Bídu. “Hle,” povídá, “podívejte se, jak vypadá: já jsem pozbyl ruky, a mého soudruha dokonce snědla.”
Přišel do své vesnice, ukazoval ruku a říkal, že nyní už viděl Bídu. “Hle,” povídá, “podívejte se, jak vypadá: já jsem pozbyl ruky, a mého soudruha dokonce snědla.”
K. J. Erben.
K.J. Erben.
- obrátit na ruby—to turn over.
- padouch—villain, knave.
- dokonce—quite, even.
- šídlo—awe.
ZE STARÉ PRAHY.
Že se děje dnes jízda po železnici mezi Prahou a Vídní, čtenář ví. Že se ta jízda někdy započala, čtenář alespoň tuší. Nu, já jsem toho pamětníkem: započala se, zcela jistě započala! A to na podzim roku 1845, což však jest už věc vedlejší.
Že se dnes jezdí vlakem mezi Prahou a Vídní, to už víte. Že ta jízda někdy začala, to si alespoň domyslíte. No, já jsem toho svědkem: začala se, to je jisté! A to na podzim roku 1845, což je ale vedlejší.
Pamatuji se na to jako dnes, totiž ne na první jízdu, ale na rozprávku o ní. Sešli se k nám na táčky denní, milí navštěvovatelé naši: předně pan Hartmann, bývalý úředník vrchnostenský, potom písař u pražského místodržitelství. To byl ten, který nosil Rubšova ‘Palečka’ k nám a vzal mě kdysi v neděli po prvé s sebou do českého divadla. Pán Bůh račiž muži tomu, jinak dobráku, milostivě odpustiti, že zasil do mé duše to české[138] símě! Dále pan Fiškandl, rovněž dřívější “pan Franc” a potom písař denní, pokládaný za výtečného krasopisce. Miloval jsem ho, mívalť výtečný muž často pro mne nějaký grošák v kapse. Naučil mě tím mlsati—zaplať mu to Pán Bůh!
Pamatuji se na to jako dnes, ne na první jízdu, ale na příběh o ní. Naše každodenní setkání navštívili naši milí hosté: především pan Hartmann, bývalý úředník z vrchnosti, a pak písař u pražského místodržitelství. To byl ten, kdo nám přinesl Rubšova ‘Palečka’ a jednou mě vzal v neděli poprvé do českého divadla. Ať mu Pán Bůh laskavě odpustí, že zasadil do mé duše to české[138] semeno! Dále pan Fiškandl, také dříve “pan Franc” a poté písař denní, považovaný za skvělého krasopisce. Měl jsem ho rád, často měl pro mě nějaký drobáček v kapse. Naučil mě tím mlsat—děkuji mu za to, Pán Bůh!
A když viděl vejíti oba pány, také pan Šercl, soused náš z téhož domu “u dvou slunců”, vstoupil k nám a s ním přišla též jeho choť, oba v pěkných zástěrách bílých. Bylť pan Šercl hospodský, vedle toho pak i měšťan a ostrostřelec.
A když viděl vstoupit oba pány, přišel k nám také pan Šercl, náš soused z téhož domu "u dvou slunců", a s ním přišla i jeho žena, oba oblečeni v hezkých bílých zástěrách. Pan Šercl byl hospodský, kromě toho také měšťan a ostrostřelec.
Pan Hartmann vypravoval—dle doslechu—o včerejší první jízdě z Vídně do Prahy. Jak prý bylo všude kolem nádraží lidstva “ač černo; k umačkání, k umačkání!” Jak přihlučel vlak s dvěma mašinami napřed a shromáždění křičeli: “Hoch! Vivat!” Jak pak zase kdosi vstoupil na mašinu, zatočil kloboukem a zvolal: “Za deset hodin uvidím zase Vídeň!” A parostroj si hvízdl a už letěl, aby dal ve Vídni zprávu, že první vlak šťastně sem dojel. Telegrafu totiž tenkrát ještě nebylo.
Pan Hartmann vyprávěl—podle toho, co slyšel—o včerejší první jízdě z Vídně do Prahy. Jak prý bylo kolem nádraží tolik lidí, že by je člověk mohl umlátit: “až k umačkání, k umačkání!” Jak vlak, táhnutý dvěma lokomotivami, přistál a shromáždění lidé křičeli: “Hoch! Vivat!” A pak někdo vlezl na lokomotivu, zatočil kloboukem a zvolal: “Za deset hodin zase uvidím Vídeň!” A parní stroj zahvízdl a vyrazil, aby do Vídně přinesl zprávu, že první vlak šťastně dorazil sem. Telegrafu tehdy ještě nebylo.
Chvilku bylo ticho. “A jak pak to jde? Kdo to táhne nebo tlačí?” ptal se konečně můj otec.
Chvilku bylo ticho. “A jak to jde? Kdo to táhne nebo tlačí?” ptal se konečně můj otec.
“Nikdo. To táhne pára!”
"Nobody. The steam is pulling!"
“Pára.…” Hluboké ticho. Přemýšlení o té páře. Vrtění hlavou.
“Pára.…” Deep silence. Thinking about the steam. Shaking the head.
Paní Šerclová si vzdychla. “I vždyť on nás Pán Bůh nějak ztrestá!”
Paní Šerclová sighed. “And God will somehow punish us!”
“I však ono je v tom přece jenom něco.…” zase můj otec. “Za deset hodin … vždyť by to žádná voj nebo náprava nebo kolo ani nevydrželo!”
“I think there's something to that, though…” my father said again. “For ten hours… no army or repair or wheel could handle that!”
“Všechno je ze železa!” na to pan Hartmann. “To asi je peněz, to je peněz!” bědoval pan Šercl. “Kdyby to dali raději chudým!”
“Everything is made of iron!” Mr. Hartmann said. “That must cost a fortune, it really costs a lot!” Mr. Šercl lamented. “They should have given it to the poor instead!”
“A co se zkazí polí!—U Pardubic je samé dobré pole!” dodal Fiškandl.
“A co se zkazí polí!—U Pardubic je samé dobré pole!” dodal Fiškandl.
“Jaktěživ mne k tomu nikdo nedostane, abych si tam sedla!” zaříkala se moje maminka.
“Jaktěživ mne k tomu nikdo nedostane, abych si tam sedla!” declared my mom.
A chudinka dostála slovu. Ale mne nejvíce zajímal ten člověk, který stojí na stroji, točí kloboukem a volá: “Za deset hodin.…” Od té doby jsem měl utkvělou představu, že každý řidič lokomotivy točí kloboukem. A podnes, kdykoli spatřím vlak, dívám se hned na lokomotivu a jejího vůdce. Ale klobouk tam nezatočil ještě žádný.
A girl finally got to speak. But what interested me the most was the guy who stands by the engine, twirling his hat and calling out, “In ten hours…” Since then, I've had this persistent image that every train conductor twirls a hat. And to this day, whenever I see a train, I immediately look at the locomotive and its driver. But not a single one has ever twirled a hat.
Jan Neruda.
Jan Neruda.
ŠTĚSTÍ A NEŠTĚSTÍ.
Pohádka ze západní Rusi.
Fairy tale from Western Russia.
Byl jeden chudý člověk, neměl ani žádného nářadí hospodářského ani dobytka, ale dětí měl hromadu. Přišlo jaro, a on neměl čím orati. Lidé jeli s pluhem a s dobytkem, a on jde s motykou. Potkal dvě panny, a ty panny byly jedna Štěstí a druhá Neštěstí. Tázaly se ho: “Kam, člověče, jdeš?” A on odpověděl: “Mé zlaté panenky, mám takové neštěstí: lidé jedou s dobytkem, a já jdu s motykou; nemám, čím děti vyživiti.”—Tedy ty dvě panny spolu promluvily a řekly: “Darujme mu něco.” A Štěstí řeklo: “Když je tvůj, tedy mu něco daruj.” Neštěstí mu darovalo deset rublů a řeklo: “Jdi domů a kup sobě vola.”
Byl jeden chudý člověk, neměl ani žádného nářadí hospodářského ani dobytka, ale dětí měl hromadu. Přišlo jaro, a on neměl čím orat. Lidé jeli s pluhem a s dobytkem, a on jde s motykou. Potkal dvě panny, a ty panny byly jedna Štěstí a druhá Neštěstí. Tázaly se ho: “Kam, člověče, jdeš?” A on odpověděl: “Mé zlaté panenky, mám takové neštěstí: lidé jedou s dobytkem, a já jdu s motykou; nemám, čím děti vyživiti.”—Tedy ty dvě panny spolu promluvily a řekly: “Darujme mu něco.” A Štěstí řeklo: “Když je tvůj, tedy mu něco daruj.” Neštěstí mu darovalo deset rublů a řeklo: “Jdi domů a kup sobě vola.”
On tedy přišel domů a schoval ty peníze do hrnce, v kterém byl popel. Druhého dne přišla tam sousedka, kmotra bohatá, a řekla: “Nemáte trochu popelu? Mám prádlo velmi špinavé.” “Stojí tamhle v hrnci, vezmi si,” řekla žena toho chudého člověka.—Když sedlák přišel domů, ohlížel se po hrnci s penězi a nevida ho, dal se do ženy, kam dala peníze s hrncem. Žena se zaříkala, že o penězích nevěděla, a řekla, že ten hrnek vzala kmotra sousedka. Sedlák hned běžel k sousedce a prosil, aby mu vrátila peníze, ale nadarmo. A když si stěžoval u pána, dostal za odpověď: “Žádných peněz jsi neměl, ale chceš jich neprávě na ní dobýti.” Tak přišel sedlák o peníze.
On then came home and hid the money in a pot that contained ashes. The next day, the wealthy neighbor came by and said, “Do you have some ashes? My laundry is extremely dirty.” “It’s over there in the pot, help yourself,” said the wife of the poor man. When the farmer got home, he looked for the pot with the money and, not seeing it, asked
Plakal ubožák, vzal motyku a šel znova, a tu potká opět ty dvě panny. Nepoznal jich, ale ony ho poznaly a tázaly se ho jako prve, a on jim také tak odpověděl, jako dříve. Neštěstí mu darovalo dvacet rublů. Sedlák přišel domů a peníze schoval na humně v plevách. Druhého dne přišla táž sousedka vypůjčit si plev telatům, a žena toho chuďasa dala jí plevy nevědouc, že jsou v nich peníze. Potom přišel sedlák domů a sháněl se po plevách. Žena mu pověděla, že si je odnesla sousedka. Šel tedy k ní a prosil, šel k pánovi a žaloval, ale všude ho odbyli.
Plakal chudák, vzal motyku a šel znovu, a znovu potkal ty dvě panny. Nepoznal je, ale ony ho poznaly a ptaly se ho jako dřív, a on jim odpověděl, jako předtím. Neštěstí mu přineslo dvacet rublů. Sedlák přišel domů a schoval peníze na humně v plevách. Druhý den přišla ta samá sousedka půjčit si pleva telatům, a žena toho chudáka jí dala pleva, aniž by věděla, že v nich jsou peníze. Potom přišel sedlák domů a sháněl se po plevách. Žena mu řekla, že si je odnesla sousedka. Šel tedy k ní a prosil, šel k pánovi a stěžoval si, ale nikde mu nepomohli.
Co měl dělat? Ponaříkal si a šel zas kopat. Na cestě potkal zas ty dvě panny a všecko jim pověděl, co a jak bylo. “Vidíš,” řeklo Neštěstí své sestře, “mé dary mu neprospívají; vezmi si ty jej a daruj mu něco.” Štěstí mu darovalo dva groše a řeklo: “Jdi k řece Němnu, budou tam loviti ryby, a ničeho nebudou moci uloviti. Popros jich, aby na tvé štěstí zatáhli sítě.” Sedlák tak učinil, šel k Němnu a poprosil rybářův, aby zatáhli na jeho štěstí. Rybáři poslechli a vylovili tolik ryb, že ani nevěděli, kam s nimi. Divili se tomu a tázali se sedláka: “Co ti za to dáme?” On odpověděl: “Prodejte mi jich za dva groše.” Prodali mu za dva groše jednu rybičku a druhou mu přidali darem. On je vzal, donesl je domů a dal ženě, aby je uvařila. Žena i děti měly z rybiček velikou radost, neuvařily jich tedy, nýbrž nechaly tak.
Co měl dělat? Ponaříkal si a šel zase kopat. Na cestě potkal ty dvě panny a vše jim pověděl, co a jak bylo. “Vidíš,” řeklo Neštěstí své sestře, “mé dary mu neprospívají; vezmi si ty jeho a daruj mu něco.” Štěstí mu darovalo dva groše a řeklo: “Jdi k řece Němnu, budou tam chytat ryby, a nic neuloví. Popros je, aby na tvoje štěstí zatáhli sítě.” Sedlák to udělal, šel k Němnu a požádal rybáře, aby zatáhli na jeho štěstí. Rybáři poslechli a vylovili tolik ryb, že ani nevěděli, co s nimi. Divili se tomu a tázali se sedláka: “Co ti za to dáme?” On odpověděl: “Prodejte mi je za dva groše.” Prodali mu za dva groše jednu rybičku a druhou mu přidali darem. On je vzal, vzal je domů a dal ženě, ať je uvaří. Žena a děti měly z rybiček velikou radost, neuvařily je tedy, nýbrž nechaly tak.
V tom jel tou vesnicí nějaký smutný pán. Sedlák byl právě před vraty a z ničehož nic dal se do smíchu. Pán se ho otázal: “Proč se směješ?” “Inu, mám doma takovou rybičku, kdo se na ni podívá, každý se směje.” Tomu smutnému pánovi velmi se zachtělo té rybičky, i dal za ni tomu sedlákovi koně, voly a tolik obilí, co ho sedlák jen chtěl. A tak nalezl sedlák štěstí své dvěma groši.
V tom městě šel nějaký smutný pán. Sedlák zrovna stál před vraty a najednou se rozesmál. Pán se ho zeptal: “Proč se směješ?” “Mám doma takovou rybičku, na kterou když někdo koukne, každý se směje.” Smutný pán měl velkou chuť na tu rybičku, tak dal sedlákovi koně, voly a tolik obilí, kolik sedlák chtěl. A tak sedlák našel své štěstí za dvě groše.
Karel Jaromír Erben.
Karel Jaromír Erben.
- pleva (vy)—chaff.
PŘÁSTKY.
Jednoho dne vrazil Jan Proškův na Starém Bělidle do světnice s křikem: “Děti, děti, pojďte se podívat, babička snesla s půdy kolovrat!”—“Je to jaký div?” kárala matka děti, vidouc, že se všecky ženou ze dveří. Ovšem, div to nebyl žádný, ale matka nepomněla, jaké radosti přistěhovaly se s babiččiným kolovrátkem do sednice. S kolovrátkem přišly přástevnice, a s nimi krásné pohádky a veselé písně. Děti poslouchaly ovšem také rády, když matka jala se líčiti život ve Vídni, a leckterá přástevnice si povzdychla: “Je to asi krása v takovém městě!” Ale nade všechno jim všem bylo milé, když babička začala povídati pohádky o princeznách se zlatými hvězdami na čele, o rytířích a princích, zakletých ve lvy a psy, nebo docela v kameny, o oříškách, v nichž byly složeny celé drahé obleky, o zlatých zámcích a mořích, na jichž dnu přebývají vodní panny.
Jednoho dne vrazil Jan Proškův na Starém Bělidle do světnice s křikem: “Děti, děti, pojďte se podívat, babička snesla s půdy kolovrat!”—“Co je to za div?” kárala matka děti, když viděla, jak se všechny ženou ze dveří. Opravdu to nebyl žádný div, ale matka zapomněla, jaké radosti přišly s babiččiným kolovrátkem do obýváku. S kolovrátkem přišly přástevnice, a s nimi krásné pohádky a veselé písně. Děti také rády poslouchaly, když matka začala vyprávět o životě ve Vídni, a mnohá přástevnice si povzdychla: “Musí to být krása žít v takovém městě!” Ale nade všechno jim bylo milé, když babička začala vyprávět pohádky o princeznách se zlatými hvězdami na čele, o rytířích a princích, zakletých v lvy a psy, nebo úplně v kameny, o oříškách, v nichž byly celé drahé obleky, o zlatých zámcích a mořích, na jejichž dně přebývají vodní panny.
Matka netušila, když se Barunka někdy při pletení zamyslila a oknem ven dívala na holé stráně a zasněžené údolíčko, že tam vidí rajskou zahradu, palác z drahého kamení, ptactvo ohnivých barev, paní, jimž zlaté vlasy s hlavy splývají, a zamrzlá řeka že se jí proměnila v modravé, vlnící se moře, na jehož vlnách houpaly se krásné víly v perlových lasturách. Sultanovi, který chrápal, natažen jsa na podlaze, nesnilo se o cti, kterou mu chlapci časem prokazovali, majíce ho v zamyšlení za nějakého zakletého prince.
Matka netušila, když se Barunka někdy při pletení zamyslela a oknem ven dívala na holé stráně a zasněžené údolíčko, že tam vidí rajskou zahradu, palác z drahého kamení, ptactvo ohnivých barev, ženy, jimž zlaté vlasy splývají, a zamrzlá řeka že se jí proměnila v modravé, vlnící se moře, na jehož vlnách houpaly se krásné víly v perlových lasturách. Sultánovi, který chrápal, natažen jsa na podlaze, se nesnilo o cti, kterou mu kluci časem prokazovali, majíce ho v zamyšlení za nějakého zakletého prince.
A jak milo bylo v sednici, když se setmělo! Vorša zavřela okenice, v kamnech praskaly smolné otýpky, doprostřed sednice postavil se vysoký, dřevěný svícen, do železných ramen jeho zastrčily se plápolající louče, a kolem dokola rozestavily se lavice a stoličky přástevnicím, pro něž mimo to babička uchystala ošatku křížal a švestek—na poslinku. S jakou dychtivostí čekaly děti, brzy-li klapnou dvéře u síně a přástevnice se ukáží! Neboť o přástkách babička nezačala dříve povídati, až se přadleny sešly.
A how nice it was in the sitting room when it got dark! Vorša closed the shutters, the tarry sticks crackled in the stove, in the middle of the room stood a tall wooden candlestick with flickering torches stuck in its iron arms, and benches and stools were arranged around for the spinners, for whom Grandma had besides prepared a basket of dried apples and plums—as a snack. How eagerly the children waited for the door to the hall to click shut and the spinners to appear! For Grandma didn't start telling stories until the spinners had gathered.
Božena Němcová.
Božena Němcová.
- kolovrat—spinning wheel.
- přástky—spinning season.
HODINA Z ČESKÉ MLUVNICE.
“— — tedy: to, o čem se ve větě mluví, jmenuje se podmět; a to, co se předmětu přisuzuje, co se o podmětu ve větě vykládá, povídá, jmenuje se přísudek, čili, jak se dříve říkávalo, výrok. Aby věta byla větou, čili slovy vyjádřenou myšlenkou, musí míti podmět i výrok.”
“— — So: what is being talked about in the sentence is called the subject; and what is attributed to the object, what is being said about the subject in the sentence, is called the predicate, or as it was formerly called, the proposition. For a sentence to be a sentence, or a thought expressed in words, it must have both a subject and a predicate.”
“Na příklad: Venku prší!”, přerušila tátu-učitele desítiletá Sylva, “podmět je zde ‘venku’ a přísudek ‘prší’.”
“Like, it’s raining outside!”, interrupted ten-year-old Sylva, “the subject here is ‘outside’ and the predicate is ‘is raining.’”
“Počkej, počkej, dítě. Příklad je špatně volen. Uslyšíte později o větách, v nichž na první pohled se zdá, že podmětu není, rozeberete-li je však pozorně, poznáte, že podmět je skryt v přísudku, je zamlčen, a takovou větou je ‘venku prší.’ Ptáte-li se po podmětu, Jiřinko, zeptej se.”
“Wait, wait, kid. The example is poorly chosen. You'll hear later about sentences where, at first glance, it seems there's no subject, but if you analyze them carefully, you'll realize that the subject is hidden in the predicate, it's implied, and a sentence like that is 'it's raining outside.' If you're asking about the subject, Jiřinka, just ask.”
Jiřina, osmiletá bělounká a plavovlasá, protrhla se z nějakého snění, vyvalila trochu své chrpové oči a otvírajíc ústa polykala vzduch jako ryba, když se octne na vzduchu.
Jiřina, an eight-year-old with fair skin and blonde hair, snapped out of some daydream, widened her blue eyes a bit, and opened her mouth to gulp down air like a fish when it ends up on land.
“Jiřina lapá andělíčky, táto”, poznamenala Sylva.
“Jiřina is catching little angels, Dad,” Sylva remarked.
“Ale Muflíčku”, zahrozil Jiřině táta, “jak může vůbec někdo být živ na světě, kdo se neumí zeptat po podmětu! To se mi ještě nestalo! Což pak jsi všecko zapomněla?”
“Ale Muflíčku,” warned Jiřina’s dad, “how can anyone even be alive in this world if they don’t know how to ask about the subject! I’ve never seen anything like it! Have you really forgotten everything?”
Muflíček přestal lapat andělíčky, zachytil pravou ručkou pramének vlasů a popotahoval je se zuřivou vážností.
Muflíček stopped catching little angels, grabbed a strand of hair with his right hand, and tugged on it with intense seriousness.
“Aziku”, obrátil se učitel k Sylvě, “zeptej se ty.”
“Aziku,” the teacher turned to Sylvie, “you ask.”
“Po předmětu se ptáme slovem: kdo,” rozhodla vážně Aza, “tedy: kdo prší?”
“Before we ask about the subject, we ask with the word: who,” Aza decided seriously, “so: who is raining?”
Jiřina vyprskla smíchem.
Jiřina laughed out loud.
“Kdo prší?” opětovala trochu nerozhodně Sylva.
“Kdo prší?” zopakovala Sylva s nejistotou.
“Co prší?” vytrumfla Jiřina.
"What's raining?" Jiřina asked.
“Nu, ‘kdo’ nebo ‘co’—” bránila se Sylva.
“Now, ‘who’ or ‘what’—” Sylva protested.
“Co—co”, dorážela Jiřina.
“Co—co,” Jiřina insisted.
“A proč tedy ‘co’, Muflíčku?”
“And why ‘what’, Muflíček?”
“Protože se nemluví tady o žádné osobě a protože by to nemělo smyslu”, podporovala Jiřina své mínění vítězně.
“Since no one is being talked about here and it wouldn't make sense,” Jiřina confidently supported her opinion.
“Nu, dobře, ale dovedeš-li také otázku zodpověděti, Jiřinko?”
“Okay, but can you also answer the question, Jiřinka?”
“Déšť prší.”
"Rain is falling."
“Ale také liják”, sebrala se nyní zase Sylva k útoku.
“Ale také liják,” připravila se nyní znovu Sylva k útoku.
“Dobře, Aziku, velmi dobře”, posilnil ji táta.
“Okay, Azik, very good,” her dad encouraged her.
“A také listí prší”, pokračovala Sylva.
“A také listí prší,” pokračovala Sylva.
“Vidíš tedy, co vše může být tady podmětem podle tvého odpovídání, Jiřinko. A to je nesprávné. Odpovíš-li patřičně, musí přijíti jen jeden podmět a ten musí býti určitý. Ve větě: ‘Venku prší’ je podmětem slovíčko ono! Ono venku prší. Ale naše řeč hledí vždy k tomu, aby se vyjadřovala co nejkratšeji, co nejpřesněji. Proto ponechává podmět ‘ono’ jako zbytečný, poněvadž obsažen je v přísudku ‘prší’.”
“Do you see what can be the subject here based on your responses, Jiřinka? That's incorrect. If you answer appropriately, there should only be one subject, and it must be definite. In the sentence: ‘It’s raining outside,’ the subject is the word 'it'! It is raining outside. But our language always aims to express itself as briefly and precisely as possible. Therefore, it leaves out the subject 'it' as unnecessary, since it is included in the predicate 'is raining.'”
“Je skryt”, rozhodla Sylva.
“It's a secret,” Sylva decided.
“Dobře. Skryt. Ale o tom později. Muflíčku, pověz mi jinou větu.”
“Okay. Hidden. But more on that later. Muflíčku, tell me another sentence.”
“Kočka žere trávu”, proslovil Muflíček.
"Cat eats grass," proclaimed Muflíček.
“Ale kočka přece nežere trávu”, zachmuřil se táta.
“Ale kočka přece nežere trávu,” táta se zachmuřil.
“Žere”, řekla vážně Jiřina.
“It's eating,” Jiřina said seriously.
“Žere”, dotvrdila Sylva. “My ji viděly.”
“Yeah,” Sylva confirmed. “We saw her.”
“Pro boha vás prosím, kdy, kde?”
“For God's sake, when and where?”
“Naproti v zahradě u paní domky”, vyprávěla Jiřina.
“Naproti v zahradě u paní domky,” vyprávěla Jiřina.
“Dnes odpoledne”, prohlásila Sylva.
"This afternoon," Sylva declared.
“Paní ‘domka’ (zkráceno z ‘domácí’) měla naproti přes ulici domek se zahrádkou, několik psů a šest koček.”
“Mrs. ‘Domka’ (short for ‘domácí’) had a little house with a garden across the street, several dogs, and six cats.”
“Snad jste ji viděly, kterak kousla do trávy, ale aby ji žrala—”
“Maybe you saw her biting into the grass, but to be eating it—”
“Ano, žrala. Byla to Mausi. Mausi, víš, to je ta stará kočka pruhovaná, která má useknutý ocas. Žrala trávu. Kousala, žvýkala a polykala. My ji viděly. Paní domka přišla, chytila ji, chovala ji a dala jí hubičku na nos”, vykládala Sylva.
“Ano, she was eating. It was Mausi. Mausi, you know, that's the old striped cat with the chopped-off tail. She was eating grass. Biting, chewing, and swallowing. We saw her. The landlady came, picked her up, held her, and gave her a kiss on the nose,” Sylva recounted.
“Ano, žrala. My jsme zrovna šily na terasse pannám šaty. Kdybys viděl, táto, co jsem ušila dnes Bonifacii! Víš, šaty do společnosti. Když totiž pojede na návštěvu. Z červeného sametu, dole krajka, kolem krku krajky a do vlasů jsem jí udělala korunku z černých perel”, povídala Jiřina se zápalem.
“Ano, žrala. My jsme zrovna šily na terase pannám šaty. Kdybys viděl, táto, co jsem ušila dnes Bonifacii! Víš, šaty do společnosti. Když totiž pojede na návštěvu. Z červeného sametu, dole krajka, kolem krku krajky a do vlasů jsem jí udělala korunku z černých perel,” povídala Jiřina se zápalem.
“Ale z blízka se na to podívati nesmíš, táto”, smála se Sylva. “Víš, Muflíček dělá stehy jako prsty.”
“Ale z blízka se na to podívati nesmíš, táto,” smála se Sylva. “Víš, Muflíček dělá stehy jako prsty.”
“Je to pro večerní osvětlení”, bránila se Jiřina. A dále Sylvě vyčítala: “Ostatně vám byla moje práce dosti dobrou: přišla jste pěkně s prosíkem ke mně, abych vám půjčila šaty pro starou paní. Rozsuď sám, táto: stará paní chtěla jít na křtiny, křtili totiž toho malého mouřenínka, kteréhos nám včera přinesl. A stará paní neměla co vzít na sebe a já jí darovala ty fialové šaty, a ty jsem také sama šila, tam jí velké stehy nevadily.”
“It's for the evening lighting,” Jiřina defended herself. She continued to reproach Sylva: “Besides, my work was good enough for you: you came to me nicely begging to borrow a dress for the old lady. Judge for yourself, Dad: the old lady wanted to go to the baptism because they were baptizing that little dark-skinned baby you brought us yesterday. And the old lady had nothing to wear, so I gave her those purple dresses, which I also sewed myself; the big stitches didn’t bother her.”
“Ale já vám za to půjčila k hostině pět trpaslíků a kočího Jana”, odplácela Sylva.
“Ale já vám za to půjčila k hostině pět trpaslíků a kočího Jana,” odplácela Sylva.
“Jana jsem nemohla posadit na kozlík, nemá cylindru, a moje Bonifacie jako slušná dáma nemůže se posadit do vozu, jehož kočí vyhlíží jako opilec”, odsekla Jiřina.
“Today I couldn’t sit her on the box seat, she doesn’t have a hat, and my Boniface, being a proper lady, can’t sit in a carriage whose driver looks like a drunk,” Jiřina snapped.
“Děti, dost”, rozhodl táta. “Vraťme se k mluvnici. Tedy ta vaše věta ‘Kočka žere trávu’, Jiřinko, kde je tu podmět?”
“Kids, enough,” Dad decided. “Let’s go back to grammar. So, your sentence ‘The cat eats grass’, Jiřinka, where is the subject here?”
“Kočka.”
"Cat."
“Poněvadž se o ní mluví”, řekla bez vyzvání Sylva.
“Because people are talking about her,” Sylva said without being asked.
“A čím jest ten podmět vyjádřen, Aziku?”
“A čím je ten podmět vyjádřen, Aziku?”
“Kočkou.”
"Cat."
“Počkej, dítě. Ptám se totiž, co je to za slovo ‘kočka’.”
“Wait, kid. I'm asking what the word ‘cat’ means.”
“Zvíře čtvernohé”, odpovídala sebevědomě Sylva.
"Four-legged animal," Sylva answered confidently.
“Azo, tulipáne! Máme mluvnici, ne přírodopis. Dej pozor. Vidíš mezi lidmi: ten je dělník, ten je voják, ten je úředník. Všichni jsou lidmi. Jde-li dělník do své dílny, je tam buď dohlížitelem, buď tovaryšem, buď učedníkem. Voják stojí na cvičení mezi jinými vojáky a jest tam buď prostým, buď desátníkem, buď důstojníkem. Úředník jde do kanceláře a je tam oficiálem, kontrolorem nebo dvorním radou. A zrovna tak je to i se slovy. Jsou podstatná jména, přídavná, slovesa, číslovky; jakmile, řekněme, takové podstatné jméno přijde mezi jiná slova, přijde do věty, ihned jest tam něčím. Buď podmětem, buď přísudkem, přívlastkem, určením místa, atd. A ptáme-li se, čím jest podmět vyjádřen, chceme-li věděti, čím takové slovo jest, jeli samotno, bez ohledu na větu. Náš pan domka (domácí) jest ve své kanceláři magistrátním radou. Tedy takovým podmětem. Zeptá-li se někdo:—Kdo je to ten magistrátní rada?—odpoví se mu: pan doktor Schwartz. Tedy pro nás je náš domka doktorem Schwartzem, v kanceláři, mezi jinými úředníky, je magistrátním radou.”
“Azo, tulipáne! We’re studying grammar, not biology. Pay attention. Look at the people: that one is a worker, that one is a soldier, that one is a clerk. They’re all people. When a worker goes to his workshop, he’s either a supervisor, a journeyman, or an apprentice. A soldier stands in formation among other soldiers and is either a private, a sergeant, or an officer. A clerk goes to the office and is either an official, an inspector, or a councilor. It’s the same with words. There are nouns, adjectives, verbs, and numerals; once, let’s say, such a noun comes among other words, it enters the sentence and immediately has a role. It can be a subject, a predicate, an attribute, a determiner of place, etc. And if we ask how the subject is expressed, if we want to know what such a word is when it stands alone, regardless of the sentence. Our home official is in his office as a councilor. So he’s that kind of subject. If someone asks: ‘Who is that councilor?’ the answer is: Dr. Schwartz. So for us, our home official is Dr. Schwartz, in the office, among other clerks, as a councilor.”
“Náš domka byl dneska odpoledne u nás,” vpadla Jiřina tátovi do řeči.
“Náš dům byl dneska odpoledne u nás,” přerušila Jiřina tátu.
“A co chtěl?”
"What did you want?"
“Přišel se podívat na tvůj portrét od pana Kupky.”
“Came to see your portrait by Mr. Kupka.”
“A líbil se mu?”
"Did he like it?"
“Nu, říkal, že je dobrý. Ale litoval, že tě pan Kupka maloval v tvojí staré modré bluze. Že prý jsi si měl vzít frak aspoň a nějaký řetěz k hodinkám na vestu”, usmívala se Jiřina.
“Yeah, he said you looked good. But he regretted that Mr. Kupka painted you in your old blue blouse. He said you should have at least worn a tailcoat and some kind of chain for your pocket watch,” Jiřina smiled.
“A potom přišla paní domácí a také se jí obraz líbil”, pokračovala Sylva. “Na to se podívala na Rubensovu paní, na tu s tím kožichem a povídala, že je to ein leichtsinniges Frauenzimmer” (lehkomyslná žena—frivolous woman).
“A then the landlady came and she liked the painting too,” Sylva continued. “She looked at Rubens' lady, the one in the fur coat, and said she was ein leichtsinniges Frauenzimmer” (a frivolous woman).
“A pan domácí vypravoval, že byli včera v opeře ‘Carmen’, a že hned v prvním jednání přišlo na ně spaní a že musili odejít. Tak šli prý do hospody a byli tam až přes dvanáct hodin”, sdělovala Jiřina.
“A friend of the family said that they went to the opera 'Carmen' yesterday, and that right in the first act they got sleepy and had to leave. So, they went to a pub and stayed there until after midnight,” Jiřina reported.
“Nu, vraťme se zase k mluvnici. Máme-li tedy větu ‘Kočka žere trávu’ a víme-li, že ‘kočka’ je v té větě podmětem a ptáme-li se, čím jest podmět vyjádřen, jaká bude odpověď, Muflíčku?”
“Now, let’s get back to grammar. If we have the sentence ‘The cat eats grass’ and we know that ‘the cat’ is the subject of the sentence, and we ask how the subject is expressed, what would the answer be, Muflíček?”
Muflíček díval se do šumícího plynového světla lampy. Místo odpovědi zívl lině a pohodlně.
Muflíček looked at the soft glow of the gas lamp. Instead of answering, he yawned lazily and comfortably.
“Aziku?”
"Aziku?"
“Podmět je vyjádřen podstatným jménem, poněvadž ‘kočka’ je jméno zvířete. A jména osob, věcí, zvířat, vlastností jsou jména podstatná”, odpovídala široce, jak bylo už jejím zvykem, věděla-li co, Sylva.
“Subject is expressed with a noun since ‘cat’ is the name of an animal. And names of people, things, animals, and qualities are nouns,” Sylva replied broadly, as was her habit when she knew something.
“Dobře. A ty Muflíčku, pověz ještě jednu větu.”
“Alright. And you, Muflíček, say one more sentence.”
“Jsem ospalá”, zívla znovu Jiřina.
"I'm so sleepy," Jiřina yawned again.
“Co je podmětem v té větě, kterou jsi řekla?”
“Co je podmětem v té větě, kterou jsi řekla?”
Jiřina přemýšlela. Náhle se vzchopila: “Víš, kde asi bude ten Janův cylindr? Jistě pod pianem. Jan ho ztratil, když chtěl předehnat svým fiakrem můj rychlovlak. Vlezu tam, ale až zítra. Jsem dnes už ospalá..”
Jiřina was deep in thought. Suddenly, she perked up: "Do you know where Jan's top hat might be? It's probably under the piano. He lost it when he tried to outrun my express train with his carriage. I'll go in there, but not until tomorrow. I'm already feeling sleepy today..."
J. S. Machar.
J.S. Machar.
- dohlížitel—foreman
- učedník—apprentice
- magistrátní rada—higher city official
- fiakr—cab.
DIVOTVORNÉ DUDY.
Před lety, když ještě “černé doly” rozkládaly se až za Lísky, živil se v Podlesí v polozbořené chatrči chudý koštišťář. Byl vdovec. Žena mu před několika lety zemřela a zanechala ubožáku šest holátek, samých “nedorůstat.” Toliko nejstarší klučík chodíval s tatíkem do březin na proutí, pomáhal mu robit košťata a roznášel je s ním do kraje. Ale byly časy zlé, tuze zlé. Sedlák sám neměl do úst co podat, chodil na robotu a pole vlastní nechával ležet úhorem. Každý den vracel se chuďas koštišťář domů s košťaty bez groše a bez chleba s nejstarším klučíkem a pět hrdélek bědovalo vždy před chatou, že zase jim tatíček ničeho nepřinesl.
Před lety, když se ještě "černé doly" rozkládaly až za Lísky, žil v Podlesí v polozbořené chatrči chudý koštišťář. Byl vdovec. Jeho žena mu před několika lety zemřela a zanechala mu šest dětí, samé malé. Jen nejstarší kluk chodil s tatínkem do lesa na proutí, pomáhal mu vyrábět košťata a roznášel je spolu s ním do okolí. Ale časy byly těžké, opravdu těžké. Zemědělec sám neměl co jíst, chodil na práce a svou půdu nechával ležet ladem. Každý den se chudák koštišťář vracel domů s košťaty, bez peněz a bez chleba, a pět malých dětí vždy plakalo před chatou, že tatínek zase nic nepřinesl.
“Zle je, děti, zle; ale bude lépe, uvidíte, že bude,” těšíval tatík holátka a slze mu při tom kanuly tvářemi; myslíval si, proč také těch šest tvorečků mu Pán Bůh nevzal se ženou. A děti, chudinky, kůru se stromů hladem ohryzovaly.
“Things are bad, kids, really bad; but it will get better, you'll see,” Dad reassured the little ones, tears streaming down his face; he wondered why God hadn’t taken those six little creatures with their mother. And the poor kids were gnawing on the bark of the trees out of hunger.
Když nemohl to koštišťář již slyšeti, ani se na to dívati, vyšel ven do hlubokého lesa, kde byla největší houšť a kde byly břízy tlusté jako klády a vysoké jako duby na Křivoklátsku.
Když už to koštišťář nemohl slyšet ani se na to dívat, vyšel ven do hlubokého lesa, kde byla největší houština a kde byly břízy silné jako klády a vysoké jako duby na Křivoklátsku.
“Smrt si musím udělat,” bědoval usoužený muž a rozhlížel se po větvích, kde nejlépe by si ta hlava jeho odpočinula. “Nic nemá chudý na světě, a proto není ho tu zapotřebí,” povídal a[147] dal se do hlasitého pláče, protože si vzpomněl na děti.
“Musím se zabít,” naříkal vyčerpaný muž a hledal nějakou větev, kde by si jeho hlava mohla odpočinout. “Chudý člověk nemá na světě nic, a proto tu není potřeba,” říkal a[147] propadl se do hlasitého pláče, protože si vzpomněl na děti.
A když tak usedavě plakal, octl se před ním z nenadání jakýs dědoušek s holí. Vlasy měl bělounké, jak když napadne první sníh.
A když tak upřímně plakal, najednou se před ním objevil nějaký starý muž s holí. Měl bílé vlasy, jakoby spadl první sníh.
“Naříkáš si, naříkáš?” pravil dědoušek hlasem soustrastným a usmíval se.
“Are you complaining, are you?” said the old man in a sympathetic voice, smiling.
“Arciže naříkám milý stařečku”, řekl koštišťář.
“Honestly, I’m complaining, dear old man,” said the goat herder.
“A proč pak si naříkáš?” zeptal se stařeček.
“A proč si naříkáš?” zeptal se stařeček.
“Inu, šest dětí mám, sedmý jsem sám, kolikátý den nejedli jsme již a děti kůru ohryzují se stromů. Nemohu je uživit a dívat se na to také nemohu a proto jsem šel do lesa, abych se tu oběsil.”
“Inu, mám šest dětí, sedmý jsem sám, kolik dní už jsme nejeli a děti ohryzují kůru ze stromů. Nemohu je uživit a ani na to nemohu koukat, takže jsem šel do lesa, abych se tu oběsil.”
“Proto jen? Ty blázínku! Nevíš, že duši chtěls dát ďáblovi?” usmál se zase dědoušek, sáhl pod dlouhý šerkový kabát, ze spoda duhy vytáhl dudy a podal je koštišťáři. “Na, tyhle dudy si vem, a bude-li se tobě a dětem tvým chtít jíst, zahrej na ně a uvidíš, že bude po hladu. A na oběšení po druhé nepomýšlej. Nedobře by se ti mohlo vést.”
“Pro really? You silly! Don’t you know you wanted to give your soul to the devil?” the old man smiled again, reached beneath his long dark coat, pulled out a set of bagpipes from under the rainbow, and handed them to the broom maker. “Here, take these bagpipes, and if you and your kids want to eat, play them, and you'll see that hunger will be gone. And don’t think about hanging yourself again. It could turn out badly for you.”
A nedořekl ještě ani dědoušek, a jen březovím zasvištělo po něm lupení.
A grandpa hadn’t even finished saying it, and the leaves rustled in the birch trees right after him.
Za chvilku vzpamatoval se koštišťář a kdyby byl nedržel v rukou dudy, opravdové dudy, nebyl by ani uvěřil, že mluvil s jakýmsi stařečkem.
Za chvilku se koštišťář vzpamatoval a kdyby nedržel v rukou dudy, opravdové dudy, ani by nevěřil, že mluvil s nějakým stařečkem.
Ale dlouho se nerozmýšlel, běžel do chatrče a když zas děti uviděl, byl rád, že je živ a že se neoběsil.
Ale dlouho se nerozmýšlel, běžel do chatrče a když zase děti uviděl, byl rád, že je živ a že se neoběsil.
“Po hladu je, děti, už!” řekl uplakaným holátkům a sotva to řekl, již zvučely dudy a z dud vyběhl klučík a vynášel jídla nejrozmanitější, pokud koštišťář hrál.
“Enough with the hunger, kids!” he said to the crying little ones, and as soon as he said it, the bagpipes started playing, and a boy ran out bringing all kinds of food while the piper played.
A děti jedly hltavě, co jen jim ústa stačila, protože třetí den neměly už chudinky ničeho. Když se nasytily, pomodlil se starý s dětmi za neznámého dobrodince.
A děti jedly tak rychle, jak jen mohly, protože na třetí den už neměly nic. Když se nasytily, modlil se starý muž s dětmi za neznámého dobrodince.
Nechodil více do březin na proutí, ani nepletl koštišťata a ani je nerozvážel s nejstarším klučíkem po kraji a přál si jen, aby tak žena jeho byla nyní živa, protože málo dobrého chudinka za života zakusila.
Nechodil už víc do březin na proutí, ani nepletl koštišťata a ani je nerozvážel s nejstarším klučíkem po kraji a přál si jen, aby jeho žena byla teď naživu, protože za života zažila málo dobrého.
Štěstí na světě netrvá však dlouho; ale dobře, že netrvá, sice bych byl již se svou pohádkou u konce a takhle vám ještě něco povím.
Štěstí na světě však netrvá dlouho; ale naštěstí to tak je, jinak bych už měl svou pohádku za sebou a teď vám ještě něco řeknu.
Lidé si povšimli, že nechodí již koštišťář z Podlesí na proutí a že neplete koštišťata, ledacos si povídali, a děti samy se chlubily, že jim tatík dudy z lesa přinesl a že kdykoli zadudá, kluk vyběhne z nich a rozdává jídel, co hrdlo jen ráčí.
Lidé si všimli, že už se koštišťář z Podlesí neobjevuje, aby sbíral proutí a neplete koštišťata. Ledacos si o tom vyprávěli a děti se samy chlubily, že jejich tatínek přinesl dudy z lesa, a kdykoli na ně zahraje, kluk vyběhne a rozdává jídlo, co mu jen hrdlo ráčí.
Mnozí nepřáli koštišťáři dobrý čas a ošemetní jazykové pověděli králi, jenž nedaleko bydlel na zámku, o dudách zázračných.
Mnozí nepřáli koštišťáři dobrý čas a ošemetní jazykové pověděli králi, jenž nedaleko bydlel na zámku, o dudách zázračných.
Chytrák král poslal si pro milého koštišťáře, poručil, aby dudy s sebou vzal, a když přišel dudák na zámek, a král si dudy prohlédl, podával mu za ně tři sta tolarů. Chtěj nechtěj musil je ubohý dát, aby si krále nerozhněval. “Tři sta tolarů mi do smrti dostačí, král dobře si mne bude pamatovat a někdy to může dětem posloužit,” myslil si koštišťář a hleděl se potěšiti. Ale přepočítal se.
Chytrák král si zavolal milého dudáka a poručil mu, aby si vzal dudy s sebou. Když dudák dorazil na zámek a král si dudy prohlédl, nabídl mu za ně tři sta tolarů. Ať se mu to líbilo nebo ne, musel je ubohý dudák vzít, aby nehněval krále. "Tři sta tolarů mi na celý život stačí, král si na mě dobře vzpomene a někdy to může posloužit dětem," pomyslel si dudák a snažil se potěšit. Ale přepočítal se.
Stříbrňáků ubývalo dnem; co měli v chatrči dudy, zvykli si na dobré časy, a tolárky se brzo rozkutálely.
Stříbrňáků ubývalo dnem; co měli v chatrči dudy, zvykli si na dobré časy, a tolárky se brzo rozkutálely.
Za nějaký čas usadila se u nich zase stará bída a děti, chudáci, plakaly, že tatík prodal dudy králi. A zase, ubožátka, hryzly kůru se stromů.
Za nějaký čas se u nich opět usadila stará bída a děti, chudáci, plakaly, že táta prodal dudy králi. A opět, ubožátka, hryzly kůru ze stromů.
“Hlupec jsem byl, že jinam jsme neodešli, kde by se byl král o nás nedověděl,” naříkal si koštišťář a šel do zámku ku králi; ale ani nepustili ho tam, před vrata vystrčili otrhance.
“Hlupec jsem byl, že jinam jsme neodešli, kde by se byl král o nás nedověděl,” naříkal si koštišťář a šel do zámku ku králi; ale ani nepustili ho tam, před vrata vystrčili otrhance.
Ze zámku pustil se rovnou cestou opět do lesa, kde byla největší houšť a kde byly břízy tlusté jako klády a vysoké jako duby na Křivoklátsku.
Ze zámku se vydal rovnou cestou zpět do lesa, kde byla největší houšť a břízy byly silné jako klády a vysoké jako duby na Křivoklátsku.
Dědeček již tam čekal, seděl na mechu a usmíval se.
Dědeček was already there, sitting on the moss and smiling.
“Tys tu zas?” podivil se staroušek. “Vždyť jsem to věděl, že nebudeš dudy dlouho mít. Kams je dal?”
“Tys tu zas?” podivil se staroušek. “Vždyť jsem to věděl, že nebudeš dudy dlouho mít. Kams je dal?”
“Poslal si pro mne král, milý dědoušku, a já chtěj nechtěj musil mu je nechati. Dal mi za ně tři sta tolarů; ale víš, že stříbrňáky jsou kulovaté a že se brzo rozkutálejí. U nás je zase zle, jako onehdy, když jsem se šel oběsit. Děti opět ohryzují kůru se stromů a já, abych to neviděl a neslyšel, odešel jsem do lesa.”
“Your majesty sent for me, dear grandpa, and whether I wanted to or not, I had to leave them. He gave me three hundred thalers for them; but you know that silver coins are round, and they roll away quickly. Things are bad again at home, just like that time I went to hang myself. The kids are gnawing on the bark of the trees again, and to avoid seeing and hearing it, I went into the forest.”
“A dobře jsi přišel. Jiné dudy ti dám, tyhle,” povídal dědeček, a opravdu vytáhl ze spoda šerkového kabátu nové dudy, na vlas těm prvním podobné. “Zas na ně hrej a uvidíš, že se ti opět dobře povede. Ale chytrák musíš být, chytřejší než ten král lakomec. Po třetí bych ti už nepomohl.”
“A well-timed arrival. I’ll give you a different set of bagpipes,” the grandfather said, and he really pulled out a new set of bagpipes from under his long coat, just like the first ones. “Play them again, and you’ll see that you’ll do well once more. But you need to be clever, smarter than that greedy king. I won’t help you a third time.”
A nedopověděl ještě ani stařeček a již březovím zašustilo po něm jen lupení.
A the old man hadn't even finished speaking, and already the leaves rustled behind him in the birch trees.
Koštišťář prohlédl si dudy a poděkoval ihned Pánu Bohu, že ho z nouze vytrhl.
Koštišťář looked at the pipes and immediately thanked God for saving him from hardship.
A sotva že k chaloupce došel, zase začal na dudy hrát, a šest dětí beželo mu naproti úprkem, že tatík má zase dudy a že už nebudou muset trpět hlad a hlady kůru se stromů ohryzovat.
A barely arrived at the cottage, he started playing the bagpipes again, and six children ran towards him in a hurry, excited that their dad had the bagpipes again and that they wouldn't have to suffer from hunger or chew on tree bark anymore.
Opět vyběhl klučík ze zázračných dud, neroznášel však, co jen hrdlo ráčilo, ale bičíkem řeménkovým šlehal do dětí, že se všecky rozutekly chudinky, kam jen kdo mohl. Tatík hodil rozmrzen dudami do mechu a zlobil se, že stařeček si ještě z něho v chudobě udělal smích. Sedl si na práh před chatrč a přemýšlel, co počíti. A když tak přemýšlel, napadlo ho, co řekl mu dědeček, aby byl chytřejší než ten král lakomec, vstal, vzal kabát, zdvihl dudy, uschoval je opatrně pod kabát a šel ku králi do zámku.
Opět vyběhl klučík ze zázračných dud, neroznášel však, co jen hrdlo ráčilo, ale bičíkem řeménkovým šlehal do dětí, že se všecky rozutekly chudinky, kam jen kdo mohl. Tatík hodil rozmrzen dudami do mechu a zlobil se, že stařeček si ještě z něho v chudobě udělal smích. Sedl si na práh před chatrč a přemýšlel, co počíti. A když tak přemýšlel, napadlo ho, co řekl mu dědeček, aby byl chytřejší než ten král lakomec, vzal kabát, zdvihl dudy, uschoval je opatrně pod kabát a šel ku králi do zámku.
Dětem řekl, že se brzo vrátí a že jim přinese jíst, co budou chtít.
Dětem řekl, že se brzy vrátí a že jim přinese jídlo, co budou chtít.
V zámku se zrovna chystali k veliké hostině. Král rozeslal na všecky strany posly s listy zvacími a služebnictvo nevědělo, čeho se dříve chopit. Dokořán byly otevřeny komnaty královské, čistili je a upravovali v hodovní síň.
V zámku se právě připravovali na velkou hostinu. Král poslal posly se zvacími listy na všechny strany a služebnictvo nevědělo, co dřív udělat. Komnaty královské byly dokořán otevřené, uklízeli je a připravovali jako hodovní síň.
Nikdo si ve spěchu ani nevšiml chudého muže. A koštišťář neotálel, vekradl se nepozorovaně až do nejposlednějších pokojů, jež obýval sám král a kde visely dudy na pozlaceném hřebíku dveří.
Nikdo si ve spěchu ani nevšiml chudého muže. A koštíšťář neotálel, vekradl se nepozorovaně až do nejposlednějších pokojů, jež obýval sám král a kde visely dudy na pozlaceném hřebíku dveří.
Ani vidu nebylo tu po nikom, král na jeleny vyjel do lesů a dvořenínové s komorníky s ním.
Ani vidu nebylo tu po nikom, král vyšel do lesa na jeleny a dvořané s komorníky šli s ním.
Hbitě vyňal koštišťář dudy, jež měl schované pod kabátem, opatrně se rozhlédl, zdali ho někdo nevidí a tyhle za ony prodané pověsil na hřebík pozlacený a zase tak nepozorovaně vyplížil se ze zámku.
Hbitě vyndal hudebník dudy, které měl schované pod kabátem, opatrně se rozhlédl, jestli ho někdo nevidí, a tyhle za ty prodané pověsil na pozlacený hřebík a pak se nenápadně vyplížil ze zámku.
Třetí den bylo již plno panstva v sídle královském a ještě síla nových a nových hostí přijíždělo do dvora, že místa nebylo ani pro povozy.
Třetí den už bylo plno noblesy v královském sídle a stále více a více hostů přijíždělo na dvůr, takže nebylo ani místo pro povozy.
S vlídnou tváří uvítal všecky hostitel a když zasedli za stoly, na nichž stříbrem a zlatem leskly se talíře, pro dudy zašel král do komnaty své—nepověděl o nich ještě velmožům—a když vrátil se a zadudal, klučík vyběhl z nich, ale neroznášel jídla drahá, nejvzácnější, co hrdlo jen ráčí, jen kmital se po stole a do tváří a přes ruce šlehal velmože, že rozutíkali se všichni z hodovní síně do dvora a kočím poroučeli zapřáhat, že okamžitě odjedou. A opravdu tryskem odjížděly kočáry ze dvora králova a páni v nich spílali vladaři, že podvedl je a vydal posměchu všeobecnému a zařekli se, že nebudou ho mít déle za krále.
S a friendly face, the host welcomed all the guests, and when they sat down at the tables, where plates gleamed with silver and gold, the king went to his chamber for the bagpipes—he hadn’t mentioned them to the nobles yet—and when he returned and began to play, a little boy jumped out, but he wasn't serving up fancy food, the most precious dishes. Instead, he dashed around the table and whipped the nobles in the face and across their hands, causing everyone to scatter from the banquet hall to the courtyard, where they ordered the coachmen to harness up, insisting they would leave immediately. And indeed, the carriages sped out of the king’s courtyard, and the lords inside shouted at the ruler, accusing him of deceiving them and making a fool of them all, and they vowed not to recognize him as king any longer.
Král mrštil dudami o mramorovou dlažbu, že na stero kusů se rozletěly; ale nejhůře vedlo se při tom dvořenínům.
Král hodil dudy na mramorovou podlahu, až se na kusy rozletěly; ale nejhůř na tom byli dvořenínové.
Také pro koštišťáře poslal; ale poslové vraceli se jeden za druhým s nepořízenou, že stopy není prý po něm v Podlesí, a sami za to propadli pokutě, že nepřivedli chudáka.
Také pro koštišťáře poslal; ale poslové se vraceli jeden po druhém s nepořízenou, že prý v Podlesí po něm není žádná stopa, a sami za to dostali pokutu, že nepřivedli chudáka.
Ale panstvo opravdu od té doby krále neposlouchalo, jiného si zvolili a lakomce ze zámku vyhnali.
Ale panstvo opravdu od té doby krále neposlouchalo, jiného si zvolili a lakomce ze zámku vyhnali.
Koštišťáři dobře se vedlo však i s dětmi. Odstěhoval se odtud hluboko do lesů a nezakusil již ani po celý život, čemu lidé nouze říkají.
Koštišťáři was doing well, even with the kids. He moved far into the woods and never experienced in his whole life what people call need.
O divotvorných dudách od těch dob nikdo neslyšel, já také ne, a proto nemohu vám více povědět. Bezpochyby že zůstaly v rodu koštišťářově.
O divotvorných dudách od těch dob nikdo neslyšel, já také ne, a proto nemohu vám více povědět. Bezpochyby že zůstaly v rodu koštišťářově.
Václav Beneš Třebízský.
Václav Beneš Třebízský.
O BLANICKÝCH RYTÍŘÍCH.
V okolí města Vlašimě u městečka Louňovic vypínají se vedle sebe dva vrchy, oba “Blaník” řečené. S menšího z nich, s Malého Blaníka, probělávají se rozvaliny kaple zrušené za císaře Josefa II.; vyšší, Velký Blaník, nad 600 m vysoký, je báječná ta hora, o níž sobě vypravují staří, mladí, v okolí i dál, kterou znají všude po českých vlastech.
V okolí města Vlašimě u městečka Louňovic se vedle sebe tyčí dvě hory, obě známé jako "Blaník". Z menšího, Malého Blaníka, se dochovaly ruiny kaple, která byla zrušena za vlády císaře Josefa II.; vyšší Velký Blaník, přes 600 m vysoký, je úžasná hora, o které si starší i mladší vyprávějí v okolí i daleko, a kterou znají všude po české zemi.
Háv tmavého lesa splývá od temene po všech bocích homolového Blaníka, jenž vážně, až zachmuřeně shlíží na krajinu od světa odlehlou, na její chlumy a pláně málo úrodné. Široko daleko je patrno jeho témě a v okolí často k němu pátravě vzhlížejí. Věštíť, chmurami zahaleno jsouc, zlé povětří, promodrává-li se však jasně, slibuje jistý čas.
Hav dark forest blends from the peak on all sides of the conical Blaník, which seriously, almost gloomily, looks down on the remote landscape, with its thin and less fertile hills and plains. Its shadow is visible for miles around, and people often gaze up at it with curiosity. When it’s covered in clouds, it forebodes bad weather, but if it clears up brightly, it promises good times ahead.
Na temeni Blaníka viděti ve stínu buků a jiného stromoví pradávné, kamenné hradby, většinou sesuté. Po dřevěném hradě, někdy majetku českých králů, jehož chránili a jenž se stal památným v dějinách zápasu mezi Václavem IV. a bratrem jeho Zikmundem, není dnes ani památky. Ale pod hradbami v hoře samé dřímají ozbrojení rytíři, “svatováclavské vojsko”, dřímají a čekají, až nastane den, kdy bude potřeba jejich pomoci, až budou do boje povoláni.
Na vrcholu Blaníka vidět ve stínu buků a jiného stromoví starobylé, kamenné hradby, většinou zbořené. O dřevěném hradě, někdy vlastněném českými králi, jehož chránili a který se stal významným v historii boje mezi Václavem IV. a jeho bratrem Zikmundem, dnes už není ani památky. Ale pod hradbami v samotné hoře dřímá ozbrojené rytíře, "svatováclavské vojsko", dřímá a čeká, až nastane den, kdy bude potřeba jejich pomoci, až budou povoláni do boje.
Pod skalnatým vrcholem Blaníka, ve východním svahu je skála v podobě lomeného oblouku. Tam je vchod do hory, tam se také prýští pramen, z něhož blaničtí rytíři své koně napájejí, když za čas jednou za jasné měsíčné noci vyjíždějí na palouk mezi lesy pod horou, aby se tu oddali rytířským hrám. Za takové noci zaléhá do okolí temné dunění, stlumený rachot bubnův i polnice hlas. K ránu zase vše rázem utichne, rytířstvo, koňstvo, vše zanikne ve skalné bráně a zmizí v tajemném lůně hory. Jen na palouce zůstává památka po nočním, jízdeckém reji: přečetné stopy koňských kopyt.
Pod the rocky peak of Blaník, on the eastern slope, there's a rock shaped like a broken arch. That's the entrance to the mountain, and there's also a spring there, from which the knights of Blaník drink to refresh their horses when, once in a while on a clear moonlit night, they ride out to a glade among the woods below the mountain to indulge in knightly games. On such nights, a dark rumbling fills the air, muffled sounds of drums and the blaring of trumpets. By morning, everything suddenly goes quiet again, the knights, the horses, all vanish into the rocky gate and disappear into the mysterious embrace of the mountain. Only the glade remains as a reminder of the night’s equestrian revelry: numerous hoofprints.
Než do skalnatých sklepení, kde dřímá svatováclavské vojsko, vkročil také již nejeden člověk. Tak jednou dívka jakási žala trávu pod Blaníkem. Najednou se jí zjevil rytíř a vybídl ji, aby s ním šla, poklidit v hoře. Dívka se nebála a šla. Brána[152] do hory byla otevřena; v klenutých skalních síních stáli osedlaní koně řadou u žlabů, rytíři pak seděli za stoly a majíce tvář na stůl položenu, byli pohrouženi ve spánek.
Než do skalnatých sklepů, kde dřímá svatováclavské vojsko, vkročil také už nejeden člověk. Tak jednou dívka nějaká žala trávu pod Blaníkem. Najednou se jí zjevil rytíř a vybídl ji, aby šla s ním uklidit v hoře. Dívka se nebála a šla. Brána[152] do hory byla otevřená; v klenutých skalních síních stáli osedlaní koně řadou u žlabů, rytíři pak seděli za stoly a měli tvář na stůl položenou, byli pohrouženi ve spánek.
Jak se dívka rozhledla, začala zametati. Práce jí kvapem ubývalo a za chvilku všecko poklidila. Tak se jí zdálo. Vymetši sebrala smetí do klína a vyšla volně z hory. Nikdo jí nezastavil, nikdo na ni nepromluvil, nikdo se nezbudil. Když přišla domů, ptali se jí, kde tak dlouho byla. Divila se a pověděla, že přichází jako jindy tou chvílí. Užasla, když jí řekli, touže chvílí naposled před rokem s trávy přišla, že byla celý rok pryč. I pověděla, kde se ocitla, a tu všichni srozuměli, proč jí rok uplynul chvilkou. Třetího dne však byla dívka nebožkou.
Jakmile se dívka podívala kolem, začala uklízet. Práce jí rychle ubývala a brzy měla vše hotové. Tak se jí to zdálo. Smetí si nahrnula do klína a vyšla z hory. Nikdo jí nezastavil, nikdo s ní nemluvil, nikdo se neprobudil. Když dorazila domů, ptali se jí, kde byla tak dlouho. Divila se a řekla, že přišla jako obvykle v této době. Byla ohromena, když jí řekli, že přesně v tuto chvíli přišla naposledy před rokem a že byla celý rok pryč. Tak jim vyprávěla, kde byla, a tehdy všichni pochopili, proč pro ni rok uběhl tak rychle. Třetího dne však dívka zemřela.
Tak jako ji, neznámý rytíř pozval si také kováře z Louňovic do hory, aby tam okoval koně. Kovář šel a když okoval, dali mu do pytle smetí, které ze zlosti před horou vysypal. Doma pak se dověděl, že ho již oplakali, poněvadž zmizel beze stopy a celý rok nebylo po něm ani potuchy. I pověděl, co se s ním dělo, a když pak pytel protřásal, vypadly z pytle tři dukáty. Teď teprve viděl, že chybil. Ihned běžel zpátky ku blanické bráně, kde smetí vysypal. Ale nadarmo. Nebylo tam ani smetí, ani dukátů.—Ještě o jiných vypravují, kteří se podobně dostali mezi blanické rytíře, nemajíce o tom zdání. Ale tomu již dávno.
Tak jako ji, neznámý rytíř pozval kováře z Louňovic do hory, aby tam okoval koně. Kovář šel a když okoval, dali mu do pytle smetí, které ze zlosti před horou vysypal. Doma pak se dověděl, že ho už oplakali, protože zmizel beze stopy a celý rok o něm nebylo zpráv. I pověděl, co se s ním dělo, a když pak pytel protřásal, vypadly z pytle tři dukáty. Teď teprve viděl, že udělal chybu. Ihned běžel zpátky ke blanické bráně, kde smetí vysypal. Ale nadarmo. Nebylo tam ani smetí, ani dukátů. — Ještě o jiných vypravují, kteří se podobně dostali mezi blanické rytíře, nemajíce o tom zdání. Ale tomu už dávno.
Blaník zamčen, vážně, až zachmuřeně shlíží na osamělou, od světa odlehlou krajinu, a jako by trud teskné dumy na něm a všude kol spočíval. Svatováclavské vojsko spí. Ještě není čas, aby vstalo. To bude ve chvíli největšího nebezpečenství naší vlasti, až v ní bude tolik nepřátel, že by celé království roznesli na kopytech svých koní. Tenkráte budou viděna znamení: uschnou vrcholy stromů v blanickém lese, na temeni hory se zazelená starý, uschlý dub a pramen u skály rozvodní se tak, že bystřicí se povalí dolů.
Blaník stands locked, looking down seriously and almost sadly at the lonely, isolated landscape, as if the weight of gloomy thoughts rests upon him and all around. The army of St. Wenceslas is sleeping. It’s not yet time for them to wake up. That will happen at the moment of greatest danger to our homeland, when there are so many enemies that they could trample the entire kingdom under the hooves of their horses. At that time, signs will be seen: the tops of the trees in the Blaník forest will wither, an old, dry oak will turn green on the mountaintop, and the spring by the rock will swell so much that a stream will tumble down.
A tu se Blaník otevře a rytíři vytáhnou do boje, vedeni sv. Václavem, jenž se zjeví na bílém koni. I nastane boj tak zuřivý,[153] že krev proudem poteče od Strahova až po kamenný Karlův most, a v tom boji potře sv. Václav mečem, sv. Prokop pak berlou všechny nepřátele naší vlasti.
A tu se Blaník otevře a rytíři vytáhnou do boje, vedeni sv. Václavem, jenž se zjeví na bílém koni. I nastane boj tak zuřivý,[153] že krev proudem poteče od Strahova až po kamenný Karlův most, a v tom boji potře sv. Václav mečem, sv. Prokop pak berlou všechny nepřátele naší vlasti.
Tak pověst o blanických rytířích, jež utěšovala naše předky za smutných, těžkých dob a jež jest ohlasem vroucí lásky k vlasti a pevné důvěry v lepší budoucnost.
Tak pověst o blanických rytířích, jež utěšovala naše předky za smutných, těžkých dob a jež jest ohlasem vroucí lásky k vlasti a pevné důvěry v lepší budoucnost.
Alois Jirásek.
Alois Jirásek.
KRÁL JEČMÍNEK.
Morava byla bez panovníka.
The kingdom was without a ruler.
A nezemřel jí, v bojích nepadl, aniž jinak zahynul. Ale zmizel beze stopy, že nebylo po něm ani slechu ani dechu. Podvečer ještě meškal král Svatopluk v ležení svého vojska s pány a zemany, pak odebral se do svého stanu.
A nezemřel jí, v bojích nepadl, aniž jinak zahynul. Ale zmizel beze stopy, že nebylo po něm ani slechu ani dechu. Podvečer ještě meškal král Svatopluk v ležení svého vojska s pány a zemany, pak odebral se do svého stanu.
Okolo půl noci vyšel ven, to stráž viděla, vsedl na koně a jel tiše spícím táborem. Nikdo si ho nevšiml; stráže pak stojící na kraji ležení, poznavše ho nevzkřikly na něj, nýbrž uctivě pustily ho ven, ačkoliv jim bylo divno, nač král v ten pozdní čas vyjíždí za tábor. Hleděly za ním, až zanikl v půlnočních temnostech.
Okolo půl noci vyšel ven, to stráž viděla, vsedl na koně a jel tiše spícím táborem. Nikdo si ho nevšiml; stráže pak stojící na kraji ležení, poznavše ho nevzkřikly na něj, nýbrž uctivě pustily ho ven, ačkoliv jim bylo divno, nač král v ten pozdní čas vyjíždí za tábor. Hleděly za ním, až zanikl v půlnočních temnostech.
Nikdo netušil, že již dlouho neměl klidu a spokojenosti ve vší své slávě a moci, jak tížilo ho svědomí proto, že se zle opíral sv. Methoději, velikému dobrodinci moravské země a všeho českého lidu, že rušil jeho řády i svatý, slovanský obřad. Kletba světcova nedala Svatoplukovi spáti. Vzpamatovav se sám nad sebou, zkroušeně přemítal v bezesných nocích, jak by se kál, jak by usmířil boha. Až té noci se rozhodl, že nechá všeho, že opustí své vojsko, dvůr i sluhy, poklady kovu i vzácné zbraně, že se vzdá vší moci a slávy.
Nikdo nevěděl, že už dlouho neměl klid a spokojenost ve své slávě a moci, protože ho trápilo svědomí za to, že se špatně choval ke sv. Methoději, velkému dobrodincovi Moravy a všeho českého národa, že zrušil jeho řády i svatý slovanský obřad. Kletba světcova mu nedala spát. Když se snažil přemýšlet o sobě, zkroušeně uvažoval v bezesných nocích, jak by mohl litovat, jak by se smířil s Bohem. Až jedné noci se rozhodl, že všeho nechá, že opustí své vojsko, dvůr i sluhy, poklady i vzácné zbraně, a vzdá se veškeré moci a slávy.
Jel a jel pustou nocí, až dojel na jedno místo na stráni hory Záboru, kde se všude černaly rozlehlé hvozdy, a kde před tím tři poustevníci s jeho podporou vystavěli kostel.
Jel a jel prázdnou nocí, až dorazil na místo na svahu hory Záboru, kde se všude rozprostíraly tmavé lesy, a kde předtím tři poustevníci s jeho pomocí postavili kostel.
V tom černém lese, v odlehlém, ukrytém místě probodl mečem svého koně, meč pak zahrabal. Bezbranný bral se[154] neschůdným lesem, až za ranního svítání došel k těm poustevníkům. Tenkráte nevěděli, ani netušili, kdo je; ale přijali ho, a Svatopluk oblečen v roucho poustevničí.
V tom černém lese, na odlehlém a skrytém místě probodl mečem svého koně, meč pak zahrabal. Bezbranný se vydal neschůdným lesem, až za ranního svítání dorazil k těm poustevníkům. Tenkrát nevěděli, kdo jsou, ani to tušili; ale přijali ho, a Svatopluk byl oblečen v roucho poustevníka.
I zůstal po léta nepoznán, až teprve před svou smrtí pověděl a se vyznal, kdo je a proč sem přišel.
I remained unrecognized for years, until just before my death when I finally revealed who I am and why I came here.
Zatím, když tak beze stopy zmizel, pomýšleli na Moravě voliti jiného panovníka. I hledali, kdo by stolce byl nejhodnější. Tenkráte žil na Přerovsku na hradě Chropini zeman, pán rozlehlých statků, muž bohatý, u pánů, zemanů velmi vážený, od lidu milovaný. Vládlť na svých statcích lidsky a maje dar ducha, soudil moudře a spravedlivě.
Zatím, když tak beze stopy zmizel, pomýšleli na Moravě voliti jiného panovníka. I hledali, kdo by byl nejvhodnější pro trůn. Tenkrát žil na Přerovsku na hradě Chropini zeman, pán rozlehlých statků, muž bohatý, u pánů, zemanů velmi vážený, od lidu milovaný. Vládl na svých statcích lidsky a měl dar ducha, soudil moudře a spravedlivě.
I řekli si páni zemané: “Nač jinde vladaře hledati, když ho máme mezi sebou?” A tak zvolili chropiňského pána, všichni jednostejně, bez různic a sporů; volbu jejich chválili po vší zemi a radovali se z nového krále.
I then said the lords: “Why look for a ruler elsewhere when we have one among us?” And so they unanimously chose the lord of Chropyně, without any differences or disputes; their choice was praised throughout the land, and everyone rejoiced at the new king.
Ten, aby poznal všecky končiny své říše, objížděl zemi; všude ho vítali s mnohým plesáním a velikou slávou, ať jel na poledne končinami, kde réva zrála, ať jel úrodnou Hanou, plnou božího požehnání, ať na půlnoc i východ dolinami mezi lesnatými kopci. Všude se mu chtěli zachovati, a páni a zemané předháněli se, aby získali si jeho přízeň, lahodili mu, lichotili, radovánky strojili a hlučné hody.
Ten, aby poznal všechny končiny své říše, objížděl zemi; všude ho vítali s mnohým plesáním a velikou slávou, ať jel na poledne končinami, kde réva zrála, ať jel úrodnou Hanou, plnou božího požehnání, ať na půlnoc i východ dolinami mezi lesnatými kopci. Všude se mu chtěli zachovat, a páni a zemané se předháněli, aby získali jeho přízeň, lahodili mu, lichotili, radovánky strojili a hlučné hody.
Když pak se vrátil na chropiňský hrad, nic ho tu již netěšilo, ani oddaná příchylnost jeho něžné paní. Stýskalo se mu po hlučných zábavách. I strojil hody a zval hojné hosti. Páni zemané v bohatých sukních, v čapkách s volavčím peřím, v drahých šubách a krznech, s lesklými šavlemi a meči při bitých, lesklých pásech sjížděli se na krásných koních pestrých pokrovů ze všech končin země, že jim sotva stačily městečko i hrad.
Když se vrátil na hrad Chropyně, nic ho tu už netěšilo, ani oddaná láska jeho milé paní. Cítil stesk po hlučných oslavách. Tak uspořádal hostinu a pozval spoustu hostů. Páni zemané v bohatých sukních, čapkách s volavčím peřím, drahých kožešinách a plášťích, s lesklými šavlemi a meči na vypasovaných, lesklých pásech přijížděli na krásných koních s různobarevnými pokrovy ze všech koutů země, takže sotva stačili městečko i hrad.
Tam slaveny bohaté hody, veliké veselí, ne jednou, ne dvakrát. Přes tu chvíli se sjíždělo panstvo, besedovalo, hodovalo s vladařem a pilo. Když se večer vracel dělný lid s pole, hřmělo na chropiňském hradě veselí. Zvučely poháry, struny a zpěvy při záři pochodní a svěcí. A když lid, pospav po lopotné práci,[155] záhy z rána se zase bral na pole do díla, bývalo na hradě ještě hlučno a veselo.
Tam byly bohaté hostiny, velké oslavy, nejen jednou, ani dvakrát. Přes to se sjížděla šlechta, povídala si, užívala si jídlo s vládcem a pila. Když se večer vracel pracující lid z pole, na chropyňském hradě se ozývalo veselí. Zvuk pohárů, strun a zpěvů se nesl při záři pochodní a svíček. A když lid, unavený po těžké práci, [155] brzy ráno zase vycházel na pole do práce, na hradě bylo ještě hlučno a veselo.
I hleděli vážně ke královu sídlu, starostlivě mluvili, jaká to správa, co z toho bude, mluvili o tom, jak s povýšenosti přišla chropiňskému pánu pýcha, jak zhrdl, jak je slávou zmámen, jak myslí, že jen jemu samému slunce svítí.
I looked seriously toward the king's residence, anxiously discussing what this news meant, talking about how pride had come to the lord of Chropyně since his promotion, how arrogant he had become, how blinded he was by glory, and how he thought the sun shone only for him.
A pokaždé vzpomínali předobré paní králové. Z té duše jí litovali, co zkouší, jak těžko vše nese dobrotivá paní, jak se straní pustých těch hodů.
A pokaždé vzpomínali na dobrou paní královnu. O její duši měli obavy, jaké těžkosti překonává, jak těžce nese všechno, jak se straní osamělých těch hostin.
Lid se nadarmo nestaral. Králi již nestačilo vlastní bohatství; proto jal se ukládati nové a veliké daně, úředníci jeho nesměli nikomu vyhověti a tiskli všechny, i chudé.
Lid se nadarmo nestaral. Králi již nestačilo vlastní bohatství; proto jal se ukládati nové a veliké daně, úředníci jeho nesměli nikomu vyhověti a tiskli všechny, i chudé.
Lid počal krále nenáviděti, naříkal naň a klel mu. Jen o královně se smýšlení neměnilo. Ba ještě s větším pohnutím si o paní mluvili, jak za ně u krále prosí, oroduje, aby jich tak neutahoval. Pravdu mluvili; žádný však neviděl slz, jež králová v samotě proplakala v hořkém pláči, jak králi z úzkosti o něho a z lásky srdečné mírně domlouvala, jak se král na ni osopoval, jak hrubě odbyta se sklopenou hlavou vycházela z jeho komnaty, div neklopýtla, jak se jí tmělo v očích hanbou a slzami.
Lid začal nenávidět krále, stěžovali si na něj a proklínali ho. Jen názor na královnu zůstával nezměněný. Ba dokonce s větším pohnutím mluvili o tom, jak za ně u krále prosí a oroduje, aby je tak netrápil. Měli pravdu; nikdo však neviděl slzy, které královna v samotě prolévala v hořkém pláči, jak v úzkosti o něj a z lásky k němu mírně domlouvala, jak se na ni král hněval, jak hrubě byla odbyta, když se sklopenou hlavou vycházela z jeho komnaty, téměř zakopla, jak jí v očích temnělo hanbou a slzami.
Až jednou král, když opět uložil novou berni a králová zase za lid prosila, rozvzteklen vytrhl na ni meč a hnal se po ní tak prudce, že div vyklouzla ze dveří.
Až jednou král, když opět uložil novou berni a králová zase za lid prosila, rozvzteklen vytrhl na ni meč a hnal se po ní tak prudce, že div vyklouzla ze dveří.
V tom divokém hněvu poručil vojínům, aby ji té chvíle, hned z hradu vyvedli, že jí nechce míti na očích. Když pak vyhledl oknem ku bráně a spatřil ubohou paní, pojat byl na novo takovým vztekem, že vyraziv z komnaty za ní se hnal s dobytým mečem.
V tom divokém hněvu poručil vojínům, aby ji té chvíle, hned z hradu vyvedli, že jí nechce míti na očích. Když pak vyhledl oknem ku bráně a spatřil ubohou paní, pojat byl na novo takovým vztekem, že vyraziv z komnaty za ní se hnal s dobytým mečem.
Králová ho ještě v čas zahledla. Ve smrtelné úzkosti hledala nějakého útočiště. Ale nikde nebylo ochrany, nikde záštity. Jenom lán dozrávajícího ječmene stál u cesty, lán širý a požehnaný, jenž se na slunci svítil krásně bělavý záblesky klasů i jejich ostin.
Králová spotted him just in time. In her mortal panic, she searched for some refuge. But there was no protection anywhere, no shelter. Only a field of ripening barley stood by the road, a wide and blessed field, shimmering beautifully in the sun with the light of the heads and their ears.
V ráz pohnula se hladina žírného lánu: klasy se rozhoupaly, rozvlnily, a nad nimi se míhala zlatá královnina kštice. Ubohá[156] prchala ječmenem, až najednou v něm zapadla, zmizela jako ve zlaté tůni. A již se obilí zavřelo, tišilo, a nehnutě stálo moře klasů zlatě se svítíc a skrývajíc nešťastnou paní královým zrakům.
V tu chvíli se hladina bohatého pole zatřásla: klasy se rozkývaly, vlnily, a nad nimi se mihotal zlatý hříva královny. Chudák[156] prchala ječmenem, až najednou v něm uvízla, zmizela jako v zlaté tůni. A obilí se zavřelo, utichlo, a nehybně stálo moře klasů, svítící zlatě a skrývající nešťastnou paní před královým zrakem.
Vesnické ženy ji pak našly a vedle ní děťátko, jež se jí tu narodilo. Odnesly je do vsi a tam je pečlivě ošetřovaly a dítěti, královu synu, daly jméno Ječmínek na památku toho, že se narodil v ječmeni.
Vesnické ženy then found her with the baby that was born here. They took them to the village, where they cared for them carefully, and named the child, the king's son, Ječmínek in memory of the fact that he was born in a field of barley.
Ale král, jakmile se dověděl o tom útulku, dal manželku i syna odvésti kamsi daleko; kam, nikdo nezvěděl. Než co sešlo s očí, nesešlo z mysli. Často se mihla králi usoužená tvář milostné paní jeho, často si vzpomněl na svého synka. To nejčastěji, když nabaživ se pusté rozkoše, bloudil samotou. Pak pojala ho taková tesknota, taková touha, až posléze vyslal posly, aby mu hned zase přivedli ženu i dítě. Ale poslové se vrátili na chropiňský hrad sami a vyděšeni oznamovali, že paní králová i králevic zmizeli z toho úkrytu a že nikdo neví, kam se poděli.
Ale když se král dozvěděl o tom úkrytu, nechal odvézt svou ženu a syna někam daleko; kam, to nikdo nevěděl. Co se jednou ztratilo z očí, nezmizelo z mysli. Často se mu v mysli objevovala ubitá tvář jeho milenky, často si vzpomněl na svého synka. Nejvíc, když se nabažil prázdné rozkoše a bloudil samotou. Pak ho přepadla taková melancholie, taková touha, že nakonec poslal posly, aby mu okamžitě přivedli jeho ženu a dítě zpět. Ale poslové se vrátili na chropiňský hrad sami a vyděšení oznámili, že královna i kralevic zmizeli z ukrytí a nikdo neví, kam se poděli.
Král ustrnuv, zaleknut, rozkázal ztracených hledati. I chvátali Chropiňští, z Přerova, z okolí a všichni ochotně rádi, neboť šli pro milou královnu. Také král vyjel s družinou pátrat po své rodině. Jel tam, onam, neminul žádného zákoutí, projížděl krajem, projížděl horami, po dědinách se sháněl, po hradech se vyptával, sliboval, i po lesích hledal a slujích, než všude marně jako všichni.
Král, stunned and frightened, ordered a search for the lost ones. The people from Chropyně, Přerov, and the surrounding areas hurried to help, all eager and willing because they were searching for the beloved queen. The king also set out with his entourage to look for his family. He traveled this way and that, leaving no corner unchecked, riding through the countryside, across the mountains, searching in the villages, asking at the castles, making promises, and even looking in the forests and caves, but everywhere he went was in vain, just like everyone else.
Tak dojel posléze do širého tmavého hvozdu (na hoře Záboru) a tu shledl u jeskyně starého poustevníka, zarostlého bílými vousy. Ihned se ho dychtivě vyptával, neví-li o jeho paní, neví-li o synu Ječmínkovi. I pokročil poustevník a stanuv proti chropiňskému pánu, přísně se mu díval do očí a přísně jako soudce a prorocky k němu promluvil:
Tak dorazil do širokého, temného lesa (na hoře Záboru) a uviděl u jeskyně starého poustevníka se zarostlými bílými vousy. Okamžitě se ho vyptával, jestli neví něco o jeho ženě, jestli neví o synovi Ječmínkovi. Poustevník se posunul vpřed, postavil se proti pánu z Chropyně, přísně se mu podíval do očí a přísným, soudcovským a prorockým hlasem promluvil:
“Pro viny své nejsi hoden své manželky ani svého syna. Věz, že ho nenajdeš, ani uvidíš. Ale on přijde. A jako ty jsi byl metlou moravské země, bude on její spásou. A jako tobě klnou, budou jemu žehnati, neboť on, až bude Morava nejvíce nepřáteli sklíčena, moravský lid osvobodí. A bude požehnaně vládnouti král Ječmínek v osvobozené vlasti. Ty pak jdi a čiň pokání!”
“Because of your actions, you're unworthy of your wife or your son. Know that you won't find him or see him. But he will come. And just as you were a scourge to the Moravian lands, he will be their salvation. And while people curse you, they will bless him, for when Moravia is most oppressed by enemies, he will free the Moravian people. And King Ječmínek will rule blessedly in the liberated homeland. Now go and repent!”
Sklíčen, zoufaje si král vrátil se na svůj hrad. Již cítil svou vinu. Pálila ho, a se svědomím mučila ho touha po manželce a synu. Jako mrak chodil chropiňským hradem. Lidem se vyhýbal, samoty hledal, až najednou zase si nazval hostí a dvořanů na hýřivé hody. Chtěl jimi umlčeti svědomí, chtěl zkonejšiti palčivou touhu. Ale cizí, veselý ryk a zpěv ho neutěšily. Na ráz nechal bohatého stolu, nechal hostí a těkal v noci síněmi, nádvořím, až zoufaje si skočil do hradní, bezedné studně.
Sorrowful and desperate, the king returned to his castle. He felt his guilt burning inside him, and the pain of longing for his wife and son tortured his conscience. He wandered the halls of the castle like a cloud. He avoided people and sought solitude until, suddenly, he called for guests and courtiers to a lavish feast. He wanted to silence his conscience, to soothe the burning desire. But the joyful noise and singing of others did not comfort him. In an instant, he abandoned the rich table, left the guests, and wandered through the halls and courtyards at night, until in his despair he leaped into the castle's bottomless well.
Poustevníkova věštba o synu chropiňského pána roznesla se jako větrem po vší moravské zemi a dědila se po všechny vědy s pokolení na pokolení. Lid nepřestal čekati krále Ječmínka. V chropiňském zámku měli stůl a pokoje pro něj stále uchystány, aby ho důstojně pohostili.
Poustevníkova věštba o synu chropiňského pána se rozšířila po celé Moravě jako náměsíčné šílenství a předávala se z generace na generaci. Lidé nepřestali čekat na krále Ječmínka. V chropyňském zámku měli stůl a pokoje pro něj pořád připravené, aby ho mohli důstojně pohostit.
A když nešel, hledali ho Chropiňští, z Přerova města, Žalkovští i jinde v přerovském kraji. Každým rokem shromažďovali se a shromažďují po městech a dědinách a v zástupu se zbraní v ruce táhnou dědinami, poli a lesem a hledají žádaného, touženého krále Ječmínka, naději v lepší budoucnost.
A když nešel, hledali ho Chropiňští, z Přerova města, Žalkovští i jinde v přerovském kraji. Každým rokem se shromažďují a shromažďují po městech a vesnicích a v zástupu se zbraní v ruce táhnou vesnicemi, poli a lesem a hledají vytouženého krále Ječmínka, naději na lepší budoucnost.
Když bývalo za roboty hrubě zle, lid se utěšoval tou věštbou o lepší budoucnosti. Za císaře Josefa, za něhož poddaným značně uvolněno, zdálo se lidu, že slíbená doba nastává. Proto nechtěl uvěřiti a nevěřil, že císař Josef umřel. Po dědinách si vypravovali, že ušel jen před pány dílu jeho nepřejícími a že v přestrojení mešká mezi lidem, dědiny obchází i utěšuje. A lid mu říkal zase Ječmínek a bájil o něm, že nosí dlouhý kabát, modravé nohavice do bot vždy se lesknoucích, třeba bylo bláta po kolena. Přes ten oblek má modravý plášť. Když v něm kráčí, nikdo ho nevidí, leda ten, který chce, aby ho viděl.
Když bylo za roboty opravdu zle, lid se utěšoval proroctvím o lepší budoucnosti. Za císaře Josefa, kdy bylo poddaným nápadně uvolněno, se lidu zdálo, že vysněná doba konečně přišla. Proto nechtěl uvěřit a nevěřil, že císař Josef umřel. Po vesnicích si vyprávěli, že jen ušel před pány, kteří mu nepřejí, a že se v přestrojení pohybuje mezi lidmi, navštěvuje vesnice a utěšuje je. A lid mu znovu říkal Ječmínek a vyprávěl o něm, že nosí dlouhý kabát, modré kalhoty do lesklých bot, ačkoli bylo bláto až po kolena. Přes ten oblek má modrý plášť. Když v něm kráčí, nikdo ho nevidí, jen ten, kdo chce, aby ho viděl.
Na besedu přicházívá večer zavřenými dveřmi, posedí za stolem, pohovoří a zase tak zmizí, jak přišel. Podá-li mu kdo chleba, aby si ukrojil, neukrojí; dokud má ten plášť na sobě,[158] nejí a nepije, a kdyby pršelo, jen se lilo, zůstává ten plášť suchý, jako by na něj ani nekaplo.
Na setkání přichází večer zavřenými dveřmi, posadí se za stůl, promluví a zase tak zmizí, jak přišel. Když mu někdo podá kus chleba, aby si ukrojil, neukrojí; dokud má ten plášť na sobě,[158] nejí a nepije, a kdyby pršelo, jen se lilo, zůstává ten plášť suchý, jako by na něj ani nekaplo.
Za doby těžké roboty obcházely asi uvědomělejší osobnosti dědiny a tajně utěšovaly lid a povzbuzovaly, že robotu a platy přestanou, že přijde čas úplné svobody. Vrchnosti stíhaly takové osoby a proto nařízeny byly prohlídky po všem panství. Dály se dvakráte za rok, vždy v noci stejnou dobou, ať si pršelo jak pršelo. Písaři kancelářští, myslivci a mládenci myslivečtí, drábi a vrátný rozešli se po dvou po osadách, přibrali si místní úřad a konali prohlídku dům od domu. Hledali Ječmínka; kdyby na něj padli a on se jim vydřel a utíkal, měli ho zastřeliti. Ale nepodařilo se jim nikdy Ječmínka nalézti.
Za dob těžké práce procházely vesnicí možná uvědomělejší osobnosti, které tajně utěšovaly lidi a povzbuzovaly je, že práce a platy konečně přestanou, a že přijde čas úplné svobody. Úřady takové osoby pronásledovaly, a proto byly nařízeny prohlídky po celém panství. Ty se konaly dvakrát ročně, vždy v noci ve stejnou dobu, ať pršelo, jak pršelo. Úředníci, hajní a mladíci z lovu, drábi a vrátní se rozcházeli po dvou do osad, vzali si místní úřad a prováděli prohlídky dům od domu. Hledali Ječmínka; kdyby na něj narazili a on by se dal na útěk, měli ho zastřelit. Ale nikdy se jim nepodařilo Ječmínka najít.
Alois Jirásek.
Alois Jirásek.
ZLATOVLÁSKA.
Byl jeden král a byl tak rozumný, že i všem živočichům rozuměl, co si povídali. A poslouchejte, jak se tomu naučil. Přišla k němu nějaká stará babička, přinesla mu v košíku hada a povídá, aby si ho dal ustrojiti; když ho sní, že bude všemu rozuměti, co které zvíře v povětří, na zemi a ve vodě mluví. Tomu králi se to líbilo, že bude uměti, co nikdo neumí, dobře babičce zaplatil a hned poručil sloužícímu, aby mu tu rybu k obědu připravil. “Ale”, prý, “ať jí ani na jazyk nevezmeš, sice mi to svou hlavou zaplatíš!”
Byl jeden král a byl tak chytrý, že rozuměl i tomu, co si povídali všechny zvířata. A poslouchejte, jak se to naučil. Přišla k němu nějaká stará žena, přinesla mu v košíku hada a řekla, aby si ho dal připravit; až ho sní, bude rozumět každému zvířeti, co mluví ve vzduchu, na zemi a ve vodě. Tomu králi se to zalíbilo, že se naučí něco, co nikdo jiný neumí, tak dobře zaplatil babičce a hned přikázal sluhovi, aby mu tu rybu připravil na oběd. “Ale,” řekl, “ať ji ani na jazyk nevezmeš, jinak mi to zaplatíš svojí hlavou!”
Jiříkovi, tomu sloužícímu, bylo divno, proč mu to král tak tuze zapověděl. “Jak živ jsem takové ryby neviděl”, povídá sám sobě; “vypadá zrovna jako had! A jaký by to byl kuchař, aby ani neokusil, co strojí?” Když to bylo upečeno, vzal kouštíček na jazyk a pochutnával. V tom slyší kolem uší něco bzučeti: “Nám taky něco, nám taky něco!” Jiřík se ohlíží, co to? a nevidí než několik much, co v kuchyni lítaly. Tu zas někdo na ulici šiplavě volá: “Kam pak, kam pak?” A tenčí hlasy[159] odpovídají: “Do mlynářova ječmene, do mlynářova ječmene!” Jiřík koukne oknem a vidí housera s hejnem hus. “Aha!” povídá, “taková to ryba?” Už věděl, co je. Čerstvě vstrčil ještě jeden drobet do úst a pak hada donesl králi jako by nic.
Jiřík, the servant, was puzzled as to why the king had forbidden him so sternly. “I’ve never seen a fish like that in my life,” he said to himself; “it looks just like a snake! And what kind of cook wouldn’t at least taste what they’re preparing?” When it was cooked, he took a small piece to taste, savoring it. Suddenly, he heard something buzzing around his ears: “Us too, us too!” Jiřík looked around to see what it was, but all he found were a few flies buzzing in the kitchen. Then he heard someone outside calling sharply, “Where are you going, where are you going?” And thinner voices replied, “To the miller's barley, to the miller's barley!” Jiřík peeked out the window and saw a peasant with a flock of geese. “Aha!” he said, “so that’s what that fish is?” He now knew what it was. He quickly popped another small piece in his mouth, then brought the snake to the king as if nothing had happened.
Po obědě král poručil Jiříkovi, aby mu osedlal koně, že se chce projeti po zelené louce, a on aby ho doprovázel. Král jel napřed a Jiřík za ním. Když jeli po zelené louce, Jiříkův kůň poskočil a zařehtal: “Hohoho, bratře! mně je tak lehko, že bych chtěl přes hory skákati!”—“Což je o to”, povídá druhý; “já bych taky rád skákal, ale na mně sedí starý; skočím-li, svalí se na zem jako měch a srazí vaz.”—“Ať si srazí, co z toho?” řekl Jiříkův kůň; “místo starého budeš nositi mladého.” Jiřík se té rozmluvě zasmál, ale jen tak po tichu, aby král nevěděl. Ale král taky dobře rozuměl, co si koníci povídali, ohlídl se a vida, že se Jiřík směje, ptá se: “Čemu se směješ?”—“Ničemu, královská Jasnosti! Jen mi tak něco připadlo”, omlouval se Jiřík. Starý král však už ho měl v podezření a koňům už taky nedůvěřoval, obrátil a zas domů.
Po obědě král poručil Jiříkovi, aby mu osedlal koně, že se chce projet po zelené louce, a on aby ho doprovázel. Král jel napřed a Jiřík za ním. Když jeli po zelené louce, Jiříkův kůň poskočil a zařehtal: “Hohoho, bratře! Mně je tak lehko, že bych chtěl přes hory skákat!”—“Což je o to,” povídá druhý; “já bych taky rád skákal, ale na mně sedí starý; skočím-li, svalí se na zem jako měch a srazí vaz.”—“Ať si srazí, co z toho?” řekl Jiříkův kůň; “místo starého budeš nosit mladého.” Jiřík se té rozmluvě zasmál, ale jen tak po tiše, aby král nevěděl. Ale král taky dobře rozuměl, co si koníci povídali, ohlédl se a viděl, že se Jiřík směje, ptá se: “Čemu se směješ?”—“Ničemu, královská Jasnosti! Jen mi tak něco připadlo,” omlouval se Jiřík. Starý král však už ho měl v podezření a koňům už taky nedůvěřoval, obrátil a zase domů.
Když přijeli do zámku, král poručil Jiříkovi, aby mu nalil do sklenice vína. “Ale tvá hlava za to”, povídá, “jestliže nedoleješ anebo přeleješ!” Jiřík vzal konvici s vínem a leje. V tom přiletěli oknem dva ptáčkové; jeden druhého honil a ten, co utíkal, měl tři zlaté vlasy v zobáčku. “Dej mi je”, povídá ten jeden, “však jsou moje!”
Když dorazili do zámku, král řekl Jiříkovi, aby mu nalil víno do sklenice. "Ale tvoje hlava za to," říká, "pokud to nepřeliješ nebo nenaleješ dost!" Jiřík vzal konvici s vínem a začal nalévat. V tu chvíli vletěli oknem dva ptáci; jeden honil druhého a ten, co utíkal, měl v zobáčku tři zlaté vlasy. "Dej mi je," říká jeden, "vždyť jsou moje!"
“Nedám, moje jsou! Já jsem si je zdvihl.”
“Nedám, jsou moje! Já jsem si je vzal.”
“Ale já jsem je viděl, jak upadly, když se zlatovlasá panna česala. Dej mi aspoň dva.”—“Ani jednoho!”—Tu ten druhý ptáček za ním a ty dva zlaté vlasy pochytil. Když se tak o ně letmo tahali, zůstalo každému v zobáčku po jednom, třetí zlatý vlas upadl na zem, jen to zazvonilo. V tom se Jiřík po něm ohlédl a přelil. “Propadl jsi život!” vykřikl král;[160] “ale chci s tebou milostivě naložiti, když té zlatovlasé panny dobudeš a přivedeš mi ji za manželku.”
“Ale já jsem je viděl, jak upadly, když se zlatovlasá panna česala. Dej mi aspoň dva.”—“Ani jednoho!”—Tu ten druhý ptáček za ním a ty dva zlaté vlasy pochytil. Když se tak o ně letmo tahali, zůstalo každému v zobáčku po jednom, třetí zlatý vlas upadl na zem, jen to zazvonilo. V tom se Jiřík po něm ohlédl a přelil. “Propadl jsi život!” vykřikl král;[160] “ale chci s tebou milostivě naložiti, když té zlatovlasé panny dobudeš a přivedeš mi ji za manželku.”
Co měl Jiřík dělat? Chtěl-li svůj život zachovati, musil pro pannu, ačkoliv ani nevěděl, kde jí hledati. Osedlal si koně a jel kudy tudy. Přijel k černému lesu a tu pod lesem u cesty hořel keř; zapálili jej pasáci. Pod keřem byl mravenčí kopec, jiskry na něj padaly, a mravenci se svými bílými vajíčky sem tam utíkali. “Oh, pomoz, Jiříku, pomoz!” volali žalostně, “uhoříme a naši mladí ve vajíčkách.”—On tu hned s koně dolů, keř uťal a oheň uhasil. “Až budeš toho potřebovati, vzpomeň si na nás, a taky ti pomůžeme.”
Co měl Jiřík dělat? Chtěl-li svůj život zachovat, musel pro dívku, ačkoliv ani nevěděl, kde ji hledat. Osedlal si koně a jel kdekoli. Přijel k černému lesu a tam pod lesem u cesty hořel keř; zapálili ho pasáčci. Pod keřem byl mravenčí kopec, jiskry na něj padaly, a mravenci se svými bílými vajíčky sem tam utíkali. “Oh, pomoz, Jiříku, pomoz!” volali žalostně, “uhoříme a naši mladí ve vajíčkách.” — On hned sesedl z koně, keř uťal a oheň uhasil. “Až nás budeš potřebovat, vzpomeň si na nás, a také ti pomůžeme.”
Potom jel tím lesem a přijel k vysoké jedli. Na vrchu na jedli bylo krkavčí hnízdo a dole na zemi pištěla dvě krkavčata a naříkala. “Otec a matka nám uletěli; máme si samy potravy hledati a my ubohá písklata ještě lítati neumíme. Och, pomoz, Jiříku, pomoz! nasyť nás, sic umřeme hlady.”—Jiřík se dlouho nerozmýšlel, skočil s koně a vrazil mu do boka meč, aby krkavčata měla co žráti. “Až budeš toho potřebovati”, krákorala vesele, “vzpomeň si na nás, a taky ti pomůžeme!”
Potom jel tím lesem a dorazil k vysoké jedli. Na vrcholu jedle bylo krkavčí hnízdo a dole na zemi pištěla dvě krkavčata a naříkala. “Otec a matka nám uletěli; musíme si samy hledat potravu a my chudá pišťata ještě neumíme létat. Och, pomož, Jiříku, pomož! Nasyť nás, jinak umřeme hlady.” — Jiřík se dlouho nerozmýšlel, seskočil z koně a vrazil mu do boku meč, aby krkavčata měla co jíst. “Až to budeš potřebovat,” krákorala veselým tónem, “vzpomínej na nás, a my ti také pomůžeme!”
Potom dál už musil Jiřík pěšky. Šel dlouho, dlouho lesem a když konečně z lesa vycházel, viděl před sebou daleké, široké moře. Na břehu kraj moře dva rybáři spolu se hádali. Chytili velikou rybu do sítě a každý chtěl ji míti sobě sám. “Má je síť, má ryba!”—A druhý na to: “Málo by ti tvoje síť byla platna, kdyby mé lodi a mé pomoci nebylo.”—“Až po druhé zas takovou chytíme, bude tvá.”—“Ne tak! Ty na druhou počkej a tuhle mi dej.”—“Já vás porovnám”, povídá Jiřík; “prodejte mi tu rybu, dobře vám ji zaplatím, a o peníze se rozdělte na polovic.” I dal jim všecky peníze, co měl od krále na cestu, nic si nenechal. Rybáři byli rádi, že tak dobře prodali, a Jiřík pustil rybu zase do moře. Vesele zašpláchala vodou, pohrouzila se a pak nedaleko břehu ještě jednou vystrčila hlavu: “Až mne, Jiříku, budeš potřebovati, vzpomeň si na mne, odsloužím se ti.” A po té zmizela. “Kam jdeš?” ptali se rybáři Jiříka.—“Jdu svému pánu, starému králi, pro nevěstu, pro zlatovlasou pannu, a nevím ani, kde jí hledati.”—“Och, o té ti dobře můžeme pověděti”, řekl rybář;[161] “je to Zlatovláska, dcera králova z křišťálového zámku tamhle na tom ostrově. Každý den ráno, když se rozednívá, rozčesává si zlaté vlasy; jde záře od nich po nebi i po moři. Chceš-li, sami tě tam na ten ostrov dovezeme, proto, že’s nás tak dobře porovnal. Měj se však na pozoru, abys pravou pannu vybral: dvanáct je panen dcer královských, ale jen jedna má zlaté vlasy.”
Potom musel Jiřík dál jít pěšky. Dlouho šel lesem a když konečně vyšel z lesa, uviděl před sebou široké, daleké moře. Na břehu se dva rybáři hádali. Chytili velkou rybu do sítě a každý ji chtěl mít pro sebe. “Má sítě, má ryba!”—A druhý na to: “Tvoje síť by ti nic neplatila, kdybych ti nepomohl já a moje loď.”—“Až chytíme další takovou, bude tvoje.”—“Ne tak! Počkej si na další a tuhle mi dej.”—“Porovnám to,” řekl Jiřík; “prodejte mi tu rybu, zaplatím vám dobře a o peníze se rozdělte napůl.” Dal jim všechny peníze, co měl od krále na cestu, ani korunu si nenechal. Rybáři byli rádi, že tak dobře prodali, a Jiřík pustil rybu zpátky do moře. Veselé zašplouchla vodou, ponořila se a pak nedaleko břehu zase vystrčila hlavu: “Až mě, Jiříku, budeš potřebovat, vzpomeň si na mě, odsloužím se ti.” A potom zmizela. “Kam jdeš?” ptali se rybáři Jiříka.—“Jdu za svým pánem, starým králem, pro nevěstu, pro zlatovlasou dívku, a ani nevím, kde ji hledat.”—“Och, o té ti můžeme říct hodně,” řekl rybář; [161] “je to Zlatovláska, dcera krále z křišťálového zámku na tom ostrově. Každé ráno, když se rozednívá, rozčesává si zlaté vlasy; jejich záře jde po nebi i po moři. Chceš-li, sami tě tam na ten ostrov dovezeme, protože jsi nás tak dobře porovnal. Ale buď opatrný, abys vybral tu pravou dívku: dvanáct je královských dcer, ale jen jedna má zlaté vlasy.”
Když byl Jiřík na tom ostrově, šel do křišťálového zámku prosit krále, aby svou zlatovlasou dceru jeho panu králi dal za manželku.—“Dám”, řekl král, “ale musíš jí vysloužiti; musíš za tři dny tři práce vykonati, co ti uložím, každý den jednu. Zatím si do zejtřka můžeš odpočinouti.”—Druhý den ráno povídá mu král: “Má Zlatovláska měla tkanici zlatých perel; tkanice se přetrhla a perly vysypaly se do vysoké trávy na zelené louce. Ty perly musíš posbírati, aby ani jedna nechybovala.”—Jiřík šel na tu louku, byla daleká a široká, klekl do trávy a hledal. Hledal, hledal od rána do poledne, ale ani perličky neviděl. “Och, kdyby tu byli moji mravenci, ti by mi mohli pomoci!”—“Však tu jsme, abychom ti pomohli”, řekli mravenci; kde se vzali, tu se vzali, ale kolem něho se jen hemžilo. “Co potřebuješ?”—“Mám perly posbírati na té louce a nevidím ani jedné!”—“Maličko jen počkej, my je za tě posbíráme.” A netrvalo dlouho, snesli mu z trávy hromádku perel; nepotřeboval než na tkanici navlíkati. A potom, když už tu tkanici zavazoval, přikulhal se ještě jeden mraveneček; byl chromý, noha mu tehdáž uhořela, když u nich hořelo, a křičel: “Počkej, Jiříku! nezavazuj, nesu ještě jednu perličku!”
Když byl Jiřík na tom ostrově, šel do křišťálového zámku prosit krále, aby svou zlatovlasou dceru jeho panu králi dal za manželku.—“Dám”, řekl král, “ale musíš jí vysloužit; musíš za tři dny tři úkoly vykonat, co ti uložím, každý den jeden. Zatím si do zejtřka můžeš odpočinout.” —Druhý den ráno povídá mu král: “Moje Zlatovláska měla řetízek zlatých perel; řetízek se přetrhl a perly se vysypaly do vysoké trávy na zelené louce. Ty perly musíš posbírat, aby ani jedna nechyběla.” —Jiřík šel na tu louku, byla daleká a široká, klekl do trávy a hledal. Hledal, hledal od rána do poledne, ale ani perličku neviděl. “Och, kdyby tu byli moji mravenci, ti by mi mohli pomoci!” —“My jsme tu, abychom ti pomohli,” řekli mravenci; kde se vzali, tu se vzali, ale kolem něj se jen hemžilo. “Co potřebuješ?” —“Mám posbírat perly na té louce a nevidím ani jednu!” —“Chvíli počkej, my je za tebe posbíráme.” A netrvalo dlouho, snesli mu z trávy hromádku perel; potřeboval jen navléknout na řetízek. A potom, když už ten řetízek zavazoval, přikulhal se ještě jeden mraveneček; byl chromý, noha mu tehdy uhořela, když u nich hořelo, a křičel: “Počkej, Jiříku! nezavazuj, nesu ještě jednu perličku!”
Když Jiřík ty perly králi přinesl, král je přepočítal, ani jedna nechybovala. “Dobře’s udělal svou věc”, povídá; “zejtra ti dám jinou práci!”—Ráno Jiřík přišel a král jemu řekl: “Má Zlatohlávka koupala se v moři a ztratila tam zlatý prsten; ten mi najdeš a přineseš.”—Jiřík šel k moři a chodil smuten po břehu; moře bylo čisté, ale tak hluboké, že nemohl ani dna dohlédnouti, a což teprve na dně vyhledati prsten!—“Och, kdyby tu byla má zlatá ryba, ta by mi mohla pomoci!”—V tom se něco v moři zablesklo a z hlubiny na povrch vody[162] vyplynula zlatá ryba: “Však tu jsem, abych ti pomohla; co potřebuješ?”—“Mám v moři najíti zlatý prsten a nevidím ani dna”.—“Teď právě potkala jsem štiku rybu, nesla zlatý prsten na ploutvi. Maličko jen počkej, já ti jej přinesu.” A netrvalo dlouho, vrátila se z hlubiny a přinesla mu štiku i s prstenem.
Když Jiřík ty perly králi přinesl, král je přepočítal, ani jedna nechybovala. “Dobře’s udělal svou věc,” povídá; “zítra ti dám jinou práci!”—Ráno Jiřík přišel a král mu řekl: “Má Zlatohlávka se koupala v moři a ztratila tam zlatý prsten; ten mi najdeš a přineseš.”—Jiřík šel k moři a chodil smuten po břehu; moře bylo čisté, ale tak hluboké, že nemohl ani dohlédnout na dno, a co teprve na dně vyhledávat prsten!—“Och, kdyby tu byla má zlatá ryba, ta by mi mohla pomoci!”—V tom se něco v moři zablesklo a z hlubiny na povrch vody[162] vyplynula zlatá ryba: “Jsem tu, abych ti pomohla; co potřebuješ?”—“Mám v moři najít zlatý prsten a nevidím ani dno.”—“Teď právě jsem potkala štiku, která nesla zlatý prsten na ploutvi. Chvíli počkej, já ti ho přinesu.” A netrvalo dlouho, vrátila se z hlubiny a přinesla mu štiku i s prstenem.
Král Jiříka zase pochválil, že dobře svou věc udělal; a potom ráno mu třetí práci uložil: “Chceš-li, abych svou Zlatovlásku tvému králi dal za manželku, musíš jí přinésti mrtvé i živé vody; budeť jí potřeba.”—Jiřík nevěda, kam se pro tu vodu má obrátiti, šel na zdař bůh, kudy tudy, kam ho nohy nesly, až přišel do černého lesa. “Och, kdyby tu byli moji krkavci, snad by mi pomohli.”—Tu mu nad hlavou cosi zašustělo a kde se vzali tu se vzali dva krkavci: “Však tu jsme, abychom ti pomohli. Co chceš?”—“Mám přinésti mrtvé a živé vody a nevím, kde jí hledati.”—“O té my dobře víme. Maličko jen počkej, my ti ji přineseme.” A za chvilku přinesli Jiříkovi každý jednu lahvici plnou vody; v jedné lahvici byla živá voda, v druhé mrtvá. Jiřík byl rád, že se mu tak poštěstilo, a pospíchal už k zámku. Kraj lesa viděl od jedle k jedli rozpjatou pavučinu, uprostřed pavučiny seděl veliký pavouk a cucal mouchu. Jiřík vzal lahvici s mrtvou vodou, postříkal pavouka, a pavouk svalil se na zem jako zralá višně, byl mrtev. Potom postříkl mouchu z druhé tykvice živou vodou a moucha začala sebou házeti, vyškrabala se z pavučiny ven a pak do povětří. “Tvé štěstí, Jiříku, že’s mne vzkřísil”, bzučela mu kolem uší, “však beze mne sotva bys uhodl, která ze dvanácti je Zlatovláska.”
King Jiřík praised him again for doing his task well. The next morning, he gave him the third task: “If you want me to give my Golden Hair to your king as a wife, you must bring her both dead and alive water; she will need it.” Jiřík, not knowing where to find this water, set off on his own, wandering wherever his feet took him until he reached a dark forest. “Oh, if only my ravens were here, they might help me.” Then he heard something rustling overhead, and out of nowhere, two ravens appeared. “Here we are, ready to help you. What do you need?”—“I have to bring dead and alive water, but I don’t know where to find it.” —“We know exactly where it is. Just wait a moment, we’ll get it for you.” And in no time, each raven brought Jiřík a bottle full of water; one bottle had live water, and the other had dead water. Jiřík was happy to have found it so easily and hurried back to the castle. As he crossed the edge of the forest, he saw a sprawling web between the fir trees, in the middle of which sat a large spider sucking on a fly. Jiřík took the bottle of dead water and sprinkled it on the spider, which fell to the ground like a ripe cherry, dead. Then he sprinkled the fly with the live water, and it started to thrash about, wriggled free of the web, and flew up into the air. “You’re lucky, Jiřík, that you brought me back to life,” it buzzed around his ears, “but without me, you’d hardly guess which of the twelve is Golden Hair.”
Když král viděl, že Jiřík tu třetí věc taky dokázal, řekl, že mu zlatovlasou dceru dá. “Ale”, prý, “musíš si ji sám vybrati.”—Potom ho zavedl do veliké síně; tam uprostřed byl kulatý stůl a kolem stolu sedělo dvanáct krásných panen, jedna jako druhá; ale každá měla na hlavě loktušku dlouhou až po zem, bílou jako sníh, tak že nic nebylo viděti, jaké má která vlasy.—“Tuhle jsou mé dcery”, povídá král; “uhodneš-li, která z nich je Zlatovláska, získal jsi ji a můžeš ji hned s sebou odvésti; pakli neuhodneš, není ti souzena, musíš odejíti bez ní.”—Jiřík[163] byl v největší úzkosti, nevěděl, co si počíti.—V tom zašeptalo mu cosi do ucha: “Bz—bz! jdi okolo stolu, já ti povím, která to je!” Byla to moucha, co ji vzkřísil Jiřík živou vodou. “Tahle panna to není—ta taky ne—ta taky ne—tahle je Zlatovláska.”—“Uhodl’s!” řekl král a ta panna taky hned vstala od stolu, odhrnula loktušku a zlaté vlasy plynuly jí hustými prameny s hlavy až po zem, a bylo od nich tak jasno, jako když ráno slunečko vyjde, až Jiříkovi oči zacházely.
Když král viděl, že Jiřík tu třetí věc taky dokázal, řekl, že mu zlatovlasou dceru dá. “Ale,” prý, “musíš si ji sám vybrat.”—Potom ho zavedl do veliké síně; tam uprostřed byl kulatý stůl a kolem stolu sedělo dvanáct krásných panen, jedna jako druhá; ale každá měla na hlavě loktušku dlouhou až po zem, bílou jako sníh, takže nic nebylo vidět, jaké má která vlasy.—“Tuhle jsou mé dcery,” povídá král; “uhodneš-li, která z nich je Zlatovláska, získal jsi ji a můžeš ji hned s sebou vzít; pokud neuhodneš, není ti souzena, musíš odejít bez ní.”—Jiřík[163] byl v největší úzkosti, nevěděl, co si počít.—V tom mu zašeptalo cosi do ucha: “Bz—bz! jdi okolo stolu, já ti povím, která to je!” Byla to moucha, kterou Jiřík oživil živou vodou. “Tahle panna to není—ta taky ne—ta taky ne—tahle je Zlatovláska.” “Uhodl’s!” řekl král a ta panna taky hned vstala od stolu, odhrnula loktušku a zlaté vlasy jí plynuly hustými prameny z hlavy až po zem, a bylo od nich tak jasno, jako když ráno slunce vyjde, až Jiříkovi oči zahanbily.
Potom král dal na cestu své dceři, jak sluší a patří, výpravu a Jiřík odvezl ji svému pánu za nevěstu. Starému králi se oči jiskřily a poskakoval radostí, když Zlatovlásku viděl, a hned poručil, aby se děly přípravy k svatbě. “Chtěl jsem tě sice dáti oběsiti pro tvou neposlušnost, aby tě krkavci snědli”, povídá Jiříkovi; “ale že’s mi tak dobře posloužil, dám ti jen sekerou hlavu sraziti a pak tě dám počestně pochovati.”—Když Jiříka odpravili, Zlatovláska prosila starého krále, aby jí toho mrtvého služebníka daroval, a král nemohl toho své zlatovlasé nevěstě odepříti. Potom ona srovnala hlavu Jiříkovu k tělu, pokropila ho mrtvou vodou a tělo srostlo s hlavou tak, že po ráně ani památky nezůstalo; pak ho pokropila živou vodou a Jiřík zase vstal, jako by se byl znovu narodil, čerstvý jako jelen a mladost jen se mu ze tváří svítila. “Och, jak jsem to tvrdě spal!” povídá Jiřík a mnul si oči.—“Ba věru tvrdě jsi spal”, řekla Zlatovláska, “a kdyby mne nebývalo, na věky věkův byl bys se neprobudil!”
Potom král poslal své dceři na cestu, jak se patří, doprovod a Jiřík ji odvezl k svému pánovi jako nevěstu. Starému králi se při pohledu na Zlatovlásku rozzářily oči a radostí poskakoval, hned nařídil, aby se začaly přípravy na svatbu. “Chtěl jsem tě sice oběsit za tvoji neposlušnost, aby tě snědli krkavci,” řekl Jiříkovi; “ale protože jsi mi tak dobře posloužil, dám ti jen seknout hlavu a pak tě pohřbím s úctou.” — Když Jiříka odvedli, Zlatovláska prosila starého krále, aby jí toho mrtvého služebníka daroval, a král nemohl své zlatovlasé nevěstě odepřít. Potom mu srovnala hlavu k tělu, pokropila ho mrtvou vodou a tělo se spojilo s hlavou tak, že po ráně nezůstalo ani památky; pak ho pokropila živou vodou a Jiřík se znovu postavil na nohy, jako by se znovu narodil, svěží jako jelen a jeho mládí se mu lesklo na tvářích. “Och, jak tvrdě jsem spal!” řekl Jiřík a mnul si oči. — “Opravdu jsi tvrdě spal,” odpověděla Zlatovláska, “a kdybych tu nebyla, navždy bys zůstal v tom spánku!”
Když starý král viděl, že Jiřík zas ožil a že je mladší a krásnější než prve byl, rád by byl taky ještě zas omládl. Hned poručil, aby ho taky sťali a pak tou vodou pokropili. Sťali ho a kropili živou vodou pořád, až ji všecku vykropili; ale hlava nijak k tělu nepřirůstala; potom teprve začali mrtvou vodou kropiti, a v tom okamžení přirostla; ale král byl zase mrtev, proto že už neměli živé vody, aby ho vzkřísili. A poněvadž království bez krále nemohlo býti a nikoho tak rozumného neměli, aby všem živočichům rozuměl jako Jiřík, udělali Jiříka králem a Zlatovlásku královnou.
Když starý král viděl, že Jiřík ožil a že je mladší a krásnější než dřív, toužil také po omlazení. Okamžitě nařídil, aby ho také sťali a pak ho pokropili vodou. Sťali ho a kropili živou vodou pořád, dokud jí nebylo víc; ale hlava se k tělu nijak nepřišila. Až poté začali kropit mrtvou vodou, a v ten okamžik se přirostila; ale král byl zase mrtev, protože už neměli živou vodu, aby ho vzkřísili. A protože království nemohlo existovat bez krále a nikdo jiný nebyl tak rozumný, aby rozuměl všem bytostem jako Jiřík, udělali Jiříka králem a Zlatovlásku královnou.
K. J. Erben.
K.J. Erben.
SMRT KMOTŘIČKA.
Byl jeden člověk velice chudobný na světě. Narodil se mu chlapeček, ale nikdo nechtěl mu jíti za kmotra, že byl tuze chudobný. Otec si povídá: “Milý bože, tak jsem chudobný, že mi nikdo nechce posloužiti v této věci; vezmu si chlapce, půjdu a koho potkám, toho naptám za kmotra a nepotkám-li nikoho, kostelník mi přece snad poslouží”.
Byl jeden člověk velmi chudý na světě. Narodil se mu chlapeček, ale nikdo nechtěl být jeho kmotrem, protože byl opravdu chudý. Otec si říká: “Drahý bože, jsem tak chudý, že mi nikdo nechce pomoct s tímto; vezmu si chlapce, půjdu a koho potkám, toho požádám, aby byl kmotrem, a pokud nikoho nepotkám, snad mi kostelník pomůže.”
Šel a potkal Smrt, ale on nevěděl, co je za osobu; byla pěkná ženská, jako jiná ženská. Ptal ji za kmotřičku. Ona se nevymlouvala a hned ho přivítala kmocháčkem, vzala chlapce na ruce a nesla ho do kostela. Kloučka okřtili, jak patří.
Šel a potkal Smrt, ale on nevěděl, kdo to je; byla to hezká žena, jako každá jiná. Ptal se jí, jestli by mu mohla být kmotřičkou. Ona se nezdržovala výmluvami a hned ho přivítala jako kmotr, vzala chlapce do náruče a nesla ho do kostela. Kloučka pokřtili, jak se patří.
Jak šli z kostela, kmotr vzal kmotru do hospody a chtěl ji trochu uctíti jakožto kmotřičku. Ale ona mu povídala: “Kmocháčku, nechte si toho, ale pojďte se mnou do mého stánku.”
Jak šli z kostela, kmotr vzal kmotru do hospody a chtěl ji trochu uctít jakožto kmotřičku. Ale ona mu povídala: “Kmocháčku, nechte si toho, ale pojďte se mnou do mého stánku.”
Vzala ho s sebou do své světnice a tam bylo velice pěkně. Potom ho vedla do velikých sklepův a těmi sklepy šli až pod zem v temnosti limbu. Tam hořely svíčky: malé, hrubé, prostřední—trojího druhu; a které ještě nehořely, ty byly velice veliké.
Vzala ho s sebou do svého pokoje a tam bylo opravdu hezky. Potom ho vedla do velkých sklepů a těmi sklepy šli až pod zem v temnotě limbu. Tam hořely svíčky: malé, silné, střední—tři různé druhy; a ty, které ještě nehořely, byly opravdu velké.
Kmotra praví kmotrovi: “Hleďte, kmocháčku, tu mám každého člověka věk.” Kmotr se na to dívá, najde tam velice malou svíčičku u samé země a ptá se jí: “Ale, kmotřičko, prosím vás, čí pak je ta malá svíčka u té země?” Ona mu povídá: “To je vaše! Jak ta svíčka kterákoli shoří, já musím pro toho člověka jíti.” On jí povídá: “Kmotřičko, prosím vás, ještě mi přidejte.” Ona mu praví: “Kmocháčku, toho já udělati nemohu!” Potom šla a tomu chlapcovi co ho okřtili, rozžehla novou svíci velikou.
Kmotra says to her godfather: “Look, godfather, here I have the lifespan of every person.” The godfather looks at it and finds a very small candle almost on the ground and asks her, “But, godmother, please tell me, whose small candle is that down there?” She replies, “That’s yours! Whenever that candle burns out, I have to go for that person.” He says to her, “Godmother, please add more for me.” She tells him, “Godfather, I can’t do that!” Then she went and lit a big new candle for the boy whom they had baptized.
Zatím co kmotra neviděla, kmotr vzal si též novou velikou svíci, zažehl ji a přiložil tam, kde ta jeho maličká svíce dohořívala. Kmotra se naň ohledla a pravila:[165] “Kmotříčku, toho jste mi neměl dělati. Ale když jste si už přidal, tož jste si přidal a máte. Pojďme odsud ven a půjdeme ke kmotřence.”
Zatímco kmotra neviděla, kmotr si také vzal novou velkou svíčku, zapálil ji a položil ji tam, kde dohořívala ta jeho maličká svíčka. Kmotra se na něj podívala a řekla:[165] “Kmotříčku, to jste mi neměl dělat. Ale když jste si už přidal, tak jste si přidal a máte. Pojďme odsud ven a půjdeme k kmotřenci.”
Vzala nějaký dar a šla s kmotrem i s dítětem ke kmotře. Přišla a položila kmotře chasníčka na lůžko a vyptávala se, jak jí je a kde ji co bolí. Kmotřička si jí žalovala a kmotr poslal pro nějaké pivo a chtěl ji jako kmotru uctíti ve své chalupě, aby jí mohl vděk ukázati. Pili a hodovali spolem. Potom kmotra povídá kmotrovi: “Kmocháčku, tak jste chudobni, že vám nikdo nechtěl v té věci posloužiti, až já, ale nic nedbejte, budete mne míti památkou! Já budu choditi po hodných lidech a budu mořiti, a vy budete léčiti a hojiti. Já vám ty léky všecky povím, já je všecky znám, a vám každý rád dobře zaplatí.”
Vzala nějaký dárek a šla s kmotrem a dítětem za kmotrou. Přišla a položila dítě na lůžko a ptala se, jak jí je a kde ji co bolí. Kmotřička si na něco stěžovala a kmotr poslal pro nějaké pivo, aby ji jako kmotru poctil ve své chalupě a mohl jí vyjádřit vděk. Pili a hodovali spolu. Potom kmotra říká kmotrovi: "Kmocháčku, jste tak chudí, že vám nikdo nechtěl v tom pomoci, až já, ale nic si z toho nedělejte, budete mít na mě památku! Já budu chodit k hodným lidem a budu se starat, a vy je budete léčit a hojit. Všechny léky vám povím, všechny znám, a každý vám rád dobře zaplatí."
Stalo se. Kmotr chodil po nemocných, kde kmotřenka mořila, a každému pomohl. Tu byl najednou taký vznešený lékař z něho.
Stalo se. Kmotr chodil po nemocných, kde kmotřenka mořila, a každému pomohl. Tu byl najednou taký vznešený lékař z něho.
Umíral jeden kníže, skonával, ale přece ještě mu poslali pro toho lékaře. On přišel, začal ho mastí mazati a své prášky mu dávati—a pomohl. Když ho uzdravil, dobře mu zaplatili, ani se neptali, co jsou dlužni.
Umíral jeden kníže, skonával, ale přece ještě mu poslali pro toho lékaře. On přišel, začal ho mastí mazat a svoje prášky mu dávat - a pomohl. Když ho uzdravil, dobře mu zaplatili, ani se neptali, co jsou dlužní.
Potom Smrt pravila kmotrovi: “Kmocháčku, budoucně pozorujte na to: komu já budu státi v nohách, tomu každému pomůžete; ale komu budu státi v hlavách, tomu již nepomáhejte!”
Potom Smrt řekla kmotrovi: “Kmocháčku, do budoucna si dej pozor: komu já budu stát u noh, tomu každému pomůžete; ale komu budu stát u hlav, tomu už nepomáhejte!”
Umíral zase jeden hrabě. Zase poslali pro toho lékaře. Lékař přijde, Smrt stojí v hlavách za lůžkem. Lékař křičí: “Už je zle, ale pokusíme se o to!” Zavolal sluhy a kázal lůžko zatočiti nohama ke Smrti a začal nemocného mazati mastí a prášky mu dávati do úst a pomohl mu. Hrabě mu zaplatil, co mohl unésti, ani se neptal, co je dlužen, byl rád, že ho uzdravil.
Umíral další hrabě. Znovu poslali pro doktora. Doktor přišel, Smrt stála za postelí. Doktor křičí: “Je to vážné, ale pokusíme se!” Zavolal sluha a přikázal otočit postel nohama k Smrti a začal nemocného natírat mastí a dávat mu prášky do úst a pomohl mu. Hrabě mu zaplatil, co mohl, ani se neptal, co dluží, byl rád, že ho uzdravil.
Smrt, jak se s ním sešla, povídala mu: “Kmocháčku, když se vám to zase tak stane, více mi toho nedělejte. Třeba jste mu pomohli, ale jenom na chvilku; já ho přece musím odevzdati, kam patří.”
Smrt, as she met him, said to him: “Little buddy, when this happens to you again, don’t do that to me anymore. Maybe you helped him, but only for a moment; I still have to take him where he belongs.”
Kmocháčkovi to tak trvalo několik roků—již byl velice stár. Ale do posledka již se mrzel a sám Smrti ptal, aby ho vzala. Smrt ho nemohla vzíti, protože si sám přidal svíci dlouhou; musil čekati, až mu dohoří.
Kmocháčkovi to trvalo několik roků—už byl dost starý. Ale až do konce byl z toho nešťastný a sám se ptal Smrti, aby si ho vzala. Smrt ho nemohla vzít, protože si sám zapálil dlouhou svíci; musel čekat, až dohoří.
Jednou jel ještě k jednomu nemocnému, aby ho uzdravil. Pomohl mu. Potom se mu Smrt zjevila a vezla se s ním v kočáře. Začala ho lechtati a šustla ho zelenou ratolestí pod krk, on se jí svalil do klína a odespal smrtelným spánkem. Smrt ho uložila v kočáře a utekla pryč. Tu najdou lékaře mrtvého v kočáře ležeti a zavezli ho domů. Celé město a všecky osady želely. “Škoda toho lékaře, jaký to byl dobrý lékař! Dobře pomáhal, takého lékaře již nebude!”
Jednou jel ještě k jednomu nemocnému, aby ho uzdravil. Pomohl mu. Potom se mu Smrt zjevila a vezla se s ním v kočáře. Začala ho lechtat a šustla mu zelenou ratolestí pod krk, on se jí svalil do klína a usnul věčným spánkem. Smrt ho uložila v kočáře a utekla pryč. Tu najdou lékaře mrtvého v kočáře ležet a zavezli ho domů. Celé město a všechny osady truchlily. “Škoda toho lékaře, jaký to byl skvělý lékař! Dobře pomáhal, takového lékaře už nebude!”
Syn jednou šel do kostela a kmotřička se s ním potkala. Ptala se ho: “Synu milý, jak se máš?”—On jí pravil: “Už to všelijak; dokud mám, co mi tatíček nahospodařili, dobře je se mnou; ale potom, Pán Bůh ví, jak se mnou bude.”—Kmotřička povídala: “Inu, synu můj, neboj se nic, já jsem tvá křestná matka; co tatíček tvůj měl, k tomu já jsem mu pomohla a i tobě výživu dám. Půjdeš k jednomu lékaři za učně a ty budeš chytřejší než on, jenom se pěkně chovej.” Potom ho pomastila mastí po spáncích a zavedla k lékaři.
Syn once went to church and met his godmother there. She asked him, “My dear son, how are you?” He replied, “I'm managing somehow; as long as I have what my father saved up for me, things are okay; but after that, only God knows how it will be for me.” His godmother said, “Well, my son, don’t worry about anything, I’m your godmother; whatever your father had, I helped him with, and I’ll support you too. You’ll go to a doctor as an apprentice, and you’ll be smarter than he is, just behave yourself.” Then she rubbed ointment on his temples and took him to the doctor.
Lékař nevěděl, co je za paní a jakého synka mu do učení vede. Paní přikazovala synkovi, aby se pěkně choval, a lékaře žádala, aby ho dobře učil a k dobrému stavu přivedl. Potom se s ním rozloučila a odešla.
Lékař nevěděl, kdo je ta paní a jakého syna mu do učení přivádí. Paní říkala synkovi, aby se hezky choval, a žádala lékaře, aby ho dobře učil a přivedl k dobrému stavu. Pak se s ním rozloučila a odešla.
Lékař a chasník šli spolem zeliny sbírat a tomu učni každá ta zelinka křičela, jaký lék nese, a učeň sbíral. Lékař také sbíral, ale nevěděl žádné zeliny, jaký lék která nese. Zeliny učňovy pomohly v každé nemoci. Lékař pravil učňovi: “Ty jsi chytřejší než já; nebo kdo přichází ke mně, já žádnému nevystihnu a ty od každé nemoci znáš zeliny, jak to víš? Ty slyšíš zeliny, každá zelina tobě křičí, jaký lék nese, a já neslyším žádné zeliny. Víš co, buďme spolem; já tobě složím svůj list doktorský a budu u tebe nejmenším pomocníkem a chci s tebou býti až do smrti.”
Lékař a chasník šli společně sbírat bylinky a každá z nich učni křičela, jaký lék nese, a učeň je sbíral. Lékař také sbíral, ale nevěděl, jaké bylinky a jaké léky nese. Bylinky učně pomáhaly v každé nemoci. Lékař řekl u učni: “Ty jsi chytřejší než já; kdo ke mně přichází, já nikomu nepomohu a ty znáš bylinky pro každou nemoc. Jak to víš? Ty slyšíš bylinky, každá ti říká, jaký lék nese, a já žádné bylinky neslyším. Víš co, pojďme spolu; já ti odevzdám svůj doktorský titul a budu ti nejmenším pomocníkem a chci s tebou zůstat až do smrti.”
Chasník léčil a hojil šťastně, až mu v limbu svíce dohořela.
Chasník treated and healed happily, until the candle in the limbo burned out.
- limbo—underworld, Hades.
Beneš Method Kulda.
Beneš Method Kulda.
BOHEMIAN ENGLISH DICTIONARY
Abbreviations: s. (substantive) noun; m. masculine; f. feminine, n. neuter; a. adjective, ad. adverb; the verb is shown by the English infinite prefix to. Other parts of speech are readily recognized by the English translation.
Abbreviations: s. (substantive) noun; m. masculine; f. feminine, n. neuter; a. adjective; ad. adverb; the verb is indicated by the English infinitive prefix "to." Other parts of speech are easily identified by the English translation.
With the nouns plural forms are given (either in full or only the ending is shown); this will indicate to what declension the noun belongs. With the adjectives the various gender endings are indicated. Of verbs the infinitive, first person singular of the indicative, past and passive participle and imperative, are given.
With nouns, both the plural forms are provided (either fully or just the ending is shown); this indicates which declension the noun belongs to. For adjectives, the different gender endings are specified. For verbs, the infinitive, first person singular of the indicative, past and passive participles, and the imperative are provided.
- A
- a, and
- aby, in order that
- ač, ačkoli, although
- alespoň, at least, anyhow
- ale, but
- anděl, s. m., (andělé), angel
- anglický, -á, -é, a., English
- ani, not at all;
- ani-ani, neither-nor
- ano, yes
- asi, about
- aspoň, at least
- avšak, but
- arci, of course
- arci, arch, arcibiskup, archbishop, arcikníže, archduke
- až, up to, before
- B
- badati, badám, badal jsem, badej, investigate
- bál (bály), s. m., ball, dance
- balvan (balvany), s. m., boulder
- barva, (vy) s. f., color, dye
- báseň (básně), s. m., a poem
- básník, (básníci) s. m., poet
- baviti se, to amuse, to enjoy
- bažiti, bažím, bažil, to desire
- bažina, s. f., swamp
- bez, without
- bezpečí, (s. m.) security
- běžeti, to run;
- běžím, běžel, běž!
- bída, s. f., distress
- bílý, -á, -é, a., white
- bláto, s. n., (bláta), mud, slush
- bledý, -á, -é, a., pale
- blesk, s. m., (blesky), lightning
- blízký, -á, -é, a., near
- blíže, nearer
- blízko, near
- blýskati se, to lighten, to flash
- (blýská se, blýskalo se)
- bodati, bodám, bodal, bodni, to stab, to pierce
- bohatý, -á, -é, a., rich
- boj (boje), s. m., fight
- bojovati, to fight;
- (bojuji, bojoval, bojován, bojuj!)
- bok, boky, s. m., side, hip
- bohyně, s. f., (bohyně), goddess
- bolest, s. f., (bolesti), pain
- bouřka, s. f., (bouřky), storm
- brambor, s. m., (brambory), potato
- bráti, to take;
- (beru, bral, brán, ber!)
- bratr, s. m., (bratři), brother
- břeh, s. m., (břehy), shore
- březen, s. m., March
- brzo (brzy), soon
- bůh, s. m. (bozi), God
- buchta, s. f., (buchty) coffee cake
- býti, to be,
- (jsem, byl, buď!)
- bydleti, to live, to reside
- bydlím, bydlel, obydleno, bydli!
- [170]bývalý, -á, -é, a., former, late, past
- C
- celý, -á, -é, a., whole, entire
- cena, s. f., (ceny), the value, the prize
- cent, s. m., (centy), penny, cent
- cesta, s. f., (cesty) a journey, the way
- cestovati, to travel
- (cestuji, cestoval, cestuj!)
- cihla, s. f., (cihly) the brick
- církev, s. f., (církve) the church (relig. society)
- císař, s. m., (císaři) the emperor
- císařský, -á, -é, a., imperial
- cit, s. m., (city), feeling
- citlivý, -á, -é, a., feeling, sensible, perceptible, tender
- cizina, s. f., (ciziny), foreign land
- cizí, -í, a., foreign
- cizinec, s. m., (cizinci) a foreigner, a stranger
- co?, what?
- ctíti, to honor
- (ctím, ctil, ctěn, cti!)
- cukr, s. m., (cukry), sugar
- cvičiti, (cvičím, cvičil, cvič), to instruct, to train
- Č
- čarodějník, m. (ci), sorcerer
- čas, s. m., (časy), time, weather
- časný, -á, -é, a., early
- časový, -á, -é, a., suitable to the times
- část, s. f., (části), a part
- částečně, partly
- často, frequently
- čerstvý, -á, -é, a., fresh
- Čech, s. m., (Češi), a Bohemian, a Czech
- Čechy, n. pl. f., Bohemia
- český, -á, -é, a., Bohemian
- červen, s. m., June
- červenec, s. m., July
- červený, -á, -é, a., red
- čest, s. f., (cti), honor
- četný, -á, -é, a., numerous
- čili, or
- činiti, to make, to do
- (činím, činil, činěn, čiň!)
- čí? of what? of whose?
- čipera, (čiperný) smart fellow
- čísti, to read
- (čtu, četl, čten, čti!)
- čistý, -á, -é, a., clean, pure
- člověk, s. m., (lidé), a man (human being)
- čtvrt, s. f., (čtvrti), a quarter, a city district
- čtyři (or čtyry), four
- čtenář, reader
- D
- daleký, -á, -é, a., remote
- dáti, to give,
- (dám, dal, dán, dej!)
- dar, n. m. (dary), gift
- dávati, to give,
- (dávám, dával, dáván, dávej!)
- dcera, s. f., (dcery), daughter
- dech, s. f., (dechy), breath
- dědic, s. m., (dědicové), heir
- dědictví, s. n., (dědictví), inheritance
- děj, děje, event, dějepis, history
- den, s. m., (dni), day
- denní, -í, a., daily
- [171]denně, daily (adv.)
- děkovati, to thank
- (děkuji, děkoval, děkuj!)
- deset, ten
- deska, s. f., (desky), board
- dělati, to work; (dělám, dělal, dělán, dělej!)
- dělník, n. m. (dělníci), working-man
- děvče, n. p. (děvčata), girl
- dílna, s. f., (dílny), shop
- dítě, s. n., (děti), child
- divadlo, s. n., (divadla), theater
- divák (ci) s. m., spectator
- dívati se, to look
- dirka, s. f., (dirky) hole
- diviti se, to be astonished
- (divím se, divil se, div se!)
- dívka, s. f., (dívky) a girl, a maiden
- divný, -á, -é, a., queer
- divoký, -á, -é, a., wild
- dlaň, s. f., (dlaně), the palm
- dle, according to
- dlouhý, -á, -é, a., long
- dlouze, at length
- dluh, s. m., (dluhy), the debt
- dnes, today
- dno, s. n., (dna), bottom
- do, into, to, until
- doba, s. f., (doby), period, time
- dobrák, s. m., (dobráci), good man, good fellow
- dobrý, -á, -é, a., good
- dobročinný, charitable
- dobrodruh (zi) s. m., adventurer
- docela, entirely
- dohoniti, (dohoním, dohonil, dohoň), to over take
- dolní, -í, a., lower
- domácí, -í, a., native;
- (domácí pán, landlord)
- domek, s. m., (domky), cottage, small house
- domov, s. m., (domovy), home
- doma, at home
- dosáhnouti, to reach,
- (dosahuji, dosáhl, dosažen,dosáhni!)
- dostati, to receive
- (dostávám, dostal, dostaň!)
- dosti, sufficiently
- dosud, up to the time
- dováděti, (dovádím, dováděl, dováděj), to frolick, to play lively
- dovésti, to be able or capable, to know;
- (dovedu, dovedl, doveď!)
- dovoliti, (dovoluji, dovolil, dovol), to allow
- doufati, to hope
- (doufám, doufal, doufej!)
- drahý, -á, -é, a., dear
- dříve, sooner, before
- druhý, -á, -é, second, other
- drzý, -á, -é, a., impudent
- duben, s. m., April
- duch, (duchové), s. m., spirit
- důležitý, -á, -é, a., important
- dům, s. m., (domy), house
- důvěra, s. f., (důvěry), confidence
- důvěrný, -á, -é, a., confidential, intimate
- důvtipnost, s. f., (důvtipnosti) wit
- dva, dvě, two
- dvacet, twenty
- dvacet čtyři, twenty four
- dvakrát, twice
- dvéře, s. pl. n., door
- dvůr, s. m., (dvory), court
- dýchati, to breathe, to respire
- (dýchám, dýchal, dýchán, dýchej!)
- dým, s. m., (dýmy) the smoke
- dynamit, s. m., dynamite
- dýmka, s. f., (dýmky), a smoke pipe
- [172]džbán, s. m., (džbány), pitcher
- E
- elektřina, (ny), n. f., electricity
- elektrický, -á, -é, electric
- Evropa, s. f., Europe
- Evropan, s. m., (Evropani), a European
- F
- farář, s. m., (faráři), parson
- fiala, s. f., (fialy), violet
- Francie, s. f., France
- Francouz, s. m., Frenchman
- francouzský, -á, -é, a., French
- H
- had, s. m., (hadi), snake
- hádka, s. m., (hádky), quarrel
- háj, s. m., (háje), grove
- hájiti, to defend
- (hájím, hájil, hájen, haj!)
- haněti, to blame
- (haním, haněl, haněn, haň!)
- hasiti, to quench
- (hasím, hasil, hašen, has!)
- hasič, (či) s. m., fireman
- hezký, -á, -é, a., nice, pretty
- hlad, s. m., hunger
- hladový, -á, -é, a., hungry
- hlasitě, loudly
- hlasitý, -á, -é, a., loud
- hlava, s. f., (hlavy), head
- hledati, to seek, to look for
- (hledám, hledal, hledán, hledej!)
- hleděti, to see, to take care
- (hledím, hleděl, hleď!)
- hluboký, -á, -é, a., deep
- hmota, s. f., (ty), matter
- hnědý, -á, -é, a., brown
- hněv, s. m., (vy), anger
- hojně, ad., richly, abundantly
- honiti, to chase
- (honím, honil, honěn, hoň!)
- hnáti, to drive
- (ženu, hnal, hnán, žeň!)
- hned, at once
- hodina, s. f., (hodiny), hour;
- pl. hodiny, clock
- hodný, -á, -é, a., good
- hodnost, s. f., (hodnosti), value, dignity
- hoch, s. m., (hoši), boy
- holub, s. m., (holubi), pigeon
- holoubě, s. m., (holoubata), young pigeon, squab
- hora, s. f., (hory), mountain
- horký, -á, -é, a., hot
- horní, a., upper
- horník, (ci) s. m., miner
- horský, -á, -é, a., mountainous
- hořeti, to burn
- (hořím, hořel, hoří!)
- hořký, -á, -é, a., bitter
- hospodský, s. m., (hospodští), innkeeper, tavernkeeper
- hospoda, s. f., (hospody), inn, tavern, saloon
- hospodář, (ři) s. m., farmer, proprietor
- hospodařiti, to keep a farm, to keep house
- hrabati, to rake
- (hrabu, hrabal, hrabán, hrab!)
- hovořiti, to speak, to talk
- (hovořím, hovořil, hovořeno,hovoř!)
- [173]hrabě, s. m., (hrabata), a count
- hrad, s. m., (hrady), castle, fort, citadel
- hrášek, s. m., (hrášky), pea
- hráti, to play (upon some instrument)
- (hraji, hrál, hrán, hraj!)
- hráti si, to play (in some game)
- hrdina, s. m., (hrdinové) a hero
- hrozen, s. m., (hrozny), grape
- hrozný, -á, -é, a., terrible
- hrst, s. f., (hrsti), a handful
- hruška, s. f., (hrušky), pear
- hrůza (zy), s. f., fright, terror
- hříbě, s. n., (hříbata), colt
- hřích, s. m., (hříchy), sin
- hřmíti, to thunder
- (hřmím, hřměl, hřmi!)
- hubička (ky), s. f., kiss
- hubiti, to destroy
- (hubím, hubil, huben, zahub!)
- husa, s. f., (husy), goose
- hustý, -á, -é, a., thick
- hvězda, s. f., (hvězdy), star
- hvízdati, to whistle
- (hvízdám, hvízdal, hvízdej!)
- hyzditi, deface, disfigure
- (hyzdím, hyzdil, hyžděn, hyzdi!)
- CH
- chladný, -á, -é, a., cold
- chlapec, s. m., (chlapci), boy
- chléb, s. m., (chleby), bread
- chlubiti se, to boast
- (chlubím se, chlubil se, chlub se!)
- choditi, to walk
- (chodím, chodil, choď!)
- chodník, s. m., (chodníky), sidewalk
- chrám, s. m., (chrámy), the church (building)
- chrániti, to protect
- (chráním, chránil, chráněn, chraň!)
- chrpový, -á, -é, a., colored like cornflower (chrpa)
- chtíti, to want
- (chci, chtěl, chtěn, chtěj!)
- chudý, -á, -é, a., poor
- chudší, -í, (comp. of a., poor) poorer
- chuť, s. f., (chuti), taste
- chváliti, to praise
- (chválím, chválil, chválen, chval!)
- chvilka, s. f., (chvilky), moment
- chvěti se, to shiver, to tremble
- (chvěji se, chvěl se, chvěj se!)
- chytati, to catch
- (chytám, chytal, chytán, chytej!)
- chytiti, to capture
- (chytám, chytil, chycen, chyť!)
- chytrý, -á, -é, a., wise
- I
- i, and, also
- Indián, s. m., (Indiáni), Indian
- inu, oh!
- inženýr, s. m., (inženýři), engineer
- J
- já, I
- jablko, s. n., (jablka), apple
- [174]jablíčko, s. n., (jablíčka), little apple, (diminutive)
- jak?, how
- jako, like, as
- jakýs, -ás, -és, a., some kind of
- Jan, s. m., (Janové), John
- jaro, s. n., (jara), the spring
- jarní, -í, a., spring
- jazyk, s. m., (jazyky), tongue, language
- jednání, s. n., (jednání), action
- jeden, -dna, -dno, one
- jednou, once, once upon a time
- jemný, -á, -é, a., tender
- jen, jenom, only
- jenž, jež, jež, which
- jeptiška, s. f., (jeptišky), a nun
- ještě, yet, still
- jezero, s. n., (jezera), lake
- jeviti se, to appear, to become visible
- (jevím se, jevil se, zjeven, zjev se!)
- jídlo, s. n., (jídla), meal, food
- jih, s. m., South
- jinak, otherwise
- jinoch, s. m., (jinoši), a young man
- jiný, -á, -é, a., other, another
- Jíra, s. m., nick name for George (Jiří)
- jistě, sure (adv.)
- jísti, to eat
- (jím, jedl, sněden, jez!)
- jistý, -á, -é, a., a certain, sure, true
- jíti, to go
- (jdu, šel, jdi!)
- jitro, s. n. (jitra), dawn, morning
- již, already
- jízda, s. f., (jízdy), ride, drive
- jižní, -í, a., southern, southerly
- jméno, s. n., (jména), a name
- jmenovati, to call, to appoint
- (jmenuji, jmenoval, jmenován, jmenuj!)
- jmenovitě, especially
- jmění, s. n. (jmění), riches
- Josef, s. m., (Josefové), Joseph
- Josífek, s. m., (Josífkové), diminutive of Josef (Joseph)
- K
- K, ke, ku, to, towards
- kabát, s. m., (kabáty), coat
- kacíř, s. m., (kacíři), a heretic
- kaliti, to cloud, to trouble, to temper (steel, ocel)
- kam?, where? whither?
- kámen, s. m., (kameny), a stone
- kamna, s. n., pl., stove
- kanár, s. m., (kanáři), a canary
- Karel, s. m., Charles
- káva, s. f., (kávy), coffee
- kázati, to preach
- (káži, kázal, kázán, kaž!)
- každý, -á, -é, a., each, everybody
- kde?, where?
- kdo?, who?
- kdy?, when? at what time?
- kdysi, one day
- když, when, as
- klamati, to deceive
- (klamu, (mám) klamal, klamán, klamej!)
- klášter, s. m., (kláštery), a monastery
- klesati, to sink
- (klesám, klesal, klesej!)
- kletba, s. f., (kletby), a curse, ban
- klíč, s. m., (klíče), a key
- klid, s. m., peace
- klih, s. m., glue
- klobása, s. f., (klobásy), sausage
- [175]klobouk, s. m., (klobouky), hat
- kolo, kola, s. n., wheel
- kmotr, s. m., (kmotři), godfather
- kněz, s. m., (kněží), priest
- kniha, s. f., (knihy), book
- knihovna, s. f., (knihovny), library
- kníže, s. m., (knížata), a prince, duke
- kopřiva, (vy), s. f., nettle
- kocour, s. m., (kocouři), tom cat
- kocourek, (dimin. of kocour) s. m., (kocourkové), little male cat
- kočka, s. f., (kočky), cat
- koláč, s. m., (koláče), cooky, cake
- konec, s. m., (konce), the end
- konečně, ad., finally
- konev, s. f., (konve), tank, pot
- kosa, (sy), s. f., scythe
- kořen, (ny), s. m., root
- koření, (koření), s. n., spices
- koš, s. m., (koše), basket
- kost, s. f., (kosti), bone
- kostel, s. m., (kostely), church
- kouleti, to roll
- (koulím, koulel, koulen, koulej)
- koupati se, to bathe
- (koupám, koupal, koupán, koupej!)
- koupiti, to buy
- (koupím, koupil, koupen, kup!)
- kousek, s. m., (kousky), piece, lump
- kout, s. m., (kouty), a corner
- kouzelník, (ci), s. m., sorcerer
- kouzelnice, (ce), s. f., sorceress
- kouzlo, (la), s. n., witchcraft
- kožešina, (ny), s. f., fur
- kovář, s. m., (kováři), blacksmith
- koza, s. f., (kozy), goat
- kraj, s. m., (kraje), an edge, border, country
- krájeti, to cut, to slice
- (krájím, krájel, krájen, krájej!)
- krajina, s. f., (krajiny), landscape
- král, s. m., (králové), king
- královna, s. f., (královny), queen
- krám, s. m., (krámy), store
- krása, s. f., (krásy), beauty
- krásný, -á, -é, a., beautiful
- krátce, shortly (adv.)
- krev, s. f., (krve), blood
- kresliti, to draw
- (kreslím, kreslil, kreslen, kresli!)
- křesťan, s. m., (křesťané), a Christian
- křivý, -á, -é, a., crooked
- kříž, (že), s. m., cross
- kroj, s. m., (kroje), a dress
- krok, s. m., (kroky), a step
- kruh, s. m., (kruhy), a ring, circle
- krutý, -á, -é, a., cruel, fierce
- krýti, to cover
- (kryji, kryl, kryt, kryj!)
- kterak, how?
- který, -á -é, a., which, what
- ku (or k), to, towards
- kuchařka, s. f., (kuchařky), a cook (woman)
- kuchyně, (or kuchyň) s. f., (kuchyně), kitchen
- kůň, s. m., (koně), horse
- kupec, s. m., (kupci), merchant
- kupovati, to buy
- (kupuji, kupoval, kupován, kupuj!)
- kůže, (že), s. f., leather
- kuře, s. n., (kuřata), chicken
- kus, s. m., (kusy), piece
- kvésti, to bloom, to blossom
- (kvetu, kvetl, kveť!)
- květen, s. m., (květny), May
- květina, s. f., (květiny), flower
- kyselý, -á, -é, a., sour
- kyselina, (ny), acid
- [176]kýta, s. f., (kýty), leg
- L
- labuť (ti), swan
- lahodný, -á, -é, a., lovely, delicious
- lahůdka, (ky), s. f., delicacy
- lákati, to tempt, to allure
- (lákám, lákal, lákán, lákej!)
- lampa, s. f., (lampy) lamp
- láska, s. f., (lásky) love
- laskavý, -á, -é, a., kind
- laškovati, to play, to dally,
- (laškuji, laškoval, laškuj!)
- lechtati, to tickle
- (lechtám, lechtal, lechtán, lechtej!)
- lavice, s. f., (lavice) bench
- ledacos, anything
- leden, s. m., January
- lehký, -á, -é, light (in weight)
- lékař, s. m., (lékaři) doctor (physician)
- lenoch, s. m., (lenoši) lazy man
- len, (lny) s. m., flax
- lepší, -í, a., better
- lesk, (sky) s. m., lustre, brightness
- les, s. m., (lesy) forest
- léto, s. m., (léta) summer, year
- letní, -í, a., summer
- letěti, to fly
- (letím, letěl, leť!)
- letec (tci), s. m., flyer
- létati, to fly
- (létám, létal, létej!)
- lev, s. m., (lvi) lion
- ležeti, to lie
- (ležím, ležel, lež!)
- lézti, to crawl
- (lezu, lezl, lez!)
- levý, -á, -é, a., left
- lhář, s. m., (lháři) liar
- Lhota, s. f., (Lhoty), name of many villages in Bohemia
- lhostejný, -á, -é, a., indifferent, careless
- líbezný, -á, -é, a., delightful
- libra, s. f., (libry) pound
- lid (or lidí, lidi) people
- lidstvo, s. n., (lidstva), mankind
- lidský, -á, -é, a., human
- liják, s. m., (lijáky) rainstorm
- lípa, (py) lindentree, basswood
- lýko, (ka), bast
- liška, s. f., (lišky) fox
- list, s. m., (listy) leaf
- listopad, s. m., November
- líčiti, to paint, to describe
- (líčím, líčil, líčen, lič!)
- líti, to pour
- (liji, lil, lit, lij!)
- lítost, s. f., (lítosti) sorrow, grief
- litovati, to pity
- litovati, (někoho) to regret, to pity
- loď, s. f., (lodi), ship, boat
- loket, s. m., (lokte) yard
- loket, s. m., (lokty) elbow
- lovec, s. m., (lovci) hunter
- lože, s. n., (lože) bed
- ložnice, s. f., (ložnice) bedroom
- lžíce, s. f., (lžíce) spoon
- M
- malý, -á, -é, a., little, small
- máma, s. f., (mámy) mother (colloquial)
- marně, in vain
- masíčko, s. n., (masíčka) diminutive of maso (meat)
- maso, s. n., (masa) meat
- mapa, (py) s. f., map
- marnivost, (ti) s. f., vanity
- másti, to confuse, to mix
- (matu, matl, zmaten, mať!)
- [177]mluvka (mluvkové), prattler
- mlýn, (ny) s. m., mill
- Matěj, s. m., Matthew
- matka, s. f., (matky), mother
- meč, s. m., (meče), sword
- měkký, -á, -é, a., soft
- měřiti, to measure
- (měřím, měřil, měřen, měř!)
- měšťan, s. m., (měšťané) the citizen
- město, s. n., (města) city
- městský, -á, -é, a., urban, of the city
- mezi, among, between
- mezitím, meanwhile
- miláček, s. m., (miláčkové) pet
- milý, -á, -é, a., dear
- milenka, s. f., (milenky), sweetheart
- milostivě ad., mercifully, graciously
- milovati, to love,
- (miluji, miloval, milován, miluj!)
- ministr, s. m., (ministři) minister (executive head; a government secretary)
- míniti, to say, to mean
- (míním, mínil, míněn)
- mír, s. m., (míry) peace
- míra, s. f., (míry) measure
- mísník, s. m., (mísníky) cupboard
- místo, s. n., (místa) place, spot
- místo, prep., instead
- míti, to have
- (mám, měl, měj!)
- mladík, s. m., (mladíci) youth
- mladý, -á, -é, a., young
- mladší, -í, a., younger
- mluviti, to talk, to speak
- (mluvím, mluvil, mluven, mluv!)
- mluvnice, s. f., (mluvnice) grammar
- mnich, s. m., (mniši) a monk
- mnoho, much, a great deal, many
- moci, to be able
- (mohu, mohl, moz!)
- modrý, -á, -é, a., blue
- modřina, s. f., (modřiny) blue spot caused by blows, bruise
- moře, s. n., (moře) sea, ocean
- moudrý, -á, -é, a., wise
- moudřejší, -í, a., wiser
- mozek, s. n., (mozky) the brain
- možný, -á, -é, a., possible
- mrak, s. m., (mraky), a cloud
- mračiti se, to get cloudy, to frown, to darken
- (mračím se, I frown, mračil, zamračen, mrač!)
- mrhati, to waste
- mrtvý, -á, -é, a., dead
- mýliti se, to err, to make mistake
- mýliti (někoho), to confuse
- (mýlím, mýlil, zmýlen, myl!)
- myslitel, (é) s. m., thinker
- můj, má, mé, (or můj, moje, moji), my, mine
- musiti, to be compelled, to must
- (musím, musil)
- muzika, s. f., (muziky) music
- muž, s. m., (muži) a man
- my, we
- mysl, s. f., (mysli), mind
- myšlenka, s. f., (myšlenky) a thought
- myš, s. f., (myši), mouse
- myška or myšička (diminutive of myš) a little mouse
- [178]mzda, (dy), s. f., wages
- N
- na, upon, on
- nabírati, to fill up, to scoop
- (nabírám, nabíral, nabírán, nabírej!)
- nabýti, to gain, to obtain
- (nabývám, nabyl, nabyt, nabuď!)
- náčelník, (ci), s. m., leader
- načíti, to begin, to start
- (načínám, načínal načínán, načni!)
- nad, above
- nadace, (nadace), s. f., endowment
- nádhera, (ry), s. f., luxury
- nadchnouti, to inspire with enthusiasm
- (nadchnu, nadchnul, nadšen, nadchni!)
- naděje, s. f., (naděje), hope
- nádherný, -á, -é, a., splendid
- nadšený, -á, -é, a., enthusiastic
- náhoda, s. f., (náhody), accident, chance
- nacházeti, to find
- (nacházím, našel, nalezen, nacházej!)
- nádraží, s. n., (nádraží), depot, station
- ňadro, s. n., (ňadra), bosom
- nadutec, (tci), s. m., snob
- náhoda, (dy), s. f., chance, accident
- náklad, s. n., (náklady), the load, cargo, freight
- náklonnost, (ti), s. m., inclination, attachment
- náhle, ad., suddenly
- náměstí, s. n., (náměstí), a square, place
- nápad, s. m., (nápady), idea, fancy
- naproti, opposite to
- národ, s. m., (národy), people, nation
- národnost, s. f., (národnosti), nationality
- národovec, s. m., (národovci), patriot
- nastati, to begin, to commence
- (nastávám, nastal, nastaň!)
- náš, naše, our, ours
- nauka, s. f., (nauky), doctrine
- navštíviti, to visit
- (navštěvuji, navštívil, navštíven, navštiv!)
- ne, not
- nebe, s. n., (nebesa), heaven
- nebo, or
- neboť, since, as, because
- něco, something
- nedaleko, not far from
- nehet, s. m., (nehty), fingernail
- nechati, to leave, to permit
- (nechám, nechal, nech!)
- nejlepší, -í, a., the best
- někde, somewhere
- někdo, some one
- někdy, sometimes, once
- několik, some, few
- některý, some
- nemíti, not to have
- Němec, s. m., (Němci), a German
- neočekávaný, -á, -é, a., unexpected
- nepřítel, s. m., (nepřátelé), enemy
- nešťastný, -á, -é, a., unhappy
- nésti, to carry
- (nesu, nesl, nesen, nes!)
- nestejný, -á, -é, a., uneven
- neštěstí, s. m., (neštěstí), misfortune
- nevědomost, s. f., (nevědomosti), ignorance
- nevěsta, s. f., (nevěsty), bride
- než, than
- neznámý, -á, -é, a., unknown
- nic, nothing
- [179]ničiti, to destroy, to annihilate
- nikde, nowhere
- nikdo, nobody
- nikdy, never
- nízký, -á, -é, a., low, humble
- nyní, at present, now
- noc, s. f., (noci), night
- noční, -í, -í, a., nightly
- noha, s. f., (nohy), foot
- nositi, to bear, to carry
- (nosím, nosil, nošen, nos!)
- nově, newly
- noviny, s. f., pl., newspaper
- nový, -á, -é, a., new
- nu, well
- nůž, s. m., (nože), knife
- O
- o, about
- oba, both
- obec, s. f., (obce), community
- obecenstvo, s. n., (obecenstva), the public
- oběd, s. m., (obědy), dinner
- oběť, (ti), s. f., sacrifice
- objetí, s. n., (objetí), an embrace
- oblak, s. m., (oblaky), a cloud
- obličej, s. m., (obličeje), face
- obchod, (dy), s. m., trade, commerce, business
- obchodník, (ci), s. m., merchant
- obraz, s. m., (obrazy), picture
- obyčej, s. m., (obyčeje), a custom
- obyvatel, s. m., (obyvatelé), inhabitant
- očekávati, to expect
- (očekávám, očekával, očekáván, očekávej!)
- od, from
- oddělení, s. n., (oddělení), division, section
- odcházeti, to go away
- (odcházím, odcházel, odcházej!)
- odhadovati, to appraise, to assess
- (odhaduji, odhadoval, odhadován, odhaduj!)
- odpírati, to resist, to object
- (odpírám, odpíral, odpírán, odpírej!)
- odplata, s. f., (odplaty), reward
- odplatiti, to repay, to recompense
- (odplatím, odplatil, odplacen, odplať!)
- odkázati, to will
- (odkazuji, odkázal, odkázán, odkazuj!)
- odpovídati, to rest
- (odpovídám, odpovídal, odpovídej!)
- odměna, s. f., (odměny), reward
- odpoledne, afternoon
- odpustiti, to forgive, to excuse
- (odpustím, odpustil, odpuštěn, odpusť!)
- odpověděti, to respond, to answer
- odstraniti, to remove
- (odstraňuji, odstranil, odstranil, odstraň!)
- ochotný, -á, -é, a., willing
- ochutnávati, to taste
- (ochutnávám, ochutnal, ochutnáván, ochutnej!)
- ohromný, -á, -é, a., immense, huge
- odkliditi, to clear away
- (odklízím, odklízel, odklizen, odkliď!)
- odnésti, to carry away, to take away
- (odnáším, odnesl, odnesen, odnes!)
- [180]okamžení, s. n., (okamžení), instant, moment
- okno, s. n., (okna), window
- okraj, (je) s. m., edge
- oko, s. n., (oči), eye
- okolo, around
- olej, s. m., (oleje), oil
- on, ona, ono, (oni, ony, ona), he, she, it (they)
- onen, ona, ono, that
- opera, s. f., (opery), opera
- opravdový, -á, -é, a., real
- opustiti, to desert
- omluva, (vy) s. f., excuse, apology
- opustiti, to leave
- (opustím, opustil, opuštěn, opusť!)
- osada, (dy) s. f., settlement, village
- oseti, to seed, to plant
- (osívám, osíval, oseto, osej!)
- osloviti, to accost, to address
- (oslovuji, oslovil, osloven, oslov!)
- orati, to plow
- (orám, oral, orán, orej!)
- osel, s. m., (osli), donkey
- ospalý, -á, -é, a., sleepy, drowsy
- ostatní, -í, a., remaining
- ostuda, (dy), s. f., shame, disgrace
- otec, s. m., (otcové), father
- otéci, to swell (as in disease)
- (otéká, oteklo, otečeno)
- otrok, (ci) s. m., slave
- otroctví, s. n., slavery
- otcův, -ova, -ova, a., father’s
- otevříti, to open
- (otvírám, otevřel, otevřen, otevři!)
- ovoce, s. n., (ovoce), fruit
- oženiti se, to marry
- (ožením, oženil, oženěn, ožeň!)
- P
- padesát, fifty
- padati, to fall
- (padám, padal, padni!)
- padělati, to forge, to imitate
- (padělám, padělal, padělán, padělej!)
- pak, then
- palác, s. m., (paláce), palace
- páliti, to burn
- (pálím, pálil, pálen, pal!)
- památný, -á, -é, a., memorial, memorable
- pamatovati si, to remember
- (pamatuji, pamatoval, pamatováno, pamatuj!)
- paprsek, (sky) s. m., ray
- pán, s. m., (páni), gentleman
- (pane! Sir!)
- paní, s. f., (paní), lady, madame
- pamatovati, remember
- (pamatuji, pamatoval, pamatuj!)
- pamětník, s. m., (pamětníci), contemporary witness
- panovati, to rule
- (panuji, panoval, panován, panuj!)
- panovník, s. m., (panovníci), ruler
- pára, s. f., (páry), steam
- párati, to rip
- (pářu, páral, párán, párej!)
- park, s. m., (parky), park
- parostroj, s. m., (parostroje), the steam engine
- pata, s. f., (paty), heel
- patřiti, (někomu) to belong
- (patřím, patřil, patři!)
- patřiti, (na něco), to gage upon
- pátý, -á, -é, fifth
- pavouk, s. m., (pavouci), spider
- [181]pavouček, diminutive of pavouk s. m., (pavoučkové), a little spider
- pec, s. f., (pece), baker’s oven
- (peku, pekl, pečen, pec!)
- péci, to bake
- (peku, pekl, pečen, pec!)
- pekař, s. m., (pekaři), baker
- peklo, s. n., (pekla), hell
- pěkný, -á, -é, a., fine, handsome
- peníz, s. m., (peníze), coin (money)
- péra, s. n., (péra), pen, feather
- peřina, s. f., (peřiny), feather bed
- pes, s. m., (psi), dog
- pecka, (ky) s. m., stone in fruit, seed
- pěst, s. f., (pěsti), fist
- Petr, s. m., Peter
- piano, s. n., (piana), piano
- pícka, (diminutive of pec), s. f.
- (pícky), a little oven
- písek, s. m., (písky), sand
- píti, to drink
- (piji, pil, pit, pij!)
- pivo, s. n., (piva), beer
- plášť, s. m., (pláště), mantle
- plniti, to fill
- (plním, plnil, plněn, plň!)
- plný, -á, -é, a., full
- plouti, to sail
- (pluji, plul, pluj!)
- po, after
- počet, s. m., (počty), number, calculation
- pocta, s. f., (pocty), honor
- podařiti se, to succeed
- (podařím, podařil, podařen, podař!, podařilo se mi to udělat)
- pod, under
- poddaný, -á, -é, a., subject
- podezřelý, -á, -é, a., suspicious
- podlaha, s. f., (podlahy), floor
- podmět, s. m., (podměty), the subject
- podoba, s. f., (podoby), a likeness
- podzimní, -í, a., autumnal
- pohádka, s. f., (pohádky), story, fairy tale
- pohan, s. m., (pohani or pohané), pagan, heathen
- pohrdati, to despise
- pochutnati si, to enjoy in eating
- (pochutnávám si, pochutnal, pochutnej!)
- pohrdati, to scorn, to disdain
- (pohrdám, pohrdal, pohrdán, pohrdej!)
- pokoj, s. m., (pokoje), room, peace
- pole, s. n., (pole), field
- poledne, s. n., (poledne), noon
- polokoule, s. f., (polokoule), hemisphere
- ploditi, to produce, to bear, to generate
- (plodím, plodil, plozen)
- položiti, to lay, to place
- (pokládám, položil, položen, polož!)
- pomoci, to help
- (pomáhám, pomáhal, pomoz!)
- pomoc, s. f., (pomoci), the help
- pomysliti, to think
- (pomýšlím, pomýšlel, pomýšlen, pomysli!)
- poněvadž, because
- porážka, s. f., (porážky) a defeat
- poraniti, to hurt
- (poraním, poranil, poraněn, poraň!)
- porovnati, to compare
- (porovnávám, porovnal, porovnán, porovnej!)
- pohroziti, to threaten
- poslati, to send
- (posílám, poslal, poslán, pošli!)
- poslední, -í, a., the last
- postel, s. f., (postele), the bed
- posud, still
- [182]potají, secretly
- pokrok, (ky) s. m., progress, advancement
- potkati, (or potkávati) to meet
- (potkávám, potkal, potkán, potkej!)
- potom, afterwards
- potřeba, s. f. (potřeby), the need
- potřebovati, to need, to stand in need of
- poměr, s. m., ratio, proportion
- poměry, (pl.), circumstances, conditions
- pomsta, (ty) s. f., vengeance
- popud, (dy) s. m., impulse, motive
- potopa, (py) s. f., flood, deluge
- potutelný, -á, -é, a., malicious, scornful
- poupě, s. n., (poupata), bud
- povaha, s. f., (povahy), character
- pověra, s. f., (pověry), superstition
- povolati, to call
- (povolám, povolal, povolán, povolej!)
- povstati, to rise up
- (povstávám, povstal, povstaň!)
- povrch, (chy) s. m., surface
- pozdě;, late; později, later
- pozdrav, s. m., (pozdravy), the salute, greeting
- pozdraviti, to greet, to salute
- (pozdravuji, pozdravil, pozdraven, pozdrav!)
- (pozdrav tě Bůh! God bless you!)
- poznati, to recognize
- (poznávám, poznal, poznán, poznej!)
- pozorně, carefully
- pozvání, s. n., (pozvání), a summons, invitation
- pro, for
- práce, s. f., (práce), the work
- pracovati, to work
- (pracuji, pracoval, pracován, pracuj!)
- práh, s. m., (prahy), threshold
- Praha, s. f., Prague
- prach, s. m., (prachy), dust, gun powder
- prachová peřina, downy bed
- Praha, s. f., Prague
- pramen, s. m., (prameny), a spring, source
- prapor, s. m., (prapory), the flag, colors
- pravda, s. f., (pravdy), the truth
- pravdomluvný, -á, -é, a., veracious, honest
- právě, just
- praviti, to say
- (pravím, pravil, praven, prav!)
- pravý, -á, -é, a., right
- před, before, in front of
- předek, (dkové) s. m., ancestor
- předehnati, to overcome in race
- přece, still, anyway
- představení, (ní) s. n., performance, presentment
- představiti si, to imagine, to fancy
- přednáška, s. f., (přednášky), lecture
- předně, first
- přední, -í, in front, one of the first
- překvapení, s. n., (překvapení), the surprise
- přehryznouti, to bite across, to gnaw
- (přehryznu, přehryzl, přehryznut, should be přehryzej)
- překážet, to hinder, to obstruct
- (překážím, překážel, překážej!)
- překlad, (dy) s. m., translation
- přeložiti, to translate
- [183](překládám, přeložil, přeložen, přelož!)
- přerušiti, to interrupt
- (přerušuji, přerušil, přerušen, přeruš!)
- přes, over, across
- princ, s. m., (princové), the prince
- princezna, s. f., (princezny), the princess
- první, -í, -í, a., the first
- při, at
- příčina, s. f., (příčiny), a cause
- příčiti se, to be offensive, repugnant
- přihoditi se, to happen
- (přiházím, přihodil)
- přicházeti, to come
- (přicházím, přicházel, přijď!)
- příjem, n. m. (příjmy), the revenue, receipt
- přijímati, to receive
- (přijímám, přijímal, přijímán, přijímej!)
- příklad, s. m., (příklady), example
- příkop, (py) s. m., ditch, trench
- příliš, too
- přílišný, -á, -é, excessive
- přímý, direct, frank, open
- přiměřený, -á, -é, a., corresponding, suitable
- přinésti, to bring
- (přinesu, přinesl, přinesen, přines!)
- příprava, s. f., (přípravy), the preparation
- příprava, (vy) s. f., preparation
- příroda, s. f., (přírody), the nature
- přítel, s. m., (přátelé), friend
- přísudek, s. m., (přísudky), the predicate
- přisuzovati, to award, to adjudge
- (přisuzuji, přisuzoval, přisuzován, přisuzuj!)
- přítelkyně, s. f., (přítelkyně), lady friend
- přítomný, -á, -é, a., present
- přivázati, to tie to, to fasten
- přivésti, to bring
- (přivádím, přivedl, přiveden, přiveď!)
- přívětivý, -á, -é, a., friendly, kind
- přívětivý, -á, -é, a., friendly follower, partisan
- příznivý, -á, -é, a., favorable
- pro, for
- probuditi se, to awake
- (probouzím, probudil, probuzen, probuď!)
- proč?, why?, what for?
- prodati, to sell
- (prodávám, prodal, prodán, prodej!)
- prodej, s. m., (prodeje), the sale
- prosinec, s. m., (prosince), December
- prositi, to beg, to ask for a favor
- (prosím, prosil, prošen, pros!)
- proslulý, -á, -é, a., celebrated
- prostý, -á, -é, a., simple
- prospěti, to be of benefit, to be useful
- (prospívám, prospěl, prospěj!)
- prospěti v něčem, to be proficient
- prostředek, s. m., (prostředky), the middle
- proti, against, opposite to
- protože, because
- provaz, s. m., (provazy), rope
- pruhovaný, -á, -é, a., striped
- psáti, to write
- (píši, psal, psán, piš!)
- ptáče, s. m., (ptáčata), young bird
- pták, s. m., (ptáci), bird
- ptáti se, to ask, inquire
- (ptám se, ptal se, ptej se!)
- půda, s. f., (půdy), the earth, the ground
- [184]půl, half
- půlnoc, s. f., (půlnoci), midnight
- pustiti, release, let go
- (pouštím, pustil, puštěn, pusť!)
- pustý, -á, -é, a., deserted
- pyšný, -á, -é, a., proud
- R
- ráčiti, to please, to condescend
- (ráčím, ráčil, rač!)
- řáditi, to rage, to act with fury
- řaditi, to range, to arrange
- rád, -a, -o, a., glad, gladly, willingly;
- míti rád, to like
- rada, s. f., (rady), advise, council
- rádce, s. m., (rádcové), adviser
- radost, s. f., (radosti), joy
- ráj, s. m., (ráje), paradise
- rakev, s. f., (rakve), coffin
- Rakousko, s. n., Austria
- rána, s. f., (rány), a wound, a blow
- raniti, to wound
- (raním, ranil, raněn, raň!)
- ranní, -í, a., of morning
- rej, (je) s. m., dance, fancy drill
- ráno, s. n., (rána), the morning
- réva, s. f., (révy), grape vine
- řemeslo, (la) s. n., trade, craft
- řešiti, to solve
- (řeším, řešil, řešeno, řeš!)
- řezba, (by) s. f., carving
- říci,, to say, to tell
- (říkám, říkal, řečeno, říkej!)
- ročně, yearly, every year
- rodiče, s. m., (rodiče), parents
- rod, (dy) s. m., birth, origin, gender, family
- rodina, s. f., (rodiny), family
- rok, s. m., (roky), year
- roucho, s. n., (roucha), robe, gown, vestment
- rovně, straight
- rovněž, also, as well
- rovný, -á, -é, a., straight, even, equal
- rozděliti, to divide
- (rozděluji, rozdělil, rozdělen, rozděl!)
- rozdíl, s. m., (rozdíly), difference
- rozebrat, to take to pieces, to analyze
- (rozebírám, rozebral, rozebírán, rozebírej!)
- rozhled, (dy) s. m., view, outlook
- rozepře, s. f., (rozepře), a quarrel
- rozházeti, to scatter
- (rozházím, rozházel, rozházen, rozházej!)
- rozjímání, s. n., (rozjímání), meditation
- rozkaz, s. m., (rozkazy), order
- rozkoš, (še) s. m., pleasure, rapture, bliss
- rozmluva, s. f., (rozmluvy), conversation, talk
- rozmrzelý, -á, -é, a., morose, ill humored
- rozpak, s. m., (rozpaky), embarrassment
- rozprávka, s. f., (rozprávky), talk, discourse
- rozšířiti, to extend, to spread
- (rozšiřuji, rozšířil, rozšířen, rozšiř!)
- roztrhati, to tear, to tatter
- (roztrhám, roztrhal, roztrhán, roztrhej!)
- rozuměti, to understand
- (rozumím, rozuměl, rozuměn, rozuměj!)
- ruda, (dy) s. f., ore
- ruka, s. f., (ruky, dual ruce), hand
- růsti, to grow
- [185](rostu, rostl)
- různice, (nice), s. f., quarrel, disagreement
- různý, -á, -é, a., various
- růže, s. f., (růže), a rose
- růžový, -á, -é, a., rose colored, pink, rose
- ryba, s. f., (ryby), fish
- rým, s. m., rhyme
- rytina (ny), s. f., engraving
- rytíř, s. m., (rytíři), a knight
- Ř
- řád, s. m., (řády), order, rule, system
- řada, s f. (řady), rank, line, file
- řeč, s. f., (řeči), language, speech
- řeka, s. f., (řeky), river
- řemeslo, s. n., (řemesla), trade
- říci, to say
- (říkám, řekl, řečen, rci!)
- říditi, to guide, to manage
- (řídím, řídil, řízen, řiď!)
- říjen, s. m., (říjny), October
- říše, s. f., (říše), an empire
- říznouti se, to cut one’s self
- (říznu, řízl, říznut, řízni!)
- řváti, to howl
- (řvu, řval, řván, řvi!)
- S
- s, se, with
- sad (dy), s. m., orchard, garden, park
- sám, sama, samo, himself, alone
- samouk (ci), s. m., self educated man
- samotný, -á, -é, a., alone
- sázeti, to plant
- (sázím, sázel, sázen, saď!)
- sbor, (ry) s. m., assembly
- sdružení, s. n., (sdružení), association, alliance
- seděti, to sit
- (sedím, seděl, seď!)
- sedlák, s. m., (sedláci), farmer
- sehnouti se, to bend down
- (shýbám se, sehnul se, sehni se!)
- sejíti se, to come together
- (scházím se, sešel se, sejdi se!)
- sejmouti, to take off
- (snímám, sňal, sňat, sejmi!)
- sem, hither, over here
- semeno, s. n., (semena), the seed
- sen, s. m., (sny), the dream
- sestra, s. f., (sestry), sister
- setník, (ci) s. m., captain
- sever, s. m., (severy), north
- severní, -í, a., northerly, northern
- shoda, (dy) s. m., agreement
- shodovati se, to agree
- (shoduji, shodoval, dohodnuto, shodni!)
- shluk, (ky) s. m., concourse, crowd
- schopný, -á, -é, a., able, suitable
- schovati, to hide
- (schovávám, schoval, schován, schovej!)
- schůze, s. f., (schůze), meeting
- shromáždění, s. n., (shromáždění), meeting, assemblage
- sice, although
- sirotek (sirotci), s. m., an orphan
- sídlo, s. n., (sídla), seat, residence
- síla, s. f., (síly), the strength
- silně, strongly
- silný, -á, -é, a., strong
- símě, s. n., (semena), the seed
- skákati, to jump
- [186](skáči, skákal, skákej!)
- skála, s. f., (skály) a., rock
- skalnatý, -á, -é, a., rocky
- (Skalnaté Hory, Rocky Mountains)
- skládati, to compose
- (skládám, skládal, skládán, skládej!)
- sklenice, s. f., (sklenice) drinking glass
- sklo, s. n., (skla) glass
- skočiti, to jump
- (skočím, skočil, skoč!)
- skromný, -á, -é, a., modest
- skrýti, to hide
- (skrývám, skrýval, skrýván, skrývej!)
- skrytý, -á, -é, hidden
- skutek, s. m., (skutky) a deed, act
- skutečnost, s. f., (skutečnosti) reality, actuality
- skutečný, -á, -é, a., real
- skvost, (sty) jewel
- slabika, s. f., (slabiky) syllable
- slabý, -á, -é, a., feeble
- sladký, -á, -é, a., sweet
- sláma, s. f., (slámy) straw
- slamník, s. m., (slamníky) mattress
- sláva, s. f., (slávy) the glory
- slaviti, to celebrate
- (slavím, slavil, slaven, slav!)
- slavný, -á, -é, a., celebrated
- slepec, s. m., (slepci) a blind man
- slepice, s. f., (slepice) hen
- slepý, -á, -é, a., blind
- slibovati, to promise
- (slibuji, sliboval, slibován, slibuj!)
- sličný, -á, -é, a., beautiful, lovely
- slza, (zy) s. f., tear
- sloužiti, to serve
- (sloužím, sloužil, sloužen, služ!)
- Slovan, s. m., (Slovani or Slované) Slav
- slovo, s. n., (slova) word
- slunce, s. n., (slunce) sun
- sluha, s. m., (sluhové) servant
- slušeti, (něco) to fit, become,
- (sluší, slušelo)
- slušný, -á, -é reasonable, suitable
- služba, s. f., (služby) service, employment
- slyšeti, to hear
- (slyším, slyšel, slyšen, slyš!)
- smáti se, to laugh
- (směji se, smál se, směj se!)
- směr, s. m., (směry) direction, tendency
- směšný, -á, -é, a., ridiculous
- smělý, -á, -é, a., bold
- směti, to be allowed, permitted
- (smím, směl, směj!)
- smilovati se, to have mercy
- (smiluji se, smiloval se, smiluj se!)
- smlouva, (vy) s. f., agreement
- smích, s. m., (smíchy) laughter
- smrt, s. f., (smrti) death
- smutek, s. m., (smutky) grief, affliction
- smutný, -á, -é, sad, melancholy
- smysl, s. m., (smysly) sense
- smýšleti, to think, to mean
- smyslný, -á, -é, a., sensual
- snadný, -á, -é, a., easy
- snaha, s. f., (snahy), effort, endeavor
- sněm, s. m., (sněmy) congress
- snídaně, s. f., (snídaně) breakfast
- sníh, s. m., (sněhy) snow
- snísti, to devour, to eat up
- (sním, snědl, sněden, sněz!)
- sníti, to dream
- (sním, snil, sněn, sni!)
- [187]snoubenec, s. m., (snoubenci) a betrothed
- sok, s. m., (soci) rival
- sokyně, s. f., (sokyně) woman rival
- soud, s. m., (soudy) court, trial
- soudruh, s. m., (soudruzi) comrade
- souhlas, s. m., (souhlasy) accord, consent
- souhláska, s. f., (souhlásky) consonant
- soused, s. m., (sousedi) neighbor
- souvěký, -á, -é, a., contemporary
- spáliti, to burn
- (spálím, spálil, spálen, spal!)
- spáti, to sleep
- (spím, spal, spi!)
- spis, s. m., (spisy) writing
- spisovatel, s. m., (spisovatelé) author
- spojený, -á, -é, a., united;
- Spojené Státy, United States
- spodní, -í, a., lower, under
- srdce, s. n., (srdce) heart
- srdíčko, s. n., (srdíčka) heart (diminut.)
- srpen, s. m., (srpny) August
- stále, continually
- stálý, -á, -é, a., constant
- starosta, s. m., (starostové) president, mayor of the town
- starší, -í, a., older
- starý, -á, -é, a., old
- stát, s. m., (státy) state
- statek, s. m., big farm, estate
- státi, to stand
- (stojím, stál, stůj!)
- státi (něco), to cost, to be worth
- státi se něčím, to become something
- (stávám se, stal se, staň se!)
- stav, s. m., (stavy) stand, rank
- stavba, s. f., (stavby) a building
- sten, (steny) s. m., groan
- stéblo, s. n., (stébla) a stalk
- stěhovati se, to move
- (stěhuji se, stěhoval se, stěhuj se!)
- stěna (ny), s. f., wall
- stihnouti (něco), to reach, to attain something
- (stihnu, stihlo, stihni!)
- stočený, -á, -é, a., curled up
- století, s. n., (století) a century
- stoupnouti si, to step
- (stoupnu, stoupl, stoupni si!)
- strava (vy) s. f., board, fare
- strast (sti), s. f., grief, woe
- strach, s. m., (strachy) fear
- strana, s. f., (strany) side, party
- strašný, -á, -é, a., horrible
- stráž (že) s. f., guard
- strčiti, to push, to thrust
- střed (dy) s. m., middle, center
- strom, s. m., (stromy) a tree
- stručně, briefly
- struna, s. f., (struny) a string
- střevíček, s. m., (střevíčky) a slipper
- stříleti, to shoot
- (střílím, střílel, střílen, střílej!)
- stůl, s. m., (stoly) a table
- svaliti, to roll down
- (svalím, svalil, svalen, sval!)
- suchý, -á, -é, a., dry
- suše, dryly
- svatý, -á, -é, a., holy
- svět, s. m., (světy) world
- světlo, s. m., (světla) light
- světnice, s. m., (světnice) room
- svítiti, to shine
- (svítím, svítil, svícen, sviť!)
- svoboda, s. f., (svobody) liberty, freedom
- svobodný, -á, -é, a., free (unmarried)
- svornost (ti) s. f., concord, harmony
- [188]syn, s. m., son
- Š
- šat, s. m., (šaty), dress
- šero (ra), s. n., dusk
- šerý, -á, -é, a., gray
- škoda, s. f., (škody), damage, pity
- škoda, (dy), s. f., damage, loss
- škola, s. f., (školy), school
- šlechta, s. f., (šlechty), nobility
- šlechtic, s. m., (šlechtici), nobleman
- špatný, -á, -é, a., bad
- špatně, bad (adv.)
- špička, s. f., (špičky), point, tip, toe
- šťastný, -á, -é, a., happy
- štědrý, -á, -é, a., bountiful,
- štědry večer, Christmas day
- štěstí, s. n., (štěstí), happiness, fortune
- štíhlý, -á, -é, a., slender
- šup!, hop!
- T
- táčky, s. (only plural), the visit
- táhnouti, to draw
- (táhnu, táhl, tažen, táhni!)
- tajný, -á, -é, a., secret
- tak, so
- také, (or taky), also
- takový, -á, -é, a., such
- takže, so that
- tam, there
- tamto, yonder, over there
- tancovati, to dance
- (tancuji, tancoval, tancuj!)
- tázati se, to ask, to question
- (táži se, tázal se, tázán, taž se!)
- táta, s. m., (tátové), father
- teď, now
- téci, to run, to flow, to pour
- (teku, tekl, tec!)
- tekutina (ny), s. f., liquid
- tělo, s. n., (těla), body
- telegram, s. m., (telegramy), telegram
- ten, ta, to, this, that, it
- tento, tato, toto, this
- terč s. m., (terče), target
- teta, s. f., (tety), aunt
- též, also
- ticho, s. n., (ticha), silence
- tichý, -á, -é, a., quiet, calm, silent
- tisíc, s. m., (tisíce), thousand
- tisknouti, to press, to squeeze, to print
- (tisknu, tiskl, tištěn, tiskni!)
- titul s. m., (ly), title
- tíž, s. f., (tíže), heavy load, heaviness, weight, difficulty
- tlačiti, to press
- (tlačím, tlačil, tlač!)
- tobolka, s. f., (tobolky), pocket-book
- touha, s. f., (touhy), desire, longing
- továrna, s. f., (ny), factory
- trápiti, to torment, to torture
- (trápím, trápil, trápen, trap!)
- trest, s. m., (tresty), punishment
- trochu, some, a little
- trouba, s. f., (-by), oven, trumpet
- trůn, s. m., (trůny), throne
- tři, three
- tu, here
- tucet, s. m., (tucty), dozen
- tudíž, thence
- tupiti, to blame, to slander
- (tupím, tupil, tupěn, tup!)
- tušiti, to have a presentiment, to anticipate, to guess
- [189](tuším, tušil, tušen, tuš!)
- tužka, s. f., (tužky) pencil
- tvář, s. f., (tváře) face
- tvrdý, -á, -é, a., hard
- tvůj, -á, -é, thy, thine, your
- ty, you, thou
- týrati, to abuse, to maltreat
- U
- u, at, by
- ubohý, -á, -é, a., poor, pitiful
- uctíti, to treat, to honor
- (uctím, uctil, uctěn, ucti!)
- účastniti se, to participate, to take a part in,
- (účastním se, účastnil se, účastněn, účastni se!)
- učenec, s. m., (učenci) scholar, learned man
- učiniti, to do, to make
- (učiním, učinil, učiněn, učiň!)
- učitel, s. m., (učitelé) teacher, instructor
- učiti, to teach
- (učím, učil, učen, uč!)
- učiti se, to study, to learn
- (učím se, učil se, uč se!)
- úchvatný, -á, -é, a., ravishing
- udatný, -á, -é, a., brave
- udělati, to do, to make
- (udělám, udělal, udělán, udělej!)
- ukázati, to show
- (ukazuji, ukázal, ukázán, ukaž!)
- ukazovati, to point out, to show
- (ukazuji, ukazoval, ukázán, ukazuj!)
- úkryt (ty), s. m., cover, hiding place
- ukousnouti, to bite off,
- (ukousnu, ukousl, ukousnut, ukousni!)
- uleknouti se, to be frightened,
- (uleknu se, ulekl, ulekni se!)
- ulice, s. f., (ulice) street
- úloha, s. f., (úlohy) lesson
- umačkati, to crush to death
- (umačkám, umačkal, umačkán, umačkej!)
- umělec, s. m., (umělci) an artist
- umění, s. n., (umění) art
- uměti, to know, to be capable of doing
- (umím, uměl, uměj!)
- umírati, to die
- (umírám, umíral, umírej!)
- upadnouti, to fall
- (upadnu, upadl, upadni!)
- úpadek (dky), s. m., failure, bankruptcy
- upřímný, -á, -é, a., sincere, frank
- úroda (dy), s. f., crop, harvest
- urážka, s. f., (urážky) offense, injury
- úředník, s. m., (úředníci) officer, officeholder
- uschovati, to hide
- (uschovám, uschoval, uschován, uschovej!)
- uslyšeti, to hear
- (uslyším, uslyšel, uslyšen, uslyš!)
- usmáti se, to smile,
- (usměji se, usmál se, usměj se!)
- úsměv, s. m., (úsměvy) a smile
- uštěpačný, -á, -é, scoffing, sneering
- utéci, to run away,
- (uteku, utekl, utec!)
- útrata, s. f., expense, outlay
- útěk, s. m., (útěky) flight
- [190]útok, s. m., (útoky) attack, assault
- utrpení (ní), s. n., suffering, affliction
- uviděti, to spy some one, to see, to find out,
- (uvidím, uviděl, uviděn!)
- úvod, s. m., (úvody), introduction
- uzda (dy), s. f., bridle
- úžas (sy), s. m., astonishment
- užívati, to use
- (užívám, užíval, užíván, užívej!)
- V
- v, ve, in
- válec
- válka, s. f., (války), war
- Vánoce, pl., Christmas
- vařiti, to cook
- (vařím, vařil, vařen, vař!)
- váha (hy), s. f., weight, scales
- varhany, s. f., (plural) organ
- Váš, Vaše, Vaše, your, yours
- vášeň, s. f., (vášně), passion
- vážně, ad., gravely, solemnly
- vavřín, s. m., (vavříny), laurel
- věc, s. f., (věci), thing
- večer, s. m., (večery), evening
- večerní, -í, a., evening
- večeře, s. f., (večeře), supper
- večeřeti, to sup
- (večeřím, večeřel, večeř!)
- věčnost, s. f., (věčnosti), eternity
- věčný, -á, -é, a., eternal
- věda, s. f., (vědy), science
- věděti, to know
- (vím, věděl, věz!)
- vědomě, ad., knowingly
- vedlejší, -í, -í, a., next, adjoining
- vedle, next to, beside, on the side
- vedoucí, -í, a., leading
- vejce, s. n., (vejce), egg
- vejíti, to step in
- (vejdu, vešel, vejdi!)
- věk, s. m., (věky), age, period
- věnec, s. m., (nce), wreath, garland
- veleti, to command
- (velím, velel, velen, vel!)
- velký, -á, -é, a., big, large, great
- velice, very
- ven, out
- venku, outside, outdoor
- věrný, -á, -é, a., true, faithful
- veselka svatba, wedding
- vesele, merrily
- veselý, -á, -é, a., merry, joyful
- vesměs, altogether
- Vesna, s. f., (Vesny), Spring
- vésti,, to lead
- (vedu, vedl, veden, veď!)
- věta, s. f., (věty), sentence
- větev, s. f., (větve), branch
- vézti, to haul
- (vezu, vezl, vezen, vez!)
- věž, s. f., (věže), tower
- více, more
- viděti, to see
- (vidím, viděl, viděn, viz!)
- Vídeň, s. f., (Vídně), Vienna
- víko (ka), s. n., lid, cover
- vila (ly), s. f., country mansion
- víla (ly), s. f., fairy
- vina, s. f., (viny), fault, blame
- vinný, -á, -é, a., guilty, culpable
- víno, s. n., (vína), wine
- viseti, to hang
- (visím, visel!)
- vítěz (tězové), s. m., victor
- vítězství (ví), s. n., victory
- vlas, s. m., (vlasy), hair
- vlast, s. f., (vlasti), fatherland
- vlastenec, s. m., (vlastenci), patriot
- vlastnost, s. f., (vlastnosti), quality, property
- vlídný, -á, -é, a., kind
- [191]vlk, s. m., (vlci), a wolf
- vlna, s. f., (vlny), a wave, wool
- vnuk, vnouče, s. n., (vnoučata), grandchild
- voda, s. f., (vody), water
- voják, s. m., (vojáci), soldier
- volati, to call
- (volám, volal, volán, volej!)
- volba, s. f., (volby) election
- voliti, to elect, to choose, to select
- (volím, volil, volen, vol!)
- volnost (sti), s. f., freedom
- vrata, pl. n., gate
- vrátiti, to return
- (vrátím, vrátil, vrácen, vrať!)
- vrch, s. n., (vrchy), a hill, a height
- vrchní, -í, a., upper
- vrtěti, to stir, to churn
- (vrtím, vrtěl, vrť!)
- vstáti, to stand up, to rise
- (vstávám, vstal, vstaň!)
- však, but, well
- všady, všudy, ad., everywhere
- všecek, všecka, všecko, all, everything
- všední (í), a., common, every day
- všechen, všechna, všechno, all, everything
- vteřina (ny), s. f., second
- vůbec, in general
- vůle, s. f., (vůle), the will
- vůz, s. m., (vozy), wagon
- vy, you
- vydělati, (or vydělávati) to earn,
- (vydělám, vydělal, vydělán, vydělej!)
- vyhnati, to expel, to drive out
- (vyženu, vyhnal, vyhnán, vyžeň!)
- výcvik (ky), s. m., training, instruction
- výbuch (chy), s. m., explosion
- východ, s. m., (východy), east, outlet
- východní, -í, easterly, eastern
- vyjádřiti, to express, to utter
- (vyjadřuji, vyjádřil, vyjádřen, vyjádři!)
- vyjeti, to ride out
- (vyjedu, vyjel, vyjet, vyjeď!)
- vykonati, to do, to perform
- (vykonám, vykonal, vykonán, vykonej!)
- výkon (ny), s. m., function, act, performance
- výkop, s. m., (výkopy) the dugout
- výlet, s. m., (výlety), outing, picnic
- výnosný, -á, -é, a., productive, fertile
- vypravovati, to narrate, to tell
- výrok, s. m., (výroky), the statement, utterance, predicate
- vysoký, -á, -é, a., high
- vysoce, highly
- vytékati, to flow out
- (vytékám, vytékal, vytékej!)
- výtečný, -á, -é, a., eminent, excellent
- výtka (ky), s. f., censure, blame
- vývoj (je), s. m., evolution, development
- vždy, always
- vzchopiti se, to get up, to arise
- vznik (ky), s. m., origin, source
- vzdychati, to sigh
- vzdor, (ry), s. m., spite, defiance
- vzíti, to take
- vztek (ky), s. m., rage, anger
- vždyť, interjection, since, well
- Z
- z, ze, from, out, of
- za, behind, after, during, for
- zabíti, to kill
- [192](zabíjím, zabíjel, zabit, zabij!)
- začínati, to begin
- záda, pl. n., back
- zadní, -í, a., rear
- zaházeti, to throw away, to reject
- zahrada, s. f., (zahrady), garden
- zahradník, s. m., (zahradníci), gardener
- záhy, soon
- zaklepati, to rap
- záchvat (ty), s. m., (z nemoci), attack, (z radosti) ecstasy
- zájem (my), s. m., interest
- zákon (ny), s. m., law
- zámek, s. m., (zámky), lock, castle
- zárodek (dky), s. m., germ, origin
- zápas (sy), s. m., struggle, fight
- západ, s. m., (západy), west, sunset
- západní, -í, a., westerly
- zapadati, to set
- zapískati, to whistle
- započíti, to begin
- (započnu, započal, započat, započni!)
- zasíti, to sow
- zase, again
- zasednouti, to sit to
- zasnoubení, s. n., (zasnoubení), betrothal
- zástup, s. m., (zástupy), a band, throng
- závist, s. f., (závisti), jealousy, envy
- zástěra, s. f., (zástěry), apron
- zatočiti, to turn, to twist
- zboží, s. n., (zboží), goods
- zbraň, s. f., (zbraně), weapon, arm
- zcela, entirely
- zde, here
- zdraví, s. n., (zdraví), health
- zdraviti, to greet
- zelený, -á, -é, a., green
- zelí, s. n., (zelí), cabbage
- zelenina (ny), s. f., greens, vegetables
- země, s. f., (země), land, earth
- zhotoviti, to make
- (zhotovuji, zhotovil, zhotoven, zhotov!)
- zima, s. f., (zimy), winter, cold
- zimní, -í, a., winter, wintry
- zjistiti, to ascertain
- změna (ny), s. f., change
- zvon (ny), s. m., bell
- zvyk, s. m., (zvyky), the habit, custom usage
- zlato, s. n., (zlata), gold
- zlatý, -á, -é, a., golden
- znáti, to know
- (znám, znal, znán, znej!)
- zpívati, to sing
- (zpívám, zpíval, zpíván, zpívej!)
- zralý, -á, -é, a., ripe
- zrcadlo, s. n., (zrcadla), looking glass, mirror
- ztratiti, to lose
- (ztratím, ztratil, ztracen, ztrať!)
- zvyk, s. m., (zvyky), habit, custom
- Ž
- žába, s. f., (žáby), frog
- žádost, (ti), s. f., demand, desire
- žasnouti, to be astonished, to wonder
- (žasnu, žasl, žasni!)
- žalář (ře), s. m., prison
- žal, s. m., (žaly), sorrow, grief
- že, that
- žert (ty), s. m., joke, jest
- železnice, s. f., (železnice), railroad, railway
- žíti, to live
- (žiji, žil, žit, žij!)
- život, s. m., (životy), life
- živý, -á, -é, a., living
INDEX TO PART I AND PART II.
- A
- Absolute, superlative, Lesson XXV, 79-80
- Active voice of the Bohemian verb, review of, Lesson XXVIII, 85-86
- Adjective, Lesson V, 24
- Adjective, comparison of, Lesson XXV, 78-79
- Adjectives, declension of, Lesson XII, 40-42
- Adjectives, definite, plural, declension of, Lesson XIII, 42
- Adjectives, indefinite, Lesson XXIX, 87
- Adjectives, possessive, declension of, Lesson XXX, 88
- Adjectives, soft declension of, exceptions in declensions, Lesson XX, 60-62
- Adverbs, Lesson XVIII, 57
- Adverbs, Lesson XXXIX, 111-112
- Adverbs, comparison of, Lesson XXVII, 83-84
- B
- Bohemian verb, review of the active voice, Lesson XXVIII, 85-86
- C
- Case forms, review of, possessive case, Lesson XXXV, 102
- Case questions, Lesson XV, 47
- Cases, the use of individual, Lesson XV, 48-49
- Comparison of adjectives, Lesson XXV, 78-79
- Comparison of Adverbs, Lesson XXVII, 83-84
- Conditional, the, Lesson XXII, 70-71
- Conditional mood, Lesson XXIV, 77
- Conditional of purpose, intention and duty, Lesson XXIII, 76
- Conjunctions, Lesson XL, 112-114
- Consonants having different pronounciation in Bohemian and in English, Lesson II, 16-18
- D
- Dative case, Lesson V, 24
- Days of week, definitions, Lesson X, 36
- Declensions, exceptions in, soft declension of adjectives, Lesson XX, 60-62
- Declension, hard, masculine animate, Lesson VII, 28-29
- Declension, hard, masculine inanimate, Lesson VIII, 31-32
- Declension of adjectives, Lesson XII, 40-42
- Declension of definite adjectives, plural, Lesson XIII, 42
- Declension of feminine nouns ending in -a, Lesson IX, 34
- [194]Declension of neuter nouns ending in -o, Lesson XI, 38
- Declension of possessive adjectives, Lesson XXX, 88
- Declension of the personal pronoun of third person, Lesson XXIV, 76
- Declension of pronouns, Lesson XXIII, 73
- Declension of the possessive pronoun, Lesson XXVI, 81
- Declensions, review of, Lesson XXXVI, 105
- Declension, soft, feminine gender, Lesson XVIII, 56
- Declension, soft, masculine animate and inanimate imperative, Lesson XVII, 53-54
- Declensions, soft, neuter gender, Lesson XIX, 58-60
- Definite adjectives, plural, declension, Lesson XIII, 42
- Definitions, days of week, Lesson X, 36
- Demonstrative pronouns, Lesson XXIX, 86-87
- Diminutives, Lesson XXXI, 90-91
- Division into four groups, the verb, Lesson XXI, 65-70
- E
- Errata, 124
- Exceptions in declensions, soft declension of adjectives, Lesson XX, 60-62
- F
- Feminine gender, soft declension, Lesson XVIII, 56
- Feminine nouns ending in -a, declension, Lesson IX, 34
- Formation of words, Lesson XLII, 116
- Fractions, Lesson XXXIII, 94
- Future tense, verb, Lesson IX, 34
- G
- Gender, feminine, soft declension, Lesson XVIII, 56
- Gender, neuter, soft declensions, Lesson XIX, 58-60
- Gerunds, Lesson XXXVIII, 108-110
- H
- Hard declension, masculine animate, Lesson VII, 28-29
- Hard declension, masculine inanimate, Lesson VIII, 31-32
- I
- Indefinite adjectives, Lesson XXIX, 87
- Indefinite numerals, Lesson XXXIII, 94-95
- Individual cases, the use of, Lesson XV, 48-49
- Instrumental and locative cases, Lesson VI, 26
- Interrogative pronouns, Lesson XXIX, 87
- Irregular verbs, Lesson VIII, 32
- [195]Irregular verbs, Lesson XXII, 72-73
- L
- Lesson XXXVII, 106-108
- Locative and instrumental cases, Lesson VI, 26
- M
- Masculine animate and inanimate imperative, soft declension, Lesson XVII, 53-54
- Masculine animate, hard declension, Lesson VII, 28-29
- Masculine inanimate, hard declension, Lesson VIII, 31-32
- Mood, conditional, Lesson XXIV, 77
- N
- Neuter gender, soft declensions, Lesson XIX, 58-60
- Neuter nouns ending in -o, declensions, Lesson XI, 38
- Nominative, objective and possessive case, 18-21
- Nouns, feminine, declension of, ending in -a, Lesson IX, 34
- Nouns, neuter, ending in -o, declensions, Lesson XI, 38
- Numerals, Lesson XXXII, 92-94
- Numerals, indefinite, Lesson XXXIII, 94-95
- O
- Orthographical rules, Lesson XLI, 114-116
- P
- Passive voice, Lesson XXXVI, 103-105
- Perfective Bohemian verb, Lesson XXXIV, 95-96
- Personal pronoun of third person, declension of, Lesson XXIV, 76
- Phonetics, Review of, Lesson V, 23
- Phonetics, vowels, consonants, accents, Lesson I, 14
- Possessive adjectives, declension of, Lesson XXX, 88
- Possessive case, review of case forms, Lesson XXXV, 102
- Possessive pronouns, Lesson XIV, 44-45
- Possessive pronouns, declension of, Lesson XXVI, 81
- Possessive pronouns of third person, Lesson XXVI, 82
- Possessive reflexive “svůj”, use of, Lesson XXVI, 82
- Preface, 5-7
- Prefixes, prepositional, Lesson XXXV, 100-101
- Prepositional prefixes, Lesson XXXV, 100-101
- Prepositions, their use with different cases, Lesson XVI, 49-52
- Pronouns, Lesson IV, 22
- Pronouns, declension of, Lesson XXIII, 73
- Pronouns, demonstrative, Lesson XXIX, 86-87
- Pronoun, interrogative, Lesson XXIX, 87
- Pronoun, personal, the declension of, third person, Lesson XXIV, 76
- Pronouns possessive, Lesson XIV, 44-45
- [196]Pronoun, possessive, declension of, Lesson XXVI, 81
- Pronouns, possessive, of third person, Lesson XXVI, 82
- Pronouns, reflexive, Lesson XIV, 44-45
- Pronouns, reflexive, Lesson XXIII, 73-75
- Pronouns, review of, Lesson XXXI, 91
- Purpose, intention and duty, conditional of, Lesson XXIII, 76
- R
- Reflexive possessive “svůj”, use of, Lesson XXVI, 82
- Reflexive pronouns, Lesson XIV, 44-45
- Reflexive pronouns, Lesson XXIII, 73-75
- Review of case forms, possessive case, Lesson XXXV, 102
- Review of declensions, Lesson XXXVI, 105
- Review of phonetics, Lesson V, 23
- Review of pronouns, Lesson XXXI, 91
- Review of active voice of the Bohemian verb, Lesson XXVIII, 85-86
- Rules, orthographical, Lesson XLI, 114-116
- S
- Semivowels, Lesson IV, 21
- Slav nations and their languages, 7-13
- Soft declension, feminine gender, Lesson XVIII, 56
- Soft declension, masculine animate and inanimate imperative, Lesson XVII, 53-54
- Soft declensions, neuter gender, Lesson XIX, 58-60
- Superlative Absolute, Lesson XXV, 79-80
- T
- Third person, possessive pronouns of, Lesson XXVI, 82
- Translations, Lesson XLII, 120-124
- U
- Use of reflexive possessive “svůj”, Lesson XXVI, 82
- Use of the individual cases, Lesson XV, 48-49
- V
- Verbs, Lesson I, 15
- Verb, Bohemian, perfective, Lesson XXXIV, 95-96
- Verb, Bohemian, review of the active voice, Lesson XXVIII, 85-86
- Verb, future tense, Lesson IX, 34
- Verbs, irregular, Lesson VIII, 32
- Verbs, irregular, Lesson XXII, 72-73
- Verb, the, division into four groups, Lesson XXI, 65-70
- Vocative case, Lesson VII, 28
- Voice, passive, Lesson XXXVI, 103-105
- W
- Words, formation of, Lesson XLII, 116
CONTENTS OF PART I AND PART II.
- ACCENT: p. 15;
- on words with prepositions, p. 52;
- consonants, p. 14, 16, 21;
- hard and soft, p. 23;
- softening of consonants, p. 26, 29, 30;
- vowels, long and short, p. 14, 23, 24;
- semivowels, p. 21.
- ADJECTIVES: declension of definite, p. 41, 42;
- declension of soft adjectives, p. 62;
- possessive, p. 88, 89;
- indefinite, p. 87;
- comparison of, p. 78, 79;
- adjective suffixes, p. 118.
- ADVERBS: p. 57;
- comparison of, p. 83.
- ARTICLE: p. 15.
- CASES: nominative, p. 16, 18;
- review, p. 98, 99;
- objective, p. 16;
- possessive, p. 19;
- dative, p. 24 and review p. 105, 106;
- locative, p. 26 and review p. 105, 106;
- vocative, p. 28;
- instrumental, p. 26, 27 and review p. 107, 108;
- case questions, p. 47;
- use of cases, p. 48.
- CONJUNCTIONS: p. 112, 113.
- DECLENSIONS: Hard—masculine animate, p. 28, 29;
- masculine inanimate, p. 31, 32;
- feminine nouns ending in a, p. 34;
- of neuter nouns ending in o, p. 38;
- Soft—masculine animate, p. 53;
- masculine inanimate, p. 54;
- feminine nouns ending in a soft consonant, p. 56;
- of neuter, p. 58, 59;
- of adjectives, p. 41, 42;
- of pronouns, p. 73;
- of reflexive pronouns, p. 74;
- of personal pronoun of the third person, p. 76;
- of possessive pronoun, p. 81;
- of possessive adjective, p. 88;
- exceptions, p. 60, 61;
- declension and use of comparative degree, p. 80.
- DEFINITIONS: p. 36, 49.
- DIMINUTIVES: p. 90.
- FORMATION OF WORDS: p. 116-120.
- GERUNDS: p. 108-110.
- MOODS: Imperative, p. 54, 66;
- conditional, p. 70, 75, 77, 85;
- indicative, p. 85;
- indicative passive, p. 103;
- imperative passive, p. 104;
- conditional passive, p. 104.
- NOUNS: Gender, p. 20, 22, 36;
- number, p. 36;
- being, p. 37.
- NUMERALS: p. 92;
- ordinals, p. 93;
- fractions, p. 94;
- multiplicative, p. 94;
- indefinite numerals, p. 94.
- ORTHOGRAPHICAL RULES: p. 114, 115.
- PARTICIPLES: past, p. 30, 45, 66;
- passive, p. 103.
- PHONETICS: p. 14, 16, 21, 23, 26;
- alphabet, p. 21;
- diphthongs, p. 23.
- PREFIXES: prepositional verbal prefixes, p. 97, 100, 101;
- noun prefixes, p. 117, 118.
- [198]PREPOSITIONS: p. 49, 51.
- PRONOUNS: p. 22, 44, 45;
- demonstrative, p. 86;
- indefinite, p. 88;
- interrogative, p. 86;
- personal, p. 73, 76;
- possessive (declension of), p. 81;
- use of possessive, p. 82;
- reflexive, p. 74, 88;
- relative, p. 87.
- READING Exercises:
- p. 18, 20, 25, 28, 36, 38, 40, 43, 44, 47, 52, 55, 58, 64, 76, 89, 91, 114 and 125 to 166.
- SUFFIXES: noun suffixes, p. 117, 118;
- adjective, p. 118;
- verbal, p. 119.
- VERBS: Conjugation—first, p. 66, 67;
- second, p. 68;
- third, p. 68, 69;
- fourth, p. 69;
- tenses—present, p. 15, 17, 19, 27, 41, 65, 67, 85;
- past, p. 30, 85;
- future, p. 34, 85;
- voice—active (review), p. 85;
- compound verbs, p. 43;
- impersonal, p. 86;
- perfect, p. 96;
- irregular, p. 32, 45, 72, 73;
- moods—imperative, p. 54, 66;
- conditional, p. 70, 75, 77, 85;
- indicative, p. 85;
- participle—infinitive, p. 30, 65, 66, 85.
- VOICE: active, p. 85;
- passive, p. 103-105.
CONTENTS OF READING IN BOHEMIAN PART III.
Dělený výdělek | 127-128 |
Divotvorné dudy | 146-150 |
Hodina z české mluvnice | 142-146 |
Jarní | 131 |
Jitro v září | 129 |
Komár a lev | 135 |
Král Ječmínek | 153-158 |
Myší schůze | 134-135 |
Nestejné dědictví | 125 |
O blanických rytířích | 151-153 |
O hloupém medvědovi | 129-130 |
Pohádka o bídě jednooké | 135-136 |
Pražské posvícení | 130-131 |
Přástky | 141 |
Přišla zima | 126 |
Slavnost třešňového květu v Japonsku | 132-133 |
Smrt kmotřička | 164-165 |
Sníh | 127 |
Štěstí a neštěstí | 139-140 |
Trpaslíci a vejce | 126-127 |
Ze staré Prahy | 137-138 |
Zlatovláska | 158-162 |
Download ePUB
If you like this ebook, consider a donation!